DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 22. července 2018

Recenze/review - VOMITILE - Pure Eternal Hate (2018)


VOMITILE - Pure Eternal Hate
CD 2018, Satanath Records

Má rakev hořela, už když jsem do ní uléhal. Maso mi seškvařené odpadávalo od kostí, mozek se vařil ve vlastní šťávě. Lebka nakonec praskla žárem. Kremace lidské mysli pokračovala šíleným způsobem a já se těšil konečně na spočinutí. Prach, kterým jsme, vychladl až po dlouhé době. Nad černým mazlavým stínem kdysi silného člověka se jako nějaký bezbarvý balónek vznášela duše. Bylo na čase opustit tento svět a vydat se na nekonečný výlet na druhou stranu.

Vzal jsem si s sebou novou, v pořadí již třetí dlouhohrající, desku řeckých maniaků VOMITILE. Nutno rovnou říci, že jejich temný a ošklivý death metal se stal na dlouhou dobu mým velmi dobrým průvodcem. Pokud máte rádi klasické postupy, totální nasazení a devastující účinky předkládaného materiálu, tak rozhodně neváhejte. Zklamáni nebudete.



Na "Pure Eternal Hate" je hodně znát nejen zkušenost a řemeslná zručnost muzikantů, ale také absolutní oddanost stylu. Morbidní pozůstatky třeba takových DEICIDE, MORBID ANGEL, VADER, BOLT THROWER, ENTOMBED, GRAVE, MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE jsou toho jasným důkazem. Album neskutečně řeže, pálí, ničí. Je opatřeno poctivým a ostře řezaným zvukem, parádním obalem a nadšením pro poslední věci člověka. VOMITILE mají zkrátka talent předávat zprávy ze záhrobí opravdu uvěřitelným způsobem. Ano, fanoušek hledající progresi a novátorství pravděpodobně spláče nad výdělkem, ale takovýto člověk se zajisté poohlédne vlastně raději jinde. "Pure Eternal Hate" je stejně nakonec určeno spíše pro vyznavače klasiky, rouhání, infernálních chvilek poezie a morbidity. Pokud mezi takové patříte, mohli by vám VOMITILE určitě zkrátit nekonečné čekání na smrt. Tohle je válka s nebem! Masakr! Devastace a temnota! Zlo! Vynikající deska!


sumarizace:

VOMITILE se s tím nepářou, mají jasný cíl - vyhladit! Nutno říci, že se jim to daří. Líbí se mi neurvalý a neučesaný zvuk, mocná produkce i totální nasazení, které do muziky pánové dávají. Oceňuji i monumentální obal. Mám při poslechu pocit, že mi někdo stojí na hrudníku okovanou botou, dusí mě a drtí lebku v kleštích. Tohle album není nic pro slabé povahy. Masakruje, ničí, drásá a je bolestivé jako trhání nehtů bez umrtvení. Řečtí maniaci mě vykostili a pohodili jako nepotřebný kus masa u cesty. Neustále se do skladeb vkrádá temné zlo a jako celek je album doslova devastující. Divocí psi zase jednou všem ukázali, jak se má správně hrát poctivý death metal. Skvělá deska, která připomíná návštěvu opuštěných katakomb. Masakrující album a za mě vynikající hnilobný zážitek!



Asphyx says:

VOMITILE work it well, they have a clear goal – to destroy the world! I have to say that they do a great job with it. I like the rolling sound, powerful production and the total deployment that those gentlemen give to their music. I appreciate the monumental cover. During the listening I feel that someone is standing on my chest with heavy boot, choking me and crushing my skull in pliers. This album is not for weak people. It massacres, destroys, crawls and it is very painful lake tearing of nails with no anaesthesia. Those Greece maniacs teared out my bones and swept me away like an unnecessary piece of flesh by the road. Constantly I hear a dark evil and a whole album is literally devastating. The angry dogs once again showed us how the real death metal is supposed to sound. A great album which feels like a visit of abandoned catacombs. Massacre album and a great rotting experience for me!


ORDER/STREAM:

VOMITILE:

SATANATH RECORDS:

Příběh sto padesátý čtvrtý - Červnový koncertní speciál roku 1994 - volume II.


Příběh sto padesátý čtvrtý - Červnový koncertní speciál roku 1994 - volume II.

Týden jsem musel Káče i kamarádům slibovat, že se zase neopiju jako minule. Ne, že by jim vadila solidní opička, ale prej jsem to přeháněl, šel ze mě strach a některý věci už byly přes čáru. Usmál jsem se a přísahal jako nejlepší pionýr. Někde vzadu v hlavě jsem ale tušil, že s tím budu mít asi velký problém. Pro mě nebyl koncert jen o muzice, ale taky o tom, že jsem vypadl z kolotoče práce, panely, práce, panely, sport. Kačenka o mě měla prostě strach. Hlavně z mých artistických kousků, divokého mosh-pitu a sklonu ožrat se jak hovado.

23. 6. 1994 jsem se držel vlastně až do Prahy. Cesta byla klasická, jeli jsme zase všichni, ale já jen usrkával pivo a držel se zkrátka. Jenže v Praze jsem potkal kamarády z Liberce. Jeli stejným vlakem co my, jen v jiném vagóně. A měli slivovici. Holky se mě pokoušely odtáhnout, ale nedal jsem se. Normálně jsem se urval ze řetězu a bylo mi úplně jedno, že Kačenka pláče a Jana s Mirkou ji utěšujou. Do pražské Pyramidy se šlo na můj vkus dost dlouho, proto jsem se s jedním Liberečákem utrhl a zapadli jsme do nějakýho pajzlu. Rum u výčepu, dlouho jsme se neviděli. Doporučil mi nějaký nový kapely, já si napsal jejich jména na druhou stranu lístku. Měli jsme čas, tak se notně popilo.

