DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 23. března 2019

Recenze/review - DOOMBRINGER - Walpurgis Fires (2019)


DOOMBRINGER - Walpurgis Fires
LP/CD 2019, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Až se jednou rozpadneme v prach, tak už po nás nikdo nebude nic chtít. Až se jednou rozpustíme a vypaříme, už budeme mít navěky klid. Než se tak ale stane, tak musíme dál bojovat s temnými silami, vzývat oheň a černou energii. Cítím v kostech chlad, hniji za živa. Mé oči změnily barvu a už dávno nejsou oknem do duše. Jsem prokletý, uhranutý, stržený do nekonečného víru smrti. Poslouchám novou desku polských DOOMBRINGER.

Pustili mi žilou, odřízli několik živých tkání. Přidávám volume, prodírám se skrz temnou pavučinu riffů. Beru do rukou svoji vlastní lebku, rozmlouvám s odvrácenou stranou mysli. DOOMBRINGER probudili démony, spálili zem, zničili vše živé. Takhle zní ozvěny z onoho světa!



"Walpurgis Fires" jiskří stejným způsobem jako nejlepší desky kapel MORTUARY DRAPE, BEHERIT, MORBID ANGEL, NECROMANTIA, VARATHON, DEGIAL, GRAVE MIASMA, NECROS CHRISTOS, DEAD CONGREGATION, LVCIFYRE. To ale není tak podstatné, hlavní je, že novinka zní originálně, má svůj zastřený zvuk, asi tunu skvělých černých nápadů. Jakoby mě doopravdy někdo proklel a strhl do vlastního hrobu. Ze skladeb doslova tryská na všechny strany zlo a nenávist. DOOMBRINGER jsou jako čerstvě probuzená sopka, která chrlí oheň, síru a smrt. Jejich hudba mi pronikla do žil postupně, pomalu, rostla jako nějaký zákeřný vir každým poslechem. Polským nihilistům se povedlo doopravdy přenést do své hudby zákeřné ozvěny ze záhrobí, jiskru, která zažehla spalující a nekompromisní oheň. Líbí se mi i produkce, obal, vše je neskutečně syrové, surové a uvěřitelné. Kniha smrti byla otevřena na stránkách, které patří k těm nejkrutějším. Modlíme se k obráceným křížům a stále dokola posloucháme "Walpurgis Fires". Na vlastní kůži jsem poznal, co znamená inferno. Vynikající death/black metalové album, u kterého budete rozmlouvat s nemrtvými! Peklo!


Asphyx says:

Once, when we fall apart into dust, nobody will want from us anything. Once, when we dissolve and evaporate, we'll have peace forever. But before this all will happen, we must continue in fighting with the dark forces, invoke fire and black energy. I feel a cold in my bones; I am rotting in the flesh. My eyes have changed color, and they are no longer a window to the soul. I'm cursed, bewitched, indrawn into the endless vortex of death. I'm listening to a new album of Polish DOOMBRINGER.

They draw blood from my vein, cut off some living tissues. I'm adding 'volume' and struggling through the dark web of riffs. I am taking my own skull into my hands, and talking to the dark side of my mind. DOOMBRINGER awakened the demons, burned the ground, destroy everything living. This is exactly how the echoes from the otherworld sound!

“Walpurgis Fires” sparkles by the same way as the best albums of MORTUARY DRAPE, BEHERIT, MORBID ANGEL, NECROMANTIA, VARATHON, DEGIAL, GRAVE MIASMA, NECROS CHRISTOS, DEAD CONGREGATION, LVCIFYRE. But this is not so important, the main attribute of the new record is that it sounds original; it has its clouded sound, and about a ton of great black ideas. As if somebody really cursed me and pulled into his own grave. Evil and hatred literally spring forth from all the songs. DOOMBRINGER is like a freshly awakened volcano that is spewing out fire, sulfur, and death. Their music penetrated my veins gradually, slowly; it grew like some kind of insidious virus with every listening. The Polish nihilists really managed to bring into their music insidious echoes from the underground, a spark that ignited a burning and uncompromising fire. I also like production, cover art; everything is incredibly raw, brutal and believable. The book of death was opened on pages that belong to the cruelest. We pray to the inverted crosses and listen to "Walpurgis Fires" over and over again. I experienced what inferno means on my own skin. Excellent death/black metal album with which you will talk with the undead! Hell!

band:
Medium Mortem,
Sepulchral Ghoul,
Old Coffin Spirit,
Tribes of the Moon

pátek 22. března 2019

Recenze/review - HELLGRIND - My Time in Hell (2019)


HELLGRIND - My Time in Hell 
CD 2019, Reaper Records U.S.A.

Ten tlak už byl nesnesitelný. Dlouhodobě a postupně se usazoval v mé hlavě. Každou další zbytečnou informací rostl, mohutněl a košatěl. Ke konci jsem si už drásal tváře do krve, utíkal do míst, kde jsem byl sám. Došlo to tak daleko, že jsem skočil do zdi. Už jsem nechtěl dál žít, už jsem se nechtěl dívat na utrpení dnešního světa. Stal jsem se nemrtvým, tím, kterému navrtali lebku na několika místech. Sedím teď v domě všech šílených, kývám se do rytmu, který znám jen já sám. Z letargie mě vytrhne jediné - old school death metal.

Představte si hromadu shnilých kostí. Někde uvnitř je pro vás dosud neznámé CD, po okraj narvané pravým, rezavým smrtícím kovem starého střihu. Máte možnost odejít a začít poslouchat něco jiného. Máte možnost zemřít, ale neuděláte ani jedno. Natáhnete svoji ruku, vložíte disk do přehrávače a usmíváte se. Zmizel tlak z hlavy, zmizel celý svět. Procházíte se temnými chodbami Hádovi říše a konečně cítíte, že je vše v pořádku.


