DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 21. srpna 2018

Recenze/review - HEADS FOR THE DEAD - Serpent's Curse (2018)


HEADS FOR THE DEAD - Serpent's Curse
CD 2018, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Rozkopnu staré dřevěné dveře dokořán. Do tváře mi dýchne dlouho nevětraný prostor. Stará, opuštěná kobka mě lákala již dlouhou dobu. Dnes nadešel čas objevit, co se ukrývá uvnitř. Byla prý kdysi zakonzervována a opatřena pečetí. Uvnitř čeká samotná Smrt, říkali pamětníci. Vstupuji dovnitř a na kamenných deskách leží polorozpadlá těla, pozůstatek po tajných rituálech. Atmosféra je těžká a vzduch nedýchatelný. Pomalu propadám černým náladám a vstupuji na onen svět.

Někde v podobné kobce musela být nahrána i nová deska super skupiny HEADS FOR THE DEAD. O absolutně prašivé a shnilé riffy se postaral Jonny Pettersson (Ursinne, Wombbath). Za mikrofonem stál Mr. Ralf Hauber (Revel In Flesh). Oba pánové, i jejich neméně peklu oddaní hosté, odvedli vynikající hrobnickou práci. Tohle je death metal, u kterého praskají víka u rakví! Chladné, totálně zničující melodie mi pronikají až do morku kostí. A vokály, ty jsou postiženy tou nejtěžší chorobou se jménem Smrt.


Přiznám se, že nejsem velkým příznivcem různých bočních projektů, super skupin, ale "Serpent's Curse" mě ihned naklonilo na svoji stranu. Stal jsem se při poslechu prokletým, ukřižovaným, mučeným a nakonec pohřbeným zaživa. Album splňuje mé nejvyšší požadavky na nekonečný výlet do záhrobí. Oceňuji hnilobný zvuk, líbí se mi i obal. Jsem deskou zcela stržen do víru temných sil. Nevím, kolik času trávíte v kostnici, případně márnici u vašeho města, ale my, co jsme se k hudbě dostali v devadesátých letech minulého století, budeme spolu s HEADS FOR THE DEAD obětovat často a rádi. Smrt si nevybírá, zjevuje se v mnohých podobách. Ta, v jaké ji předkládají tihle maniaci, je jako nějaká znovu probuzená zlá nemoc. Tlejí další těla v dřevěných rakvích, rozkládáme se zaživa, uctíváme padlé modly, ale death metal v této podobě si dám vždy a s chutí. Vynikající smrtonosný a chladný zásek do vašich zkažených duší! Smrt! Hniloba! Inferno! Skvěle!



Asphyx says:

I kick to an old wooden door to open them wide open. An air in a long-time stuffy room punches me into my face. The old abandoned dungeon attracted me a long time before. Now it is the time to discover, what is hiding inside. Previously it was embalmed and sealed. Inside the Death was waiting. I am entering the room, where the rotten bodies lie on the stone boards as a remnant after the secret rituals. The atmosphere is dense, and the air is unbreathable. I am slowly infected by a dark mood and enter the other world.


In the similar dungeon, the new album of a star band HEADS FOR THE DEAD had to be recorded. Johny Pettersson (Ursinne, Wombbath) took care of the absolutely scabby and rotten riffs and Mr. Ralf Hauber (Revel In Flesh) added vocals. Both gentlemen together with their guests did an excellent 'gravedigging' job. This is death metal, which causes the coffin lids cracking.

I must confess I am not a big fan of various side projects, so-called 'supergroups', but the album "Serpent's Curse" directly carry me on its side. During the listening to this album I became cursed, crucified, tortures and finally to buried alive. The album fulfils all my requirements for an endless trip into the other world. I appreciate the putrid sound, and I also like the cover art. This record entirely carries me into the vortex of the dark powers. I don’t know how much time you spend in the ossuary or mortuary, but those, who like the music of the nineties will sacrifice a lot of time to bands like HEADS FOR THE DEAD. Death doesn’t choose, she appears in a lot of forms. This one, created by the maniacs from HEADS FOR THE DEAD is like an again awakened devastating pestilence. The other bodies are burning in the wooden coffins; we are decomposing alive, adoring the old idols and this kind of death metal which I really like. Excellent deadly and cold carf into your depraved souls! Death! Inferno! Great!

Lineup -
Ralf Hauber (Revel In Flesh) – Vocals, Lyrics
Jonny Pettersson (Ursinne, Wombbath) – All music and production
Erik Bevenrud (Down Among The Dead Men) – Session drums
Matt Moliti (Sentient Horror) – Guest solos on tracks 1, 2, 3
Håkan Stuvemark (Wombbath) – Guest solos on tracks 7, 2

pondělí 20. srpna 2018

Rozhovor - VOIVOD - Všechno je v plamenech!


Rozhovor s legendární kanadskou skupinou VOIVOD.

Odpovídali Mr. Rocky a Mr. Snake.
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Přeložila Duzl, děkujeme!

Ave VOIVOD! Už nějakou dobu se ví, že od vás z Kanady přiletí další vesmírná loď s nápisem VOIVOD na boku a vyvrhne mezi nás pozemšťany nové řadové album. V jakém stavu je nahrávání a jaké jsou momentální pocity? Kdybys věděl, jak se těším... 

Rocky: Těšíme se hodně na vydání nového koncepčního alba pro vás Voivodské pozemšťany! 56 minut poctivých Voivod!!! Po téměř dvou letech práce na albu, během a mezi mnoha koncerty, jsme konečně dokončili před několika měsíci nahrávání a jsme velmi hrdí na výsledek našeho progresivního / sci-fi / fusion / punk / thrash / metalového alba! 


Máte už témata textů a název novinky? O čem bude album pojednávat? Kdo jej bude produkovat? 

Rocky: Naše nové LP bylo produkováno Voivod prostřednictvím "Century Media Records" a nahráno a zmixováno Francisem Perronem v "RadicArt Recording Studiu". Je pojmenováno "THE WAKE", což může být interpretováno jako ostražitost nad naším světem, při pohledu na to, jak náš svět pomalu umírá ... Všechny texty napsal "Snake" a je jasné, že budete opět cestovat světem Voivod! „Snake“ se nechal inspirovat pohledem na dnešní realitu a představoval si, jak se svět za století změní. Témata jej napadala až při poslechu hudby, takže texty jsou přímo inspirovány náladami jednotlivých částí skladeb. Mluví trochu o zastaralosti lidstva. Konci nečinnosti díky něčemu, co pochází z mořského dna, o velkolepé katastrofě, o které lidstvo nemusí mít povědomí. Ale případné propuknutí události způsobí panický efekt po celém světě, šíří se falešné zprávy, konflikty a chaos. Psychotronické zbraně jsou používány na obyvatele elitou světa, aby udržely kontrolu nad naší myslí a pak se uskutečnila duchovní revoluce, probuzení vyššího vědomí člověka... 