Vylezeme z hospody a hrozně se divíme, že dvou motajícím se postavám nikdo nechce prozradit cestu. Blábolíme, řveme, nadáváme jak dva vesničani na namyšlený Pražáky. Nakonec se nad námi slituje nějaká vychlastaná mánička a určí nám spoje a směr. Před klubem potkáváme naši i libereckou partu. Káča mi zase vynadá a já dělám šílenýho tvrďáka, že mi to je jedno. Vlastně ani moc netuším, jak se dostanu dovnitř. Ani si nepamatuju, jestli před Entombed někdo hrál. Myslím, že asi ne nebo jsem je propásl/propil.

Když na pódium vylezl L-G Petrov, věděl jsem, že bude peklo. Bylo. Totální. Zničující. "Wolverine Blues" jsem měl už dlouhou dobu vysoko ve svém žebříčku neustále omílaných kazet, tak jsem znal každý tón, každé slovo. Ani jsem tenkrát netušil, že se přede mnou cituje z death metalové bible. Byl jsem zase v tom. Mimo. Totálně v jiné dimenzi. Chlast a metal. Šílenství. Ztracený v hluku, mezi ostrými kytarami. Lezu na pódium a nějaká gorila mě hází do davu. Chci mu dát do držky, ale někdo mě strhává dolů. Otočím se a za mnou holky. Ony mě normálně stráží jak andělé. Jsem blbec, ale výčitky budu mít až po koncertě. Dopařím, vypustím duší a jdu se jim omluvit.

Přepálil jsem začátek, tak na Napalm Death víceméně stojím a trošku se bojím. Lidi na ně paří jinak, víc agresivněji. Taky mi jejich muzika zase tolik nevoní. Grind jsem tenkrát neposlouchal vůbec a znal od nich jen pár notoricky profláklých, do death metalu hozených skladeb. Taky dostanu od nějakýho magora loktem přímo do nosu a mám před sebou hvězdičky. Jdu radši s Káčou ven a snažím se ji udobřit. Moc mi to nejde, prý jestli se nesrovnám, tak si mě nevezme. Achjo, proč si pořád dělám problémy tam, kde bych neměl? Jenže já byl mladej a pěkně rozervanej. Skočím dovnitř pro pivo a zahlídnu Kytku, jak se s někým pere. Od tý doby jsme vždycky říkávali, že na Napalmy se to pokaždý serve. Vytáhnu kamaráda z chumlu debilů a rozlejou mi pivo. Musím pro nový. Kluka Kytkovýho - omlácenýho, najdu až u Káčy venku. Smrká krev.

To jsme zase dopadli. Rozlámaný, pomlácený, Prcalíkovi někdo prošlápl koleno, dodnes slyším to křupnutí, když jsem mu ho nahazoval (neřvi vole!). Banda veteránů vracejících se z fronty. Aspoň, že nám neujel vlak. Odvedu Káču domů a pořád se jí snažím rozveselit. Moc se mi to nedaří, usměje se až ve chvíli, kdy jí slíbím, že s ní pojedu sám na nějaký THERAPY? nebo jak se ta kapela jmenuje. Koupila si někde v hudebninách jejich desku a viděla v Pyramidě plakát. Bylo mi to jedno, hlavně, že mi dala na rozloučenou pusu a konečně jsem na její tváři viděl přívětivost. Odpustila by mi asi všechno. Protože mě měla ráda takovýho jaký jsem byl. Spát dneska asi moc nebudu, ale nevadí, cestou na sídliště si prozpěvuju. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 21. července 2018

Recenze/review - TORTURER - Die in Pain (2018)


TORTURER - Die in Pain
CD 2018, PRC Music

Směr a cíl je dávno jasný. O hřbitovech toho bylo napsáno již spoustu, ale my máme nejraději ty staré, opuštěné, s temnou a ošklivou historií. Pradávné orgie, exhumace nemrtvých, márnice plná nepotřebných kostí, o kterých nikdo dávno neví, komu patřily. Sem patříme a zde jednou také odejdeme to země stínů. Otevírám znovu dveře do starých katakomb. Usedám na mramorový trůn a čekám, která kapela mě zaujme svým pojetím smrti.

Ke kanadským death metalistům TORTURER jsem se dostal více méně náhodou. Svět v záhrobí, ta druhá dimenze a odvrácená tvář reality, je velký. Natáčím hlavu směrem, odkud slyším prašivé tóny a melodie. Cítím puch rozkládajících těl, po stěnách stéká krev. Vypadá to, že jsem zde dobře.


Hrob s označením TORTURER si jen tak nespletete. Kanaďané jsou jako dlouho neléčený vřed. Jejich hudba je stará jako smrt samotná, s rezavým zvukem, ostrými výjezdy kytar. Hnije, pálí, puká jako lebky válející se pod nohama. Jedná se přesně o tu thrashem nasáklou starobu, kterou mám tolik rád. Když ke mě někdo přijde a nabídne mi tác s na hrubo nakrájenými kousky masa, vyberu si vždy ten nejzkaženější. S hudbou to mám podobně a tak se stalo album "Die in Pain" na nějakou dobu příjemně bolestivým společníkem na mých toulkách v záhrobí. Slyším ozvěny devadesátých let. Slyším promlouvat démony. Ne, TORTURER rozhodně nejsou ničím noví, ani převratní, ale já jim jejich víru ve smrt věřím. A to je pro mě nejdůležitější. Old school death metal, u kterého praskají náhrobky! Velmi dobře!



sumarizace:

Novinka kanadských TORTURER v sobě obsahuje všechno potřebné pro to, aby byly otevřeny dveře do podsvětí. Skvělé plesnivé riffy, morbidní vokál a atmosféra plná tmy, dělají z tohoto alba povinnost pro všechny fanoušky reálného pravého death metalu. Devadesátá léta minulého století opět ožívají plnou silou. Svět je při poslechu temný, studený a zlý. Vítejte na old schoolovém večírku. Podávat se budou dávné postupy, hnis a prašivina. Album se povedlo. Má v sobě určitou jiskru, která jej odlišuje od stovky podobných. Jsme prach a v prach se proměníme! Pokud máte chuť na pořádnou porci prašiviny, "Die in Pain" je pro vás více než vhodným albem. Death metalová nahrávka, která otevírá víka od starých rakví! Skvělá hrobnická práce!




