DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 15. prosince 2018

Report, photos, video - SIX FEET UNDER, INCITE, DISQUIET, TORNADO, MECALIMB - club L. A. Cham - 14. 12. 2018


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

promoterhttp://www.la-cham.de/

Asi mě jednou budou muset utratit, dát mi ránu z milosti. Jsem veterán hudebního stylu, který postupně vymírá. Jsem s tím srozuměn a mohl bych svůj čas i peníze investovat třeba do rodiny nebo do chovu pštrosů, případně na závody elektrických koloběžek. Taky bych mohl začít vařit a každý šíleně exotický jídlo, co nikdo za boha nepozře, si fotit na instáč a nebo se dát na politiku a všem vykládat o tom, kdo je zase za kurvu v parlamentu. Jenže já jsem stará metla a jak to tak vypadá, tak na tom ještě dlouho nebudu nic měnit. Řeči o srdci a prokletí si tentokrát odpustím, nebojte.



Ono totiž, když vám někdo (Lenka) nabídne odvoz, milou společnost a záruku vysmáté tváře, to se to pak jezdí na koncerty. Napsal jsem do klubu, jestli by se mohlo u nich fotit velkým foťákem. Ochota Němců jest o hodně větší než česká, inu profíci a za propagaci jsem dostal tolik děkovných emailů, že se na mé tváři objevil ruměnec, jak jsem se styděl. Hlavním lákadlem byla pohasínající hvězda SIX FEET UNDER, jejichž poslední alba jsou poměrně nedobrým kolovrátkem. Neviděl jsem je ale šíleně dlouho, bylo na čase zkontrolovat, jak jejich hudba zabírá naživo. A taky, chtěl jsem zase jednou poznat, jak chutná metal za hranicemi.



Holky mě naloží a jede se. Už jsme spolu dlouho nikde nebyli a chyběla mi, děvčátka moje, to zase jo. Ctím totiž zásadu starých metalových bardů - užívej si koncerty s těmi, s nimiž je ti dobře. Staré pravidlo, které lze aplikovat na vše. Člověk už taky viděl všechno, tak si vybírá i podle kamarádů a prostředí. Jak jedu s holkama, tak mě nic nikde nebolí. Ani koleno, ani záda, ani u srdce. Zázrak! Asi bych měl dívčí společnost aplikovat ještě častěji.


Řídí Lenka, v klidu a spolehlivě, vezu se jak pán! Směr Domažlice, pak na Furth im Wald a konečně Cham. Zaparkujeme v pohodě u klubu, vše je laděné do amerického stylu. Sedáme na bar, dáme pivko, povídáme. Je mi tu moc fajn, pivko za 2,90 EUR je dobré, obsluha velmi příjemná, všude krásně čisto a široká nabídka hamburgerů voní kolem. 

Rozkoukáme se, zajdeme na pivo a říkám si, až mi zase bude nějakej starej nebo mladej komouš říkat, jak bylo dřív líp, že ho nakopu do prdele. Západní Německo, kdysi náš velký sen, dnes už běžnost a radost. Ševelím s holkama, snažím se být třeskutě vtipnej a prokecáme se až k první kapele. Zajisté si můj čtenáři všiml, že se snažím ve svých reportech popsat i své pocity a postřehy okolo, protože si myslím, že jen suše kritizovat výkony kapel dnes už nikoho nezajímá a vůbec, od toho máte tištěné časáky na lesklém papíře. Pojďme tedy konečně ke smečkám. 

MECALIMB - melodický death metal s groove prvky? No, nic pro mě. Já vlastně ani nevím, co bych vám o podobných skupinách napsal. Provedení velmi dobré, s nápady a originalitou to už bylo horší. Možná to je ale také způsobené tím, že mě podobná hudba "vadí" všeobecně. Solid job!



TORNADO - ušpiněný finský thrash metal, pro mě velké překvapení a jedna z nejlepších předkapel. Propracované, šílené, divoké. Ze skladeb a vlastně i celého vystoupení bylo cítit velké nadšení a odhodlání. Nic novátorského, ale parádní řemeslo, kopanec do hlavy, úder na solar plexus. Opravdu dobrá práce a zabijácký set! I have to admit that Finnish warriors TORNADO literally took my breath away with their gig. I try to think of any criticism but there is nothing and I have to bow to these guys. Killer thrash!