Už je známý autor coveru pro novou desku? Prozradíš i něco o motivu? 

Rocky: Poprvé, když jsem uviděl obal od Awaye, strávil jsem 56 minut tvorbou několika linek s hudbou, která je také velmi pestrá a velmi detailní. Představuje čtyři voivodské vojáky, kteří bdí nad naším světem. Všechno je v plamenech, nic nemůže lépe reprezentovat "THE WAKE". 


Denisi (Snaku), jste s Michelem (Away) původní členové VOIVOD. První album jste vydali, když mi bylo devět let. To je hrozně dlouhá doba. Jak vnímáte nahrávání nových alb v čase? Změnilo se snad všechno. Z analogu je digital, nové technologie vládnou světu. Je to pro vás už rutina? Máte nějaké rituály? 

Snake: Metoda a technologie se samozřejmě změnily. Věc, která se nezměnila, je skutečnost, že ze sebe stále musíte vydat to nejlepší. Chtělo to mnoho let zkušeností, abych se cítil ve studiu pohodlně. Dokonce i teď je to pro mě stále velmi stresující, protože vím, že musím být na vrcholu svého umu…. Může to tak být?... Můžu to udělat lépe?... atd. … Ale s pomocí mých přátel jsou věci tak, jak mají být. Musíte být v dobrém duševním rozpoložení, abyste mohli předat vše, co je ve vás. Protože v konečném důsledku je pro zpěváka nahrávání zachycením emocí. A ano, já a Away máme rituály, ale nejsem si jistý, jestli je chci odhalit. Je to tajemství! 

Jste jednou z mých nejoblíbenějších thrashových kapel. Z vašich alb doslova srší nápady a energie. Zajímalo by mě, jakým způsobem tvoří VOIVOD nové skladby? Vládne u vás v kapele „demokracie“ nebo má někdo poslední slovo? Jste schopni se třeba u skládání pohádat? 

Rocky: Každý z nás může mluvit o jeho vlastní představě o skladbě, ale na závěr je to skladba, kdo má poslední slovo ... musíme jen sledovat, kterým směrem hudba směřuje a udat ji tu správnou energii. Dan (Chewy) Mongrain je motorem tvorby skladeb. 80% skladeb začíná nápadem na kytaru. Chewy nahrává své nápady do notebooku, pak mi to pošle a já na tom začnu pracovat, abych udělal basovou část. Pak jdeme do zkušebny, abychom si přehráli riffy se Snakem a Awayem a tak vzniká Voivod! 


Vaše texty se hemží science fiction, válkami, filozofií, vesmírem. Kde pro ně berete inspiraci? V knížkách (v jakých?), ve filmech (jakých?)? Máte tyto témata všeobecně rádi? Zajímáte se o nové sci-fi knihy? Zaujala vás poslední dobou nějaká? 

Snake: Pro mě jsou svět, lidé, nové objevy, druhy, věda a celý vesmír tak úžasné, že někdy nepotřebuješ spoustu další fikce, která to přebije. Bohužel moc nečtu a ani nesleduji mnoho nových filmů. Abych ti řekl pravdu, jsem druh člověka, který se začne nudit opravdu rychle. Neudržím pozornost na něčem déle než 5 minut. Samozřejmě, že mám svou starou klasiku, která mě pohltila, když jsem byl mladší. 1984, 2001 Vesmírná odysea, Vetřelci, Mad Max atd… Pro mě musí být fikce nějakým způsobem spojena s realitou, aby to bylo zajímavé. Když věci spadají do pohádek, okamžitě to jde mimo mě. Většinou jsem inspirován hudbou. Protože hudba vytváří náladu, je plná emocí a má svůj vlastní jazyk. To je místo, kde se v mé hlavě uskutečňuje tvorba. Vytvářím scénář přímo inspirovaný tím, co slyším. 


Naposledy jsem vás viděl naživo na koncertě v Praze v roce 2015 spolu s Napalm Death a Carcass. Přiznám se, že pro mě jste zcela zastínili hlavní kapely. Byl to parádní výkon. Říkal jsem si, kde se ve vás bere tolik energie? Jestli máte nějaký recept na to, jak se udržet v takhle dobré kondici, tak sem s ním! Jsem o mnoho let mladší a vydržel bych tak dvě skladby:). Jak jste si koncert užili? 

Rocky: „Deathcrusher Tour“ pro mě bylo vlastně největší turné, které jsem udělal a byla to čest být jeho součástí! V Praze je vždy dobrá atmosféra! Když jsou fanoušci zapálení, dává nám to hodně energie! Koncertování je opravdu náročné, jsi unavený, někdy nemocný a přemýšlíš, jestli budeš schopný vystoupit. Ale jakmile začne první nota, nakopne mě to a já se okamžitě začnu cítit jako Rocky Balboa v posledním kole, když chytne druhý dech ... haha! 20 minut pořádného spánku v tourbuse hodinu před show je dobrý recept, jak být v dobré kondici. A pizza každý večer ... ale jen jeden kousek... hehe! 


Vaše hudba je složitá, komplikovaná, přesto se velmi dobře poslouchá. Vyžaduje absolutní soustředění a dovednosti. Jak často cvičíte? Když nemáte koncerty, scházíte se, jamujete a zajdete pak třeba na pivo? Já když vás totiž vidím naživo, tak mi přijdete, že mezi vámi funguje taková zvláštní pozitivní energie/chemie. 

Rocky: Vzpomínám si, že Away říkal, že kdysi Voivod zkoušeli po mnoho let 7 dní v týdnu. Myslím, že to byl důvod, proč Voivod našel svou vlastní cestu a dokázal vytvořit a hrát tolik "složité" hudby. Dřina je velkou součástí úspěchu. Od chvíle, kdy jsem se k Voivod přidal jsem odehrál více než 225 koncertů za čtyři roky, takže nemusíme před koncertem tolik zkoušet. Jednou nebo dvakrát za čas stačí, abychom byli připraveni. Abychom mohli tvořit nové skladby, se musíme sejít. Někdy to může být jen Chewy a já, nebo jiná kombinace, ale všichni společně se musíme sejít ve zkušebně jednou nebo dvakrát týdně během měsíce. To dává hudbě i kapele duši. Netrvalo to dlouho, než jsme mezi námi pocítili chemii, všichni jsme propojeni! Udržování pozitivní energie je důležité, mít týmového ducha založeného na vzájemném respektu a vždycky si pamatovat, jak jsme šťastní, když společně tvoříme hudbu. To mezi námi umocňuje chemii. Hodně se smějeme! Všichni jsme zaneprázdněni v osobním životě, ale pokaždé, když máme možnost se potkat, tak si sedneme a povídáme si. 