Asphyx says:


News of Canada TORTURER contains everything necessary for opening the door to the underworld. Moldy great riffs, morbid vocals and the atmosphere full of darkness make from this album some duty for all fans of real true death metal. The nineties of the last century come alive with full power once again. When I'm listening the world is dark, cold and evil. Welcome to the old school party. It will be served ancient procedures, pus and scab. The album has done well. It has a certain spark that makes it different from the hundreds similar. We are dust and to dust we will transform! If you fancy a big amount of scabies, "Die in Pain" is for you more than a good album. Death metal record, which opens the lids of the old coffins! Great gravedigger job!


Tracklist:
01. Intro
02. Die in Pain
03. Kill City
04. Crypt Of Fogotten Souls
05. Schizo
06. Torturer
07. Chemical Fear
08. Nocturnal Hell (Slaughter)
09. Apostasy
10. Hell train 

pátek 20. července 2018

Recenze/review - GRIND ZERO - Concealed in the Shadow (2018)


GRIND ZERO - Concealed in the Shadow
CD 2018, Punishment 18 Records

Když mi praskla stehenní kost podruhé na stejném místě, zbystřil jsem svoji pozornost. Proč právě já? Ptal jsem se stále dokola. O berlích jsem se belhal starým hřbitovem a marně hledal místo, kam bych si mohl sednout. Všude se válely lebky po včerejší seanci, polorozbořené náhrobky a rakve vytažené z hrobů. Radost každého death metalového fanouška, dalo by se také říci. Jenže já cítil chlad. Chlad v kostech. Hlodající bolest.

Pak se mi vše spojilo dohromady. Vždyť my jsme vlastně včera poslouchali novou desku italských "seveřanů" GRIND ZERO. A ti hrají Švédskem nasáklý smrtící kov. Proto mám zmrzlý morek v kostech, nemohu otevřít ústa a křičet bolestí. Brání mi v tom ostré riffy, tlak a energie, načerpaná někde ve starých katakombách. 


Máte rádi rezavý HM-2 death metal? Tak potom jste zde správně. GRIND ZERO si na nic nehrají, dokonce s chutí přiznávají své staré vzory (ano, Švédsko - s grindovými ozvěnami, ale i kousky americké školy). Hlavní je ale celkový dojem a ten je z mé strany velmi dobrý. Skladby mě dokážou strnout, těším se na každou další, užívám si mrtvolný puch, který je z nich cítit. Jsem oproštěn od všeho okolo a podupávám si nohou. To jsou pro mě známky dobré hrobnické práce. A tak se zase u nás po hřbitově potulují pařící partičky zombie, hanobí se hroby a kříže se obracejí tím správným směrem dolů. Když někdo umí, tak je radost jej poslouchat. Italové jsou ryzí, opravdoví, šílení, neurvalí, chladní a mají cit pro smrt. Víc nechci a vlastně ani nepotřebuji. Pokud jste na tom podobně, tak si nechte chutnat. Jen si dejte pozor, abyste se vší tou špínou neudusili. Skvělá deska, která smrdí severem!




sumarizace:

GRIND ZERO a jejich novinka útočí na ty nejskrytější noční můry všech fanoušků old school death metalu. Album je odpovědí na všechny ozvěny ze záhrobí, které je možno vůbec slyšet. Klasický, plesnivý death metal se zde potkává s hnilobout a na své si přijdou snad všichni milovníci hřbitovů. Obraťte všechny kříže, zapalte svíce, dnes se bude konat jedna velmi krutá seance. Vystupovat na ní budou death metalisté GRIND ZERO. V Itálii moc dobře vědí, jak se dělá pravé a nefalšované smrtící řemeslo! "Concealed in the Shadow" je plné špíny, pavučin i ozvěn ze starých rakví. Death metal je zde exhumovaný odněkud z devadesátých let a je krásnou vzpomínkou na časy, kde se ještě zabíjelo poctivě, rezavým nožem. Death metalová deska, která vás pokryje plesnivinou!




Asphyx says:

The new album by the GRIND ZERO attacks the deepest nightmare of every single old school death metal fan. This album is the answer for all of the calls from the beyond you can hear. The classic, moldy death metal meets morbidity. And I think that every lover of graveyards is going to be satisfied. Turn down all the crosses, light up the candles because today the big cruel séance is happening. There are going to be death metal guys GRIND ZERO. They really know how to do the right deathful job in Italy. The album "Concealed in the Shadow" is full of dirt, spider webs and echo from old coffins. The death metal is exhumed from the 90s and it is a beautiful flashback from the times when the killing was dinkum and was done by a carroty knife. This is the death metal album which covers you with a fungus.

Tracklist:
1. Soul Collected
2. Corrosion
3. See You in Hell
4. Master’s Pleasure
5. Sodomizing the Sun
6. A Shadow
7. Lost Shrine
8. Buried Deception
9. The Horde
10. Cursed Be My Path

band:
Marco Piras - Vocals
/ Dhilorz - Guitars
/ Udo Usvardi - Guitars
/ Alex Colombo - Bass

čtvrtek 19. července 2018

Recenze/review - MORTUOUS - Through Wilderness (2018)


MORTUOUS - Through Wilderness
CD 2018, Carbonized Records

Krvácející ránu možná zastavíte rozžhaveným železem, ale bolest vám bude dál pronikat až do morku kostí. Posmrtné křeče jsou možná řešením. Záškuby umírajícího těla. Strnulost a barva hnijícího močálu. Smrtící kov v podobě, v jaké se kdysi hrával. Láká mě, vábí jako čerstvé maso. Až jednou zemřu, naporcujte mě prosím a předhoďte supům. V záhrobí utíká čas zcela jiným způsobem.