DISQUIET - melodická thrashovka z Nizozemí. Pohodová, propracovaná muzika, u které bylo nutné pozorně poslouchat. Mě pánové bavili hodně. Nejvíc asi přesahy do heavíku a zpěvy. Mám rád, když do toho muzikanti dají vše a cítím z jejich tvorby nadšení i zručnost. Vše se mi s DISQUIET splnilo a já mám tak v hledáčku další skupinu, jejíchž tvorbu chci v budoucnu prozkoumat. Those guys has a great power in them, they are not afraid to lean on it and break walls in a wide area. The concert was a pressured thrash metal wave, crazy tsunami which will literally beats you! I really feel like a few tons of TNT has exploded in my hand! Massacre! Thrash! Very good!




INCITE - thrash groovy metal se spoustou odkazů na SEPULTURU, NAILBOMB, SOULFLY. Nebylo divu, za mikrofonem nestojí nikdo jiný, než Richie Cavalera. Ano, je to Maxův syn a abych pravdu řekl, tak se mi vystoupení INCITE líbilo víc než poslední koncerty SOULFLY, co jsem viděl. Mládí dodalo víc energie a i když to nebylo nic originálního, řezalo to pěkně, o tom žádná. Album bych si asi nekoupil, ale naživo jsem je viděl rád. It has been a long time since I have heard such thrash metal soaked with groove earthiness which would be so nicely played. I have to admit that I was not expecting that and the reward is this record which makes my bones crush. Thrash groovy metal with high octane number! Very good!





SIX FEET UNDER - někdy bývá člověk zblblej názory jiných. O tom, jak stojí SIX FEET UNDER za nic, jsem slýchával poslední roky od mnohých (a z desek si to jen potvrzoval). To co jsem ale zažil v Chamu, bylo jedovaté plivnutí do tváře všem pochybovačům. Ano, je to death´n´roll v hrubém provedení. Ale bylo to precizně zahrané, zazněla spousta hitovek a o hlase pohublého Chrise Barnese netřeba mluvit. To byl rezavý pilník, drsná death metalová rašple. Opět se mi osvědčilo, že mám dát hlavně na svůj dojem, na vlastní uši, protože kapela sice hrála postaru, ale neskutečně poctivě a odhodlaně. K pódiu jsem šel skeptický, odcházel jsem spokojený nebo spíše nadšený (10 minut v německém mosh-pitu je toho důkazem). Dostal jsem přesně to, co jsem potřeboval a chtěl. Pořádnou nálož surového death metalu v provedení ala SIX FEET UNDER! Kulty se mají ctít a já se v pátek těm, co "odpočívají v pokoji", musel poklonit!




  


















Call undead to arms! Legendary SIX FEET UNDER have declared war on heaven with their gig. I'm feeling that when listening the world gets black and it clouds dark over it. The songs are addictive, sharp, uncompromising and they have the special, one and only atmosphere. They are rotten, morbid taste from the masters in their field. SIX FEET UNDER curse you, reject and burn in black fire! Do you feel it too? These are echoes from beyond. Great, classic death metal prayer, full of blasphemy! Cult!

setlist (bez záruky):
The Enemy Inside, Silent Violence, Lycanthropy, Revenge of the Zombie, Feasting on the Blood of the Insane, The Day the Dead Walked, Seed of Filth, Death or Glory, My Hatred, Deathklaat, Ghosts of the Undead, Human Target

Zvuk byl v klubu vynikající na všechny kapely, trošku mě vadila u některých vystoupení diskotéková světla, ale jinak vše odsýpalo jak mělo, tedy až na hodinovou sekeru ze začátku. O Němcích se traduje, že jsou suchaři a na kapely jen chladně stojí, není to pravda, pařilo se od prvního tónu. Cca 200 lidí, možná i více, bylo plno, přesto se dalo volně všude chodit. S pivem v pohodě stíhali. Skoro nikdo nefotil mobilama a když už, tak to byli Češi.

