sobota 1. srpna 2015

Recenze/review - ETERNAL SOLSTICE – Remnants of Immortality (2015)


ETERNAL SOLSTICE – Remnants of Immortality
CD 2015, Dark Descent Records

Od svého dětství rád chodím. Mám rád, když je čas a můžu se toulat. Postupem věku vylepšen o sluchátka na uších brouzdám městem, sleduji klidné pohyby rozvážných starců, cupitání dívek, rozvážný krok mužů ve středním věku. Jsem pozorovatelem, čerpám z toho jiskření v ulicích energii. Do nohou mě pálí dlažba, ve vzduchu je cítit smog a já se ploužím bočními ulicemi. Nahlížím do výloh, podupávám si nohou do taktu, dneska to bude pěkný zážitek, zdá se mi podle toho, co slyším. Mám co do činění s holandskými deathery ETERNAL SOLSTICE. Jsou energičtí a krásně se do té atmosféry třepotavých zvuků z pasáží hodí. Kapela působí na scéně už od roku 1989 a tak je doufám jasné, že takové věci jako obal, produkce či zvuk, budou náležitě ošetřeny. Jsem tomu rád, dodává mi to pocit jistoty, nemusím pátrat po jednotlivých melodiích a jen si tak užívám. Nizozemská úderka je spíše pro klidný poslech, nic bolestivého, drásajícího se zde neodehrává. Nevadí mi to, alespoň si můžu lépe vychutnat všechny nálady usínajícího města.

ETERNAL SOLTICE by se dali svojí tvorbou přirovnat k jakémusi guláši, umíchaného z vlivů od takových smeček jako jsou VADER, DEICIDE, DISMEMBERED, MASSACRE, GOREFEST, v sólech a vyhrávkách pak i se slavnými SLAYER. Odehrává se tady solidní, klasický death metal s poněkud nevýrazným hlasem a lehce předvídatelnými riffy. První extraliga to není, ale album se poslouchá velmi dobře. Sem tam zaujme nějaký zajímavý motiv, občas zazní melodie, která mě vytrhne z letargie, ale jinak to pánové bouchají ve stále stejném tempu. Hodně thrashe, málo špíny, dalo by se říct. Jako kulisa k procházkám a nekonečným toulkám dobré, ale pro společné zážitky doma příliš nevýrazné. Oceňuji nasazení, nadšení a chuť zabíjet, jen je to takové nemastné neslané. Chybí mi větší drive, nějaký ten zapamatovatelný šok, něco průraznějšího. Nestěžuji si, na to je album příliš dobré, ale spíše konstatuji svoje pocity.


Nejvíc si asi užívám klidnější polohu, kterou mají ETERNAL SOLTICE zpracovanou nejlépe. V těchto chvílích dobře vynikne určitá mrazivost, naléhavost, kterou rychlé a stále stejné pasáže, postrádají. Jsou to všechno ale jen drobnosti, stížnosti zmlsaného posluchače, jinak se jedná samozřejmě o velmi dobrou desku. Zajímavé je, že její síla nejlépe opravdu vynikla na dlouhých toulkách městem, při cestách do práce i ze zaměstnání. Naštvané tváře spolucestujících v ranní tramvaji byly ihned o něco veselejší, šedivé pohledy se jakoby rozjasnily a i mě se začala do žil vlévat o hodně větší energie, než u mě bývá běžné. Rozprouděná krev způsobovala na mé tváři radostné pocity (rozuměj, kolegové mi říkali, že se zase tlemím jako debil). Nevím, jestli je zrovna tohle přirovnání pro kapelu tím, co by chtěla slyšet, ale já jsem jen skromným pisálkem, snažícím se vyjádřit své pocity z předloženého CD. Tady jsem zažíval převážně samé pozitivní nálady, což může být u „děsně tvrdého a drsného“ death metalu nepatřičné, ale jinak to zkrátka neslyším.


Sedím v práci, sluchátka opět na uších a nohy mi začínají, v předtuše konce pracovní doby, podupávat do rytmu budoucí chůze. Nemůžu se dočkat, skoro běžím k vrátkům, která pro mě znamenají „svobodu“. Za nimi jsem totiž opět uvolněným pozorovatelem cvrkotu ulice, vnímavých posluchačem. Jsem jako houba, nasáklá šuměním města, jsem tichošlápkem, neviditelným, nesmrtelným. Jednou se vypařím, jako pára nad kanálem. Než to ale nastane, budu si dávat do hlavy death metal a už teď vím, že pro tyto příležitosti bude novinka „Remnants of Immortality“ velmi vhodná. Chápu moc dobře, že deska není úplně to nejlepší, co bylo vyvrženo letos na světlo boží, ale jedná se o poctivě odvedenou práci. A pro mě také o doplnění zážitku při mých toulkách. Pro někoho to bude možná málo, pro někoho dokonce nic, ale můj názor je už zkrátka takový. Berte a nebo nechte být. Je to jen na vás. Ostatně jako vždy. Pokud bych měl album oznámkovat jako ve škole, tak bych napsal velmi dobré!


Asphys says:

ETERNAL SOLTICE is a band which could be define as a mixed sauce of influence of bands like VADER, DEICIDE, DISMEMBERED, MASSACRE, GOREFEST and with solos of SLAYER band. This music is solid, traditional death metal with some kind of indistinctive voice and slightly expectable riffs. It´s not the first league, however this album is good and easy for listening. From time to time, it has some interesting riff and there is a melody sometimes which grabs me from passivity. By and large these guys play in same tempo all the time. There is a lot of trash and not enough of a dirt I would say. If I were rating the album like they do in school I would give it a B.


 Seznam skladeb:


1. Remnants of Immortality
2. Ritual Prey
3. Walk In Darkness
4. Force Fed Suicide
5. Recipe For Death
6. Encroaching Horde
7. Bleed For Me
8. Extinction Debt
9. Subconscious Burial Ground

Čas: 39:08

 

Sestava/band:


Ramon Soeterbroek – Guitar & Vocals

Misha Hak - Drums

Ardy De Jong - Guitar

Tim Roeper – Bass