Oceňována je prašivina, rezavý zvuk, murmur připomínající umírající šelmu. Nálada musí být temná a pochmurná. MORTUOUS splňují vše, co od podobných desek očekávám. Prosévám ji skrze uši jako rozdrcený prach z kostí. Pohledy vybělených lebek volají do tmy - SMRT, SMRT, SMRT - death metal!


"Through Wilderness" atmosférou připomíná nejlepší desky AUTOPSY, BOLT THROWER, INCANTATION (ale i starých PARADISE LOST). Je to nebývale temná deska, s jasným a zřetelným rukopisem. Vzduchem se vznáší až doomová nálada čerstvě exhumovaných hrobů. Jdi a zabíjej! Přines mi svoji kořist, spolu ji pak umučíme k smrti! Hrůzy, kterých je schopen jen člověk, zlý a ošklivý obraz nás samých. Tohle všechno z novinky MORTUOUS cítím. Dali se zde dohromady muzikanti, kteří perfektně rozumí svému hrobařskému řemeslu. Jsem po lokty ponořen v krvi, brodím se nekonečným mokřadem. Konec je dopředu jasný. Je jím jen bolestivá smrt. Uškrťte mě strunou, zahoďte jako kus nepotřebného masa u cesty, ale prosím vás, nechťejte po mě, abych přestal poslouchat podobný death metal. Je totiž dokonalý ve své temnotě a zlu. Vynikající smrtící kov, který vás spálí na popel!



sumarizace:

MORTUOUS s největší pravděpodobností nahráli letošní album na nějakém opuštěném americkém hřbitově. Tolik špíny, hnisu, rouhání a energie jsem už hodně dlouho na jednom místě neslyšel. Album je hodně kruté, připomíná exhumování starých hrobů a určitě udělá dobře každému fanouškovi old school death metalu. Svět je při poslechu hodně těžké místo k žití. Obloha se dotýká země, je černá a prší z ní krev. Zlo, které se ukrývá v každém z nás, je náhle všude kolem a v kostelech se otáčejí kříže do obrácené polohy. Američané čerpají sílu snad v samotném podsvětí. Album mě zcela pohltilo a přeneslo na onen svět. Věřte a budete po zásluze potrestáni! Hoďte kamenem vy, kdo jste bez viny! Okultní death metalová deska, která vyvolá všechny zlé duchy! Morbidní pozdrav ze záhrobí! 


Asphyx says: 

The band MORTUOUS probably recorded this album at some old deserted American graveyard. I haven´t heard his much of dirt, purulence, cursing and energy at one album for a very long time. This album is very cruel and it feels like exhumation of old graves and every fans of old school death metal is going to be happy with this. The world is a very difficult place to live during listening this album. The sky is touching the ground, it´s black and it´s raining blood. The evil which is inside of every single one of us is suddenly outside and crosses are turning upside down in churches. These American guys take energy from the underworld. This album took me to the other side. Trust me, pearls before swine. Whoever is without sin, cast the first stone! The occult death metal album which calls all of the bad ghosts. The morbid greetings from the beyond.

Tracklist:
1. Beyond Flesh 04:12
2. Bitterness 03:27
3. Crysalis of Sorrow 05:02
4. The Dead Yet Dream 04:54
5. Anguish and Insanity 04:30
6. Through Wilderness 04:43
7. Prisoner Unto Past 03:32
8. Screaming Headless 05:49
9. Subjugation of Will 03:58

band:
Mike Beams-guitar/vocals
Colin Tarvin-guitar/vocals
Col Jones-drums (hiatus)
Clint Roach-bass
Chad Gailey-drums

středa 18. července 2018

Recenze/review - BETRAYER - Scaregod (2018)


BETRAYER - Scaregod
CD 2018, Mystic Production


for english please scroll down


Začala se mi vařit krev v žilách. Mozek chtěl vyskočit ven z hlavy. Zmítala mnou nenávist, smíchaná s beznadějí. Musím něco udělat! Zla a bolesti bylo už příliš. Beru do rukou sekyru a spravedlnost. Dole pod kostelem jsou pochováni ti, kteří ublížili mnoha lidem. Zaslepeni vírou, kajícní a jdoucí na smrt. Takoví jste byli. Už je s tím konec, napravím to. Vstupuji do temného chrámu a kulisou pro moji pomstu je nové album polských BETRAYER.

Polská smečka BETRAYER patří již dlouhou dobu mezi death metalovou šlechtu. Jejich věrnost temnotě, technická zdatnost i pokaždé vynikající zvuk jsou v podzemí dávno pověstné. Jsou šílení, maniakální, zběsilí, jsou jako hladové šelmy, které právě někdo pustil ze řetězu. V erbu mají antikřesťanství, utrpení, smrt a blasfemii. Založeni v roce 1989 jsou stále věrni odkazu pravého nefalšovaného a devastujícího death metalu.



Z "Scaregod" lze vycítit náklonnost k tvorbě smeček jako DEICIDE, SINISTER, VADER, MORBID ANGEL. Novinka je nejen skvěle zvládnutým řemeslem. Má v sobě navíc temné chvění, na hrubé kusy nakrájenou tmu a nenávist. Nečekejte slitování! Lidé jsou často jak ovce jdoucí na porážku. S hlavou skloněnou a pohledem upřeným do země. BETRAYER jsou jiní, mají v sobě kus bestie. Poslouchám album stále dokola ve své starodávné kobce a oceňuji vlastně vše. Zvuk, obal a hlavně neskutečně ostré a tlačící riffy. Polská mašina na zabíjení ale není jen strojem určeným k zabíjení. Skladby mají navíc neskutečně morbidní a temnou atmosféru. Melodie a bolest se zde potkávají s tlakem a energií. BETRAYER jsou hodně ovlivněni americkou smrtící školou, ale zároveň si zachovávají svůj zřetelný a originální polský otisk. Vynikající death metalové album, po kterém zůstává jen spálená země! Inferno!