Hele, nikdy bych nevěřil, že se půjdu v Německu v klubu vymočit na mušli a vedle mě kluk (obrovskej jak hovado, sem dostal nejdřív strach, přeci jen, mládí jsem strávil u německých pornofilmů) mě osloví: "Hey? Mr. Asphyx?" A že zná náš blogísek a čte ho, a že děkuje a vůbec. Jo hergot, byl jsem dojatej, protože tohle jsou právě ty chvíle, momenty, kdy vím, že mé psaní není zbytečné. 


Vracíme se z výletu, kolem zuří suchá zima. Je tma a do Plzně přijedeme utahaní kolem třetí ráno, ale spokojení. Holky spí u mě, v bytě, který je v rekonstrukci. Snažím se být v rámci možností dobrý hostitel. Já myslím, že se nám návštěva Chamu vydařila na výbornou. Vše tak nějak zapadlo do sebe a po pivku (jo, kecá se ještě skoro do šesti) před spaním uléhám s pocitem, že jsem zažil další z akcí, na které budu dlouho vzpomínat. Děkuji všem, kdo dočetli až sem a speciálně Lence a Petře za krásnou společnost i parádní akci! Odpočívejte v pokoji!

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

Recenze/review - DEADBORN - Dogma Anti God (2018)


DEADBORN - Dogma Anti God
CD 2018, Apostasy Records

for english please scroll down

Podivné místo v domě na konci ulice. Zavolala nás vyděšená sousedka. Viděla řádící monstrum, které roztrhalo všechny na kusy. Ohledávám místo činu, sleduji krvavé stopy. To nebyl člověk, ani zvíře, přemýšlím nahlas a všichni se mnou souhlasí. Mrtvá těla, vyděšené tváře, skleněné pohledy. Smrt a násilí se vznáší ve vzduchu jako těžký pach. Příčinu najdeme nakonec ve sklepě. Predátor z jiného světa, příšera z nočních můr, bestie z pověstí. Zlo se zrodilo.

Poslouchám novinku německých technických death metalistů DEADBORN a musím říci, že mi připomínají podobné monstrum. Jen místo ostrých zubů zvolili neméně krutý způsob, jak vám pustit žilou - death metal. Jedná se o perfektně seřízenou, po řemeslné stránce dokonalou desku. Vítejte v domě šílenství, krve bude dostatek, nemusíte mít obavy.



"Dogma Anti God" na mě působí absolutně anti-humánním dojmem. Skladby jakoby představovaly ostré čepele čerstvě nabroušených skalpelů. Můžete hádat, kdo bude obětí. Deska má dokonale potemnělou a nehostinnou atmosféru, kterou lze spatřit opravdu jen na místech, kde se stal nějaký násilný čin. Stylově lze práci Němců připodobnit ke smečkám jako SUFFOCATION, CANNIBAL CORPSE, OBSCURA. Od začátku do konce jste vystaveni velkému nátlaku v podobě smrště riffů, drtících bicích a hlubokého growlu. Mimochodem, konečně také jeden ze zpěváků v death metalu (Mario Petrovič), kterému je vcelku dobře rozumět. Mašina, která nejde zastavit. Přesnost, německá preciznost a profesionální přístup. To jsou DEADBORN a jejich nová deska "Dogma Anti God". Odlidštěný death metal s až industriální duší. Nic pro slabé povahy. Hydra se opět probudila a doporučil bych vám, abyste se před ní měli na pozoru. Tohle album totiž zabíjí bez varování! Masakr!


Asphyx says:
Strange place in the house at the end of the street. A terrified neighbor called us. She saw a marauding monster that ripped them all apart. I searching the crime scene, I follow bloody footsteps. It was not human or animal, I think aloud, and everyone agrees with me. Dead bodies, scared faces, glass looks. Death and violence float in the air like a heavy smell. The cause is finally found in the cellar. Predator from another world, nightmare monster, fairy beast. Evil was born.