K vaší muzice jsem se dostal až v roce 1987, na nahrané kazetě (Killing Technology). Přiznám se, že jsem desku nejdřív vůbec nepochopil. Přišla mi šíleně nepřístupná. Pochopil jsem ji vlastně až po letech. Dodnes ale patří k mým nejoblíbenějším. Jak vnímáš vaše desky v čase ty? Máš nějaké, které chováš ve velké oblibě a jsou některé, ke kterým se nerad vracíš? 

Snake: Osobně, staré nahrávky jsou výpovědi lidí v konkrétních dobách. Tolik faktorů dává zvuk nahrávkám. Rozpočet na nahrávání, vybavení, technologie, atd. Navíc v té době jsem neměl dobrou angličtinu a měl jsem silný francouzský přízvuk. Ale nakonec to dává určitou barvu, zvláštní zvuk a zvláštní nesoulad ... haha! Vážně bych nic neměnil. 


Osobně mám rád sci-fi filmy i knihy. Věříš v mimozemské civilizace? Někdy mám sice pocit, že lidstvo dělá všechno pro svoje zničení, ale pořád ještě věřím, že v nás je mnoho dobrého. Jak vnímáš tyto témata ty? 

Rocky: Jeden z mých oblíbených sci-fi filmů je "Communion" s Christopherem Walkenem. Bojím se toho, že bych byl zhypnotizován a představa, že bych byl unesen mimozemšťany ... je velmi děsivá! Na druhou stranu by se tím vysvětlilo spoustu věcí o některých zvláštních událostech v této existenci. Věřím hodně v pozitivní myšlení! Pokud budoucí generace bude nadále přijímat pozitivní myšlenky, mohlo by to napomoci nápravě škod. 

Jste dnes již legenda. Máte za sebou nesmrtelné desky, koncertujete na velkých festivalech. Zaslouženě jste svým talentem a pílí získali tisíce fanoušků. Máte ještě nějaké sny, kterých byste chtěli dosáhnout? 

Rocky: Doufám, že film o Voivod od Sama Dunna brzy uvidí světlo světa ... A že budeme s Voivod jezdit na turné ještě dalších 35 let! 

Chystáte k novému albu i turné? Navštívíte i Evropu? A co Česká republika? 

Rocky: Evropské turné začíná 7. září a končí 20. října .... Naše nové album vydáváme 21. září a už se nemůžeme dočkat, až jej představíme fanouškům. Evropské turné 2018 k 35. výročí založení Voivod bude zahájeno v Praze (Futurum) a na programu je spousta překvapení! Uvidíme se tam! 

Děkuji moc za rozhovor. Přeji vašemu novému albu jako dobrá sudička skvělé prodeje, přeji vám vyprodané koncerty a budu se těšit někde brzo naviděnou. Budu stát v první řadě! Přeji také hodně úspěchů i v osobním životě! 

Díky tobě i všem čtenářům! 



Interview - VOIVOD - Everything is on fire!


Interview with legendary Canadian band VOIVOD.

Answered Mr. Rocky and Mr. Snake.
Questions prepared Jakub Asphyx.
Translated by Duzl, thank you!


Ave VOIVOD! For some time now, it is known that another spacecraft arrives from Canada with the word VOIVOD on the side and throws a new album between us terrestrial people. What is the status of recording and what are your current feelings? If you knew how I am looking forward... 

Rocky: We are very excited to release our new conceptual album for you Voivodian terrestrial people! 56 minutes of pure Voivod!!! 

After almost 2 years working on it, during and between many tours, we finished the recording few months ago and we are really proud about the result of our progressive/sci-fi/fusion/punk/thrash/metal album!


Do you already have themes for lyrics and title for new album? What will the album discuss? Who will produce it? 

Rocky: Our new L-P was produced by Voivod on "Century Media Records", recorded and mixed by Francis Perron at "RadicArt Recording Studio" . Its entitled "THE WAKE". Which can be interpreted as a vigil on our world, looking at our world slowly dying… The lyrics were all written by "Snake”. They will make you travel once again in the Voivod world for sure! Snake was inspired by looking at today's reality and envisioned how the world would become in a century. The themes came to him as he heard the music taking its form, so the lyrics are directly inspired by the moods of each sections of songs. It talks a bit about the obsolescence of humanity. The end of dormancy from something that comes from the bottom of the sea, a spectacular disaster which humanity must not be aware of. But eventually a leak of the event creates a panic effect all around the world, fake news spreading out, conflicts and chaos. Psychotronic weapons are used on the population by the elite of the world to keep control on our mind and then a spiritual revolution is taken place, the awakening of a higher consciousness for man….


Who will the author of cover art for the new album? Will you tell us something about the theme? 

Rocky: The first time I saw the cover art by Away, I spent 56 minutes making several links with the music which is also very colorful and very detailed. It represents the four Voivod guys doing a vigil above our world. Everything is on fire, It could not better represent "THE WAKE”.


Denis (Snake), you are with Michel (Away) the original members of VOIVOD. You released the first album when I was nine years old. This is a very long time. How do you see the recording of the new album in time? Everything has changed. The analogue is digital, new technologies rule the world. Is this a routine for you? Do you have some rituals? 

Snake: Of course, the method and the technologies has changed. The thing that didn't changed is the fact that you still have to perform at your best. It took me many years of experience to feel comfortable in a studio. Even now, it's still for me very stressfull because I know I have to be on top of my game. Is it a good take? Can I do better? ect. But with the help of my friends, things get where it should be. You just have to be in a good spiritual mood to deliver everything you have inside. Because at the end, for a singer, recording is the caption of emotions. And yes, me and Away have a ritual, but I'm not sure if i want to reveal it. It's a secret! 

You are one of my favorite thrash bands. From your albums, literally, ideas and energy flow. I wonder how VOIVOD makes new songs? Does "democracy“ rule in the band or does anyone have the last word? Are you able to arguing during the composing process? 

Rocky: Each of us can talk about his own vision of the song, but at the end that's the song who have the last word… we just have to follow which direction the music is going to give it the right energy. Dan (Chewy) Mongrain is the motor of the songs creation. 80% of the composing process starts with a guitar idea. Chewy records his ideas on his laptop then send it to me and I work on it on my side to do the bass part. Then we go to the rehearsal space to jam the riffs with Snake and Away and it becomes pure Voivod!