Asphyx says:

The blood started to boil in my veins. The brain wanted to get out of my head. I was convulsed by the hate mixed with despair. I must to do something! It was enough evil and pain already. I am taking the ax and the justice into my hands. Those, who has hurt to many people are buried down under the church. Blinded by the faith, penitent and is going to death. You were exactly same. But now it is end with it, I will fix it! I am going to dark cathedral and the new album of polish band BETRAYER represents the scenery for my revenge.

The polish band BETRAYER belongs to death metal aristocracy for a long period. Their devotion to darkness, technical ability, and excellent sound as always are legendary in the underground. They are crazy, maniacal, and distraught, they are like the starving beasts, which were already unchained. They have the anti-religion, suffering, death and blasphemy in their sign. Founded in 1989 they are still loyal to message of true and devastating death metal.

From “Scaregod” is felt the inclination to music as DEICIDE, SINISTER, VADER, MORBID ANGEL. The new record is not only the great performed craft, it contains extra dark trembling, darkness sliced into the big pieces and hate. Don’t wait for mercy! Humans are often as a sheeps, which are going to be killed. With the head downswept down and eyes, which are staring into the ground. BETRAYER is different, it contains a piece of beast in. I am listening to new record over and over again in my pristine chamber and I appreciate exactly everything. The sound, cover art and first of all I appreciate the harsh and pushing riffs. However, the polish killing machine is not only tool intended for killing, the songs have also unbelievable morbid and dark atmosphere. Melodies and pain are here meeting with pressure and energy. BETRAYER are really influenced by American death metal school, but at the same time they preserve their own distinct and original polish sign. Excellent death metal record, after which the land remains burned. Inferno!

Tracklist:
1. We Are Rebels
2. The Archfiend
3. Drown In Madness
4. Gateway To Damnation
5. Ashes Of The Vatican
6. Crucified Again
7. Acrid Blood
8. LCF (Dominate)
9. Beneath The Burning Sky


band:
Piotr BERIAL Kuziola
- vocals, bass
Krzysztof TUBAYA Tubaja
-guitar 
Arkadiusz KOZAK Kozakiewicz
- drums

úterý 17. července 2018

Recenze/review - INFERNAL EXECRATOR - Obsolete Ordinance (2018)


INFERNAL EXECRATOR - Obsolete Ordinance
CD 2018, Pulverised Records

Obrovská černá brána přede mnou. Sliz, stékající dolů a páchnoucí jako tlama právě probuzené šelmy. Strach, bázeň, bolest. Jako bych byl v šoku, zmrazený a zároveň rozžhavený doběla. Natahuji ruku, ponořuji ji do černé mokvající hmoty. Sálá! Cítím zkažené spálené maso. Hniloba! Vtahuje mě pomalu dovnitř. Vcucne mě, omotá svými chapadly. Jsem na druhé straně. 

Onen svět mě ihned přivítá totálně vyhlazovacím úvodem novinky singapurských INFERNAL EXECRATOR. Kapely, která je absolutním zosobněním zla a nihilismu. Death metal, rituální černota a hlavně neuvěřitelný tlak a nasazení. Takové je i nové album "Obsolete Ordinance".




U "Obsolete Ordinance" se spousta z vás, i když nevěříte v boha, raději pokřižuje. Tahle deska totiž balancuje na tenké ostré hraně toho, co je považováno běžnou veřejností za extrém. INFERNAL EXECRATOR jdou ještě dál. Předkládají blasfemicky znějící nahrávku, která vás jen utvrdí v tom, že peklo opravdu existuje. Stylově lze smečku zařadit po bok kolegů IMPIETY, ANGELCORPSE, BLASPHEMY, SARCÓFAGO. Po celou dobu poslechu mám neodbytný pocit, že jsem se právě chytil do pasti. Ocelové čelisti riffů mě drtí, koušou, rána tepe a krev uniká v rytmu skomírajícího srdce. Jdi a spal svoji vlastní rakev! Už ji stejně nebudeš potřebovat. Tohle album je totiž nelidským šílenstvím, shnilým kusem masa, hozeným do ksichtu všem slepým věřícím. Rouhání, inferno! Světlo neexistuje, zůstala jen tma, INFERNAL EXECRATOR a black/death metal! Vynikající zásek pro všechny prokleté!


sumarizace:

INFERNAL EXECRATOR poslali do světa desku žhavou jako láva, vytékající ze samého pekla. Spaluje vše živé a přináší jen bolest a utrpení. Připomíná apokalyptické filmy, ve kterých zůstane naživu jen pár osamělých duší. Jinak je všude jen nekonečná prázdnota, tichý smutek a strach. Maniaci ze Singapuru jsou jako přírodní katastrofa, vichřice nebo tsunami. Jsou nekompromisní v tom, co hrají, nepřístupní a pozvali nás na dlouhou procházku mezi duše zemřelých. Když přistoupíte na jejich hru, můžu vám slíbit jen nekonečnou bolest a zatracení. Budete se smažit ve vroucím oleji, budou vám vytrhány všechny zuby, odstraněny vlasy i duše. Zůstane jen nebohé a slabé tělo. Když vám pak tahle nákaza pronikne do krve, stanete se pokornými sluhy této smečky a jediným smyslem vašeho života bude nekonečné bloudění s jejich CD na prsou. Death blackové album, které může způsobit slabším povahám srdeční infarkt. Nekonečná blasfemie lidské mysli. 


Asphyx says:

INFERNAL EXECRATOR sent into the world a record hot like lava flowing from the hell. It burns all the living and brings pain and suffering only. Maniacs from Singapore are like a natural disaster, storm or tsunami. They are uncompromising in what they are playing, inaccessible, they invite us for a long walk among the souls of the dead. INFERNAL EXECRATOR went to school, perhaps to Beelzebub himself. They were attentive and industrious students. Set the dirt and human evil to music isn't easy. INFERNAL EXECRATOR did it. Death black metal album, that can cause heart attack to weaker natures. Never-ending blasphemy of human mind.


Obsolete Ordinance will be released July 27, 2018 through Pulverised Records.

