čtvrtek 2. července 2015

Recenze/review - DEATHBREED – New World Order (2015)


DEATHBREED – New World Order
CD 2015, Rogue Records America

Vezou mě na vratkém vozíku dlouhou nemocniční chodbou. Kolečka vržou do rytmu mého srdce. Sestřičky se smějí, rozebírají včerejší rande a mně všechno pod zelenou přikrývkou neskutečně zebe. Najednou jsme na sále, nade mnou se sklání obrýlené tváře pánů doktorů. Počítám pár čísel a pomalu se odebírám do země nikoho. Po chvilce tmy najednou sedím vedle soustředěných operatérů na židli a sleduji, jak mi vyměňují jednotlivé orgány. Jsou pečliví, zaujatí, jako děti, skládající puzzle. Když se dostanou k mé hlavě a otevřou ji se skučením kotoučové pily, náhle všechno ztichne. „Jak je možné, že se ten člověk dožil tolika let?“: ozve se od dýchacích přístrojů. Jednotlivé buňky, záhyby mé kůry mozkové jsou zasaženy takovým hnisem, že by to bylo pro většinou lidí dávno smrtelné. Pánové a dámy na operačním sále chvíli pokyvují hlavou a pak mě radši zašijí. Všichni vědí, že mi není dávno pomoci. Jsem sice zdánlivě zdravý, ale také zasažený nevyléčitelnou infekcí zvanou death metal. Musím si dávat každý den nové a nové dávky přímo do krve, abych vůbec přežil. Zatím se to daří. Víc raději do budoucna neřeším.

Občas i já, stará konzerva, dostanu chuť na něco „modernějšího“. Švédští death metalisté DEATHBREED pro mě byli dobrou volbou. Pánové totiž nejen že ctí klasiky žánru (kupříkladu BLOODBATH, AEON), ale ještě přidávají vlivy od mladších kapel (WHITCHAPEL, SOREPTION, JOB FOR A COWBOY, SUICIDE SILENCE). Na své si tak přijdou všichni ti, kdo nezůstali prokleti jen v old schoolu. Mám sice s některými věcmi na desce poměrně problémy, ale tentokrát jsem schopen je překousnout. Nevadí mi tak ani zpěvák, položený pouze do jedné polohy, ani „skákající“ refrény, ani mnohdy „zbytečně“ komplikované technické pasáže. Deska má totiž tlak a i když je zvuk opět neskutečně nahlas, jsem chycený. Ne úplně a ve všem, ale jsem. Album se mi osvědčilo jako kulisa k porcování masa pro nedělní oběd. Jen jsem musel dávat pozor při sólech, abych si neuřízl všechny prsty.


Zpočátku, když jsem ještě ležel na "dospávacím" pokoji, mi bylo „New World Order“ víceméně nepříjemné. Odrazovaly mě všechny ty škatulky, šuplíky a různá zařazení, kterým kapelu všichni častovali. A to teď nemyslím recenze od mladíků s rovnými kšilty na hlavách, ani vševědoucí odsudky v různých časopisech. Tentokrát je to opravdu těžké. Dát na CD nějaký jasný, dobře rozeznatelný nápis. Doba je zkrátka jiná a konzumenti také. Netřeba si stěžovat. Zrno od plev se stejně nakonec samo oddělí. U DEATHBREED se rovnou nabízí si album zběžně poslechnout někde na internetu, stáhnout, dvakrát projet a případně smazat. Informace sice krátká, ale pro utvoření rychlo názoru zajisté dostačující. Já to takhle neumím. Strávil jsem s kapelou nejednu zajímavou, ale i poměrně nudnou chvíli. Pořád jsem ale nějak podvědomě tušil, že je v jejich hudbě něco, co mě neustále přitahuje.


Nakonec jsem na tu vzájemnou přitažlivost stejně nepřišel. Neumím si to vlastně ani vysvětlit. Když si udělám pro sebe menší shrnutí, tak DEATHBREED patří přesně mezi ty smečky, kdy by mi poslíček s jejich CD nesměl v životě překročit práh domu. Jenže je tu to pověstné jenže. Semínko pochybnosti bylo zaseto a časem vykvetlo v pořádně masožravou rostlinu. Pobíhám teď se sekáčkem na maso po celém bytě, pařím do toho „monotónního rytmu“, štěkám spolu se zpěvákem a nakonec připravuji dokonale nasekané kousíčky dobře prorostlé flákoty. Švédům se povedla jedna zajímavá věc. Skloubili dohromady starší a nové postupy. Odměnou pak budiž moje chvála a doporučení. Zajímavá deska!

Asphyx says:

Sometimes even I being an "old school" fan can, get a craving for something "more modern". Swedish death metallers DEATHBREED were for me a good choice. Gentlemen!! not only do they honor the classic roots of the genre (such as , Bloodbath, AEON), they also  add influences from younger bands such as  (WHITCHAPEL, SOREPTION, JOB FOR A COWBOY, SUICIDE SILENCE). This record was appreciated by those who do not remain just cursed with the Old School genre of  Swedish death metal. It succeeded one interesting thing... They have blended together older and newer techniques. The reward for this  being my continued praise and recommendation. Interesting album indeed! 

Seznam skladeb:

01. New World Order
02. Surveillance
03. In the Name of Democracy
04. Navi
05. Deconstruction
06. Drowning the Behemoth
07. Stygian Dystopia
08. Solaris
09. Veil of Lies
10. Aeons of Corruption


Čas: 33:47
  

Sestava/band:


Samuel Englund - Vocals
Ted Dahlberg - Lead Guitar
Johan Andersson - Guitar
Anton Flodin - Bass
Emil Nissilä - Drums