"My Time in Hell" je shnilým kusem masa, rozpadající se lebkou, otiskem pradávných smrtících postupů. Můžu mít tisíc připomínek k nepůvodnosti materiálu, k prašivému zvuku, k jednoduchému obalu. Jenže znáte mě, rád se rochním po lokty ve vnitřnostech právě v podobné muzice. Líbí se mi nápady, neurvalost, energie, síla i tlak. U téhle desky vám pukne hlava sama a mozek vyhřezne ven. Z uší vám poteče krev a stanete se zombie jako všichni ostatní. Jedná se o starý dobrý death metal, zahraný s mrtvolným pohledem a velkým nadšením. Album mě oslovilo, zamotalo do silných pavučin a už nepustilo. Tančili jsme znovu na vlastních hrobech, modlili se k obráceným křížům. Exhumovali svá těla, porcovali je a smáli se nepodstatným věcem, jako je bolest a utrpení. Jsme jak prašiví psi, kteří zvednou hlavu už jen, když jim někdo předhodí pořádnou porci smrti. Old school death metal forever! Prašivina! Skvěle!



sumarizace:

HELLGRIND s největší pravděpodobností nahráli letošní album na nějakém opuštěném americkém hřbitově. Tolik špíny, hnisu, rouhání a energie jsem už hodně dlouho na jednom místě neslyšel. Album je hodně kruté, připomíná exhumování starých hrobů a určitě udělá dobře každému fanouškovi old school death metalu. Svět je při poslechu hodně těžké místo k žití. Obloha se dotýká země, je černá a prší z ní krev. Zlo, které se ukrývá v každém z nás, je náhle všude kolem a v kostelech se otáčejí kříže do obrácené polohy. Američané čerpají sílu snad v samotném podsvětí. Album mě zcela pohltilo a přeneslo na onen svět. Věřte a budete po zásluze potrestáni! Hoďte kamenem vy, kdo jste bez viny! Pekelná death metalová deska, která vyvolá všechny zlé duchy! Morbidní pozdrav ze záhrobí! 

Asphyx says: 

The band HELLGRIND probably recorded this album at some old deserted American graveyard. I haven´t heard his much of dirt, purulence, cursing and energy at one album for a very long time. This album is very cruel and it feels like exhumation of old graves and every fans of old school death metal is going to be happy with this. The world is a very difficult place to live during listening this album. The sky is touching the ground, it´s black and it´s raining blood. The evil which is inside of every single one of us is suddenly outside and crosses are turning upside down in churches. These American guys take energy from the underworld. This album took me to the other side. Trust me, pearls before swine. Whoever is without sin, cast the first stone! The hellish death metal album which calls all of the bad ghosts. The morbid greetings from the beyond.


Tracklist:
01. 20th Century Genocide
02. Corruption Institution
03. Ancient Terror
04. Dark Times (Godless Reign Of Terror)
05. Killing To The End
06. Death Toll
07. Full Of Hate
08. Cutting Life
09. Nameless
10. Cold Dead Eyes
11. The Rotted Hunting

band:
Shawn McCormick - Vocals
Rob Lawrence - Drums
Brad Calkin - Guitar
Rob Elliott - Guitar/Voc
Ivan Torres - Bass

čtvrtek 21. března 2019

Recenze/review - IMPRECATION - Damnatio Ad Bestias (2019)


IMPRECATION - Damnatio Ad Bestias
CD 2019, Dark Descent Records

for english please scroll down

Dřevěné kříže opět hoří! Svěcená voda se mění ve shnilou krev. Věřící, jdoucí normálně na porážku jako ovce, mají v očích nenávist. Kněz dávno propadl peklu a porušil všechny body z desatera hříchů. Noční modlitby pro vyvolání nemrtvých jsou zcela v jeho režii. Bůh odešel dávno na odpočinek, znechucen lidským rodem. Pojď a následuj mě, říkají nám často. Cesta do záhrobí, do země stínů bude dlouhá a trnitá. Nikdy nedojdeme spočinutí, navěky se budeme potácet mezi naším a oním světem. Jsme prokletí! Stejně jako hudba, kterou posloucháme.

Tenká je hranice mezi životem a smrtí. Neznámé bývá často tajemné a otázek je mnoho. Na některé se pokoušejí svojí hudbou odpovědět američtí rouhači IMPRECATION. Letos přicházejí opět s deskou, která je nasáklá zkaženou krví, temnotou a nenávistí. Jedná se přesně o ten druh načernalého death metalu, který vám pronikne do žil jako zákeřný jed.



"Damnatio Ad Bestias" je bestiálním dílem ve stylu INCANTATION, INFESTER, BLASPHERIAN, CRUCIFIER, FUNEBRARUM, DRAWN AND QUARTERED. Těžké, devastující riffy se na novince potkávají s morbidně doomovými pasážemi. Symbolem smrti je tentokrát had, plazící se, hypnotizující svoji oběť. Vyčkává, stejně jako kapela, aby pak znenadání udeřil a zcela ji pohltil. IMPRECATION probouzejí ty nejtemnější noční můry, zhmotňují je a ničí vše dobré. Za skvělým hrobnickým řemeslem se navíc ukrývá velký cit pro okultní death metalové rituály smrti. Studená rána v márnici, katakomby pod kostelem plné lidské špíny, kde slouží už jen padlí kněží. Hudba zde hoří, sálá, je temná i studená. Satan sedí na svém trůnu a usmívá se. Zlo zase jednou zvítězilo. Na novince "Damnatio Ad Bestias" to platí dvojnásob. Jste připraveni na krutou smrt? Vynikající temný death metal, u kterého shoří všechny kříže!


Asphyx says:

Wooden crosses burn again! The holy water turns into rotten blood. Believers, who are normally going to be defeated as sheep, have hatred in their eyes. The priest has long failed to hell and has broken all the points of the ten sins. Night prayers to invoke undead are entirely in his direction. God has gone to rest a long time ago, disgusted by the human race. Come and follow me, they tell us often. The path to the shrouds, to the shadows, will be long and thorny. We will never come to rest, we will tremble forever between ours and other world. We are cursed! Just like the music we listen to.

Thin is the line between life and death. Unknown is often mysterious and there are many questions. Some of them are trying to answer by their music American blasphemers IMPRECATION. This year they come again with a plate that is soaked by blood, darkness and hatred. This is precisely the kind of blackened death metal that penetrates into your veins like a danger poison.