I'm listening novelty from German technical death metallers DEADBORN and I have to say they remind me a similar monster. Just instead of sharp teeth, they chose no less brutal way to let you down - death metal. It is a perfectly crafted album. Welcome to the madhouse, don’t worry, there will be enough blood here. "Dogma Anti God" has an absolutely anti-human impression on me. Tracks were as sharp blades of freshly sharpened scalpels. You can guess who will be the victim. The album has a perfectly dark and inhospitable atmosphere that can only be seen in places where a violent act has occurred. Stylishly, the work of Germans can be likened to bands such as SUFFOCATION, CANNIBAL CORPSE, OBSCURA. From begin to the end, you are exposed to big pressure in the form of shrinking riffs, crushing drums and deep growling. By the way, finally, one of the death me tal sing ers (Mario Petrovič) to who is quite well understood. A machine that cannot stop. German precision and professional approach. These are DEADBORN and their new album "Dogma Anti God". Dehumanized death metal with industrial soul. Nothing for the weak persons. Hydra woke up again, and I'd recommend you to be aware from her. This album is killing without warning! Massacre!

traclist:
1. Veneration
2. Sense Of Delight
3. Canine Devotion
4. Dogma Anti God
5. Abortive Interment
6. Zero Moment Of Truth
7. Your Symbol Burns
8. Heretic Torment
9. Prayer In Exigence

Line-Up 2018:
Mario Petrovic – Vocals (ex-Necrophagist)
Kevin Olasz - Lead/ Rhythm Guitar (ex-Jack Slater / Aardvarks)
Slawek Foltyn – Drums (ex-Necrophagist)
Jo Morath - Rhythm Guitar
Giulio Rimoli - Bass

https://deadborn.bandcamp.com/album/dogma-anti-god
https://www.facebook.com/pages/DEADBORN/218704144817043
http://www.deadborn.de/
https://open.spotify.com/artist/6r6Nsf9ZTExkopfm4ZO7Qo
http://www.apostasyrecords.com/

pátek 14. prosince 2018

Rozhovor - ESKHATON - Vždy budeme intenzivnější a šílenější, jsme posedlí duchem totální smrti a chaosem bez hranic.


Rozhovor s australskou death metalovou skupinou ESKHATON.

Odpovídal Mr. Invokocide.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.


Ave ESKHATON! Zdravím na druhou stranu zeměkoule do Austrálie. Přiznám se, že o vaší kapele jsem slyšel poprvé až díky českému labelu Lavadome. Jak se to vůbec přihodilo, že jste se dali dohromady? Jestli tě mohu poprosit, představ ještě českým čtenářům vaši kapelu. 

Zdravíme z podzemí, ESKHATON je psychotický bestiální death metal absolutního chaosu a totální smrti. Lavadome s námi byl v kontaktu již od debutu “Nihilgoety”, je velkým podporovatelem kapely a sdílí s námi hodnoty šílenství temnoty a zběsilosti. 


Hrajete totálně nihilistický death metal. Jedná se přesně o ten druh inferna, který posluchačům pořádně pocuchá nervy i sluchovody. Jak jste se k tomuto stylu dostali? Prošli jste si jako muzikanti i jinými styly hudby? Hráli jste v jiných kapelách? Kdo vás vlastně ovlivnil v začátcích? 

Vždy budeme intenzivnější a šílenější, jsme posedlí duchem totální smrti a chaosem bez hranic, vždy jsme hráli divoce, zatímco démoni ohně byli osvobozeni. Máme mnoho raných vlivů - MORBID ANGEL, BESTIAL WARLUST / CORPSE MOLESTATION, SADISTIK EXEKUTION, IMPALED NAZARENE - Tol Crompt Norz Norz Norz, POSSESSED – „Seven Churches“, původní SEPULTURU a mnoho dalších.. 

Pojďme k vaší novince „Omegalitheos“. Jedná se o 52 minut totálního vyhlazení. Přiznám se, že jsem album na poprvé vůbec nedoposlouchal. Přišlo mi až příliš divoké a nevstřebatelné. Abych mohl sepsat recenzi, musel jsem se několikrát opakovaně vracet a opravdu soustředěně poslouchat. Je to hodně složitá a nepřístupná muzika. Jaké máte ohlasy od posluchačů, fanoušků? Ta délka alba je opravdu zabijácká! 

Na 'Omegalitheos' jsme dostali spoustu pozitivních reakcí. 


První, co mě doslova uhodilo do očí, je skvělý obal od Daemorpha (Andriy Tkalenko). Moc toho o něm nejde na internetu dohledat, kromě toho, že hraje na basu v ruských GROND. Představ nám ho prosím. Jak jste se vůbec dali dohromady, proč vás oslovila právě jeho práce? Vybírali jste z jeho již vytvořených prací nebo vám namaloval Daemorph obal přímo pro vás? Slyšel třeba pro inspiraci dopředu vaše album? 

