úterý 10. března 2015

Minirecenze/minireview - MOONSPELL - Extinct (2015)


MOONSPELL - Extinct
CD 2015, Napalm Records

Portugalské vlky mám už od doby svého mládí zafixované jako velmi dobré vyslance temnoty. Kdysi jsme jejich songy řvali do němoty na vysokoškolských kolejích, byli schopni cestovat dlouhé kilometry na jejich koncert a každé nové album bylo netrpělivě očekáváno. Kapela se trošku vzdálila svému syrovému black/dark metalu, přiklonila se blíže k masám a otevřela se díky přístupnějším a vznešenějším melodiím většímu počtu fanoušků. Netřeba hořekovat nad tím, jak bylo dříve lépe. Parta kolem démonického Fernanda Ribiera pořád dokáže složit vynikající desku. Jestliže jsem byl z minulého alba "Alpha Noir" doslova rozsekaný a stěžoval jsem si jen na  druhou část "Omega White", která mě vůbec nebavila, tak letošní novinka je doslova okázalými melodickými orgiemi. Hlavní kapitán Fernando se překonává, hraje si s hlasem, předříkává, řve, hladí, naléhá i krásně smutní. Kapela jakoby měla nějaký tajný recept, pradávnou formuli, podle které dokáže složit zajímavý a neotřelý riff. Vše doplňují krásně zpracované klávesy. Ty jen podmalovávají, neruší a dotváří celkový "mocný" dojem. Vyloženě si užívám mezihry, rád se ponořuji do světa, kde útočí vlci bez varování. 

MOONSPELL jsou ve vynikající formě. Ta sice asi nebude vyhovovat úplně každému, ale nutno si uvědomit, že kapela funguje dlouhých 23 let. Je obdivuhodné, že i po tolika letech dokáže vytvořit takové monumentální dílo. Napadá mě dnes tolik frekventované slovo sexy. Nemyslím to teď ve smyslu toho, že bych si plakáty pánů lepil doma na zeď a měl z toho navlhlé sny, ale spíše v kontextu s muzikou. Ta jakoby v sobě obsahovala jakýsi vnitřní neklid, náboj, který vás donutí si po chvilce ihned podupávat, zarýt si melodie do hlavy a poslech neustále opakovat. Vzájemná přitažlivost letos opět funguje. "Exinct" mi připomíná krásnou ženu. Není hezká prvoplánově, není jen umělou ikonou z časopisů, ale spíš dospělou a zkušenou dámou, která moc dobře ví, co chce. Dokáže dát najevo všechny své emoce. Neřve, ani se zbytečně nehádá, je spíš usměvavá, záhadná a tajemná. Když vejde do místnosti, nejdřív si jí nevšimnete, ale když usedne a přehodí nohu přes nohu, tak se všem mužům zatají dech. Má rozevlátou hřívu z vlasů a chutná hořce. Umí být krutá a přesto je s ní každý tolik rád. Přesně jako s novou deskou MOONSPELL. Netřeba dalších slov, tady hovoří hudba. Tak poslouchejte!



Asphyx says:


Moonspell are in excellent form. Mutual attraction is working once again. "Exinct" reminds me  a beautiful woman. She isn't pretty for the first view,  she isn't just artificial icon of magazines, but an  adult and experienced lady who knows what does she want. She can  show all her emotions. She can be cruel, however, everybody likes her. It is the same  with the new album of MOONSPELL. No other words, the music is speaking. So listen up!