"Damnatio Ad Bestias" is a bestial work in the style of INCANTATION, INFESTER, BLASPHERIAN, CRUCIFIER, FUNEBRARUM, and DRAWN AND QUARTERED. Heavy, devastating riffs meet morbidly doomed passages on the novelty. The symbol of death is this time a snake, crawling, hypnotizing its victim. He waits, just like the band, to suddenly strike and completely devour its prey. IMPRECATION awakens the darkest nightmares, materializes them and destroys everything good. Beyond the great work there is also a great sense for the occult death metal rituals of death. Cold morning in the morgue, catacombs under a church full of human dirt, where only the fallen priests serve. Music is burning, radiating, dark and cold. Satan sits on his throne and smiles. Evil once again prevailed. On the novelty "Damnatio Ad Bestias" is double valid. Are You Ready For a Cruel Death? Outstanding dark death metal, when all the crosses will burned!

Track list:
1. Temple of the Foul Spirit
2. Morbid Crucifixion
3. Baptized in Satan's Blood
4. Beasts of the Infernal Void
5. Damnatio Ad Bestias
6. Dagger, Thurible, Altar of Death
7. The Shepherd and the Flock
8. Ageless of None

band:
Ruben Elizondo, Dave Herrera, Danny Hiller, Milton Luna, Jeff Tandy

středa 20. března 2019

Recenze/review - NOCTAMBULIST - Atmospheres of Desolation (2019)


NOCTAMBULIST - Atmospheres of Desolation
CD 2019, Blood Harvest

for english please scroll down

Tělo bez hlavy, pohřbené za hřbitovní zdí. Byli jsme označeni za prokleté a mysleli si, že se nás navždy baví. Jenže my se vrátili, silnější než dřív. Lačníme po krvi, po obrácených křížích, po smrti. Zrozeni v nenávisti, ukování pekelným ohněm. Spáleni žhavým železem, jsme šílení. Nemrtví znovu povstali, za poslechu nového alba NOCTAMBULIST, aby zničili tento svět.

Tolik nihilismu, napěchovaného na jednom hudebním nosiči, jsem již dlouho neslyšel. Američané NOCTAMBULIST jsou zde s debutem, u kterého praskají kosti, otevírají se hroby a márnice páchnou sírou. Starý, prašivý smrtící kov je doplněn atmosférickými black metalovovými pasážemi a výsledek opravdu exhumuje nemrtvé.



"Atmospheres of Desolation" je naléhavým albem, odkazem starých předků, ale také obrácenou modlitbou vzývající temnotu. Zaslechnout lze i umně vložené technické kousky skladeb, které dodávají celé desce na ještě větším tlaku. Nahrávka pálí i po zvukové stránce, o obalu netřeba psát - vše je jedním slovem perfektní. Toulám se záhrobím již dlouhá léta, ochutnávám jen z těch nejlepších mrtvol a musím říci, že NOCTAMBULIST se doopravdy povedlo zhmotnit zlo. Celá deska je jako mokvající vřed těsně před prasknutím. Tepe, řeže, bolí, hlava se vám může rozskočit. Přesto se bojíte říznout do živého a raději umíráte na otravu krve. Po hřbitově se potácejí těla bez hlavy i nemrtví a všichni chtějí jediné - poslouchat stále dokola "Atmospheres of Desolation". Překapejte špínu, přidejte nahrubo nasekané kusy tmy, vše proklejte a vypalte na hudební nosič. Takhle nějak to podle mě udělali i NOCTAMBULIST. Totální death metalové inferno! Vynikající zásek do starých rakví!



Asphyx says:

A body without a head, buried behind a cemetery wall. We were labeled as cursed, and they thought they were getting rid of us forever. But we came back, stronger than before. We are hungry for blood, for the inverted crosses, for the death. Born in hate, forged by the hellfire. Burned by hot iron, we're crazy. The undead rose again, during the listening to the new NOCTAMBULIST album to destroy this world.

I haven't heard so much nihilism crammed on one record for a long time. Americans NOCTAMBULIST are here with their debut album, while the bones cracked, graves are opened, and morgues smell by sulfur. The old, scabby death metal is complemented by atmospheric black metal parts, and the result is really suitable for the exhumation of the undead.


"Atmospheres of Desolation" is an urgent album, a message from old ancestors, but also an inverted prayer invoking darkness. You can also hear the rationally inserted technical parts of the songs, which give to the whole record even more pressure. The album burns even more concerning the sound; it is not necessary to write about the cover art - everything is perfect. I have been roaming for many years in the underworld, tasted only the finest corpses, and I have to say that NOCTAMBULIST really succeeded in materializing of evil. The whole record is like a moist ulcer just before it bursts. It cuts, hurts, your head can explode. However, you are afraid to cut into the living tissue, and you are dying of blood poisoning. Headless bodies and undead are staggering around the graveyard, and they all want one thing – to listen to the album "Atmospheres of Desolation" over and over again. Filter the dirt, add coarsely chopped pieces of darkness, curse everything and burn it onto a record. I think it was an approach to how NOCTAMBULIST did it. Total death metal inferno! Excellent cut into the old coffins!

TRACKLIST
1. Dimming Lights Illuminate
2. Abnegation
3. Atmosphere of Desolation
4. Jubilant Cataclysm
5. Denial of Autonomy
6. Habitual Falsehood

Info - ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2019 doplňuje line-up


ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2019 doplňuje line-up 

Máme tady další dvě kapely, tentokrát z melodičtějšího metalového spektra. A v obou případech jde o kapely, které na metalové scéně působí dlouhou dobu (24 resp. 15 let) a zanechaly na ní hluboký otisk co do počtu koncertů a vydaných nahrávek. 

SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY píší svou historii od roku 1995, za takřka čtvrtstoletí prošli řadou personálních i stylových změn, od tradičního doom metalu k současnému mixu folk a doom metalu, naposledy zvěčněnému na albu „Smutnice“, jež sklidilo vřelejší ohlasy než předchozí, nicméně i tak velmi kvalitní album „Návaz“. Pamětníci jistě vzpomínají na přelomové dílko „Relic Dances“, na němž se poprvé u mikrofonu představila slavice Hanka, disponující uhrančivým hlasem, který dává písním širší rozměr, který ještě rozšiřuje mužský hrubý vokál. Kapela sází na silné melodie, o něž se primárně starají housle, folkový nádech dokresluje violoncello, metalový základ ale nechybí a na aktuálním albu nechybí ani deathmetalové pasáže. 

DARK ANGELS už taky patří mezi veterány. (úsměv) Z kapely, která začínala jako heavymetalová lokální parta kamarádů, se postupem času stalo těleso tvořené zkušenými muzikanty působícími např. v MASTER´S HAMMER, BOHEMYST, AFTER RAIN a majícími za sebou účinkování v desítkách dalších skupin různých nejen metalových žánrů. V DARK ANGELS pak jihočeský all stars band produkuje dark/doom metal, nešetří temnými melodiemi, ani zemitými pasážemi, ale umí i přitlačit na pilu. V čele stojí charismatický zpěvák Radek Popel, kytary drží Venca Votruba a Jakub Vondrka, basu cestovatel David Zíka, klávesové melodie vytváří Petra Votrubová a zezadu vše pohání Honza Kapák. 

ETEF se uskuteční 19.-20. 7. 2019 ve Volyni (areál koupaliště) v jižních Čechách. 

Dosud potvrzené kapely: 

AETERNUS (norwegian dark metal, Norsko) 

ENTHRONED (black metal, Belgie) 

ULTRA-VIOLENCE (thrash metal, Itálie) 

THE STONE (black metal, Srbsko) 

MURDER (black/thrash metal, Srbsko) 

MARTYRIUM (melodic black metal, Malta) 

BOUND TO PREVAIL (death metal, Malta) 

DEBUSTROL (thrash metal, Česko) 

SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY (Česko) 

YTIVARG (grind/black, Česko) 

BOHEMYST (bohemian dark metal, Česko) 

DEPTHS ABOVE (black/dark metal, Česko) 

DARK ANGELS (Česko) 

+ dalších pět kapel rozličných metalových žánrů brzy doplníme 

Stále můžete objednávat vstupenky v druhé předprodejní vlně za cenu 550 Kč na e-mailu info@etef.cz. Počet lístků je omezený, pokud chcete stihnout koupi za tuto výhodnou cenu, neváhejte. Díky za přízeň! 



ETEF = (old school metal + přívětivé prostředí prvorepublikového koupaliště + rodinná přátelská atmosféra + levné občerstvení /pivo 25 Kč/ + stanování zdarma přímo v areálu + parkování zdarma max. pět minut pěšky) = zábava pro metalové tradicionalisty!

úterý 19. března 2019

Recenze/review - ELECTROCUTION - Psychonolatry (2019)


ELECTROCUTION - Psychonolatry
CD 2019, Goregorecords

for english please scroll down

Přeražená čelist, deformovaná lebka, naštípnutá žebra, polámané údy. To jsou jen drobnosti, které si odnáším z imaginárního souboje s novým albem italských ELECTROCUTION. V jejich hudbě se ukrývá velká surovost, jakoby se při poslechu v člověku probouzely dávné pudy. Představte si dopředu prohraný zápas, přesto vstoupíte do ringu. Vydržíte jenom pár kol, s rozsekaným obličejem, přesto z toho máte velmi dobrý pocit.

Technický death metal je zde podpořen až industriální, totálně odlidštěnou atmosférou. Představuji si, že mě na ulici odchytila parta úchylných řezníků, spoutala mě a teď mě řeže neskutečně ostrými břity riffů. "Psychonolatry" je albem, které se vám usadí v mozku jako nějaká ošklivá nemoc. Hryže tam, pálí, devastuje.



"Psychonolatry" je deskou, která je postavena na starých death metalových základech, přidána je obrovská porce techniky, ale i třeba thrashových pasáží. Hlavní je pro mě ale atmosféra, která je totálně antihumánní, nehostinná, syrová. Italská legenda velmi zkušeně a svěže rozvíjí floridský model technických death metalových kapel. Navíc přidává velký kus talentu, zkušeností a temné energie. Vypadá to, že tenhle zápas nelze vyhrát. Na to jsou ELECTROCUTION až příliš šílení. Působí totálně devastujícím, zničujícím dojmem. Po jejich skladbách zbývá jen spálená země, kousky popela kdysi živých tkání. "Psychonolatry" je perfektní i po stránce zvukové, povedl se i obal. Máme zde co do činění v podstatě s dokonalým albem. Nahrávka mi v rukou tepe jako čerstvě vytržené srdce, pálí jako žhavá láva, jako železo. Vynikající temný technický death metal, který vás rozseká na malé kousky! Jsme jenom kusy masa, určené k likvidaci! Skvěle!



Asphyx says:

Broken jaw, deformed skull, chipped ribs, and broken limbs. These are just the little things which I am taking from an imaginary fight with a new album of Italian ELECTROCUTION. In their music, there is a great deal of brutality, as if the ancient instincts were awakening in person during the listening to this album. Imagine that you enter the ring, but you already know you will lose this match. You will stay alive only a few rounds, with your crushed face, but you still have a very good feeling about it.

Technical death metal is supported by an industrial, totally dehumanized atmosphere. I imagine how a group of perverse butchers caught me in the street, pulled me off and now cuts me with incredibly sharp riffs. "Psychonolatry" is an album that will settle in your brain like some nasty disease. It bites you there, it burns and devastates.


"Psychonolatry" is a record that is based on old death metal basics and a huge portion of technical, and also thrashing passages is added. But the atmosphere is priority for me and that is totally antihuman, inhospitable, and raw. This experienced Italian legend very freshly develops a Florida's model of technical death metal bands. Also, they add a great deal of talent, experience, and dark energy. It looks like this game can't be won because ELECTROCUTION are too crazy. The impression from their music is totally devastating and withering. After their songs, only the burned ground remains pieces of ashes of once-living tissues. "Psychonolatry" is perfect even in terms of sound, and the cover art is also excellent. Basically we have a perfect album here. The record beats in my hands like a freshly torn heart, burns like hot lava, like an iron. Excellent dark technical death metal that will cut you into small pieces! We're just pieces of meat intended for destroying! Great!


