DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 20. listopadu 2018

Recenze/review - CRYPTOPSY - The Book Of Suffering - Tome II (2018)


CRYPTOPSY - The Book Of Suffering - Tome II
EP 2018, vlastní vydání

Mozek se mi vaří v hlavě. Kosti praskají tlakem. Právě mi vyhřezly vnitřnosti z těla. Šílenství, krvavé šílenství! Připomíná to operaci bez narkózy. Můj pán si nechal zbrousit zuby do špičky, aby se mu lépe ukusovalo maso od kostí. Bolest a utrpení, překračování hranic, mlhavý opar z krve, strachu a slz. Vítejte v temném světě kanadských CRYPTOPSY. Kapely, která nás poctila dalším dílem své morbidní skládanky. Druhý díl, druhé EP. Následuje kompilace, kde je zahrnuta i první část. Asi obrana proti stahovačům mp3 nebo touha vydělat nějaký ten dolar navíc, nevím. Osobně takhle rozkouskovanou muziku příliš nemusím. Ale budiž.

Čtyři skladby, umístěné na "The Book Of Suffering - Tome II" jsou dalším šílenstvím v řadě. Totálně nakopané bicí páně Flo Mouniera dominují, k tomu ostré kytary a vokál Mr. Matta McGachyho, na který jsem si dosud pořádně nezvykl. Ale o to tady vlastně vůbec nejde. Hlavní je touha ničit a ta zdá se CRYPTOPSY jen tak neopustí.


Pokud jste oddaným fanouškem devastujícího brutálního death metalu, budete z "The Book Of Suffering - Tome II" u vytržení. Dostanete opět technické, absolutně šílené orgie, mokvající kusy syrového masa, beznaděj, sem tam i nějakou tu temnotu. Budete zničeni, rozsekáni ve stylu té největší brutality a hudebního násilí. Trošku mi vadí, že se na posledních deskách skupina nikam moc neposouvá, více té živočišnosti by také neškodilo a nezasvěceným by mohly také chybět alespoň nějaká chvilka klidu a nadechnutí. Produkce jest dnes již klasicky hlasitá, ukřičená, ale jak známo, současný fanoušek si to takto žádá. Co napsat dalšího? Vždyť se v závěru jedná vlastně "jen" o čtyři velmi dobře zahrané skladby, které bolí jako čerstvá sůl v řezné ráně. Máte dvě možnosti - buď se nechat strhnout nebo být k novince chladnými. Vyberte si, je to na vás. Ale jak říkám, k takovému tomu domácímu mučení vynikající záležitost. Masakrální nahrávka! Kolem roztrhaného těla se vznáší hejno much. Co si přát víc? Dobrá práce, ostatně jako vždy.




sumarizace:

Nové EP CRYPTOPSY je nahrávkou, která je plná death metalového násilí. Je ranou mezi oči, nekompromisním materiálem, který vás rozdrtí. Kombinace krutých riffů, skvělého zvuku a obrovského tlaku dělá z novinky velmi bolestivou death metalovou desku. Tohle je klasický, brutální death metal, který vám vymáchá obličej v kaluži plné krve. Žádné ústupky, žádný oddych. Jen kruté riffy, ostrý hlas a odpadající kusy vašeho těla. "The Book Of Suffering - Tome II" řeže jako motorová pila, která nejde zastavit. Naporcovat, pověsit na háky a po odkapání zahodit na hromadu! Všichni fanoušci klasického brutálního death metalu by měli zbystřit svoji pozornost. V Kanadě byla uvařena hodně krvavá kaše. Nahrávka působí jako srážka s pořádně rozjetým vlakem. Doporučuji všem hudebním patologům, všem fanouškům smrtícího masakru. Brutální death metalové album, které zabíjí na potkání! Skvělá morbidní práce!


Asphyx says:

The new EP by CRYPTOPSY is full of death metal violence. It´s a hit between eyes, uncompromising material which will smash you. This combination of cruel riffs, amazing sound and huge pressure makes this album a very hurtful death metal album. This is a classic brutal death metal which will soak your face in a puddle of blood. No concessions, no rest. Just cruel riffs, sharp voice and falling pieces of your body. "The Book Of Suffering - Tome II" cuts like a power saw which is impossible to turn off. Carve it, hang it on hooks and discard it on a cluster after draining. All of those fans of the classic brutal death metal should pay attention. There has been cooked a very bloody mash in the Canada. The album feels like a fast train accident. I would suggest it to all musical pathologists, all fans of death massacre. Brutal death metal album which kills everything, everywhere! Amazing morbid work!




TRACKLISTING
1. THE WRETCHED LIVING
2. SIRE OF SIN
3. FEAR HIS DISPLEASURE
4. THE LAWS OF THE FLESH

MEMBERS:
Flo Mounier: Drums/Vocals
Chris Donaldson: Guitar
Matt McGachy: Lead Vocals
Olivier Pinard: Bass Guitar

LINKS:

pondělí 19. listopadu 2018

Rozhovor - FERAL - Milujeme death metal a to sa nikdy nezmení!


Rozhovor se švédskou death metalovou kapelou FERAL.

Odpovídal zpěvák David Nilsson.

Přeložila Petra, děkujeme!

Recenze/review - FERAL - Flesh For Funerals Eternal (2018)

Ave FERAL! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií FERAL. 

Ahoj Jakub! Asi máš pravdu. Myslím, že sme raz po vystúpení v Prahe robili jeden rozhovor, ale nie som si istý, či bol vôbec niekedy uverejnený. Všetko to začalo asi pred 15 rokmi, keď sme boli len ja (David) a Viktor. Vtedy sme žili v malom meste vo vnútrozemí severného Švédska a patrili sme medzi tých málo jedincov, ktorí milovali metal, ale tam sme v podstate nemali prostriedky na vytvorenie "skutočnej" kapely. Tak sme začali hrať s naprogramovanými bicími a nahrávali sme veľmi nahrubo, zle, proste demo verzie. Naše chatrné hranie sme maskovali humorom a nič sme nebrali vážne. Povedal by som, že ľady sa pohli až keď sme sa presťahovali do mesta Skellefteå, našli sme kompletnú zostavu a mohli sme začať skúšať. Skúšky prebiehali v starej stodole asi hodinu cesty autom do vnútrozemia, kde sme v zimnom období museli stále udržiavať oheň, aby tam bolo teplejšie. 