Your lyrics are full of science fiction, wars, philosophy, the universe. Where do you get inspiration from? In books (which books?), In movies (which movies?)? Do you like these topics in general? Are you interested in new sci-fi books? Has some book get your attention in last time? 

Snake: For me, the world, humans, new discoveries, species, science and the whole universe is so amazing that sometimes you don't need a whole lot of fiction to poor on top of it. Unfortunatly I don't read enough and I don't watch that many new movies. To tell you the truth, I'm a kind of guy who gets bored really fast. I cannot keep my attention on something more than 5 minutes. Of course I have my old classic that strock me when I was younger. 1984, 2001 space odessey, alien, mad max ect. For me, fiction has to be somehow attached to reality to make it interesting. When things fall into a fairy tales, I'm out immediatly. Mostly I'm inspired by the music. Because music creates a mood, filled with emotions and has its own language. This is where creation in my head is taken place, Building up a scenario directly inspired by what I hear.


The last time I saw you live at a concert in Prague in 2015 with Napalm Death and Carcass. I admit that you totally overshadowed the main bands for me. It was a great performance. I was wondering where you get so much energy in you? If you have a recipe on how to keep yourself in such a good condition, come with it! I'm younger for many years and I will able to stand maximum two songs :). How did you enjoy the concert? 

Rocky: The Deathcrusher Tour was actually, for me, the biggest tour I've done and that was an honor to be a part of it! It's always a good vibe to play in Prague! When the crowd is on fire, it gives us a lot of energy! Touring is really demanding, you get tired and sometimes sick, wondering how you will be able to perform. But when the first note kicks in, instantly, I start to feel like Rocky Balboa at the last round when he got his second breath… haha! 20 minutes of power nap on the tour bus an hour before the show is a good ingredient in the recipe to be in good shape. Pizza every night… but just one slice… hehe!


Your music is complicated, but still listens very well. It requires absolute concentration and skill. How often do you practice? When you have no concerts, do you meet, jam and then go for a beer? When I see you live, seems to me there is such a special positive energy / chemistry among you. 

Rocky: I remember Away said that back in the day Voivod rehearsal 7 days a week for many years. I think that's the reason why Voivod found his own way and was able to create and play that much of a "complex” music. The Work is a big part of the success. 

Since I join the band, I have played more than 225 shows in four years, so we don't have to rehearse that much before a concert, one or two times is enough to be ready. 

To create new songs we need to get together. Sometimes it can be Chewy and me alone, or other combination but we have to rehearse all together one or two times a week during a month and at the same time, give the song a band’s spirit. It doesn’t take long between us to feel the chemistry, we are all connected! Keeping a positive energy is important, having a team spirit based on respect to one another, and always remember how lucky we are to do music together. It makes chemistry better. We laugh a lot ! Everybody is busy in their personal lives but at each moment we can get together, we take the time to sit and talk. 

I got your music in 1987, on a recorded tape (Killing Technology). I admit that I did not understand the record at first. Its came madly inaccessible. I understood it after years. But today it is my favorite. How do you feel your records in time? Do you have some albums which you really like and are some that you do not like to return to? 

Snake: Personally, old records is a caption of people in circonstances at a particular time. So many factors gives a sound to a record. Budget of recording, equipements, technologies ect. Back then, I didn't have a good English and I had a strong French accent. But in the end, it gives a particular color, a particular sound, and a particular non-sense...he he! Seriously, I wouldn't change a thing.


I personally like science fiction movies and books. Do you believe in alien civilization? Sometimes I feel that humanity does everything for self destruction, but I still believe that there is a lot of good in us. How do you feel about these theme? 

Rocky: One of my favorite sci-fi movie is "Communion" with Christopher Walken. 

I'm afraid of being hypnotized and imagining that I would have been abducted by an alien… is very scary! On the other hand, it would explain a lot of things about some strange events in this existence. 

I believe in positive thinking a lot! If future generations continue to adopt positive thoughts, it could help repairing the damage done. 

You are a legend today. You have immortal records, you are playing at big festivals. You have earned thousands of fans with your talent and diligence. Do you still have some dreams you would like to achieve? 

Rocky: I hope the film on Voivod by Sam Dunn will see the light of day soon… And touring with Voivod for another 35 years!!! 

Are you going on tour with the new album? Will you also visit Europe? And what about the Czech Republic? 

Rocky: We are starting a European tour from September 7th to October 20th…. Our new album release on September 21st and we can’t wait to present it to the fans. The 35th anniversary of Voivod Europe Tour 2018 will start in Prague (Futurum)!! Many surprises on the setlist! See you there! 

Thank you very much for the interview. I wish you great sales of your new album, I wish you sold out concerts and I will be looking forward to seeing you somewhere soon. I will stand in the first line! I wish you a lot of success also in your personal life. 

Thank's to you and all readers! 


neděle 19. srpna 2018

Recenze/review - EYE OF SOLITUDE - Slaves to Solitude (2018)


EYE OF SOLITUDE - Slaves to Solitude 
CD 2018, vlastní vydání

Smutek a pláč, opuštěná místnost v horském srubu vysoko v horách. Zde vynikne hudba EYE OF SOLITUDE nejlépe. Jedná se totiž o krystalický death doom metal, notně střihnutý funerálními záležitostmi. Sázka na pomalost se opět vyplatila. Na kost vybroušené skladby se poslouchají spíše jako obřad, než klasická deska, jak je běžné. Mívám občas pocit, že potřebuji vypnout, ponořit se do svého nitra a přemýšlet.

Pročistit hlavu, oprostit se od zbytečností. "Slaves to Solitude" je albem, které na mě má až meditativní účinky. Znáte ten pocit, když se potácíte v práci, po rozpáleném městě a pak si pustíte do tváře ledovou sprchu? Tak přesně takto se cítím ve společnosti EYE OF SOLITUDE. Najednou jsem opravdu v horách, na nejvyšší hoře v okolí a hledím do dálky. Fascinace přírodou, naší maličkostí, vesmírem. Tak na mě působí hudba těchto Britů.