Tracklist:
01. Psychonolatry (The Icons of God and the Mirror of the Souls) 03:56
02. Hallucinatory Breed 03:42
03. Bulåggna 04:12
04. Warped 04:49
05. Of Blood and Flesh 03:39
06. Misanthropic Carnage 04:31
07. Malum Intra Nos Est (Seneca I Century AD) 04:10
08. Divine Retribution 04:00
09. Organic Desease of the Sensory Organs 03:05
10. Bologna 04:12
11. Premature Burial (re-recorded) 03:48

band:
Mick Montaguti [vocals]
Neil Grotti [guitar]
Alessio Terzi [guitar]
Mat Lehmann [bass]
Vellacifer [drums].

pondělí 18. března 2019

Recenze/review - MALTHUSIAN - Across Deaths (2018)


MALTHUSIAN - Across Deaths
CD 2018, Dark Descent Records

Říká se, že po smrti skončí veškeré utrpení. Jenže ono to není tak docela pravda. Hříšníci jsou máčeni v rozžhaveném oleji a vlastní svědomí je bolestivé jako ostré hroty nožů, pronikajících do hlavy. Můžeme nekonečně dlouho diskutovat o věčnosti, odpuštění a transformaci, ale pravdou je, že temnota má v našem životě o hodně větší prostor, než si myslíme. Je potřeba ji překapat, pojmenovat, zhudebnit a nakonec zabít. Jinak se ji nezbavíte. 

Loňské album irských MALTHUSIAN je takovou hodně ošklivou a zlou ozvěnou, otiskem nechutných věcí, kterých je člověk jako tvor schopen. Je výletem do temných hlubin lidské duše, šílenstvím, povinností pro všechny, kteří uctívají nekonečné utrpení a záhrobní rituály. Komplikované riffy, nálady ne nepodobné popáleninám vysokého stupně. To jsou MALTHUSIAN.



"Across Deaths" by mohli do svých sbírek zařadit fanoušci kapel jako PORTAL, DISMA, MITOCHONDRION, GRAVE UPHEAVAL, UMPETUOUS RITUAL. Nahrávka je opravdu hodně nechutná, komplikovaná, zastřená a zlá. Mám malinký problém s tím, že posledních několik let takhle zní velká spousta skupin, ale to berte jen jako povzdechnutí zhýčkaného posluchače. Jinak jsou MALTHUSIAN samozřejmě náležitě nechutní, mrtvolní, znějí jako poslední výkřiky odsouzeného před popravou. Zrozeni v hnilobě, špíně a krvi. Jdoucí až k samé podstatě zla. Hudební magie, gradující melodie, smrt v očích. Nevím, kolik jste v životě prožili bolesti, ale zkuste si na ní vzpomenout. Je vám špatně? Tak si představte, že vás všechno bolí stonásobně víc. Nějak podobně zní i "Across Deaths". Mokvající, dlouho neléčená rána, zanícený vřed, shnilé maso a strach. Vítejte v temných močálech vlastní zkažené mysli! Velmi dobře!


sumarizace:

MALTHUSIAN na své první dlouhohrající desce působí jako vyslanci temnot! Album připomíná ozvěny ze samotného podsvětí. Nihilisticky znějící motivy, chorobný vokál, smrt ve vašich očích. Všechno tohle na novince naleznete. Doslova mě fascinuje zlá a ošklivá nálada celé nahrávky. Takhle nějak si představuji, že zní samotné peklo. MALTHUSIAN se pohybují na hranici mezi naším a oním světem s morbidní elegancí. Hudba zde připomíná zápach zahnívajícího masa, zákeřnou nemoc, po které začnete hnisat zaživa. Je jako prasklý vřed, plný špíny a zkažené krve. Death metal, který vás přenese do záhrobí! Absolutní inferno!

Asphyx says:

MALTHUSIAN are on their first full-length album like envois of darkness! The album recalls the echoes from the underworld itself. Nihilistic sounding themes, morbid vocals, death in your eyes. All these can you find on the new album. I'm fascinated by bad and ugly mood of the record. This is how I imagine sounds of hell. MALTHUSIAN move on the border between our and other world with morbid elegance. The music here reminds the smell of rotting meat, insidious disease, because of you start to fester alive. It's like a ruptured ulcer, full of dirt and rotten blood. Death metal, which takes you to Hades! Absolute inferno!


Tracklist:
1. Remnant Fauna (05:47) 
2. Across The Expanse Of Nothing (07:57) 
3. Sublunar Hex (07:22) 
4. Primal Attunement - The Gloom Epoch (12:57) 
5. Telluric Tongues (Roaring Into The Earth) (06:30)

Line Up:
PG - Bass, Vocals (Mourning Beloveth, ex-Decayor)
JK - Drums (Conan, Dread Sovereign, Krawwl, Sodb, ex-Altar Of Plagues, ex-Abaddon Incarnate)
AC - Guitars, Vocals (Wreck Of The Hesperus, ex-The State Pathologist)
MB - Guitars, Vocals (On Pain Of Death)

A few questions - interview with death metal band from Germany - DEMORED.


A few questions – interview with death metal band from Germany - DEMORED.

Recenze/review - DEMORED - Sickening Dreams (2018):

Answered Magnus, thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.? 

Magnus: Hey Jakub and thank you for the possibility to loose a few words about our band DEMORED. We are a foursome death metal mob from Braunschweig/Germany. Established since 2012 we've manifested a raw style of old school-lasting death metal released two EP's each with a distance of 2 years until the Album ''Sickening Dreams'' was born. Essentially the music do not deviate from the previously releases except a filed songwriting. We're going on with dozens of blasbeats, raw riffing, gloomy melodys and a doom part here and there... 