V tomto bode sme začali hrať na lokálnych akciách a nahrávali sme oveľa profesionálnejšie demá, povedal by som, že vtedy sme získali prvú podporu, podieľali sme sa na LP kompilácii "Resurrected in Festering Slime" a zahrali na malom festivale v Štokholme, ktorý bol organizovaný na podporu vydania tejto kompilačky a neskôr sme si zahrali aj na festivale "House of Metal" v severnom Švédsku v roku 2008. Potom sme v roku 2009 po prvý raz dostali ponuku na európske turné po boku MASTER, čo bolo prvý raz, kedy sme si zahrali u Vás, v Českej republike. Keď sme sa vrátili z tohto turné nahrali sme demo "Welcome to the Graveyard", čo nám dalo ďalší impulz a všetky tieto skladby skončili nakoniec aj na našom debutovom albume. Mnohé z týchto skladieb sú stále veľmi žiadané pri našich živých vystúpeniach. Toto demo pritiahlo pozornosť Johna McEnteeho z INCANTATION, ktorý nám ponúkol vydať náš prvý album v roku 2011 prostredníctvom svojho labelu "Ibex Moon Records". Nasledovalo ďalšie európske turné spolu s našimi kamarátmi DEMONICAL a ARROGANZ. Čas medzi rokmi 2011 a 2015 plynul pomerne pomaly, keďže sme nastali nejaké personálne zmeny v zostave. Nakoniec sme našli nového bubeníka Rogera Markströma, ktorý hrával v tých časoch v kapele ARMAGEDDA a rozhodli sme sa pokračovať s Markusom ako sólovým gitaristom. Náš druhý album a nasledujúce EP vydal label Cyclone Empire v rokoch 2015 a 2016 a veci začali znova naberať tempo. Teraz sme sa upísali Transcending Obscurity Records a veľmi nás to teší! Sebastian Lejon sa pripojil do radov kapely ako druhý gitarista a nový album "Flesh for Funerals Eternal" by mal byť dobrým dôkazom toho, kde sa kapela momentálne nachádza.

Právě poslouchám vaši novinku „Flesh for Funerals Eternal“ a připadám si, jako bych byl zavřený v nějaké kobce spolu s DISMEMBER, NIHILIST, ENTRAILS a INTERMENT. Deska má skvělý švédský sound. Kde jste album nahrávali a jak jste s výsledkem spokojen? Mluvili jste nějak do výsledného zvuku? 

Diky! Bicie sme nahrali spolu s našim bývalým gitaristom Petter Nilssonom, ktorý vlastní a prevádzkuje štúdio "Sonner Produktion" v Göteborgu. Aktuálna nahrávka bola pripravená tu na severe. Basa, gitara a spevy boli nahraté v našom vlastnom štúdiu a potom sme ich poslali Petterovi do Göteborgu na zmixovanie a mastering. Jedine jemu patria všetky zásluhy za zvuk. Sme mimoriadne šťastní, Petter urobil skvelú prácu! Chceli sme zmiešať najlepšie zvukové party z našich predchádzajúcich albumov a spraviť ich trochu špinavšie a surovejšie, čo myslím, že sme nakoniec aj dosiahli. Čo sa týka mixu, mali sme posledné slovo. Myslím, že keby sa naše vydavateľstvo domnievalo, že nahrávka znie hrozne, asi by nám to povedali, ale v tomto máme plnú kontrolu, proste robíme všetko, čo považujeme za správne. Chceme pokračovať v spolupráci s Petterom tak dlho, kým bude ochotný, pretože s ním máme skvelú dynamickú spoluprácu a výsledok je vždy lepší a lepší, dokonca aj keď si myslíte, že sa nič vylepšiť už nedá. 


Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „Flesh for Funerals Eternal“? Jak vlastně tvoří/skládají FERAL? 

Nový materiál začíname vždy písať jednotlivo, alebo v niektorých prípadoch vo dvojiciach. Ak uviaznem v nejakej skladbe, na ktorej pracujem a neviem čo ďalej, požiadam Viktora alebo Markuse, aby mi pomohli dokončiť ju alebo takisto naopak, oni v podobnom prípade požiadajú o pomoc mňa. Ale je to prevažne individuálny proces. Potom nahráme surové demo, ktoré zdieľame so zvyškom kapely, aby si skladby mohli nacvičiť doma ešte predtým, ako na nich začneme pracovať spoločne v skúšobni. Takže skladba je v podstate hotová skôr, ako ju počujú všetci členovia, ale keď začneme hrať spoločne, urobíme ešte veľa zmien. Väčšinu skladieb na novom albume sme hrali v skúšobni viac ako rok, než sme začali pociťovať, že sú úplne hotové. Povedal by som, že to ladenie a dotváranie skladieb v našej skúšobni je pravdepodobne najdôležitejšou súčasťou procesu, pretože tam dochádza k posledným malým úpravám a skladbám sa tak dodáva pomyselná pridaná hodnota, ktorá vyvoláva zo skladby pocit, že je niečím extra. Na novom albume je veľa takýchto miest, ktoré sú väčšinou v pozadí, takže ich po prvom vypočutí nemusí spozorovať. Všetci členovia kapely nejako prispievajú do procesu tvorenia, máme šťastie, že väčšina z nás je schopná vytvoriť niečo nové. 

„Flesh for Funerals Eternal“ má temný morbidní obal. Kdo je pod ním podepsán? Jeho práce se mi líbí, Jak jste vůbec nápad na obal vybírali a co má znázorňovat?

Obal pripravil Costin Chioreanu z Twilight13Media, vskutku talentovaný chlapík! Spolupracuje s nami od vydania nášho druhého albumu a naozaj sa mu darí robiť grafiku, ktorú sme pre obaly hľadali. V podstate mu dávame voľné ruky, aby urobil všetko tak ako sa mu to pozdáva, napokon on najlepšie vie ako to urobiť dobre. Najlepšie umenie sa rodí bez obmedzenia a nedávalo by zmysel diktovať mu, ako má robiť svoju prácu, keď je to osoba s obrovským talentom. To ako kedy sme niekoho nechali aby nám diktoval, akú hudbu máme tvoriť a hrať. Prebieha to tak, že pošleme Costinovi skladbu, ktorú by sme chceli použiť pre koncept albumu, spolu s textom, v tomto prípade je obal pre "Flesh for Funerals Eternal" previazaný so skladbou "Stygian Void". To potom používa ako základ pre svoje maľby bez ďalších našich usmernení. Myslím, že sa vždy darí preniknúť absolútne presne do konceptu, poskrúcaná hmota mäsa, tvárí, rúk a náhrobných kameňov perfektne stelesňuje titul albumu "Flesh for Funerals Eternal". Práve som dostal naše kópie LPčiek a v skutočnom to vyzerá ešte lepšie! Na vnútornej strane obalu sa nachádzajú aj ďalšie ilustrácie, ktoré nevidíte, kým túto nahrávku nemáte vo vlastných rukách. 


Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci? 

90% textov som napísal ja s výnimkou skladby "Buried", ktorú v tom čase napísal Viktor. Väčšina textov je zvyčajne z mojej fantázie, takmer ako môj osobný "príbeh o duchoch" dalo by sa povedať. Skladby ako " Vaults of Undead Horror " a "Black Coven Secrets" sú dobrými príkladmi. Ale sú tu aj niektoré skladby, ktoré sú založené na histórii alebo mytológii, napríklad "Accursed" alebo "Stygian Void", ako aj klasická Lovecraftovská téma v "Horrendous Sight". Ak som inšpirovaný prácou nejakého iného autora, zvyčajne je moje poďakovanie zahrnuté v booklete, tentoraz sa mi zdá, že to boli spomínaný H.P. Lovecraft a tiež Maurice Druon, za jeho knižnú sériu "The Accursed Kings". Málokedy sa ma pýtajú na obsah textov, takže je pre mňa zábavné hovoriť o nich! Neustále hľadám divné príbehy alebo romány, ktorými by sa dalo inšpirovať, a mám veľmi rád historické témy, takže v budúcnosti by v textoch mohli dostať ešte viac priestoru. Akokoľvek sa mi Lovecraft páči, snažím sa znížiť počet textov inšpirovaných ním, pretože mám pocit, že tu vždy bolo, je a bude mnoho kapiel inšpirovaných Lovercraftovým dielom. 


Novinka vyšla na CD u Transcending Obscurity Records. Label má v undergroundu velmi dobré jméno a odvádí skvělou práci, ale nelákalo vás vydat album u nějaké větší firmy? Oslovili jste nějaké? Jak jste vlastně spokojeni s Transcending Obscurity Records? 

Zatiaľ boli pre nás Transcending Obscurity Records skvelou voľbou! Myslím, že skutočný test prichádza teraz s vydaním albumu, ale vkladám do nich veľa dôvery, robia dobrú robotu, čo sa týka vydávania albumov. V skutočnosti nás kontaktovalo zopár vydavateľstiev s ponukou na vydanie tohto albumu, niektoré sme okamžite vylúčili, ale boli aj také, ktoré sme vážne zvažovali. Rozhodli sme sa pre Transcending Obscurity Records, pretože nám ich veľmi odporúčali iné kapely a pretože so spoluprácou s malým labelom prichádza aj veľa slobody. Niektoré z ďalších zmlúv, ktoré sme dostali od väčších vydavateľstiev zahrňovali pravidlá o tom, koľko rokov máme dovolené mať medzi dvoma albumami a pravidlá týkajúce sa zvuku. Znamená to, že by sme museli vydať album, s ktorým nie sme úplne spokojní len preto, aby sme splnili termín, aj keby sme cítili, že potrebujeme ďalší rok na napísanie oveľa silnejšieho materiálu. A k Transcending Obscurity Records by som chcel ešte dodať, že toto vydavateľstvo stále rastie, zlepšuje sa, čo sa nedá povedať o mnohých undergroundových labeloch v súčasnosti. Väčšina z nich veľmi tvrdo bojuje o miesto pod slnkom. 


Hrajete typický, klasický starý švédský death metal. Nikdy jste z téhle cesty neuhnuli, jste „ortodoxní“. Osobně je to jeden z důvodů, proč se mi vaše tvorba tolik líbí, ale nelákalo vás někdy zkusit hrát něco trošku jiného, nějak tvorbu FERAL ozvláštnit? 

Povedal by som, že s každým vydaním albumu sme stále menej "typickí", ale samozrejme sme stále a neomylne švédskou death metalovou kapelou. Myslím, že sme v tomto bode naozaj našli náš vlastný vzorec a našli sme spôsob, ako začleniť všetky naše vplyvy a stále zachovávať „Feralovský“ hudobný koncept. Okrem death metalu na našu hudbu značne vplýva aj thrash, ale takisto môžem spomenúť aj doom metal, či dokonca heavy a rocková muzika. Ale keď to všetko prejde našimi rukami, vyjde z toho skladba typická pre Feral. Nezmenili by sme štýl len za účelom vyčnievať z radu, ale určite sa snažíme tvoriť našu vlastnú značku švédskeho smrteľného kovu, a to čo najzaujímavejšie ako sa len dá s využitím mnohých rôznych myšlienok. My, kurva milujeme death metal, a to sa nikdy nezmení! 

Když si projíždím vaši tvorbu, ušli jste opravdu dlouhou cestu. Je hodně znát, že na sobě jako kapela pracujete. Jak často vlastně FERAL zkouší? Jste poctivou skupinou, která se pravidelně schází nebo jste spíš pankáči, kteří tomu nechávají volný průběh? 

Snažíme sa skúšať aspoň raz týždenne. Nie je to úplne pravidelné, ale všeobecne by som povedal, že aspoň trikrát za mesiac skúšame. Všetci máme rodiny a pracovné povinnosti na plný úväzok, takže nie je vždy ľahké sa stretnúť v skúšobni, ale ak ste trochu flexibilní, zvyčajne to funguje celkom dobre. Ako som už povedal, omnoho viac cvičíme pred vstupom do štúdia a keď pracujeme na nových skladbách, ale takisto aj pred koncertmi sa stretávame častejšie, aby sme si niekoľkokrát prešli celý setlist, s cieľom byť v takej dobrej forme ako je to len možné. Chalani v kapele sú aj moji najlepší priatelia, takže je skvelé mať dôvod stretávať sa pravidelne! 


Na vaší kapele je opravdu vidět, jak se každé album postupně zlepšujete, vyvíjíte, jste stále lepší. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát se slavnou kapelu. 