Rozhodli jsme se, že pro obal desky využijeme dílo od Daemorpha, protože jeho práce je úžasná a ďábelská, procházeli jsme jeho dřívější práce a věděli jsme, že by mohl něco nakreslit, ano nakreslil toto dílo jako posedlý maník a použil digitální zpracování pro dodání barvy. Daemorphův obal odpovídá brutalitě "Omegalitheos" a jeho detaily jsou impozantní. Daemorph pro nás vytvořil přesně to, co jsme chtěli, dal jsem mu jen koncept s klíčovými detaily a hrubou verzi textů k albu. Již poslouchal naše předchozí nahrávky a přivítal změnu, kterou po něm vždy žádají brutal death metalové kapely, a tím vzniklo ještě temnější dílo. 


„Omegalitheos“ má velmi dobrý, hodně temný zvuk. Je pod ním podepsán Adam Calaitzis. Proč právě on? Jak se vám s Adamem nahrávalo? 

Doposud jsme všechno nahrávali s Adamem v Toylandu. S tímto albem jsme to udělali trochu jinak a nahráli jsme to v Analogu, což dalo Adamovi víc práce a pak vše bylo přeneseno do jeho počítače. Nahrávací proces je vždy experimentální, jinak by všechny nahrávky zněly stejně. Cílem bylo překonat naši předchozí práci. 

Jak dlouho jste připravovali skladby pro „Omegalitheos“? Mezi „Workship Death“ a posledním albem uběhly čtyři roky. To není zase tolik dlouho, ale říká se, že skupina by měla desky vydávat po dvou letech, protože pak „nesejde z očí“ (alespoň tak to tvrdí velké labely). Jakým způsobem vlastně jako kapela skládáte nový materiál? 

Skládat pro "Omegalitheos" jsme začali v roce 2013 a v hrubé podobě jsme to dokončili v roce 2015. Hammerkill opustil kapelu a Militiarkh se připojil na bicí. S úmyslem zvýšit intenzitu předchozího alba, okamžitě zapadl do role a album jsme dokončili, nahrávat jsme začali v procinci 2016. V době, kdy bylo všechno kompletní (spousta práce od tří různých umělců - Daemorph, Alex Tartsus a Nether Temple Design) byl skoro rok 2018 a některé záležitosti pak pozdrželi vydání do poloviny roku 2018. Buď se napíše riff, který se pak ukáže kapele nebo se riffy vymýšlejí na zkoušce. Většina rifů se napíše a pak předloží kapele a někdy jsou pak pozměněny kapelou a jejími návrhy. Všichni víme, co tvoříme, takže když jsou nápady, tak se obvykle použijí, když ne, tak se použijí pro jiný riff. 


Jak jsem již zmiňoval, nové album je totálním infernem, vypáleným na hudební nosič. Jedná se o opravdový extrém i na death metal. Co tak sleduji vaši scénu, nejste výjimkou. Namátkou třeba IGNIVOMOUS, PORTAL, IMPETOUS RITUAL. Všechny kapely z vaší země hrají na samé hraně „snesitelnosti“. Snažíte se styl posouvat do ještě větší temnoty a zla. V žádné jiné zemi snad není kumulace tolika šílených kapel. Čím si to vysvětluješ? Zajímalo by mě, jak funguje australský underground? Z jakých kořenů jste vyrostli? 

Australský underground má mnoho extrémních kapel, které jsou surové a nekompromisní a to je součástí Australského postoje k metalu, nezkrotný, intenzivní, extrémní a surový. Kundy chodí na koncerty, kundy tvoří kapely. Tak jak zmiňuješ, je tu velké množství šílených kapel, ale je tu také spousta sraček, mohlo by to tady být zaměřeno víc na šílené death metalové kapely, ale stále zde máme spoustu neumětelského metalu, jako kdekoli jinde na světě. Pouze ti s ohněm uvnitř tvoří psychotické šílenství, není to tak, že nějaká melodická metalová kapela z Austrálie udělá nebo dokonce chce udělat surové a temné album. Všechno pochází z vůle umělců. 