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

Magnus: We recorded ''Sickening Dreams'' wherever it was possible. For example at home in the basement, haha. We've done everything by ourselves beginning from choosing mic's for setup up to mastering. Ernesto, the other guitar player did the mix and master job. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Magnus: The CD edition is limited to 500 in this appearance. Casettes were limited to 50, same as the CD version, they wont be rereleased in this crazy fullbody printed design + booklet etc. It look damn cool but they've been waaay to expensive, haha. This was more a giveaway for the death metal nerds. 


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Magnus: I am the writer of the lyrics. Music comes first. When the instruments are done, I start to write a song text. Usually the topics are already in my head while we riffing around. So you can say the themes go with the songs. They are dealing with surreal horror stuff, undeads, death, necrophobia,personal issues and so on. 


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Magnus: I've drawed the logo with pencil and MS Paint, haha. I also did the website with the help of Lennart, our bass player and mr. Necromaniac. In general, social media is a good way to showcase your band. Although I can not deny it is not unimportant these days to go with social media, we are not very active in that point. If there are interesting news we do a post about it. For my taste, some bands overdo it with Facebook Posts, Instagram, etc. We're trying to find a good flow. We don't have Instagram btw. 

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Magnus: We did the album in cooperation with Neckbreaker Records. Martin is a very good friend of ours, he also did our second EP as his very first work as a label. He is 200% behind his releases and spares no expense to make a great release. He also did a great job with the promo, the presale went very well. So yes, we're happy with Neckbreaker Records. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration? 

Magnus: Hard to say, because we do not try to sound like a particular band or to make a special sound. Certainly some bands we hear a lot to characterize our riffing, but it occurs rather subconsciously. Important - we all love doom, hehe. Besisde death metal, that's another basic element. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

Magnus: No, becorpse with our debut we wanted to go with Neckbreaker Records again. 


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Magnus: We always enjoy playing live. It's the atmosphere that makes a concert special. location, crowd, personal feeling, the right level of being drunk, haha. 2017 we played at Path Of Death, a one-day festival in Mainz/Germany. I think we did a good job there. The album release gig in our hometown Braunschweig was killer as well. We do not play often here. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

Magnus: We haven't a strickly plan or something like that. We just enjoy to play death metal and the band evolves in a rhythm that feels good for us. No stress, just passion. However, to play at Party San OA would be stunning. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

E-Mail: demored.band@gmx.de
Or just talk to us at a concert! 

Thanx for the interview.

Thanks to you Jakub for the interest in our band.


---------------------------------------------------------------------------------

sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram 

facebook: 

twitter: 

neděle 17. března 2019

Recenze/review - KATECHON - Sanger Fra Auschwitz (2019)


KATECHON - Sanger Fra Auschwitz
CD 2019, Saturnal Records

Spalte naše těla! Čeho všeho je schopen člověk? Jaká zvěrstva dokáže ještě napáchat? Dívám se na černobílé staré historické filmy a přemýšlím, kde se v nás bere tolik zla. Spousta energie, vložené do špatných věcí. Proč? Odpověď asi nenaleznu, ale mohu se pokusit oprostit od obyčejných myšlenek a vydat se na dlouhý okultní výlet do světa stínů. Tentokrát volím norské black death metalisty KATECHON

Nihilismus překapaný ve skladbách, všudepřítomný odér smrti. Okultní seance v přítomnosti neotřelých riffů, temné směsi nálad i krvácející oběti. Jakoby bylo zlo najednou hmatatelné, zhmotněné. Stále myslím na oheň. Spalující, očišťující!



"Sanger Fra Auschwitz" je směsí uvěřitelně chladného black death metalu, melodií, vytažených odněkud z hlubokých katakomb. Atmosféra celého alba je neskutečně bolestivá, řezající, mokvající. Nejedná se o desku, která většinu posluchačů osloví napoprvé, spíše bych doporučil soustředěný několikanásobný poslech v nočních hodinách. Přiznávám, některé momenty jsem zpočátku nepochopil, přišly mi až příliš "složité". Při každém dalším setkání ale docházelo k novému a novému prokletí. Výsledkem je neodbytný pocit, že hniji za živa. Smrt se taky neptá, stejně jako KATECHON. Sešli jsme se tady, abychom velebili temnotu. Nakonec stejně všichni shoříme v pekle, tak proč si ještě neužít poctivé black death metalové řemeslo s puncem nenávisti navíc. Existují lidé, kteří jsou zlí ze své podstaty a existuje hudba, která zní jako jejich myšlenky. Vynikající nahrávka!


sumarizace:

"Sanger Fra Auschwitz" je temným poselstvím z onoho světa. Pokud bychom hledali nějaké vyslance záhrobí, museli bychom zákonitě narazit na norské death metalisty KATECHON. Fascinuje mě přístup, jakých uchopila kapela staré smrtící pořádky, přetransformovala je to dnešní doby a stvořila album, které připomíná rozzuřené monstrum. Peklo opravdu existuje! Novinka těchto maniaků je toho jasným důkazem. Narovnejte prašivé kosti do úhledných hromad, otevřete dveře do záhrobí a povolejte nemrtvé! Norští uctívači black death metalu jsou opět zde! Řvou mocně, hlasitě a jejich hlas je podobný samotné Bestii. Skvělé nápady, temná a zlá atmosféra, naléhavost, dravost. Tohle všechno dělá z posledního CD KATECHON absolutně zahnívající záležitost. Album bylo nahráváno snad někde v podzemí, v opuštěných chodbách vedoucích do obrovské márnice. Temný death metal, který vás na věky prokleje! Smrt je při poslechu velmi blízko! Zlo přichází. Excelentní nahrávka!