Veľká vďaka! Môj osobný cieľ týkajúci sa kapely je, aby sa naďalej zlepšovala, dúfajme, že náš najlepší album je ešte stále v ďalekej budúcnosti. Ale jediné, v čo dúfam práve teraz je, aby nám "Flesh for Funerals Eternal" otvoril nejaké nové možnosti a príležitosti. Či už sa jedná o nejaké väčšie koncerty alebo festivaly v zahraničí, alebo len získanie väčšieho uznania, to by bolo naozaj super. A predovšetkým dúfam, že máme pred sebou ešte dlhú kariéru. 

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily? 

REVEL IN FLESH nedávno vydali skvelú kompiláciu svojich split albumov a singlov, je skvelé mať to všetko pohromade na jednom disku. Je to akoby nový dlhohrajúci album, keď nevlastníš všetky tie vydania osobitne. Takisto som počul veľmi dobré ohlasy na comebackový album švédskej bandy RUNEMAGICK, “Evoked from Abysmal Sleep” a dúfam, že už čoskoro obdržím aj svoju kópiu tejto dosky. Ale skladby, ktoré už boli vypustené sa mi veľmi páčia. Bola by tiež škoda, keby som nespomenul našich kolegov z vydavateľstva, kapelu CRAWL. Ich nový album “Rituals” je fantastický! Nefalšovaný d-beat crust death, ktorý Vás poriadne nakope, je krátky, ale veľmi brutálny. 


Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky? 

Najmä MASTER, sledujem ich už od doby, kedy sme boli na spoločnom turné niekedy v roku 2009. Viem, že sú originál z Ameriky, ale myslím, že v súčasnosti sa považujú za českú kapelu. A tiež BRUTALLY DECEASED, ktorí raz otvárali náš koncert v Prahe, naozaj sa mi páčil ich set a hudba celkovo! 

Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali styl zvaný švédský death metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl? 

Ja by som švédsky death metal opísal ako punkovějšiu a viac rockovejšiu formu death metalového žánru. Myslím si, že je celkovo slobodnejší v porovnaní s ostatnými deathovými odnožami, pretože tu môžete prísť s viacerými možnosťami od drviacich blastbeatov až po groovy pasáže. Je surový, svojím spôsobom neskrotený a existujú v ňom menej prísne pravidlá. Tento žáner sa k nám dostal celkom prirodzene, v podstate sme sa v začiatkoch ani nechceli vydať týmto smerom. Viac sme sa zaujímali o old school black metal aký hrali BATHORY a VENOM, ale pomaly sme vyrástli do kapely hrajúcej švédsky death metal bez toho, aby sme si to vôbec uvedomili. 


Co chystají FERAL v nejbližších měsících? 

Momentálne čo najviac pracujeme na propagácií nového albumu. Rozhovory, recenzie a všetky ostatné veci okolo. Na začiatku decembra budeme hostiť veľkú party v našom rodnom meste, kde odohráme celý nový album od začiatku až do konca, ale takisto pridáme do setu aj zopár koverov len tak pre zábavu. To isté sme urobili aj pri poslednom vydaní novej dosky a bolo to skvelé! No a potom naozaj netušíme, čo nám prinesie rok 2019, ale už sme sa dohadovali s niekoľkými promotérmi, tak dúfame, že sa podarí zabookovať zopár skvelých koncertov, ktoré neskôr oznámime. 

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů. 

Tiež veľmi pekne ďakujem, dúfam, že sa čoskoro vrátime do Českej Republiky.

Interview - FERAL - We love death metal, and that is not going to change!


Interview with death metal band from Sweden - FERAL.

Answered by vocalist David Nilsson.

Translated by Petra, thank you!

Recenze/review - FERAL - Flesh For Funerals Eternal (2018)
https://deadly-storm.blogspot.com/2018/11/recenzereview-feral-flesh-for-funerals.html

Ave FERAL! I haven’t found any interview in the Czech language with you, yet. So please, first introduce the band to our readers who don’t know you. You could start from the early beginnings and describe the whole FERAL history. 

Hey Jakub! You might be right. I do believe we were interviewed once after a show in Prague, but I am not sure if it was ever published anywhere. Well, it all started off with me (David) and Viktor about 15 years ago. Back then we lived in a small town in the interior of northern Sweden, and being among the few who actually liked metal there we didn’t really have the means to form a “real” band. So we started playing around with a drum machine and recording a very rough, and bad, demo. We masked our bad playing with humor and didn’t really take anything serious. I would say things really got started when we moved to the town of Skellefteå and found a complete line-up so that we could start rehearsing, which we actually still did in the small town about and hours’ drive inland, in an old barn where had to keep a fire going in the winter in order to keep the heat. At this point we started playing local shows and recording more professional demos, I’d say we got our first boost when we were featured on the “Resurrected in Festering Slime” compilation LP and played the small festival in Stockholm that promoted its release, as well as the “House of Metal” festival in north Sweden in 2008. We were then offered to tour Europe for the first time in 2009 alongside Master, which was the first time we played in The Czech Republic actually. When we got back from that tour we recorded the “Welcome to the Graveyard” demo, which gave us another boost and all of those tracks ended up on our debut album as well. A lot of those songs are still popular at live shows. This demo caught the attention of John McEntee from Incantation, who offered to release our first album in 2011 on his label “Ibex Moon Records”. We followed that up with another European tour along with our mates in Demonical and Arroganz. The years between 2011 and 2015 were kind of slow though, as we had some problems with the lineup. We eventually found a new drummer in Roger Markström, who used to play with Armagedda back in the day and we decided to continue with Markus as the sole guitarist. Our second album, and following EP, was released through Cyclone Empire in 2015 and 2016, and things started picking up the pace again. We are now signed to Transcending Obscurity Records, and are very happy about it! Sebastian Lejon has joined our ranks as a second guitarist and the new album “Flesh for Funerals Eternal” should be a good testimony of where the band stands right now. 


I’m just listening to your new record „Flesh for Funerals Eternal,“ and I feel like as if I am closed in some tomb together with DISMEMBER, NIHILIST, ENTRAILS, and INTERMENT. The record has a great Swedish sound. Where did you record it and how satisfied you are with it? Did you have the "last word" concerning the resulting sound? 

Thanks! We recorded the drums along with our ex-guitarist Petter Nilsson, who owns and operates a studio in Gothenburg called “Sonner Produktion”. The actual recording was done up here in the north though. Bass, guitars and vocals were recorded in our own studio and then sent to Petter in Gothenburg for mixing and mastering, he really deserves all the credit for the sound. We are extremely happy about it, Petter did a great job! We wanted to mix the best parts of the sound on our previous albums and have it a bit dirtier and rawer, which I really think we pulled off. We had the final word in the mix. I guess that if the label would have thought that it sounded terrible they would have probably told us, but we have the right, and full control, to do whatever we feel is right. We will continue working with Petter as long as he is willing to, as we have a great work dynamic with him and the result is better each time, even when you think there is no improvement to be made. 