"Slaves to Solitude" je stylově podobným albem, jako desky kupříkladu takových SWALLOW THE SUN, AHAB, MAJESTIC DOWNFALL, STOMACH EARTH, MOURNING BELOVETH, OFFICIUM TRISTE, NOVEMBERS DOOM, SATURNUS. Našlapuji tiše, abych nenarušil už tak lehce zničitelnou atmosféru. Na podobnou hudbu musím mít náladu, ale když se dostaví, nemohu jinak a vypínám mozek. Potácím se ve snách, rozkrývám zem, ve které jednou spočinu. Kdo jsi člověče a kam kráčíš? Napadá mě spousta filozofických otázek. Krása okamžiku, zpomalený pohyb, zrození i smrt. Tohle všechno z novinky EYE OF SOLITUDE sylyším a považuji ji za skvělé album. Má zvláštní náladu, rozkládám se u něj, užívám si lehké poryvy studeného větru. Velmi dobře!



sumarizace:

Nové album EYE OF SOLITUDE je velmi příjemným výletem do horské vesnice na dlouhý pohřeb. Jejich funeral doom metal je poctivý, syrový, uvěřitelný. Proti provedení, ani způsobu uchopení smutku, nemám žádných námitek. Doslova mě fascinuje schopnost EYE OF SOLITUDE navodit absolutně temnou a ošklivou atmosféru. Poslech si užívám všemi póry svého těla. Svět jakoby najednou zčernal, upadl do beznaděje a já se ocitl v záhrobí. Na onom světě se pohybují EYE OF SOLITUDE s elegancí a samozřejmostí. V dálce zvoní umíráček, nemrtví vylézají z děr. Tahle deska mi bude znít v hlavě ještě hodně dlouho. Vidím zase zástupy nemrtvých. Jdou si pro mě. Funeral doom metal par excellence!


Asphyx says:

The new album by EYE OF SOLITUDE is a nice trip into a mountain village to see a long funeral. Their funeral doom metal is so straight, raw and believable. I have nothing to say against their execution or the matter of how their grabbed the sadness. I have to say I am very impressed by the band´s ability to make an absolute dark and ugly atmosphere. The listening is so great and I enjoy it with every single pore of my body. The world seems black and down in the hopelessness with me in the world beyond. Those EYE OF SOLITUDE are moving in the world beyond with so gracefulness and self-evidence. There is a death bell in the distance ringing, the undeads are climbing out of holes. This album will be in my head for a long time. I see undead people lining. They are going to get me. Funeral doom metal par excellence!


Tracklist:
01. The Blind Earth 11:24 
02. Still Descending 11:06 
03. Confinement 10:54 
04. The Cold Grip Of Time 08:43 
05. Boundless Silence 10:44

band:
Daniel N. - Vocals
Steffan G. - Guitars
Chris D. - Bass
Remco V - Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto padesátý osmý - Sen noci metalové


Příběh sto padesátý osmý - Sen noci metalové

Každej, kdo se poprvé pořádně zamiloval kolem sedmnáctýho roku života, moc dobře ví, že nejkrásnější chvíle bývají, když je dvojice o samotě. Měl jsem Kačenky plnou hlavu a nebyli jsme žádnou výjimkou. Parta sice v našich životech stále znamenala šíleně mnoho, ale nebyla už logicky na úplně prvním místě. Skvělý bylo, že jsme byli všichni hezky napárovaní. Tedy kromě Jany, které se nedařilo pořád "potkat toho pravýho". Léto páně 1994 bylo svým způsobem (tedy až na tragický konec, ke kterému se pořád nějak nechci podvědomě blížit, ale asi se mu už brzy nevyhnu) úžasné. Plné slunce, vody, lesů, přírody a samozřejmě všude přítomného metalu.

Jeden takový osamocený víkend jsme zažili s Káčou jak jinak na chalupě v Jizerských horách. Rodiče nám zmizeli někde na dovolených, ti moji s sebou vzali i bráchu a nám byly přehřáté byty města spíše nepříjemné. Lákala nás svoboda, chození na boso, dlouhý rozmluvy na lavičce před chalupou, šustění netopýřích křídel, srnky na louce, rybíz a maliny a potom pusy, umolousané od lesního ovoce a tolik sladké. 

Měli jsme všechno krásně nacvičené. Troubím před domem, dopředu jsem naplnil kufr zásobami. Jedeme po starý silnici, protože se krásně klikatí a v kopcích máme oblíbené hospůdky na malinovku (jo tu s tím dehtem), pivo a smažák. Sousedi nás zdraví, jak se máte, tady je taky neskutečný vedro. Větráme a vybalujeme jak jídlo, tak jeden druhého. Natrhneme peřiny, jsme zpocení až běda a lehnutí do potoka ledové horské vody nás donutí k vyjeknutí. Já a ona, muž a žena. Už se známe, jsme jedno tělo i duše. Doplňujeme se snad u všeho. Sekáme louku i dříví, první den se vždycky maká, aby byl pak klid.

Vytáhnu kazeťák a naláduju tam Sodom, Kreator a Vader s Obituary. Pokouším se do půl těla zpívat s kapelama a koutkem oka zahlédnu, jak mě Káča sleduje. Usmívá se a když se přede mnou ohne při sbírání polínek, nemůžu zase jinak. Ležíme v posteli, jíme chleba se sádlem a cibulí. Povídáme a je nám šílený vedro. Navrhuji koupaliště v Lučanech nad Nisou. Schváleno, sbaleno, jdeme. Kolem domu mé babičky, která nás zatáhne ihned dovnitř, olíbá a málem umačká. Půjčuje nám starý batoh snad po pašerácích a naplní ho masem, klobásami, pečivem, ovocem, vodou i slivovicí. Prý po koupání vyhládne.

Pohladím stařenku po vráskách, obejmu ji a loučíme se. Mává nám šátkem jak z pohádky. Moje bábi, ta jenž mě naučila tolik věcí a v jejíž sukních jsem se kdysi schovával jako capart. Teď už jsem ale chlap, ne? Navrhuji zkratku, co je delší, ale zase vede lesem, kolem opuštěného strašidelného mlýna. Sundáváme ihned boty, jak dva hippiesáci, Káča trylkuje, srší mládím, normálně jí nestačím. Pobíhá po lesní pěšině, skáče mi po jehličí jako opravdová víla v džínových kraťasech a tílku Sodom. Bez podprdy, že prej ji stejně nepotřebuje a má prázdniny. Nejsem proti.

Bývali tenkrát na horách lidé hodní, milí a jadrní. Viděli dvojici z města, usmáli se, vodu nabídli, občas štrůdl. Jen tak, protože touhle cestou už dlouho nikdo nešel a prohodit pár slov s pocestnými je vždy příjemné pro obě strany. Musíme do kopce, kolem pily a vleku. Před námi se otevře staré koupaliště, s dřevěnou boudou a výčepem. Pár převlékáren s vytlačenými suky po stranách. Leháme hned do stínu. Ručníky na trávě, skáču hned do vody. Stojí tam, jako snad každá ženská a osměluje se. Dělá mi to samozřejmě neskutečně dobře, že ječí, že křičí -  si blbeeeeejjj, nechtohooo, je to studený....