Asphyx says:

"Sanger Fra Auschwitz" is a dark message from the world beyond. If you were looking for delegate from the world beyond you would have to find these Norwegian death metal band KATECHON. I am fascinated by their attitude – they hold the old deadly orders transformed them into today´s world and made an album which sounds like an angry monster. The Hell is real! This album proves it. Line up your ashy bones into neat lumps, open the doors into the world beyond and call the undead! These Norwegian maniacs which worship black death metal are back! They are screaming so powerfully and loudly! Their voice is like the Beast itself. Great ideas, dark and cruel atmosphere, immediacy, drive. This is what makes the new album by KATECHON something absolutely mouldy. The album was recorded in the underground in abandoned halls which lead into an enormous dead house. Dark death metal which will curse you forever! The Death is very close when you listen to this album! The evil is coming. Excellent record!


MORE INFO:

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto osmdesátý osmý - Sršáni útočí všude kolem


Příběh sto osmdesátý osmý - Sršáni útočí všude kolem 

Mezi panelovými domy poletují igelitové pytlíky. Vítr si s nimi hraje, zvedá je do výšky, žongluje, nadskakují a dodávají celé únorové ulici ještě větší šedivost. Vše se vrátilo do klasických kolejí. Pět dní v práci, sedím u kompu, láduji láduji láduji data, chodím na kouřovou s Kristýnkou. Slečny a dámy jsou na mě šíleně hodný. Nosí mi svačiny, opatrují mě. Nějak si na to začínám zvykat, ještě chvíli a začnou mě oblékat do vlastnoručně ušitých oblečků. Jak drahej pes, spoutanej a krmenej jen granulemi. Otřesu se při té představě, zvednu límec u křiváka a přidám do kroku.

Včerejší hospoda byla skvělá. Pátky mám rád jako každý, tehdy jsem ještě býval plný energie a scházeli jsme se jak švábi na pivo. Vymyslely koroptvičky, zase jednou věc, že vyrazíme do Semčic a já se teď šíleně bál, že pojedeme autobusem po stejné silnici, kde mi zemřela Kačenka. Trošku se klepu, ale nesmím na sobě nechat nic znát. Mám strach, ale stejně machruju. Jana se rozvlní a běží ke mě, prsaté objetí, těší se stejně jako ostatní. Prdelky moje, hele támhle je ještě Krista. Jsme komplet, kdo dá ruma. Metal může začít.

Stejně je to divný, ještě na základce jsem byl brejlatý, ošklivý intouš, se kterým se děvčata bavila jen, když potřebovala poradit s matikou. Ksicht mi zůstal, vousy přibyly. "Seš hubenej, dej si řízek, včera jsme s mámou smažily": chce mě vykrmit Jana. S chutí odtrhávám maso a přemýšlím, klepu se, protože za chvilku jsme na místě. Strom je pořád polámaný, pod ním pár květin. Všechno mi proběhne znovu hlavou, musím odvrátit tvář a brečím jak malej kluk. "Co je, co se děje?": hladí mě Monika a protože nemůžu mluvit, tak jí všechno vysvětlí Jana, i Kristýně, která také dosud nic nevěděla a teď kouká s vytřeštěnou pusou. 

Uff, konečně Semčice. Zastávka, báby vyzvědačky v sukních, malý krámek s pivem. Jsme tu a těšíme se na nějakou heavy kapelu s jepičím životem. Prcalinka je ale zná a chce je vidět naživo. Proč ne, co doma, žejo. Hospoda plná zatím jen samých strejců. Způsobíme zase pozdvižení na vsi. Ošklivý hubený kluk a 4 krásný holky. Jak to dělá, není teplej? Zní lokálem, až se musím smát. Přitančí číšnice, žvejkačky plnou hubu a cože si dáme. Pivo! A tak srkáme, cinkáme, povídáme. Je nám fajn, ale jen do doby, než odejdu na záchod. Měl jsem to čekat.

Ani jedna z dívek není ve stavu, kdy by někoho hledala. Jana znechucená mužským pokolením a už ani nedoufající, že potká někoho normálního. Prcalinka truchlící po Prcalíkovi. Kristýnka, kterou její starej nedávno zmlátil. Monika patří ke mě. Tak proč kluci nepochopí, že opravdu nechtějí na panáka, pokecat, zajít na rande. Někdo se nechá odpálkovat, ale spousta jich je otravných jak sršáni. "Smrťáku, pošli ho do prdele, prosím": žádosti krásné tváře patřící Kristýnce nelze nevyhovět. "Máš jít do prdele, vole": řeknu, ale vím, že si zase seru do bot. Tohle je ves, tady se nic neodpouští. Hergot holky, tak se zahalte, jsem tu sám, dostanu do držky. 

Otevřou sál, místní kutálka začne hrát a já mám co dělat, abych se nesmál, heavy zábavoví hudlaři. "No tak, Smrťáku, pojď radši tančit, vyčistíš si hlavu": chtějí po mě holky, ale na tohle fakt nemám nervy. Jsem zásadový thrasher a death metalista, sorry. Jdu radši na cigáro ven. Dostanu snad osmdesát dotazů, která holka je volná, co jsou zač. Už jen opakuji, že je mám každou na jeden den večer a tři dny pak sháním další a chlastám a poslouchám metal. "Vypadá jak magor". řekne nějaká lopata a tak se vrátím rychle dovnitř. Cítím, že stejně dostanu do tlamy, ale chci si ještě chvilku užít klidu. U baru stojí dívčina, šíleně podobná Liv Tyler z klipu Crazy od Aerosmith. Pokud bych měl jmenovat herečku, která by mě přemluvila na rande, byla by to ona.

Abych zabil čas a protože jsem normální kluk, tak jí to jdu říct. Vůbec neví, o co jde. Je tak krásná jako blboučká. Tak si jen objednám pivo, koukám na ní a nechám ji mluvit. Chce jednou zmizet ze vsi do Prahy, jasně, sehnat nějaký peníze, jasně, dobře se vdát nejlépe za cizince, jasně, zmizet z týhle prdele, jasně. Holčičko, zapomeneš na kořeny a udělají z tebe kurvu, maximálně. Hovno Ital, spíš nějakej disko kšeftař. Škoda, že jsi dutá jak štoudev. Přemýšlím o tom, jak příroda občas divně všechno vymyslí. "Tak tady ses mi zašil": obejme mě zezadu Monika a přeruší tok mých představ a myšlenek. Mám jít k holkám, mají problémy. A je to tady.