TRACKLIST
1. Infernal Execrator (True Blasphemous Conqueror) (5:04)
2. Incinerate Halakhah Theorem (3:53)
3, Scions Of Irreverent Bloodshed (3:39)
4. Northern Superiority (3:44)
5. Quintessence Of Timeless Void (2:57)
6. Supreme Barbarous Ordo (4:03)
7. Obsolete Ordinance (3:29)
8. Absolute Celestial Condemnation (7:49)

pondělí 16. července 2018

Rozhovor - PUTERAEON - Sme radi, že môžeme prispieť k scéne akýmkoľvek spôsobom a budeme v tom aj pokračovať.


Rozhovor se švédskou death metalovou skupinou 
PUTERAEON.

Odpovídal 
Anders Malmström.

Přeložila a otázky připravila Petra, děkujeme!

Ahoj PUTERAEON! Ako sa máte chlapci? Je niečo nové v hlavnom stane PUTERAEON? Podeľte sa s vašimi fanúšikmi! 

Ahoj Deadly Storm! Vodí sa nám celkom dobre, dokončujeme detaily vydania fyzického nosiča ”The Dunwich Damnation” 12”. Dúfame, že zároveň s vydaním, ktoré je naplánované na 29. Júna 2018 obdržíme v správnom čase aj nový merch. LP je už k dispozícií prostredníctvom digitálnych médií, takže si môžete spraviť malý prieskum a uvidíte, či vám nová doska zachutí. 

Zaregistrovala som, že nové EP je už na ceste k svojmu vydaniu. Minulý rok ste taktiež vydali EP. Plánujete v blízkej dobe vydať aj nejaký dlhohrajúci album? Myslím, že tieto krátke formáty ako EP, či splitká sú veľmi populárne povedzme v ”undergroundovej” komunite. Súhlasíte? Čo bolo dôvodom pre vydanie ďalšieho Epčka? 

Myslím, že v súčasnosti dosť populárne vydávanie 7 palcov nie je až natoľko zvláštne. Investície nahrávacích spoločností do týchto nahrávok nie sú až také veľké a väčšinou sa predávajú dobre, pri najmenšom ak ich predaj porovnáme s predajom CD. Avšak tentoraz to bude 12 palec, 5 nových skladieb sa bude pekne zmestiť na tento formát. A tento formát vyhovuje aj našej nahrávacej spoločnosti ”Growls from the Underground”. No a pravdepodobne s nimi budeme spolupracovať aj v budúcnosti a možno dôjde aj k vydaniu dlhohrajúcej dosky, ale ako vždy, čak ukáže. 


Ako ste vlastne spokojní s novým materiálom? Na Metal Archives som si všimla, že o mix a mastering predchádzajúcej dosky sa postaral Dan Swanö. Je tomu podobne tak aj na novom EP? Ako sa vám podarilo nadviazať túto spoluprácu a ako prebiehala? Tento rok som už zaregistrovala mnoho albumov, pod ktoré sa podpísal. Nedokážem si predstaviť, ako ten človek všetko stíha... 

Áno, samozrejme sme hrdí na náš nový materiál, skladby sme začali zapracovávať aj do živých setov a oni akoby ešte viac narástli, keď sú zahraté naživo na pódiu. Proces nahrávania prebiehal veľmi podobne ako aj pri predchádzajúcom EP. Všetko sme najskôr nahrali vo vlastnom štúdiu Studio Hatecraft a sfinalizovaný materiál sme poslali opäť Danovi. Čo sa týka mixu a masteringu, spravil s nahrávkou v podstate čo uznal za vhodné, ale pokračoval tam, kde skončil s albumom „Providence“. Stačí sa len započúvať do skladieb a hneď si uvedomíte, že toto je presne ten zvuk, aký sme mali mať. Pán Swanö je proste jednou z legiend! 

Aký je vlastne váš postoj ku kapele? Je hranie v PUTERAEON pre vás v prvom rade hobby alebo to beriete ako serióznu vec, tvoriť a písať muziku a šíriť ju kde sa dá aj s nejakým špecifickým odkazom? 

PUTERAEON nám nikdy nezaplatí žiadne účty, všetko čo sme zarobili hraním sme znovu vrazili do kapely, takže áno – nazývať to ako naše hobby bude asi najpresnejšie. Chceme proste, aby naša hudba bola počuť a aby sa šírila medzi fanúšikmi na scéne. A náklady na to všetko si kludne zaplatíme sami. Sme radi, že môžeme prispieť k scéne akýmkoľvek spôsobom a budeme v tom aj pokračovať. 


Musíte byť v kapele dobrými priateľmi, vaša zostava sa počas celej existencie kapely veľmi nemenila. Ste priateľmi aj v bežnom živote? Chodíte spolu trebárs na pivo, na koncerty, atď.? 

Áno, scéna v dávnejšej dobe ešte nebola taká obrovská a to je aj dôvodom, že sme sa s chalanmi spoznali. Z predchádzajúcich kapiel, počas koncertov, atď. sa naše cesty niekoľkokrát skrížili a dokonca ja a Daniel sme ešte v skorých rokoch deväťdesiatych mali spoločnú kapelu. A keďže v súčasnosti všetci žijeme v rovnakom malom meste, samozrejme z času na čas spolu robievame aj veci mimo kapelu. 

Ako si spomínate na svoje začiatky, keď ste sa rozhodli, že chcete hrať na nejaký hudobný nástroj. Ktorá obľúbená kapela vás v tom čase k tomu doviedla a bola najväčšou inšpiráciou? 