How was the new material for album „Flesh for Funerals Eternal“ created? How exactly FERAL writes the music? 

We always start off writing the material individually, or maybe in pairs in some cases. I might ask Viktor or Markus to help out finishing up a track that I’ve been working on if I get stuck myself, and they might ask me for help. But it is largely an individual process. We then record a rough demo of it, which we share with the rest of the band so that they can practice the track at home before we start working on it together in the rehearsal room. So the track is basically finished before all members have even heard it, but we make a lot of changes to it when we start playing it together. Most of the songs on the new album we have played for over a year before we felt that they are completely done. I’d say that tweaking and changing the track in the rehearsal room is probably the most important part of the process, because it is there where you come up with the small variations and stuff that makes the song really feel like something extra. There is a lot of that stuff on the new album, things going on in the background that you might not hear the first time listening to it. All members of the band has an input, and we are lucky that most of us write material as well. So there is a good mix of tracks from different viewpoints. 

„Flesh for Funerals Eternal“ has dark and morbid cover art. Who is an author? I really like his work. How did you actually choose the idea of the cover and what exactly illustrates? 

The art is done by Costin Chioreanu of Twilight13Media, a very talented guy indeed! He has worked with us since the release of our second album and really gets what we are looking for in cover art. We actually give him free hands to do whatever he sees right, after all he is the one who knows what he is doing. The best art is made without restrictions, and it wouldn’t make sense for us to dictate his work when he is the guys with the talent. As little as it would be for us to let someone dictate what kind of music we should write. What we do is that we send Costin a track that we would like to use as the concept of the album, along with the lyrics, in this instance “Flesh for Funerals Eternal” is a line from the track “Stygian Void”. He then uses this as a base for what to illustrate without any further guidance from us. I think he gets it spot-on each time, the twisted mass of flesh, faces, hands and gravestones embodies the title “Flesh for Funerals Eternal” perfectly. I just got our copies of the LP and it looks even better in real life! There are some extra illustrations on the inside of the cover as well that you won’t see until you have it in your hands, and the look just as good as well. 


Could you reveal us who is an author of the lyrics and what is their background? Where did you take inspiration for certain topics? 

90% of the lyrics are written by myself, with the exception this time being “Buried” which was written by Viktor. Most lyrics are usually from my own imagination, almost like my personal “ghost stories” you could say. Tracks like “Vaults of Undead Horror” and “Black Coven Secrets” are good examples of those. But there is some stuff in there that are based on history or mythology also, for example “Accursed” or “Stygian Void”, as well as the classic Lovecraft-topic in “Horrendous Sight”. If I am inspired by another authors work I usually thank them in the thanks-list in the booklet, this time I believe it was the aforementioned H.P. Lovecraft and also Maurice Druon, for his book series “The Accursed Kings”. I rarely get asked about the lyrics, so it’s fun for me to talk about! I am constantly on the lookout for weird stories or novels to be inspired by, and I am liking the historical themes a lot currently so there might be more of those in the future. As much as I like Lovecraft I am trying to reduce the number of lyrics inspired by him since I feel that there has always been a lot of bands doing that. 


The new album was released by Transcending Obscurity Records. This label has a very good name in the underground scene and does a very good job. However, didn't you want to release a record in some bigger label? Did you ask some other label? How you are actually satisfied with Transcending Obscurity Records? 

So far Transcending Obscurity Records have been great to us! I guess the real test comes now with the release of the album, but I have a lot of confidence in them doing a good job with the release. We were actually contacted by a couple of labels leading up to the release of this album, some that we ruled out straight away, but some that we had to take some real consideration to. We went with Transcending Obscurity because they came highly recommended by other bands and because there is a lot of freedom that comes along with working with a smaller label. Some of the other contracts we looked at from bigger labels had rules about how many years we were allowed to have between albums and rules regarding the sound. Meaning that we would have to put out an album we weren’t satisfied with just to fill a deadline, even if we felt that we needed another year to write stronger material. And something to that has to be said about Transcending Obscurity as well is that they are actually growing and improving, that’s not something that can be said about many underground labels at the moment. Most of them are struggling quite hard. 


You play typical, classical Swedish old school death metal. You have never changed the direction, you are let's say „orthodox“. Personally, this is one reason why I like your music so much. But, didn’t you think about try to play something different, somehow to make the FERAL music more unusual? 

I’d say were actually get a little less “typical” with each release, but of course we are still an unmistakable Swedish death metal band. I think we have really found our formula at this point, and found a way to incorporate all our influences in a way that still works with Feral’s musical concept. Beyond death metal we have a lot of influences from thrash, but also stuff like doom metal or even heavy metal and rock music. But when it’s all been put through our process it comes out as a Feral song. I wouldn’t change style just for the sole purpose of standing out, but we sure try to make our brand of Swedish death metal as interesting as possible by using a lot of different ideas. We fucking love death metal, and that is not going to change. 

When I look through your albums, you really made a long journey. It is obvious that you as a band are still working on yourself. How often do you rehearsal together? Are you a "hard-working" band, which practices regularly or are you more „punk“ in the rehearsal task? 

We actually try to rehearse once a week. That’s not always the case, but in general I would say that we rehearse three times a month at least. We’re all family men with fulltime jobs so it’s not always easy to get together for rehearsal, but as long as you are a bit flexible it usually works out quite well. As I said earlier, we rehearse a lot before entering the studio, and work on the songs in the rehearsal space, but also before shows we meet up and play through the setlist several times in order to be in such a good shape as possible. The guys in the band are some of my best friends as well, so it’s great to have a reason to meet regularly! 


In the case of your band, it is very good to see your development, each album is better, and you are also gradually better and better musicians. Do you have some goal, which you would like to achieve? Someone wants to release an album with a large label; other wants to play on one stage with some famous band. What about you? 

Thank a lot! My personal goal is for the band to continue to improve, hopefully our best album is still in the future. But what I hope to see that „Flesh for Funerals Eternal“ will open some new doors for us. Be it playing some larger shows or festivals abroad or just gaining a larger recogition would be really cool. Mainly I hope that we have long career in front of us. 

