úterý 11. listopadu 2014

Recenze/review - ZOMBIEFICATION – Procession Through Infestation (2014)


ZOMBIEFICATION – Procession Through Infestation
CD 2014, Doomentia Records

Pojem zombie se odvozuje od kultu voodoo, ve kterém označuje úplně zotročenou osobu, nejčastěji pod vlivem omamných látek, slepě či nevědomě vykonávající příkazy člověka, který ji ovládá. Rozhodně to tedy nejsou našminkované slečny z dnes tolik oblíbeného zombie walku. Osobně mám filmy a příběhy s touto tématikou rád, sleduji je a jejich pronikání do hudby mi dělá velmi dobře. Ke špinavému death metalu sedí dvojnásob a tak, když se mi dostala do ruky třetí dlouhohrající deska mexických ZOMBIEFICATION, rád jsem se ponořil do jejich světa hororových témat. S kapelou jsem měl co do činění již dvakrát, s jejich předchozími počiny, navštívil jsem dokonce jejich pražský koncert a tak by se dalo říct, že se známe jako vlastní boty. Jejich směs starého švédského death metalu, uchopená „po středoamericku“ mi dělala vždy dobře. Jedinou věcí, která mi nesedla, byl vokál Mr. Hitchcocka.

Zajímavé je, že při živém vystoupení jsem v podstatě k téhle partě nemrtvých neměl žádných větších připomínek, možná snad jen k přílišné délce skladeb. Jenže poslech v klidu domova je trošku něco jiného, na povrch totiž vyniknou i drobnosti, zvukové „nedokonalosti“, které na koncertě zaniknou v oparu zvukového chaosu a alkoholové vstřícnosti. ZOMBIEFICATION se na nové desce posunuli směrem k větší melodičnosti, propracovanosti a temnosti. Abych pravdu řekl, tak mi tato cesta zase tolik nevyhovuje, ale musím uznat, že některé motivy jsou velmi chytlavé. Dlouho jsem chodil ulicemi se sluchátky na uších, dlouho jsem podezříval některé lidi v ranní tramvaji, že jsou zombie. Pořád se mi ale, stejně jako u minulých nahrávek, nepovedlo desku pořádně vstřebat. To, co znělo z pódia jako nekompromisní smršť, je pro mě najednou jen lehkým pohlazením. Mám raději, když to trošku víc drásá, když jsou mi vráženy hřeby přímo a bez vytáček rovnou do dlaní.



Nahrávalo se ve švédském Necromorbus studiu a vše se zdá být v absolutním pořádku. Předchozí desky byly sice více špinavější a neučesanější, ale také méně čitelné. Obal si vzal na starosti Mr. Hitchcock a musím říct, že se opět povedl. Když se pak podrobněji podíváme na nápady, motivy a vyznění celých songů, tak se nemůžu ubránit neodbytnému pocitu, že jsou na nás Mexičané příliš hodní, příjemní a v jednotlivých skladbách velice si navzájem podobní. Přesto, když jsem si „Procession Through Infestation“ pouštěl jako kulisu, byl jsem spokojen. Některé momenty jsem si dokonce zapamatoval a rád se k nim znovu vracel. Jen jsem si připadal jako u výše zmíněného zombie walku. Kolem byli všichni pomalovaní, tvářili se „kruto-přísně“, ale přesto všichni věděli, že to je „jen jako“.



Možná jsem byl na vyslance mexického podsvětí tentokrát až příliš krutý, ale jedná se už o třetí desku v řadě a i když u téhle smečky cítím velký potenciál, pořád jakoby mi něco chybělo. Nějaký záchytný bod, kus krvavého masa, který mě „šokuje“ a donutí mě konečně před ZOMBIEFICATION pokleknout. Za mě tedy hodnocení zase stejné. Kapele se nedá upřít určitý vývoj, snaha o změnu a morbidní přitažlivost, ale já opět zůstanu raději trošku při zemi. Pokud to někdo uslyšíte jinak, budu tomu jen rád. Užijte si to! U mě proběhla „zombiefikace“ zatím jen ze dvou třetin. Ale už teď se těším na příště. Zombie walk může začít.


Asphyx says:
Do you want Swedish old school death metal from Mexico? Yes? Here is it! Good zombie walk with interesting riffs, crushing drums. But, I don´t like Mr. Hitchcock‘s vocal. It‘s unconformtable for me. The new album is good sample of old school death metal. Good job!



Seznam skladeb:

  1. Procession
  2. The Never Ending Quest
  3. Possession
  4. Crossing The Rite
  5. Infestation
  6. The Divine Door
  7. Oppression
  8. The Blackest Light



Čas: 44:27

 

Sestava:


Mr. Hitchcock - zpěv
Mr. Jacko - basa
Mr. Kim - kytara
Mr. Brain - kytara
Mr. Hammer - bicí


http://www.doomentia.com/