pondělí 19. ledna 2015

Report, foto, video - OBITUARY, M-PIRE OF EVIL, DUST BOLT, POSTHUM - klub Futurum – Praha – 18.1.2015

Obituary
Není na světě moc kapel, které by byly tak originální jako legendární floridští zabijáci OBITUARY. Je to přesně ta smečka, která mě poprvé smetla z povrchu zemského již v roce 1989, kdy jsem jako puberťák hltal každou jejich skladbu. Tenkrát nebylo zase tak lehké se k podobné muzice dostat a já dodnes vděčím svému chorvatskému kamarádovi, který měl spoustu rodinných příslušníků v USA (a posílali mu CD), že mě na tuhle partu smrtonošů přivedl. Možná ani tenkrát nevěděl, co na jedné nekonečné pitce u něj doma způsobil. Vím, že jsem seděl celý večer jak připoutaný k jeho věži a dokola omílal „Slowly We Rot“. Tenkrát se zrodilo „přátelství“ mezi mnou a OBITUARY a vydrželo vlastně celý můj život. Byly samozřejmě doby, kdy jsem musel nad jejich tvorbou víc přivírat oči (mé neoblíbené „Back from the Dead“ – 1997). Pak se zase vše v dobré obrátilo a pánové obzvlášť poslední deskou „Inked in Blood“ (recenze zde) dokázali, že do starého železa rozhodně ještě nepatří. Pro mě tedy byla nedělní smrtící seance jasnou „povinností“.

ticket
Itinerář byl jako vždy podobný. Michal (díky moc za odvoz a pokec!) mě vyzvedl kolem páté hodiny dole u kostela v Plzni na Lochotíně, kde ze mě byly nervózní některé starší návštěvnice odpolední křesťanské seance. Sice bych nevěřil, že ještě v dnešních dobách dokáže někoho rozhodit moje roztomilá vizáž hodného stárnoucího medvěda, ale bylo tomu tak. Vždyť můj stejnokroj VADER maniaka (ano, mám podivné pravidlo, že nikdy nechodím kapelám na koncerty v jejich tričkách, aby nezpychly – smích) nebyl přes zimní bundu vůbec vidět!

Obituary
Vyrazili jsme ku Praze, natěšeni a s přesvědčením, že letošní koncertní sezónu zahájíme pořádně a poctivě. Samozřejmě, v dnešní době, kdy jsem „obtěžkán“ rodinou a prací, už si nemůžu dovolit kalit tři hodiny před tím ve vlaku a následně se dorazit na koncertě. A tak prožívám všechno spíš jaksi imaginárně, po svém. Jezdíme už opravdu „jen“ na muziku a za kamarády. Cesta probíhala ve znamení sdělování různých novinek z nejen death metalové scény a já byl zase moc rád, že můžu opět někde popustit uzdu své fantazii a nasbíraným znalostem (smích). A když uvážíte, že u toho byla ještě legrace, byli jsme naladěni na OBITUARY jako nikdy.

M-pire of Evil
V klubu FUTURUM jsem nebyl už mnoho zim. Moje kroky většinou míří do větších „pajzlů“ mezi těžší a „chudší“ underground. Každopádně, klub byl zvolen dobře, adekvátně k „velikosti“ kapely a předpokládané návštěvnosti. Prostředí se mi líbilo. Jen bych příště ocenil víc barmanů, na pivo se čekalo opravdu hodně dlouho a půlka baru byla prázdná. Taky bych možná přivítal větší nabídku nealko nápojů, vždyť spousta lidí přijela autem. Ale tak, třeba ve Futuru ani při totálně vyprodaném klubu nechtějí vydělat, kdo ví. Velebím je za dobrou, pitelnou Plzeň. Konečně taky nějaký pražský podnik, kde netočí patoky. Škoda, že jsem si mohl dát jenom jedno. Druhý den mě čekala práce a tak jsem se musel bohužel krotit.

Obituary
Organizace pod hlavičkou OBSCURE PROMOTION byla jako vždy v absolutním pořádku. Jenom snad jedna připomínka. Pokud vidí za mnou stojící pan svalovec z ochranky, že do mě a kolegy neustále strká, naváží se a je agresivní prťavý vousatý skrček, možná by bylo dobré ho zpacifikovat. Chvíli jsem přemýšlel, že dám chlapci jednu pěstí (viz. moje dřívější přezdívka OLD SHATTERHAND - smích), ale byl malý, rachitický a asi bych mu hodně při své váze ublížil. Nakonec alespoň trošku pomohla výhrůžka vytahání za bradku (smích).

Dust Bolt
Zvuk mi ten večer přišel v klubu velmi dobrý. Sice při OBITUARY došlo k nějakým nesrovnalostem, ale nejednalo se o nic, co by nám zkazilo zážitek. Víc takto zvukově ošetřených koncertů!

ROTTING REPUGNANCY sice byli uvedeni na mé vstupence, ale nevystoupili. Škoda, protože dle poslechů z youtube jejich brutální death metal zněl poměrně slibně. Zajímavé bylo, že v některých promo materiálech byli uváděni, v jiných ne. Trošku chaos, možná šotek, nevím. Každopádně my jsme v Praze vyfásli pro mě tu horší kapelu, norské POSTHUM.

