úterý 9. června 2015

Minirecenze/minireview - ARMORED SAINT - Win Hands Down (2015)


ARMORED SAINT - Win Hands Down
CD 2015, Metal Blade Records


Když jsem byl malej kluk, tak jsem stejně jako spousta mých kamarádů chtěl být pilotem. Tenkrát nebyla doba metrosexuálů, lumbersexuálů, ani ortodoxní zdravé výživy. Našimi vzory byli pořádní chlapáci jak vystřižení z filmů Clinta Eastwooda. Můj sen se mi samozřejmě nikdy nesplnil. I když, nakonec vlastně ano. Při poslechu novinky amerických ARMORED SAINT si totiž přijdu jako letec řídící pořádně ostrou stíhačku. Vezměte pár legend, sežeňte někde Johna Bushe, dejte jim čas, klídek a pohodu a nemůže to dopadnout špatně. Startujeme rovnou s plným kotlem kerosinu v zádech (ten zvuk a produkce je jedním slovem božská!). Plameny šlehají, kytary kvílí, bubeník do toho mlátí hlava nehlava. Veškeré songy mají obrovské chlupaté rockové koule. Tam, kde spousta nových instantních kapel tápe a hledá se, jsou si Američané jistí jako nikdy. Nebojí se lehkých výletů do sedmdesátek, nadhodí klidně heavy riff jak vystřižený z NWOBHM. Žádné babrání s mladou paní. Jde se rovnou na věc. Přesto hravě, s obrovským nadhledem. 

Deska mi opravdu připomíná průlet bouřkou. Mraky jsou těžké jako některé melodie a zároveň povznášející. Nakláním letadlo, hlásím se na základnu a vypínám vysílačku. Kolem se to hemží blesky a na jednom obláčku zahlédnu úžasného malého pánaboha. Má v ruce mikrofon. Visím mu na rtech a i v té rychlosti si uvědomuji, že málokdo umí s tímhle darem v hrdle a z nebes takto zacházet. Mumlám si do odhlučněné kabiny slova jako vynikající, skvělé, jiskrné, pohodové a zároveň neklidné. Sedmé řadové album, datum vzniku 1982. Nevím, jak to pánové dělají, snad pomocí kouzel, obrovského talentu a nadšení, ale já z téhle muziky cítím až maniakální energii. 

Kdybych na tuhle tajnou recepturu přišel, rovnou bych odlétl na jinou planetu. "Win Hands Down" se vymyká snad všemu, co jsem kde jinde poslední dobou zaznamenal. Originalita, rocková čest. Rychlé pasáže drásají, klidné pohladí jako ruka krásné ženy. Těch nálad, pocitů, rozmanitosti je zde opravdu spousta. Při "Muscle Memory" mě mrazí kupříkladu v zádech, při "With a Full, Herd of Steam" si mám chuť zapálit (ač nekuřák) pořádného špeka. Přidávám rychlost a sundávám kyslíkovou masku. Přidušený, spokojený. Takový se při téhle nahrávce cítím. Skáču pokojem v rytmu indiánského tance. ARMORED SAINT jsou jako nějací metaloví šamani, kteří se rozhodli udělat tenhle svět lepším. Tolik pozitivní síly jsem už hodně dlouho neslyšel. A teď mě prosím zase nechte, mám nějakou práci. Usedám znovu do kokpitu a pak....uuuuááááááááááá! Sbohem, potkáme se na hvězdě se jménem ARMORED SAINT! Vynikající deska!






Asphyx says:


The album reminds me of flying past a  storm. The Fast passages tear and the quiet ones strokes like the hand of a beautiful woman. The moods, feelings and diversity can be really perceived a lot here. I do not know how they do it, perhaps by magic or by great talent and enthusiasm but I feel some kind of manic energy from their music. John Bush is a god! So much positive energy I had not heard since a long time. The flames rise along with the wailing guitars and the drums beating in this helter-skelter. All the songs have huge furry balls of rock. ARMORED SAINT are like some Metal shamans  who decided to make this world a better place. And now let me again leave you to it since  I've got some work to do.... I have to leave .... Farewell.. we'll meet up at the stars by the name of ARMORED SAINT! Excellent album!


http://www.armoredsaint.com/
http://www.facebook.com/thearmoredsaint
http://www.metalblade.com/us/