Can you recommend some new albums, which impressed you at the latest time? 

Revel in Flesh put out a great compilation of their splits and singles lately, it’s great to have all of them collected in one place. It’s really like a new full length album if you didn’t have all of them already. I’ve also heard very good things about Runemagicks comeback album “Evoked from Abysmal Sleep”, I’m hoping to receive my copy soon. But I really liked the tracks that were released beforehand. It would also be a shame if I didn’t mention our label mates in Crawl, their new album “Rituals” is fantastic! Pure d-beat crust death that really packs a punch, it’s short and very brutal. 


Do you know and listen to some metal bands from the Czech Republic? 

Mainly Master actually, I’ve been following them since we toured together in 2009, I know they are from the US originally but I think it counts as Czech at this point. Also Brutally Deceased opened for us at a show in Prague once and I really liked their stuff! 

We are slowly approaching the end of the interview so I would like to ask one more philosophical question. How would you define the Swedish death metal style? What represents this music for you and why did you choose exactly this genre? 

I’d describe Swedish death metal as a punkier, or rockier, form of death metal in my opinion. I think it is a whole lot freer than other forms of death metal, as in that you can get away with more variation with everything from grinding blastbeats to groovier parts. It’s raw, it’s untamed and there are less strict rules to it. The genre came to us quite naturally, we actually didn’t set out to play it in the beginning. We were more into old school black metal, like Bathory and Venom, but slowly grew into Swedish death metal without really knowing anything about it. 


What FERAL is planning for the next few months? 

Right now we’re hard at work with promoting the album. Interviews, reviews and all that stuff. In early December we are going to host a big release party in our hometown, where we will play the whole album from start to finish as well as and additional set with a couple of covers for fun. We did the same thing last time we released an album and it was great! After that we don’t really know what 2019 has in store for us, but we have been talking to a couple of promotors and hopefully we will have some cool shows to announce further on. 

Thank you for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of great ideas. 

Thank you very much as well, I hope we will return to Czech Republic soon!

about FERAL on DEADLY STORM ZINE/ o FERAL na DEADLY STORM ZINE:

Mail: contact@feral.se


neděle 18. listopadu 2018

Recenze/review - NATTRAVNEN - Kult of the Raven (2018)


NATTRAVNEN - Kult of the Raven
CD 2018, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Svět na druhé straně, v říši nicoty. Má mnoho podob. Pokaždé je temný, ošklivý a zlý. S nekonečnými močály, s ohlodanými pahýly stromů, s větrem, který proniká nemrtvým pod kůži. Potkávám tisíce rozšklebených tváří, každý se mi snaží sdělit svoji bolest. Vzduchem se vznáší zkažená krev. K zemi padají mrtví ptáci. Pod nohama křupají staré kosti těch, kteří se protivili temnotě.

Popisovat dění na desce maniaků NATTRAVNEN je neskutečně těžké. Zkuste pojmenovat černé nálady, zimomřivé chvění, jedovaté našeptávání. Příliš to nelze, jsem ale pokorný a pokusím se. Nahrávka je signována dvěma velkými osobnostmi scény -  Kam Lee a Jonny Pettersson - jména, která když vidíte někde napsána, jsou jasnou zárukou kvality. Tentokrát se pánové sešli, aby uctili temnotu. "Kult of the Raven" je vynikajícím album, ze kterého odkapává zkažená krev.


Jakoby člověk opravdu zemřel a za zvuků "Kult of the Raven" procházel nekonečnými chodbami podsvětí. Od začátku do konce, veškeré skladby se mi zadírají do hlavy neskutečnou silou. Jsem fyzicky přítomen na onom světě, hledím do černých močálů a bořím se do beznaděje. Umírám a znovu se rodím v nekonečných křečích. Krkavci mi vyklovou oči, zvuk mě obestře jako chladná mlha, vokál zdevastuje moji mysl. NATTRAVNEN dokázali svojí hudbou přesně popsat a definovat veškeré rituály, které se dějí při odchodu lidských těl do země stínů. Duchové i umrlci hovoří o dark death metalovém albu roku. S klidem a pevnou myslí se k této myšlence přikláním. Tolik bolesti, temnoty, chladu, špíny, beznaděje a doomových nálad jsem opravdu letos nikde jinde neslyšel. Jedná se o vynikající porci jedu, který když pozřete, tak budete umírat s vědoucím úsměvem na tváři. Ano, tohle je zhudebněná temnota! Doslova a do písmene. Smrt nečeká, pojďme ji naproti. Klaním se až k zemi! Dokonale popsané a zhudebněné nekonečné bažiny utrpení! Krása umírání!



Asphyx says:

The world on the other side in the realm of nothingness has many forms. It is always dark, ugly and evil. With endless swamps, with fretted stumps of trees, with the wind that penetrates under the skin of the undead. I meet thousands of scared faces; everyone is trying to show me their pain. Putrid blood is floating in the air. Dead birds are falling to the ground. The old bones of those who resist the darkness crepitate under the feet.

It is incredibly difficult to describe the events on the record of maniacs NATTRAVNEN. Try to give names to the black moods, to the cool vibe, to poisonous whispering. It is difficult, but I am humble, and I am going to try it. The recording is signed by two great personalities of the scene - Kam Lee and Jonny Pettersson - the names which are a clear guarantee of quality. This time the gentlemen meet together to honor of the darkness. "Kult of the Raven" is an excellent album from which dripped the putrid blood.


As if a man really died and with the sound of the "Kult of the Raven" he passed through the endless corridors of the underworld. From the beginning until the end, all the songs grave in my mind, in my head with incredible strength. I am physically present in the other world, looking into the black swamps and breaking into despair. I am dying, and I born again in infinite convulsions. The raven pecks of my eyes, the sound surrounds me like a cold mist, the vocal devastates my mind. NATTRAVNEN have succeeded to accurately describe their music and define all the rituals that occur when human bodies go into the land of shadows. The ghosts and the dead men are talking about the dark death metal album of the year. With a calm and firm mind, I tend to this idea. So much pain, darkness, cold, dirt, hopelessness, and doomed moods, I have not heard anywhere else this year. This is an excellent portion of poison, which, when you take it, you will be dying with a smile on your face. Yes, this is a musical darkness! Death does not wait, let's come to meet her! Perfectly described and musical endless swamp of suffering! The beauty of dying!