Má pravdu, voda skrz koupaliště jen protéká. Vystavujeme se chvilku na slunce. Ale až po mém rochnění, několika bazénech. Dejte mi jakokouliv vodní plochu a jsem hned v ní. Vodomil obecný. Lachtan a potápník. Taky skokánek s prknem, kde se prsí pár místních. Hážu naschvál kufra, pak placáka, mám z toho neskutečnou srandu. Takhle se teď skáče v Praze, volové. Jdeme na pivo. Objednávám první a najednou zjišťuju, že za výčepem je kamarád z Liberce. Na brigádě. S manželkou a kazeťákem vytaženým na maximum. Dává samý dobroty. 

Pár rodin si stěžuje, že je metal moc nahlas, ale on se jen usmívá. Večer prej přijdou další kámoši a až se setmí, tak zapojej aparáty a trošku si zahlomozí. Není co řešit. Spát se dneska asi moc nebude. Odpoledne je program jasný. Voda plus pivo. Občas, když vylezu ze stínu, mě praští kamarád alkohol do palice. Káča mě krotí, ale známe svý lidi. Chodím si objednávat songy na přání a jsem normálně vykouslej. Usínám ve stínu a když se probudím, tak vidím na lavičce Káču a kolem ní pět kluků, co dělají ramena. Směje se jejich vtipům a mě bodne u srdce. 

A tak mám blbý žárlivý kecy. Odsekne mi. Jdu teda na pivko (ale pozoruju ji ostřížím zrakem, rozhodnut, že kdyby se nějakej tajtrdlík přiblížil až moc, tak ho sejmu) a scházíme se s mojí milou, až když přichází tma. Kluci museli domů a z horských chalup vylézá jiná sebranka. Vlasatí, metaláci a máničky ze širokého okolí. Zdravíme se, hudba je naší krmí, spolu s pivem. Jsem ve svým živlu, popisuju koncerty, co jsem viděl, machruju se svojí sbírkou kazet (tenkrát si ještě pamatuju, co přesně mám, včetně labelů, chyb v textech apod.) a konečně je u mě Káča, aby mě doplňovala a tulila se. Už se na ní nezlobím. Je mladá, krásná, je jasný, že je o ní zájem. Přesto si nějaký to zažbrblání neodpustím. Vlepí mi ale pusu jak vrata a je dobře.

Čtveřice opilých maníků zapojuje agregáty. Ladí nebo se o to spíš snaží. Prej thrash, ale je to spíš zábavovka do punku. Ale nekritizuju, nechci je naštvat. Hodně to prožívají, mají velký sny, který asi nikdy neuskuteční, protože u nich nadšení vítězí nad talentem a sebekázní. Půjčuju si basu a hážu tam pár kousků o Ramones, Motorhead. Pán za inprovizovanýma škopkama sice nestíhá, ale je to tak nějak jedno. Řvu jako kráva a překřičím i bučící krávy naproti na louce. Mistři mají po zkoušce a tak se pije. Stejně jim to jde o hodně líp.

Martin z Liberce, který to tady má celý na starosti, má velmi slušnou sbírku kazet. Blízkost Polska a jejich trhů je hodně znát. Ty vole, ty tady máš i Protector? To čumím. Najednou se mezi posečenými kopci vznáší pečlivě vybraný metal. Popadá mě deja vu, bere mě skvělá nálada. Pařím, skáču oblečený do koupaliště. Holky a kluci, co se před chvílí vůbec neznali, jsou najednou největší kamarádi. Díky hudbě, pohodě, horám a létu. Otevírám batoh, dělíme se o všechno. Martin naráží dalšího suda. Dneska to bude dlouhý. My ale nemůžeme jít v noci lesem domů, zabloudili bychom.

Nabídnou nám přespání v boudě, co stojí kousek nad výčepem. Házíme si tam věci a mě to samo nedá a hned prubneme, jestli palandy dobře stojí. Káča pak vyryje na zeď naše iniciály a já se na ně po letech zajedu s rodinou podívat. Jsou tam dodnes. Jde se pít. Hodně, spíš vrcholově chlastat. Někdo nablije do dětskýho bazénku, Martin nadává a pak všechno vzdává. Kazeťák je na plný koule a divím se, že jsme ještě všechno nezapálili. Masakr.

Někdo usne venku, někdo odejde v naději, že najde cestu domů. Chci se rozloučit s Martinem, ale zrovna bere zezadu svoji manželku, která u toho děsně řve. Dělám si z nich prdelky a prohekám se v imitaci až k naší boudě. Padnu naznak, mimo palandu a usnu. Probudí mě bouřka uprostřed letní noci. Káča má strach, jsem tedy jejím hromosvodem. Stulí se do klubíčka, jako kočka obecná divoká. Alkohol je náhle pryč a když dobleská a dobouří, je vzduch čistý a vlhký. Musíme čůrat. Překročíme jednoho spáče, co nedošel ke žlábku. Zakloním se a vidím hvězdy. Nebe je jako zázrakem čisté.

Jen poslouchám, Kačenka má povídavou. Kývu hlavou, ale slova moc nevnímám. Nasávám spíše melodii, dívám se na rty a šíji, kde tepe krev. Je to celé sen a nebo skutečnost? Divím se pořád, jak je možný, že zrovna já mám tak nádhernou holku? Vždyť si ji nezasloužím. Je ticho a já nevím, co říct. Tak se jen usměju, vezmu ji do náručí a svléknu. Skáčeme do ledové vody. Nazí jak zákon káže. Adam Adamovič a Eva Krasněna. Blázni? Asi ano. Ale usnout nahatí a hanbatí v boudě je tak děsně krásný, že nejdřív nemůžu spát.

Ráno je bolavé jen trochu. Slunce nás vytáhne a málem si zapomeneme obléct plavky. Osvěženi, ona s krůpějemi vody na krku, ve žlábku i na prdelce, já, který mám 60 kg a klepu se jak ratlík. Dej nám pivo bože - Martine!, křičíme a všechny budíme. Je teprve sobota! Na chalupu nemusíme, chceme všechno zažít ještě jednou, tak nám ohřej prosím klobásky a jedeme dál. Sny noci metalových se budou i dnes vznášet mezi kopci. Můžu prosím na rozjezd Vader? Nikdo nic nenamítá a já jsem šťastný jako blecha. Mám všechno, co potřebuju. Úžasnou holku, metal v uších a pivo. Víc ani nechci. Pojď do vody! Usrknu ještě pěny a házím jí z náruče přímo doprostřed vší té krásy. Ani si nestihne sundat tílko. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 18. srpna 2018

Recenze/review - GRAVEWARDS - Ruinous Ensoulment (2018)


GRAVEWARDS - Ruinous Ensoulment 
CD 2018, Unspeakable Axe Records

U sta hromů! Už je to tady znovu, další otevřená brána na onen svět. Démoni jsou vpuštěni, aby ničili i tak zpustošenou lidskou mysl. Zlo a nenávist. Jako by jí už nebylo tolik. Umírají další a další kusy zohaveného masa. Vzduchem se vznáší puch, Smrt se šklebí a kostely pláčou. Byla spálena další vesnice, vyhlazeno další město. Kdo bude další, kdo se hlásí na nekonečná muka? 

GRAVEWARDS jsou deathaři z Řecka, kteří se zhlédli v morbidní klasice, jakou předkládali a hrají třeba takoví OBITUARY, MORGOTH, BENEDICTION, BOLT THROWER, DEMILICH. Kapela je jednoznačně oddána klasickému stylu a podřizuje mu vše. Obal, zvuk, nápady, výrazivo. Nutno s tím u poslechu počítat a vnímat desku spíše "po staru" než pohledem dnešního strávníka.




"Ruinous Ensoulment" je dobrou nahrávkou se vším, co k tomu patří. Náhodě nebylo ponecháno nic, přesto se nemohu ubránit dojmu, že skladby často ztrácejí na síle. Vokál je také stále velmi podobný. Ano, jsme na opuštěném pohřebišti, ale moje mysl občas vzlétne a na desku se vůbec nesoustředím. Zkrátka a jednoduše, průměr, tradice, nic převratného a nového. To bych ani neočekával, ale chybí mi tolik potřebná síla a energie. Kapela se snaží co to jde, ale chybí pověstné něco, co dělá ze slušných desek ty výborné. Mám zkrátka pocit, že se peklo sice otevře, ale démoni, kteří z něj vylezou jsou líní jak staří psi. Nic proti, nejsem všemocný, můj názor berte jako myšlenky zmlsaného strávníka. Album je dobré, ale ne vynikající. Každopádně, určitě zde cítím příslib do budoucna. Tak asi tak.



sumarizace:

GRAVEWARDS nám letos přinášejí pořádně morbidní desku. Je plná klasických, tradičních melodií a postupů. Pokud máte rádi syrový a surový death metal toho nejhrubšího ražení, myslím, že byste mohli být spokojení. Mě osobně přeci jen chybí trošku víc energie a tlaku. Nápady jsou si navzájem opravdu hodně podobné a po nějaké době se dostavuje pocit velkého stereotypu. Album bude určitě vyhovovat všem, kdo nehodlají řešit originalitu a přimhouří oči nad stále stejnými postupy. Jako celek působí novinka velmi dobře, ale na první ligu to ještě rozhodně není. Potenciál zde cítím velký, ale v dnešní době nadprodukce je to bohužel zatím málo. Nahrávku bych hodnotil jako velmi dobrou, nadprůměrnou, ale ne vynikající. Kapelu bych doporučil pořádně zapracovat na produkci. Death metalové album, které vás zabije tak napůl.


Asphyx says:

GRAVEWARDS brings us very morbid album. It is full of classic, traditional melodies and actions. If you like a raw and cruel death metal the cruelest one, I think you would be happy. For me there is not enough energy and pressure. The ideas are very similar and after a while it became a stereotype. This album would be great for someone who doesn´t care about originality. As a whole it seem very good, however this should be a first league and that is not good enough album for that. I feel a big potential but in today’s over-production it is not enough. I would say that this album is good and maybe above standard but not excellent.


Tracklist:
1. Intro 
2. Sworn In Denial - Omega Syndrome 
3. Souls Twisted Beyond Recognition 
4. Crypt Spawned Psychosis 
5. Deconstruction Of Logic 
6. Thresholds Of Lunacy 
7. Abyssal Soul Devourment 
8. Devoid Of Life

band:
Nikos (guitars,throat,lyrics),Fotis (bass), Basilis Kyp (drums).

pátek 17. srpna 2018

Recenze/review - ATAVISMA - The Chthonic Rituals (2018)


ATAVISMA - The Chthonic Rituals
CD 2018, Memento Mori

Tichý dům plný výkřiků bolesti. Šerosvit. Vrzání starých trámů, poničené zdi, rozpadající se svědomí. Kdysi byl plný radosti, smíchu a světla. Jenže uvnitř, v tajných místnostech se dělo ošklivé zlo. Utrpení, nehty zaryté do omítky, okovy a kruté tresty. Jednoho dne jsi už nevydržel a vzal spravedlnost do svých rukou. Krev a výstřely, křik a bolest se navěky otiskly do temných zdí.

Přijde mi, že francouzští death doomaři ATAVISMA museli svou novinku "The Chthonic Rituals" v nějakém takovém domě buď nahrávat nebo je musel alespoň inspirovat. Jedná se přesně o ten zastaralý smrtící kov, který budu vyznávat do skonání světa. Nálady opuštěných pokojů, ve kterých se jako černí havrani vznáší bolest a beznaděj. Do zdí zatlučené skoby, řetězy rezavějící v koutě, tohle všechno hovoří samo za sebe. Stejně jako nová deska francouzských maniaků.


Stylově lze tvorbu ATAVISMA připodobnit k deskách INCANTATION, CONVULSE, DISMA, FUNEBRARUM. "The Chthonic Rituals" je archiválií, tlejícím otiskem vašich špatných činů. Pro mě osobně se jedná o záležitost, kterou by si neměl nechat ujít žádný vyznavač dlouhých stínů, nekonečných seancí v záhrobí. Máte radost z každého nově objeveného hrobu? Sníte o atmosféře jak vystřižené z devadesátých let? Chybí vám u dnešních kapel opravdovost a ryzost? Pak bych vám novinku ATAVISMA s klidem doporučil. Jsou jako rezavý nůž, který vám právě někdo zapíchl do břicha. Jsou zkaženou krví, mokvajícím obvazem na prasklém vředu. Jsou výpovědí o stínech, o opuštěných domech plných strachu a bolesti. Pro mě osobně se jedná o skvělou desku. Vzbuzuje spousty emocí, pochmurných nálad. Připomínají mi amulet z vašich kostí, který při odříkávání obrácených modliteb začne žhnout černým plamenem. Vynikající prašivý death doom metal! 


