úterý 25. listopadu 2014

Recenze/review - HORRENDOUS – Ecdysis (2014)


HORRENDOUS – Ecdysis
CD 2014, Dark Descent Records

Byli jste někdy v zrcadlovém bludišti? Tak si představte, že by na vás ze všech skel zíraly dokořán otevřené oči šílenců. Jednou roztáhlé, jako obličej rozšlápnutý okovanou botou, jindy zase tlusté, podobné zadkům žen s nadváhou. Stojíte uprostřed toho roztříštěného vnímání a mezi prsty se vám prolínají špinavé tóny amerických death metalistů HORRENDOUS. Ti zaútočili na své fanoušky naposledy se svým albem „The Chills“ (2012), které způsobilo menší rozruch mezi vyznavači old schoolových melodií. Američané jsou jiní, zvláštní a ke smrtící práci přistupují po svém. V jejich tvorbě je možné vystopovat velmi nenásilně „vložené“ prvky sahající až někam k heavy metalu, blacku, thrashi i rocku a určité naléhavosti, která činí tuhle smečku odlišnou od spousty dalších. Osobně jsem letos opět nadšen z neotřelých melodií, u kterých sice máte pocit, že už jste je slyšeli snad tisíckrát, ale zde jsou podávány s takovou razancí a grácií, že vaše rezavé srdce musí nadšením vyskočit z hrudi. Bije pak do zběsilého rytmu, tepe do chladivých vyhrávek a postupně kornatí v pomalejších pasážích.

„Ecdysis“ je jako tanec na korozí pokrytém ostří nože. Stačí několik poslechů a pokud máte pro starý death metal vlohy, věřím tomu, že se stanete otroky téhle desky stejně jako já. K minulé nahrávce jsem se vyjádřil zde a když si dnes po čase znovu přečtu svoji recenzi, neměnil bych ani slovo. Možná bych byl ještě víc nadšený. S novinkou to mám hodně podobné. Taky mě uchvátila do svých spárů, několikrát otočila na rožni nad černě plápolajícím ohněm a okořenila smrdutou sírou ze samotného pekla. Nebe je náhle zatažené a vokalista (v určitých polohách podobný Martinu van Drunenovi z ASPHYX) smutně běduje nad osudem nehodného lidstva. Na všechno dohlíží z coveru „rozmázlý“ obličej od Briana Smitha. Ta postava, skeleton, mi připomíná přízraky z mého výletu do země zrcadel. Do hněda hozený výkřik bolesti je zajímavý, originální a krásně vystihuje i moje pocity z nové desky.



Již mnohokrát jsem psal, že mám rád alba, která když poslouchám, tak se mnou něco dělají, vyvolávají ve mně různé obrazy, nálady, emoce. Tady jsem spatřil mezi jednotlivými tóny smrti jakýsi obrovský smutek, závan chladu, snad odněkud ze samotného záhrobí. Člověk by na první pohled řekl, že tihle mladíci to "odbouchají" stejně jako stovky jim podobných, ale oni opět stvořili něco, o čem se bude ještě hodně dlouho mluvit. Říkám to pořád a i tentokrát to musím zopakovat. Tahle nahrávka je plná rebelie, až punkového přístupu v věci. Je to jako náhlý nával vzteku, kdy berete do ruky sekyru a rozseknete s chutí ten nepříjemný ksicht na obrazovce. Šelma, když je zahnaná do úzkých, tak také raději kousne nebo sekne drápem, než aby jen vyděšeně přihlížela svému osudu. S „Ecdysis“ je to velmi podobné. Není to přitažlivost na prvním setkání. Kdyby tahle deska byla dívkou, asi bych možná z tohohle rande zbaběle utekl, ale pak bych se pokorně vrátil, poklekl a od té doby bych ji nosil už jen na rukou.


HORRENDOUS podruhé a opět skvěle. Jestli máte rádi starý prašivý death metal a nepohrdnete ani kousky thrashe, blacku a doom metalu, mohu před vámi tuhle desku jen vynášet do pekla. Bývám po poslechu nabitý energií, ztracen v soukolí prýštících nápadů a dlouho si pak jednotlivé kousky skládám dohromady. V době, kdy je většina moderních desek uměle vyhnaná k dokonalosti a připomíná sériovou výrobu z plastu, jsou HORRENDOUS jako takové malé zjevení. Jejich hudba je syrová, upřímná, drásající, jdoucí až na samou podstatu extrémního kovu. Jsou nahrávky, u kterých si říkáte, jaký že to mají muzikanti talent a pak jsou alba, která vás na chvilku vymažou z povrchu zemského. „Ecdysis“ je pro mou maličkost jedním z nich. Pánové jakoby jen tak přišli, zahráli a zase zmizeli pryč. A po nich zůstala jen spálená země. Tady se trhají kořeny death metalu s hodně velkou silou. Zde má chabá slova nestačí. Těžko se mi popisuje, co se na albu odehrává. Snad se mi to alespoň trošku povedlo. Přesto bych vám doporučil, si novinku někde pořádně proklepnout. Třeba z ní budete nadšeni stejně jako já. Jestli má být death metal hlavně o posmrtných věcech, tak tady se nahlíží pěkný kousek za řeku Styx. Takhle si nějak představuji, že zní chorály z onoho světa. Vynikající smrtelná nahrávka! Hell!


Asphyx says:
Wow, the second HORRENDOUS album is total Hell! Crushing, original riffs, with thrash, heavy and black influence, vocals from the other world and powerful solos. My old school death metal soul is in shock! So much dark urgency in death metal album I haven’t  heard for a long time. HORRENDOUS is the band with very much potential. Absolutely killing old school death metal album! One from the best of this year! Hell!


Seznam skladeb:

  1. The Stranger
  2. Weeping Relic
  3. Heaven’s Deceit
  4. Resonator
  5. The Vermillion
  6. Nepenthe
  7. Monarch
  8. When the Walls Fell
  9. Pavor Nocturnus
  10. Titan

Čas: 43:54

Sestava:


Damian Herring – kytara, zpěv
Matt Knox – kytara, zpěv
Jamie Knox – bicí