pátek 4. září 2015

Minirecenze/minireview - IRON MAIDEN - The Book of Souls (2015)


IRON MAIDEN - The Book of Souls
CD 2015, Parlophone

Vítejte na palubě našeho letadla, připoutejte se prosím a nekuřte. Zdraví vás hlavní pilot Bruce Dickinson. Naše společnost musí hned na úvod vydat prohlášení, že je vůbec ráda, že se po nemoci vrátil. Nebylo to vůbec jisté. Když si bedlivě poslechnete hudbu, která zní z reproduktorů, zajisté dle prvních tónů poznáte, že se jedná o slavné IRON MAIDEN. Ikona, jméno miliónkrát napsané do školních sešitů, obrovský komerční potenciál a samozřejmě hlavně velký hudební talent. Letos s dlouho očekávanou novou deskou. Dostalo se nám cti, pokusit se vám ji během letu představit. 

První, co jsem nečekal, je, že bude novinka tak dlouhá, výpravná. Je rozdělena na dvě LP, každé s tři čtvrtě hodinovou stopáží. Bohužel, ani taková legenda se nevyhnula příliš velikášskému pojetí. Jako fanoušek oceňuji spousty dobrých nápadů. Zdá se mi, že Bruceovi dal hlavní skladatel kapely, Steve Harris, větší prostor a album tak získalo na určité vzdušnosti a rockovosti, kterou předvádí pan zpěvák na svých sólovkách. Zvuk je sice takový nevýrazný, ale zase na druhou stranu, i krásně kovový. Potud všechno v pořádku. Abych přiznal pravdu, nějak podvědomě (a asi naivně) jsem chtěl a očekával útok heavy metalovou stíhačkou. Místo toho jsem dostal jen takový lehounký průlet mezi mraky. IRON MAIDEN splnili svoji povinnost a dostáli svému slibu, album je tady, ale čím dál tím víc ho poslouchám, tím víc mi v něm přijde vaty a hluchých míst. Železná panna zde sice navodila poměrně vstřícnou a zajímavou atmosféru, ale nikde nic nejiskří. Jako již dříve narozený posluchač jsem sice rád za to, že vůbec něco vyšlo, ale když si to srovnám třeba s posledními ARMORED SAINT nebo MOTORHEAD, tak Britové poměrně pokulhávají. 

Starým albům se IRON MAIDEN vůbec nepřiblížili. Nějak pořád nedokážu celé tohle dlouhé dílo vstřebat. Pocitově mi stále jakoby něco vadí. Já vlastně ani nevím co. Tábor fanoušků bude (stejně jako vždy) rozdělen na dva nesmiřitelné tábory. Mám raději tuhle kapelu méně výpravnou, víc údernější a tady se spíš vyprávějí dlouhé příběhy bez konce. Na "The Book of Souls" je spousta zajímavých momentů, ale asi by to chtělo jiného producenta než Kevina Shirleyho. Ten totiž nechal kapele moc velký prostor a nedonutil je vybrat jen to nejlepší. Nevím, jestli ze své pozice vůbec můžu tuhle ikonu hodnotit, ale jako posluchač bych si dovedl představit větší pecku. 

IRON MAIDEN nahráli velmi dlouhé album. Oceňuji návrat Bruceho i jeho zpěv, ale skladby mi přijdou poměrně nevýrazné. Dobrých, zajímavých motivů je sice spousty, ale v té délce se ztratí. Chybí mi nějaké hity. Chtělo by to celou desku osekat a nechat jen ty nejlepší skladby. Do alba se mi nepodařilo příliš proniknout a považuji ho za takový lehčí nadprůměr toho, co kapela vydala. Nahrávka by zasloužila hodně zkrátit, přijde mi jakoby nedodělaná. Jaké album doopravdy je, samozřejmě ukáže až čas, ale za sebe mohu prohlásit jediné. Už teď nemám moc chuť si desku pouštět. "The Book of Souls" mě příliš nepřesvědčilo. Škoda.






Asphyx says:


IRON MAIDEN recorded a very long album. I appreciate the return of Bruce and his singing, but  I find the songs quite bland. There are many good, interesting themes, but they will lose in the length. I miss some hits. It will be better to cut the whole CD and leave the best songs only. I can't get to the heart of the matter too much and I think it's a light above an average. The recording should be much shorter, it seems to be unfinished. How the album really is, the time will tell us of course, but I can say one thing. Even now I don't have really a fancy for playing this plate. "The Book of Souls" doesn't convince me. It's a shame.