A co koncerty, festivaly? Máte v Austrálii vůbec nějaké? Teď nemyslím komerční akce, ale pořádný underground. 

Je tady několik malých undergroundových festivalů a mnoho lokálních akcí, kam se dá vyrazit. Také sem jezdí mezinárodní umělci, což je pro Australany velká věc, protože jsou to kapely, které nevidíte příliš často nebo už nikdy znova. 

Kolik tak přijde na vaše vystoupení lidí? Jak vnímají vaši hudbu? Nic proti vám, ale nějak si nedovedu představit dav fanynek, co vás nepustí z pódia. Na podobnou muziku chodí spíš gurmáni, kteří dokáží ocenit veškerou složitost, brutalitu a chaos. 

Děvky si to živě užívají tak dlouho, dokud třepou hlavama! Ženské to milujou, křičí tak hlasitě, že neslyšíte hudbu, jen řev a sténání, jak masturbují a pak nekontrolovaně pláčou, když odcházíme. 


Letos jste hráli u nás na BRUTAL ASSAULT festivalu. Jak jste si vystoupení užili? Byli jste poprvé v Evropě? Neláká vás třeba nějaké větší turné? 

BRUTAL ASSAULT byl nejlepší festival, na kterém jsme kdy hráli. Měli jsme pár drobných problémů, k nimž došlo v našem zvuku, ale kromě toho to všechno sedlo! Také jsme hráli na BRUTAL ASSAULT AFTER PARTY, kde to proběhlo bez problémů. Byla to naše první cesta do Evropy a vrátíme se znova v roce 2019. Máme v plánu větší turné. 

Co chystají ESKHATON v nejbližších měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás? 

V roce 2019 se vrátíme na několik dalších evropských koncertů, přičemž bude minimálně jeden v Čechách. V příštím měsíci budeme skládat materiál pro split album, které vyjde u Lavadome v roce 2019. No a jakmile dokončíme materiál pro splitko, budeme pokračovat v hraní a začneme psát pro nové album. 


Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů. 

Interview - ESKHATON - We will always become more intense more insane we are possessed by the spirit of total death.



Interview with death metal band ESKHATON from Australia.

Answered Mr. Invokocide.

Translated by Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - ESKHATON - Omegalitheos (2018)

Ave ESKHATON! Greetings on the other side of the globe to Australia. I admit that I heard about your band for the first time thanks to the Czech label Lavadome. How did it all happen that you got together? If I can ask you to present your band to Czech readers.

Hails from the underworld, ESKHATON is psychotic bestial Death Metal of absolute chaos and total fucking death. Lavadome has been in contact with us since the debut ‘Nihilgoety' and has been a big supporter of the band and shares with us the values of madness darkness and savagery.


You play totally nihilistic death metal. This is exactly the kind of inferno that listeners really mess up their nerve and auditory canal. How did you get to this style? Did you pass as musicians other styles of music? Did you play in other bands? Who actually influenced you at the beginning? 

We will always become more intense more insane we are possessed by the spirit of total death and chaos has no limits, we always played savage and the demons fire within is released. We have many early influences MORBID ANGEL, BESTIAL WARLUST / CORPSE MOLESTATION, SADISTIK EXEKUTION, IMPALED NAZARENE – Tol Crompt Norz Norz Norz, POSSESSED – Seven Churches, early SEPULTURA, and many more. 

Let's go to your novel "Omegalitheos". It is 52 minutes of total annihilation. I admit that I did not finish the album for the first listening. It seemed too wild and non-absorbable. To be able to write a review, I had to come back several times and really listen to it. It's a very complicated and inaccessible music. Do you have any feedback from listeners, fans? The length of the album is really killer! 

We have received a lot of positive feedback and greater reach with ‘Omegalitheos’.


The first thing that hit me literally is the great cover from Daemorph (Andriy Tkalenko). I cannot find much about him on the Internet except he plays bass in the Russian band GROND. Please introduce him to us. How did you get together, why did you choose his work? Did you choose from his already created works or did Daemorph paint the cover directly for you? Did he hear your album for inspiration? 