V podstate šlo o hard rockové kapely na začiatku osemdesiatych rokov, ktoré ma chytili do osídiel. Predovšetkým Mötley Crüe a taktiež Iron Maiden a Metallica boli prvými stretmi, ktoré ma inšpirovali. Nedá sa povedať, že práve tieto formácie ma doviedli k hraniu v kapele, či podobne, ale pri nich som si uvedomil, aký je môj hudobný vkus. Avšak mojím prvým hudobným nástrojom bola posraná flauta v mestskej hudobnej škole. Predstav si asi dvadsiatich sopliakov, ktorý sa snažia hrať synchronizovane, nedarí sa im trafiť ten správny tón, či notu, ale horlivo hrajú aby potešili učiteľku. Toto boli švédske hudobné školy v osemdesiatych rokoch – viac menej ste museli povinne hrať na nejaký hudobný nástroj a obzvlášť na flautu. A tam to začalo. A možno taktiež aj skončilo, keďže to nemalo nič spoločné s tým, čo prišlo potom. 


Minulý rok bol na mnohých weboch označený ako „rok death metalu“, vydaných bolo obrovské množstvo skvelých death metalových nahrávok. Zvykneš si na konci roka sumarizovať, čo vyšlo? Ktorý z minuloročných albumov bol pre teba veľkým prekvapením, alebo ktorý považuješ za jeden z najlepších? 

Súhlasím, že minulý rok a možno aj niekoľko posledných rokov sa scéna skutočne rozvinula. Nie iba death metal. Ale extrémne žánre celkovo. Je to takmer paradox, keďže hudobný priemysel okolo kapiel začal vcelku stagnovať. Nezvyknem si robiť žiadnu sumarizáciu ani zoznam najlepšieho, ale je tu niekoľko kapiel ako napríklad Immolation, Tribulation, Grift, ktoré minulý rok vydali skvelé albumy. 

Akú hudbu preferuješ vo svojom voľnom čase, točí sa ti stále death metal či metal všeobecne alebo siahneš aj po kapele z úplne odlišného súdka? 

Ja mám veľmi rozsiahly hudobný vkus, od muziky proste potrebujem, aby na mňa dobre zafungovala. Ale základom je metal. A kedykoľvek ide o niečo impozantné alebo atmosférické alebo nápadité ako súčasť kreatívneho procesu kapely/umelca - zvyčajne ma to osloví. Raná švédska a americká death metalová scéna, ako aj nórska black metalová scéna sú toho príkladom. Album od Darkthrones ”Under a funeral moon” je majstrovské dielo, ktoré zahŕňa všetky spomenuté elementy. 


S akými kapelami ste hrali počas svojej kariéry? Ktorý koncert si najviac ceníš? Máš vysnívaný spoločný koncert s nejakou obľúbenou kapelou? Pamätáš sa na nejaký určitý koncert, klub, ktorý vám priniesol špeciálny a nezabudnuteľný zážitok? 

Fúha, ja osobe som hral v mnohých kapelách a spoločne na pódiu ešte s väčším počtom kapiel. To je jasné. Ale čo sa týka PUTERAEON v uplynulých rokoch sme mali tú česť zahrať si s Entombed AD, Sportlov, The Crown, Nifelheim, Incarceration a niekoľko koncertov sme odohrali aj s Revel In Flesh, keby som mal spomenúť len niekoľko. A nezabudnuteľné momenty sa ťažko diferencujú, pretože každý z nás má na to asi svoj vlastný pohľad. Ale napríklad festivaly ako Party San a Gefle Metal Festival sa nám zapísali do pamäte ako naozaj nezabudnuteľné koncerty. 


A čo koncerty, plánujete nejaké európske turné? 

Zatiaľ ešte nie je nič oficiálne, ale plánujeme sa vydať na krátke turné naprieč Balkánom a východnou Európou. Určite k tomu dôjde, ale všetko sa musí ešte dohodnúť s promotérom, ale povedal by som že niekedy budúci rok. Okrem toho sme v tomto momente viac menej otvorení hocakým ponukám na koncerty. 

Veľmi by ma zaujímalo, či máš vo svojom voľnom čase nejaké nezvyčajné hobby? Som si istá, že netráviš čas len hraním. Aké zamestnanie majú členovia PUTERAEON v bežnom živote? 

To je pravda, všetci sme zamestnaní podľa daného odboru počínajúc grafikou cez automobilový a elektronický priemysel až po geotechnický priemysel. Ako som zdôraznil už predtým, naša každodenná práca je to, čo platí aj kapelu! 

Všetci máme svoje rodiny, o ktoré sa musíme postarať, takže nám neostáva toľko času, aby sme sa mohli zapojiť do iných aktivít. Ale napríklad ja osobne, kedykoľvek je to možné, účastním sa Ultras behov a pokúšam sa robiť historické remeslá a rekonštrukcie historických udalostí, možno je to nezvyčajné hobby, možno nie. 


Skús si predstaviť, že hráte svoj úplne posledný koncert v živote. Kde by sa mal taký koncert uskutočniť, kto by ho mal navštíviť a akú skladbu by ste si radi zahrali ako vašu poslednú? 

Pokiaľ by šlo o PUTERAEON, tento koncert by sme radi odohrali na mieste so zemepisnou šírkou 47° 9′ (juh) a zemepisnou dĺžkou 126° 43′ (západ) a bol by započatý slovami: “In his house at R'lyeh, dead Cthulhu waits dreaming” (kultová fráza z knihy “Volanie Cthulhu” od H.P. Lovecraft, pozn. autora). Potom by naše poslanie dosiahlo konca, kruh by sa uzatvoril. 

Ďakujem veľmi pekne za rozhovor. Želám vám všetko dobré a dúfam, že v blízkej budúcnosti navštívite aj Českú republiku a Slovensko. 

Ďakujeme aj my za čas a za záujem o nás. Skôr či neskôr určite zavítame aj do Čiech a na Slovensko.

Interview - PUTERAEON - We’re just happy to contribute the scene any way we can and we will continue doing so.


Interview with Swedish death metal band PUTERAEON.

Answered Anders Malmström.

Translated and questions prepared by Petra, thank you!

Hello PUTERAEON! How are you guys? Is it something new in a PUTERAEON headquarters? Share it with your fans! 