Mám hladinku a tak mi chumel kluků kolem mých kamarádek připomíná roj sršánů. Krouží okolo, vystavují svaly, mají blbý kecy. Známe, víme o co jde, alkohol bourá hranice. Nic proti, ale když řekne NE nebo jdi do prdele, tak zkouším jinde, co, chlapci? "Moniko, to je jak jít na smrt, vždyť mě zlynčujou": mám skoro nakakáno v kalhotách. Nedá se nic dělat, není nic lepšího než zemřít za zvuku špatné muziky. Tak mi aspoň na pohřbu zahrajte Krabathor. Jdu mezi sršáně, nejdřív slušně poprosím, pak následují strkačky, celý příběh graduje do extrému. Padne první rána, padám na zem, zvedám se, bojoju jako lev, holky řvou, kruh se rozestoupí, kapela hraje dál. Koutkem oka vidím opovržlivý pohled Liv Tyler. Proč jsem se nedal radši na keramiku, sběr motýlů nebo modely letadel. Probleskne mi hlavou a následují situace, ve kterých jde jen o přežití.

Chvílemi jsem boxovací pytel, potom spadnu do mlátičky. Chráním si zuby, sršáni jsou pěkně jedovatý, kopni ho mezi nohy, ať nemachruje. Jsou zlí. Někdo ječí, ať mě nezabijou. Fakt krásný výlet. Mohl jsem chlastat na horách, válet se ve sněhu, jíst sníh, jíst hlínu...cože? Asi jsem dostal hodně do hlavy, opravdu mám plnou hubu hlíny. Hrdinové mě hodili vedle hospody na hřiště, jak kus hadru. Ty vole, já věděl proč sem nemám jezdit, v Semčicích jsem dostal do držky snad po pátý. Divná ves, divný lidi. "Žiješ?": vidím nad sebou krásnou tvář Kristýnky. "Ne": odpovím a i si to myslím. 

"Nemám vás rád, už s váma nikdy nikam nepůjdu, nikdy, přísahám": jsem naštvanej a Monika je vyděšená mým ještě víc zmuchlaným ksichtem než normálně. Podpírají mě, flušu krev a vezmou mě zezadu k hospodě. Přemluvily Liv Tyler, aby jim dala trošku vody. Jsem jak válečný veterán. Pomalu ze mě uniká adrenalin a přichází bolest a strach. Ohmatávají mě, jestli nemám něco zlomenýho. Jeden klučina, sotva patnáctiletý mě trefil mezi nohy, bolí mě vnitřní strana stehen a je mi už všechno jedno. Spal bych, ale nemůžu. Musím ještě přes kopec, přes les, 12 km do Boleslavi. Nechte mě chcípnout.

Nadávám do větru, proč nemám kamarády, kteří by mi pomohli? Jsem opilý, nechci projít kolem stromu, kde zemřela Káča. Skoro mě odnesou, v chlastu je najednou i pláč. Musíme dál. Umírám na cestách, na poli, v lese, krvavé triko, džíny i křivák. Je sice super, že mě děvčátka opečovávají, líbají, děkují, jsem šíleně drsnej a tvrdej chlap. Rozmlácenej ksicht hrdiny. Ale nemuselo k tomu vůbec dojít, příště jim normálně dejte svá těla v plen, co vám to udělá? Doslova mě dovlečou ke Kristýně domů. Protože bydlí nejblíž. Malý byt, s ještě nevybalenými věcmi. Jsme stejně parta ztracených. Studeno, nemůžu vylézt do vany. Musí mi pomoct Monika a Jana, protože obě mě už viděly nahatýho. Před Kristou se ještě stydím. Normálně bych dělal, že mě všechno bolí víc (jako každej chlap), ale ani nemusím. Omyjí mě, hýčkají. Dělají si srandu, jak je dobře, že mi nezasáhly důležité orgány. Uff, teď myslete na šukání, hergot. 

Chtěl bych padnout do říše snů, ale nevím, jak si mám lehnout. Obvazy a náplasti prosakují. Koukám do stropu a modlím se, aby po mě Monika nic nechtěla. Když nám bylo patnáct, tak jsem o něčem podobném snil. O hoře z holek, o kopci z prdelek a prsou. O tom, jak si dám vysněný grupáč jen se mnou a hodně otevřených klínů. Nojo, nějak rychle všechno utíká. Je mi osmnáct, všude samý ženský a najednou jsem v situaci, kdy se modlím za nějakého kamaráda. Moc dobře vím, jak mi spousta kluků závidí. Všichni si stěžují, jak nemůžou najít normální holku. Hergot, tady máte tři, tak se trošku snažte. Jednoduchá rada, co?

Jak nemůžu spát, tak o všem přemýšlím. Slyším oddychování, vidím zvedající se hrudníky, občas některá pochrupne. Jsou moc hezký, plné života, jako nějaké sousoší, nad kterým by mistr sochař raději onanoval, než jej sochal. Monika zavrní a Kristýnce se odhrne noční košilka. Všechno se točí pořád dokola. Chlapi a ženský, ona ho chce a on ji ne a naopak. Potoky slz, romantika, soužení, divoké páření, básníci píší básně, na vesnici si o děvče řeknou tvrději. Chce se mi na záchod, rozhrnu náručí, vysoukám se na nohy a zamotá se mi hlava. Málem omdlím, ale přežiju. Musím, pokaždé se musím zvednout. I dobitý, zničený, rozmlácený. Napadá mě spousta filozofických otázek, ale jsou přerušeny pláčem Prcalinky. Chudák, pořád na mého kamaráda vzpomíná.

Pohladím ji po vlasech, otevře oči. Smutně se usměje. "Děkuju Smrťáku, díky za vše": zašeptá a já bych pro ní v tu chvíli udělal všechno na světě. "Spi nebo zavolám Sršáně a ty ti dají do těla": políbím ji na tvář a zalezu si zpátky k Monice. Snad do rána nevykrvácím. Bylo by mě škoda.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):