We chose to use Daemorph for the cover art because his work is amazing and evil, we looked through his previous works and knew he could draw, yes he did draw this artwork, like a maniac possessed and he used digital work for his colour work. Daemorph’s cover matches the brutality of ‘Omegalitheos' and his detail is impressive, Daemorph created for us exactly what we wanted, I gave him the concept for the cover with the key details needed and a rough version of the lyrics to the album. He had already listened to our previous work and welcomed the change of always being asked by Brutal Death Metal bands, and to get more darker work done.


"Omegalitheos" has a very good, very dark sound, Adam Calaitzis is signed under this album, why did you choose him? how was the recording process with Adam? 

We have recorded with Adam at Toyland for every release so far. We did things a bit different with this album and we recorded in Analog which gave Adam more to do and that was all transferred into his computer. The recording process is always experimental or every release will sound the same. We aim to ‘out heavy’ our previous work. 

How long have you been preparing songs for "Omegalitheos"? Between „Worship Death“ and the last album have gone four years. This is not so long, but it is said that the band should release the album after two years, because then it "is not out of the eye" (at least that's what the big labels say). How do you create a new material like a band? 

Writing tracks for ‘Omegalitheos’ began in 2013, and was mostly written by 2015 in a rough form. Hammerkill left the band and Militiarkh joined on drums with the intent to increase the intensity of previous work he immediately fit the role and we finished writing the album and began recording December 2016. By the time all artwork for the album was complete (there is a lot of artwork from 3 different artists, Daemorph, Alex Tartsus and Nether Temple Design) was just before 2018 and some promotion was then needed pushing the release to mid 2018. Either a riff is written and shown to the band or riffs are made at rehearsal, mainly riffs are written and shown to the band and sometimes then altered by the band with suggestions. We all know what we are creating so when ideas are made they are normally used, if not they are used for another riff.


As I mentioned, the new album is a total inferno burned onto a music medium. This is a real extreme for death metal. What I watch your scene is not an exception. For example IGNIVOMOUS, PORTAL, IMPETOUS RITUAL. All bands in your country play on the edge of "tolerability". You are trying to move the style into even greater darkness and evil. There is no accumulation of so many crazy bands in any other country. How do you explain that? I wonder how the Australian underground works? From what roots did you grow up? 

The Aussie underground has had many extreme heavy bands that are raw and uncompromising and that is part of an Aussie attitude in metal, savage heavy intense extreme and raw. Cunts go to shows, cunts form bands. There is a good amount of heavy crazy bands as you say here but there is a lot of pussy bands too, it might be more focussed here on the insane death bands but we still have wimp metal here like anywhere else in the world. Only those with the fire within will make psychotic madness, Its not like some melodic metal band from Australia will or even want to make a savage and dark album. It all comes from the artists will.


And what about concerts, festivals? Do you have anything in Australia at all? Now I do not mean a commercial event, but a good underground. 

There are a few underground small fests & many local shows to attend and also the international acts that come here is a big deal for Aussies as they are bands you can’t see very often or never again. 

How much people go to your shows? How do they perceive your music? Nothing against you, but somehow I cannot imagine a crowd of girls fans who will not let you go out of the stage. For that kind of music going more gourmands who can appreciate all the complexity, brutality and chaos. 

Cunts get into it live, as long as they bang their heads! The woman love it they scream so loud you can’t hear the music just screams and moaning as they masturbate and cry uncontrollably when we leave.


This year you played at the BRUTAL ASSAULT festival. How did you enjoy the performance? Have you been to Europe for the first time? What about some bigger tour? 

BRUTAL ASSAULT FEST was the best festival we have ever attended let alone played. We had a few minor issues that occurred with our sound but other than that it all killed! We also played the BRUTAL ASSAULT AFTER PARTY show which ran without issue. It was our first journey to Europe and we will return 2019. A bigger tour will eventually occur. 

What about plans of ESKHATON to the upcoming months? Can we look forward to seeing you at some concert in Czech Republic? 

We are returning for some more Europe shows, at least one in Czech 2019. In the next month’s we are writing new material for a split album to be released by Lavadome 2019. Once we have written the split material we will continue writing and begin the next album.


Thank you for the interview and wish you a good sales of your records, hundreds of crazy fans and tons of good ideas. 

Total fucking Death.


Recenze/review - ESKHATON - Omegalitheos (2018)