Hail Deadly Storm! We are doing just fine, finishing the details of the physical release of ”The Dunwich Damnation” 12”. We will hopefully be getting some new merchandise along in time for the release which is set for June 29’th of 2018. The LP is already on spin through digital medias, so do a search there to see if it suits your taste. 

I have registered the new EP is on his way to be released. Last year you also released only EP. When are you planning to record a further full-length album? I think this mini format of albums (Eps, splits) is very popular in let’s say “underground” community. Do you agree with that? What was the reason for releasing the EP again? 

It’s maybe not a strange thing that 7” are popular these days, the investment for record companies are not that big and the often do sell good I guess, at least compared to how CD sales are these days. However, this time the release will be a 12”, five new songs to fit the format! And it also fits the format for our record company ”Growls from the Underground”. Probably we will collaborate in the future to release a full length album, but as always, time will tell. 



And how are you satisfied with the new material? I saw at metal-archives that Dan Swanö took care of the mix and mastering of the previous record. Is the situation same at the new EP? How did this collaboration succeed to you and how did it take place? This year I saw so many albums with Swano’s work. I cannot imagine how this man can manage all the things... 

Yes of course we are proud of the new songs. And we’ve started to incorporate them into our live set and they sure grow even more when performed on stage.

The recording was done the same way this time, we recorded everything at Studio Hatecraft - our own studio. And sent the finished material to Dan Swanö yet again. He did get to do what he wanted with the mix and mastering as long as he just continued where the ”Providence” EP left off. Just listen to the songs and you’ll know this is how we are supposed to sound like! Mr Swanö is one of the legends! 

What is your attitude to PUTERAEON? Is the playing in the band mainly a hobby for you or is it a serious job to write music and spread it everywhere with some specific message? 

Puteraeon will never pay any of our bills, anything we earn from the band goes back into the band, so yeah - calling it a hobby is legit I’d say. We just want our music to be heard, and to be spread among the scene and the cost for doing so is something we pay for ourselves. We’re just happy to contribute any way we can and we will continue doing so. 



You must be good friends, your line-up didn't change much during your existence. Are you friends also in regular lives? Are you going for beer, to concerts etc. together? 

Yeah, the scene wasn’t that big back in the days and that’s when we got to know each other. From previous bands, gigs etc our paths did cross several times and me and Daniel even had a band together in the early nineties. And as we all live in the same small town these days, we of course do some non-band stuff from time to time. 

How do you remember your beginnings, when did you decide that you want to play some musical instrument? Which your favorite band was the biggest inspiration at that time? 

It was actually the hard rock bands in the early eighties that got me hooked. Mötley Crüe in particular. And also Iron Maiden and Metallica was early encounters that inspired me. They didn’t get me involved in any bands or so but that’s what made me realize my taste in music. My first instrument however was the fucking flute in a municipal musical class. Imagine 20 youngsters trying to play a song in sync, not very good at hitting the notes, but eager to please the teacher. This was Sweden in the eighties municipal music classes - more or less mandatory to do some sort of instrument and flute in particular. And that’s where it started. And maybe also ended, as it had nothing to do with what was to come later. 



Last year was marked as a “year of death metal” at a lot of websites, a huge amount of awesome death metal albums was released. Do you get used to make some album summarization at the end of the year? What was the biggest surprise or what album was the best for you? 

I do agree that last year, or maybe the last couple of years, the scene has really developed. Not only death metal. But the extreme genres in all. It’s almost a paradox as the industry surrounding the bands really struggle. I really am not doing any summary per say nor put out any list or whatever but there are several bands such as Immolation, Tribulation, Grift that all released great albums. 

In your free time, do you prefer death metal or generally metal or do you like also other kind of music? 

I have a vast varied taste, and it needs to be for me to, well, function good. But the essence is metal. And whenever it is majestic or atmospheric or imaginative as part of the creative process of the band/artist - it usually appeals to me. And also that the production fits the music is key. The early swedish and US death metal scenes are examples of that, and also the norwegian black metal scene, Darkthrones ”Under a funeral moon” is one masterpiece that incorporates all said elements. 




With which bands did you play during your career? Which concert do you appreciate most and which band you would like to play with? Do you remember a certain concert or club, which was special and you can’t forget on it, whether in the positive or negative meaning? 

Oh, damn, I have played with and among a lot of bands. That’s for sure. But for Puteraeon we’ve had, in the recent years, the pleasure to play with Entombed AD, Sportlov, The Crown, Nifelheim, Incarceration and had a few treks with Revel In Flesh to name just a few. And memorable moments are hard to differentiate as all have there own thing so to speak. But festival gigs such as Party San and Gefle Metal Festival have left us with good times memories. 



And what about concerts now, are you planning some European tour? 

Nothing official yet but we are planning for a shorter balkan/eastern europe tour, it will happen I think but we are looking into it with a promotor when it can happen, I’d say probably next year! Other than that we are more or less open for offers at the moment! 

I am very curious, whether you have some unusual hobby in your free time? I am sure that you don’t play the instruments all the time. What is actually your job in regular life? 

That’s correct, we are all workers by trade. Ranging from graphical/moving media industry to the automobile industry to the electronics industry to the geotechnical industry. Our daytime jobs is what pays for the band so to speak!

We all have our families to take care of so there’s maybe not that much time to engage in other activities for us. But I guess for me, whenever possible I run Ultras and try to do historical crafts and reenactments, maybe unusual maybe not. 



Try to imagine that you play your very last show on the stage. Where should be this concert, who should attend this show and which song would you like to play as your last one in your life? 

As for Puteraeon, this one gig would of be situated at Latitude 47° 9′ S, Longitude 126° 43′ W and be invoked with the words: ”In his house at R'lyeh, dead Cthulhu waits dreaming”. Then our mission would have come full circle! 

Thank you very much for the interview. I wish you all the best and I hope you will also visit Czech Republic and Slovakia in the near future. 

Thank you for the time taken and the interest in us. Sooner or later, we will for sure come to the Czech Republic and Slovakia!! 

about PUTERAEON on DEADLY STORM ZINE: