neděle 23. listopadu 2014

Recenze/review - SOULBURN – The Suffocating Darkness (2014)


SOULBURN – The Suffocating Darkness
CD 2014, Century Media Records

Vymítání ďábla. Obřad, starý snad jako samo lidstvo. Exorcisté tvrdí, že rohatý se skrývá v chaosu. Nevím, já jen mohu potvrdit, že někteří lidé mají v očích divný odlesk. Připomínají šelmu, neustále hledající svoji kořist. Jsou na světě jistoty, na které je spolehnutí. Třeba z holandských legendárních SOULBURN satana jen tak nevyženete. Kapela je starým bardům známá hlavně svým prvním a do letošního roku jediným albem „Feeding on Angels“ (1998). Úplní pamětníci si vzpomenou možná ještě na stejnojmenné demo z roku 1996, ale to vyšlo jen na kazetě, tak nevím, kolik z vás je hrdým vlastníkem jako já (smích). V SOULBURN působí slavné persóny nejen holandské scény, které pak zakotvily ve slavných ASPHYX (Eric Daniels, Bob Bagchus, Theo Loomans). Letos doplněni o Twan van Geekla (LEGION OF THE DAMNED) a Remco Krefta (ex- ABSCESS). Ideu a směr pak spolu - dodal kapele švédský kytarový nezmar Rogga Johansson (ten pak SOULBURN opustil). Již dopředu se mluvilo o tom, že pánové chtějí nahrát desku v doom/blackovém stylu, který kdysi hráli slavní BATHORY.

To by to ale nebyli výše zmínění, aby nedodali ještě poctivý kus death metalové práce. Tenhle návrat ke chladným kořenům se vydařil. Nevím sice, jak se na podobné zpuchřeliny bude dívat dnešní generace odkojená zvukem vyčištěným v Arielu, ale pro nás, staré kozáky, se jedná od první chvíle o velmi povedenou desku. Potkávají se zde vlivy již zmíněných BATHORY s VENOM, KINGEM DIAMONDEM, CELTIC FROST (za sebe bych ještě doplnil IMMORTAL a vynikající DEMONAZ). Všude přítomný Dan Swanö (Unisound Recordings) odvedl tentokrát vynikající práci. Sound je zároveň starý, špinavý jako lopata od hlíny a přesto příjemně čitelný. Běduje se tady jako na srazu příznivců okultismu a i když mi v některých polohách Twanův hlas moc nevyhovuje, jsem jinak navýsost spokojen. Deska je to dlouhá přes padesát minut a nedá se tak poslouchat zběžně a bez pořádné atmosféry. Doporučuji předtím navštívit hřbitov, přečíst pár náhrobků a teprve pak vynášet soudy. Osobně jsem byl nejdřív poměrně zklamán. Moje očekávání byla asi příliš velká. Těšil jsem se tolik, že jsem při prvním setkání odcházel a kroutil hlavou. Všechno mi přišlo utahané a hrozně dlouhé.


Mocnosti pekelné se tady ale velebí tak vehementně a s takovou upřímností, že jsem nakonec podlehl. Dokonce i ten vokál bych si asi dnes jiný představit nedovedl (i když předchozí Wannes Gubbels se mi líbil víc). „The Suffocating Darkness“ je natolik obestřena tajemstvím norské černočerné školy z přelomu 90 let, že jsem skálopevně přesvědčen o tom, že zaujme i nejednoho příznivce black metalu. V některých momentech se hraje velmi jednoduše, skoro až primitivně, ale to vůbec nevadí. Větší důraz je kladen na atmosféru a i když kapela nepřináší vůbec nic nového, myslím si, že udělá radost nejednomu fanouškovi temných stínů. Nemá cenu nic předstírat, mezi dnešní naleštěné kapely, s drsně tvrdými pózami na promo fotkách SOULBURN nepatří. Spousta posluchačů bude pravděpodobně trošku šokována, protože tu dobu, kdy se takto hrávalo, již nepamatují, ale věřte tomu, že Holanďané mají učebnici temných kouzel nastudovanou velmi dobře.


Už dlouho se mi nestalo, že bych nějaké CD takto po prvním setkání podcenil. Vždycky bývám spíš zdrženlivý s unáhleným vynášením rychlých soudů a jejich prezentováním. Tentokrát se mi osvědčilo přehrávání pouze s originálem, doma v pokoji a nejlépe ve chvílích, kdy už začaly svítit první pouliční lampy. Když k tomu bylo ještě sychravo, chladno a padala na vás lehká deprese, byl zážitek dokonalý. Pokojem se rozléhala historie black/doom/death metalu v jeho raném provedení a já se vydával spolu s kapelou na imaginární výlety o mnoho let zpět. Je mi zima, často se musím otřepat, abych vůbec dokázal vše doposlouchat do konce. Mám to takhle rád. Jsme s CD spojeni pupeční šňůrou vzpomínek a takovouto hudbu považuji za velmi příjemnou. Ďábel sice nebude nikdy vyhnán, ale to ani není účelem. Vždyť procházet se ve tmě je tak příjemné. Zvlášť, když vám k tomu hrají SOULBURN. Tmavě rudý návrat, který opravdu stojí za to. Doom, black, deathové orgie, připomínající obětování pro usmíření temných sil. Album, které je plné okultní atmosféry.


Asphyx says:

Yes, this is really dark bloody comeback! On  the second CD SOULBURN meets BATHORY, VENOM, KING DIAMOND, CELTIC FROST, IMMORTAL and DEMONAZ. The band gives a huge portion of darkness, blasphemy and cold. This is not album for first listening, you ‘ll award it just in time. It's like walk in the dark. Doom, black, death metal orgy reminding me victimization for reconciliation of dark forces.  Album full of occult atmosphere!


Seznam skladeb:

1. Apotheosis Infernali (Intro)
2. Under the Rise of a Red Moon
3. The Mirror Void
4. In Suffocating Darkness
5. Absinthesis
6. Hymn of the Forsaken II
7. Black Aura
8. I Do Not Bleed from Your Crown of Thorns
9. Wielding Death
10. Claws of Tribulation
11. Eden´s Last Sigh (Outro)


Čas: 50:12

Sestava:


Twan van Geel – basa, zpěv
Remco Kreft – kytara
Eric Daniels – kytara
Bob Bagchus – bicí