Track listing -
1. The Night Of The Raven
2. Suicidium, The Seductress Of Death
3. Corvus Corax Crown
4. Upon The Sound Of Her Wings
5. Return To Nevermore
6. From The Haunted Sea
7. The Anger Of Despair When Coping With Your Death
8. Kingdom Of The Nattravnen
9. Kult Av Ravnen

Line up -
Kam Lee - Vocals and lyrics (ex-Death, ex-Massacre, The Grotesquery)
Jonny Pettersson - All instruments (Heads For The Dead, Wombbath, Henry Kane)

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto sedmdesátý první - Kovové dopisy


Příběh sto sedmdesátý první - Kovové dopisy

Začínalo pomalu mrznout a voda v Jizeře se dál vlnila jako nějaký had. Proud pod čističkou byl stejně kalný jako před ní. Přesto jsem měl tenhle kout za Krásnou loukou tolik rád. Nikdo sem nechodil a i když jsem byl zkřehlý jak starý sobol, připadalo mi, že je zde klid. Klid v duši, v přírodě i v mé mysli. Pořád jsem moc nespal, chodil jak mátoha a stranil se lidí. Stereotyp práce, odpoledne škola, večer sem tam na pivko, jinak ale převážně ležení doma a poslouchání muziky, mě ubíjel. 

Když vám umře holka, kterou jste milovali, tak to šíleně bolí. Nejhorší jsou noci, protože se nemáte ke komu přitulit, pořád chodíte k oknu a připadáte si prázdní. Včera byl pátek a já odmítl nabídku Jany a Prcalinky na výlet do Mnichova Hradiště. Měl tam být nějakej metal, ani nevím jakej, ale nějak jsem chtěl být sám. Stejně bych se zase opil, blábolil nesmysly a zmítal se ve vlastní šťávě. Raději jsem se zavřel do svého pokoje - cely a vzpomínal. Na všechno, co bylo s Káčou krásné. Obestřel mě smutek a toulal jsem se někde v meziprostoru. 

Ten sešit, který jsem dostal od Mirky po Kytkovi, mě lákal čím dál tím víc. Nejdřív jsem ho bral jako rekvizitu, památku, kterou si jen tak prolistuju a založím do obrovské krabice vzpomínek. Dohráli Sodom a mě se nechtělo vstávat. Kazeta šuměla, nechápu, kdo to mohl takhle blbě nahrát. Asi Sabath. Najednou mě popadne zvědavost. Zvednu se, dojdu do lednice a vezmu si jedno tátovo pivo. Ne, kazetu nenahrával Sabath, ale Kytka, který míval ve zvyku svá díla signovat po vzoru Václava Havla, který za podpis dával srdce, Kytka vždy nakreslil kytičku. Usmál jsem se, jsi pořád tady se mnou kamaráde, ani o tom nevíš.

Otřásl jsem se chladem, protože už první stránka sešitu byla napsána tak krásnou češtinou, s takovou obrovskou láskou a srdcem pro muziku, že jsem měl pocit, že stojí ten můj šíleně chytrej a svědomitej kamarád za mnou. Jeho kudrnatý pačesy, výraz a podoba (a stylizace, jasně) s Kirkem Hammetem až do očí bila. Ponořil jsem se do textu, přečetl pár počátečních zápisků a pak jsem se musel jít projít po bytě. Máma s tátou u televize, brácha taky. Zrovna se tam pitvořil nějakej skoro umělec. Klasika, namazal jsem si chleba sádlem, narval na něj asi tunu cibule, no a co, tak budu smrdět, stejně není nikdo, kvůli komu bych se měl hlídat.

Nevím, podle čeho posuzujete, zda je kniha dobrá, či špatná, ale já to mám podobné jako s hudbou. Prostě si sednu, začnu číst a buď mě chytne nebo ne. Musím z obojího cítit sílu, kus autorova srdce, musí mě zaujmout, hrát si se mnou jako kočka s myší, musím s ní prožívat její příběhy. A Kytka měl obrovský talent. Tenhle mladej kluk, kterej působil vždycky jako takovej metalovej intelektuál a měl řeči, že byste ho poslali kolikrát do prdele, byl hotovej spisovatel. Talent od přírody. Jeho věty byly možná surové, neopracované, ale o to víc opravdové a uvěřitelné.

Příběhy o naší partě byly prokládány jeho recenzemi, názory na nové desky. Vše psáno s neuvěřitelnou přesností, citem a láskou k hudbě. Žádný pózy a kraviny. Rovnou na věc. Každý z příběhů mě ihned vtáhl do hry, byla už hluboká noc a brácha nasranej, že sedím u lampičky a šustím papírem. Zhasl jsem a asi fakt konečně usnul. Nebo byl někde v jiné dimenzi? Kdo ví? V hlavě mě šramotilo, toulal jsem se s Kytkou po koncertech, stál před obchodem s CD dlouhé fronty, běhával znovu rychle domů, abychom pak u přehrávače šíleně dlouho diskutovali, zda se nám album líbí nebo ne. Často jsme se pohádali, museli to pak řešit pivem a nakonec smíchem. Zazvonil mi budík, který jsem zapomněl na sobotu vypnout.

Tak jsem sbalil sešit, dal do batohu dva lahváče a vyrazil. Ve městě, kousek od domu, kde bydlela Káča, jsem si koupil rohlíky, pak se mi vkradly do očí slzy, protože svoji modrou vílu už nikdy nepřekvapím ranním pečivem (chystal jsem se na to několik let, ale nikdy to nevyšlo). Seběhl jsem po schodech a nikoho nepotkal až k Jizeře. Na padlém omrzlém stromu jsem si otevřel znovu sešit od Kytky a přikusoval k tomu točený salám a čerstvé rohlíky. Občas vyskočila ryba nad hladinu, asi byl divný tlak. Koukal jsem na Jizeru a četl.

Můj kamarád, mimo jiné, tak psal do různých fanklubů kapel. Rozuměl jsem každému druhému slovu, některé dopisy nebyly ještě přeloženy. Kurva, proč já se tu angličtinu neučím víc? Vždyť máme na nástavbě tak dobrého učitele. Příště si musím vzít slovník. Byl jsem v úžasu, takhle jsem Kytku neznal. Možná proto byl tak "přechytralej", protože on opravdu věděl a znal. V duchu jsem se mu za některé své narážky (a že jich bylo) omluvil a pokračoval ve čtení. Dopisy a rozprava s OBITUARY, SODOM, ty vole dokonce MEGADETH. Kamaráde, promiň, ty si byl fakt metalovej bůh. 