M-pire of Evil
Vystoupení POSTHUM mi přišlo tak nějak celé mimo. I když jsem zavřel všechny své oči i uši, pořád jsem se nemohl zbavit dojmu, že tahle kapela na tenhle večer nepatří. Pánové hrají atmosférický black metal, který mi přišel vyloženě divný, nudný. Nemělo to ani sílu, ani energii. Kolem sebe jsem dokonce zaslechl názory „že se jedná o totální kravinu“. To bych zase úplně netvrdil, ale i mě přijdou podobné smečky takové „chcíplé“. Možná někde do kavárny, pro pár blackových intelektuálů, kteří donekonečna omílají klišovitý depresivní černý metal a po večerech si pižlají žíly žiletkami. Mám z Norska raději jiné kapely, takže se omlouvám, ale tentokrát bez hodnocení.

Posthum
DUST BOLT hrají klasický německý thrash metal. Podobných kapel je dneska na každém rohu jako hub po dešti. Vystoupení probíhalo asi tak, že zazněly všechny osvědčené staré dobré postupy, „zamoshovalo se“, odžínovaní návštěvníci prožili svoji retro chvilku a to bylo asi tak vše. Kapela ale hrála dobře, s nezbytnou energií, s poctivým přístupem. Abych pravdu řekl, tak i když se mi jejich loňská deska „Awake the Riot“ vcelku líbí, nějak jsem poslední dobou podobných smeček doslova přejedený. Ocenil bych alespoň nějakou snahu o změnu, něco, co bych si pamatoval i řekněme po roce. Mladých, thrashových kapel je zkrátka moc a všechny hrají úplně stejně. Možná kdybych si nepamatoval nejlepší léta jejich vzorů, byl bych vstřícnější, ale já se jednoduše nemohl ubránit neustálému porovnávání. Dobré vystoupení, ale že bych si z něj sedl na zadek, to zase ne.

Dust Bolt
M-PIRE OF EVIL byli trošku jiná káva. Víc hořká, originálnější. Kapela má ve svých řadách členy z VENOM a je to hodně znát. Hrají starodávný, poctivý black/thrash/speed/NWOBHM, se kterým jsem měl co do činění již před lety, kdy předskakovali ONSLAUGHT. Mám tuhle smečku rád. Není to sice nic, co by vám rozbořilo stěny pokoje, jedná se spíš o takový pohodový metal, ale já mám pro podobnou (dnes už klasickou) muziku slabost. V Praze pak pánové předvedli velmi příjemný, řezající set, odkazující až někam do roku 1989 („Prime Evil“). Bylo to jako nějaká stará, znovu probuzená choroba, která se najednou vrátila. Můj názor je samozřejmě ovlivněn vzpomínkami, nostalgií, ale i tak se mi M-PIRE OF EVIL líbili hodně. Houpal jsem se v kolenou, mával kšticí a hrozil jako zamlada. Skvělé bylo vystupování všech muzikantů a na rovinu, takové sympaťáky jen tak nepotkáte. Po setu jsem odcházel více než nadšený.


OBITUARY jsou kult. Jako fanoušek o nich člověk ví kolikrát i to, co o sobě neví samotná kapela (smích). Neviděli jsme se několik let a tak jsem očekával první tóny s velkým napětím. Staří pánové přišli na pódium a pak už si nepamatuji kromě jejich hudby nic. Visel jsem jim od začátku až do konce na rtech, strunách i bicích. Byl jsem jako feťák, který dostane konečně svoji dávku. Syrové, kruté, houpavé. OBITUARY si nás "povodili" pod pódiem a rozbořili Prahu neskutečnou energií, zkušenostmi, neopakovatelným (i když oproti minulosti lehce slabším) hlasem Johna Tardyho. Vstupenku jsem doma schraňoval několik měsíců a po večerech se na ní chodil koukat (smích). Opět jsem zažil, jako za starých časů, ten krásný přenos energie z pódia, dolů mezi nás nehodné. V recenzi na jejich poslední album „Inkedin Blood“ jsem psal něco o vraždě za ranního chladu v postranní uličce. Naživo to vyniklo snad ještě lépe. Studené, notoricky známé skladby se střídaly s těmi novými a bylo úžasné, že jsem si mohl zase jednou zařvat texty spolu s kapelou. Hnil jsem navždy, pomalu a chladně. Já byl na dobu vystoupení opravdu tou obětí, ležící, odhozenou jako kus masa stranou, abych nepřekážel. OBITUARY mi (stejně jako všem ostatním) dali pocit, že já jsem ten jediný, nejdůležitější, kdo na ně přišel. Floridští poslové smrti si mě svázali, dělali si se mnou, co chtěli, až jsem si chvíli přišel jako dron na dálkové ovládání (smích). Nedělní večer patřil téhle legendě na 100%. Ten moment, na tom místě, při té konstalaci vesmíru, jsem zažil asi nějaké převtělení. Pro mě, jako ortodoxního fanouška kapely, byli OBITUARY absolutně vynikající! Ten den to byl totální masakr, připomínající vraždu chladným nožem s pořádně nabroušenou čepelí


.

Při zpáteční cestě domů, do Plzně, jsem byl mimo. Trvalo to dokonce i druhý den. Pořád to všechno nějak nemůžu dostat z hlavy. Nemluvím, moc mi nechutná, jsem nevrlý. Původně jsem to přičítal nedostatku spánku, ale mohou za to OBITUARY. Rozsekali mě, odhodili jako kus masa do jiné dimenze a nějak se mi nechce vracet. Pro mě to byl nádherný večer, plný vzpomínek a skvělé muziky.


Obituary


COMPLETE PHOTO GALLERY


Setlist:

Centuries of Lies, Visions In My Head, Infected, Intoxicated, Bloodsoaked, Immortal Visions, 'Til Death, Don't Care, Violence, Stinkupuss, Back to One, Dead Silence, Back on Top, I'm in Pain, Inked In Blood, Slowly We Rot

http://www.setlist.fm/setlist/obituary/2015/futurum-prague-czech-republic-73ca96bd.html