sumarizace:

"The Chthonic Rituals" od francouzských ATAVISMA je albem, u kterého se samy otvírají staré hroby. Death metal, který je nám zde předkládán je ostrý, nekompromisní, starý, ošklivý a šíleně návykový. Vydejte se spolu s kapelou na výlet do dávných dob, kdy se ještě hrálo poctivě, reálně a skupinám nechybělo nadšení. Oceňuji velmi dobré, chytlavé nápady, pořádně plesnivý zvuk a hlavně určitou jiskru, kterou cítím z každé skladby. Tohle je muzika pro všechny pamětníky, kteří ještě nezapomněli na to, jak správně death metalem nakopat všem zadky. Mírně se rozkročte, rozpusťte své vlasy, zvedněte ruce a začněte pařit. Starý smrtící kov z devadesátých let opět ožívá. A to pěkně hlasitě a ostře. Kdo z vás si vykope vlastní hrob? Songy plné záhrobí, které jsou nabroušené, jako rezavá kosa. Z nahrávky jsem doslova nadšený a užívám si ji plnými doušky. Old school death metal, který rozmetá vše živé i neživé! Skvělá hrobnická práce! 


Asphyx says:

"The Chthonic Rituals" from French ATAVISMA is an album that opens old graves. Death metal presenting here is sharp, uncompromising, old, ugly and insanely addictive. Come with the band on a trip to ancient times, when it was played fair, really and groups don't miss enthusiasm. I appreciate very good, catchy ideas, really moldy sound and the spark I feel from each song. This is music for all contemporaries who haven't forgotten how to kick all asses with death metal. Stand with your legs apart, pick up your hands and start partying. Old death metal from the nineties comes to life again. And it's pretty loud and sharp. Who wants to dig his own grave? Songs full of Crypt, sharp like a rusty scythe. I'm excited about this recording and I enjoy it. Old school death metal, that will explode everything animate and inanimate! Great gravedigger job!



Tracklist:
01. Chthonic 01:23 
02. Extraneous Abysmal Knowledge 03:28 
03. Sacrifice Unto Babalon 04:56 
04. Invocation of Archaïc Deities 07:35 
05. Monoliths 06:18 
06. Ashen Ascetic 07:13 
07. Amid the Ruins 06:58 
08. A Subterranean Life 11:30

čtvrtek 16. srpna 2018

Recenze/review - PSYCHAOTIC - Psychaotic (2018)


PSYCHAOTIC - Psychaotic
CD 2018, vlastní vydání

Death grindová vyhlazovačka PSYCHAOTIC je nádhernou ukázkou toho, když někdo přetvoří svůj vztek a nenávist v hudbu. Opuštěná jatka, mučení a střeva rozplétaná před vaším obličejem. Krve by se ve vás nedořezal, proč taky, když už vám po několikáté pustili žilou. Hudební extrém, očista mysli i nebohého těla. Když se to umí, tak není návratu a moje maličkost se začne znovu podlamovat v kolenou.

Stojíte ve větru, čerpáte energii a náhle přijde poryv, který vás rozmetá na tisíc kousků. Podobně na mě působí i stejnojmenná novinka "Psychaotic". Propracovaný masakr, který neztratil na krvelačnosti a neurvalosti. Nakonec nezbude nic, jen mastný flek na zdi jako otisk a memento vaší maličkosti.


"Psychaotic" je velmi dobře zahraným albem, klasikou a tradicí, které se sice nijak nevymyká běžným mantinelům, ale přesto bolí. A o to nám jde především. Z nahrávky je hodně cítit, jak kapelu baví hrát, jak do toho dá všechno, bez varování a zbytečných podpůrných prostředků. Úder otevřenou dlaní přímo do obličeje, krvácení z nosu, nějaké ty zlomeniny, to jsou všechno důsledky death grindového poslechu v mezích extrémních zákonů. Kapela působí velmi našlapaně, natlakovaně. Nástupy jsou monstrózní a v závěru neskutečně devastující. Vzorů jest asi spousta, ale nějak mi to nevadí. Užívám si atmosféru plnou nenávisti a hladových tlam šelem. Všichni mi jdou zase po krku, skáču přímo do davu. Chci být obětí, kusem masa, hozeným do ksichtu všem hajzlům. Tohle je smrt, tohle je vyhlazení, tohle je death metal! Skvěle! Bez debat!



sumarizace: 

Hey bastards! Německá death grindová mašina PSYCHAOTIC je zde se svým novým albem "Psychaotic"! Je až po okraj narvané těmi nejkrutějšími melodiemi a působí jako dlouhá, bolestivá smrt na opuštěných jatkách. Nahrávka se opravdu povedla. Pánové na ní kombinují to nejlepší, co kdy bylo v deathu a grindu nahráno. Tohle album je syrové jako srážka s náklaďákem plným shnilých kostí, masa a utrpení. Novinka je doslova povinností pro všechny fanoušky surového zvuku, morbidního vokálu a riffů, které vás rozsekají na malé kousky. "Psychaotic" vám vyřízne srdce z těla a přibije jej na dveře od pitevny! Takhle si představuji hudbu, která bude znít při konci lidské civilizace. PSYCHAOTIC jsou ve své vrcholné formě a tak vám mohu jejich letošní počin jen a jen doporučit! Death grindová exhumace lidské mysli! Skvělé album! 


Asphyx says

Hey bastards! The German death grind machine PSYCHAOTIC is here with new album "Psychaotic". It is full to the brim of the most cruel tunes and it is like the long, painfull death on the deserted abattoir. The recording has succeeded. The men connect the best what was played in grind and death. This album is raw like crash with a lorry full of rotten bones, flesh and suffering. The news is duty for all fans of raw sound, morbid vocals and riffs that cut you into small pieces. "Psychaotic" cuts out your heart and nails it on the door of autopsy room! This is how I imagine the music playing at the end of human civilization. PSYCHAOTIC are in their top form and I can their act only recommend. Death grind exhumation of human mind! Great album!

Tracklist:
1. Impermanence 02:38 
2. Disclosure of a Mentality 01:17 
3. God Lived as a Devil Dog 03:31 
4. State to Rock 03:37 
5. From Deep Down Below 04:29 
6. Winterschlaf 03:03 
7. Urban Style Brutality 03:49 
8. Reappear 02:20 
9. Circles Demised 04:04 
10. Delusions of Grandeur 07:17

band:
Kalle Karlashnikov - Drums /
Pedda Jay - Guitar /
Exx Tom - Bass /
Jens "Cannibaloki" Staschel - Vocals