Pak mě to došlo, něco mi doslova secvaklo v hlavě. Musím pokračovat, nést odkaz Kytky v rámci možností dál. Byl jsem jak posedlej. Vyběhl jsem do města a byl první rozrušený návštěvník papírnictví a nakoupil tužky a sešity. Musel jsem se někomu pochlubit, ale Jana vylezla zmuchlaná jak igelitovej pytlík. Všichni byli pařit a já se dál zmítal ve vzpomínkách. Oni už znovu žili, já pořád přežíval. Do prdele mě to památné sobotní ráno poslal i Sabath, kterého jsem vytáhl také z postele. Proč mě dneska nikdo nechápe a neposlouchá?

Nikdy jsem nevěřil, že v životě použiji slovník, co mi dal kdysi děda. Považoval jsem jej za jeden z nejzbytečnějších dárků v životě. Myslel jsem si, že už jsem navěky odsouzen k práci ve Škodovce, k nekonečným šedivým ránům, hučící továrně, k nadávajícím dělníkům, k umělému osvětlení a utahaným ženským. Ještě nedávno byla mým světlem Kačenka a kamarádi, teď jsem marně tápal, nevěděl pořád jak dál. Sešit a tužka se pro mě staly přechodným obdobím. Musel jsem se ze všeho vypsat.

A tak jsem byl jak nějakej mladej rozervanej spisovatel. Ta role se mi hrozně líbila. Dost jsem se do pózy jakože umělce stylizoval. Nosil jsem s sebou notýsek, když mě něco napadlo, tak jsem si to vážně zapsal. Třeba uprostřed rozhovoru s děvčaty z nástavby, neslušně a okázale jsem otevřel blok (každej kdo píše, musí okusovat zamyšleně tužku!) a začal si dělat poznámky. Asi jsem působil trošku jako magor, ale hrozně mi to pomáhalo, možná i víc, než nekonečné toulky po lesích. Víc než chlast a hospoda. Nebo jsem si to aspoň myslel.

Měl jsem samozřejmě jako každý pisálek v sobě stud. Něco někomu přečíst jsem dokázal jen načatý alkoholem. Nutno ale říci, že se líbilo. Nebo mi to všichni říkali. Své sešity jsem si rozdělil na tři oddíly. Básně, které byly nesmírně intimní a bolestné. Pak příběhy o metalu. Jen tak, třeba jsem viděl hezkou holku nebo zažil dobrý koncert, tak jsem si vše po vzoru Kytky poznamenal. Takový reporty na papír. Nakonec sešit třetí, kde jsem si psal, víceméně pro sebe, Sabatha a holky recenze na nový desky, splitka, kompilace a vůbec. Plus navíc první pokusy o dopisy kapelám.

Brával jsem do ruky slovník od dědy a snažil se opravdu hodně lámanou angličtinou psát kapelám na adresy od Kytky. A světe div se, odpovídaly, i když poštovné bylo pro mě i je šílené a doručovací doby nekonečné. Třeba takové švédské smečky, ty snad zareagovaly ihned (nevěřili byste, kolik pamětníků se dodnes rozněžní nad oskenovanými, ručně psanými dopisy a pak je rozhovor více méně samozřejmostí) nebo Tampa Florida, to všechno byli vždycky stejní srdcaři jako my. Slayer nikdy neodpověděl, Metallica poslala nějakej okopírovanej a namnoženej pamflet, ale třeba Megadeth byli úžasní. Nevím, netuším, zda odpovídal pokaždé Dave (moje angličtina byla tragická), ale podepsán byl vždy. 

Hrozně mě to chytlo, těšil jsem se jak "za starých časů s Kytkou", na každou novou desku. Až si ji přinesu domů. Už jsem vše vnímal trošku jinak. Možná jsem lehce dospěl, taky zažil až moc bolesti, ale hudba se pro mě stala absolutně nepostradatelnou. Kovové dopisy, jak jsem jim říkával, jsem se snažil psát denně. Má slova plynula, notně ovlivněná Kytkovým stylem, samozřejmě a s velkým nadšením. Všechno bylo hodně niterné, intimní, psáno s mladickou nedokonalostí. Ale těm pár mým čtenářům se líbilo. 

Třeba ty básně, o kterých jsem nikdy nevěděl, jak ze mě vylezly, působily děvčatům mokré oči, klukům smutný pohled a nikdo mě s nimi nikdy neposlal do prdele. S recenzemi to bylo jiné, u těch se diskutovalo, hlavně Sabath mě někdy hodně štval a zažíval jsem asi úplně stejné pocity jako kdysi Kytka. A u kovových dopisů jsme se vždycky hrozně nasmáli, protože moje angličtina a překlady byly šílené. Některé kapely na tom taky nebyly nejlépe, ale ve vší té nedokonalosti se ukrývala obrovská krása. Samozřejmě, ten pocit, že U Hymrů čtete odpovědi od Dave Mustaina, pánů Toma Anglerippera (mimochodem asi nejvstřícnějšího člověka), Schmiera, či Martina Missyho,  ze mě dělalo něco jako metalového kněze.

Byl jsem pořád rád sám, ale už jsem měl alespoň trošku nějaký směr. Možná to byla jen náhražka, marně vystavěná naděje, ale hudba pro mě znamenala čím dál tím víc. Některý skladby, když jsem šel víc do hloubky a opravdu pochopil smysl textů, mě dostávaly do kolen. Asi jsem se snažil být trošku jako Kytka, asi jo, ale víte, ono když chcete žít dál, nějak fungovat, tak si musíte najít něco, co vás bude bavit. Bez toho jinak zahynete a pohltí vás prázdnota. Pro mě se záchrannou sítí stal metal, možná právě proto na něj nedám do smrti dopustit. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 17. listopadu 2018

Photos - ABORTED, CRYPTOPSY, BENIGHTED, CYTOTOXIN - club Futurum, Prague - 18. 11. 2018


PHOTOS
author of photos Lenka
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky

https://www.facebook.com/trimaphotography/

promoter: https://obscure.cz/cs


CYTOTOXIN

























BENIGHTED


























CRYPTOPSY








































ABORTED

























PHOTOS
author of photos Lenka
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky

https://www.facebook.com/trimaphotography/

promoterhttps://obscure.cz/cs