středa 30. září 2015

Minirecenze/minireview - SOIJL - Endless Elysian Fields (2015)


SOIJL - Endless Elysian Fields
CD 2015, Solitude Productions

Už se zase prodlužují stíny, už opět stromy pláčou. Krkavci se houfují a čekají, až dostanou pokyn všechno zničit. Skřehotání, bědování a zima přichází. Mám tohle období moc rád. Pro mnohé je smutné a příliš sychravé, ale já si užívám samoty prázdných pěšin. Nikdo neruší, příroda se mnou rozmlouvá a samota je ten nejlepší stav duše. Vyjádřit podobné pocity a nálady umí málokterá kapela. Nováčci SOIJL jsou jedněmi z nich. Jejich prvotina je studená, velmi naléhavá a uklidňující. Zároveň ale drásá, bolí. Je jako bolavý zub, který vás zkroutí do uzlíku plného nervů. 

Švédové asi trávili spoustu času v nekonečných lesích jejich země, procházeli se podzimní krajinou a pak se pokusili zhudebnit smutek. Povedlo se. Jejich doom metal je sice klasický, odkazující na PARADISE LOST, MY DYING BRIDE, SATURNUS, OCTOBER TIDE, ale to vůbec nevadí. Přistupuji k nahrávce jako nepopsaná kniha, jako čistý a neposkvrněný člověk. Jsou do mě zapisována slova o nekonečném soužení, o posledních věcech života, o nikdy nevycházejícím slunci. Temnota pohltila naše duše. Smrt je patrná v každém tónu. Dokonce i lehce "kýčovitý" obal plně naplňuje myšlenku odchodu z tohoto světa.

Doom metal v podání švédských SOIJL je velmi smutný. Pánové přesně vystihli náladu nekonečných procházek mezi náhrobky. Všude je smutek, tma a smrt. Z desky je cítit obrovské nadšení pro záhrobí. Nálada je pochmurná, skladby monumentální a bolestivé. Nechce se mi ani věřit, že je to první album kapely. Beru CD do ruky čím dál tím častěji a rád se nechávám unášet pomalými tóny "Endless Elysian Fields". Venku zase mrzne a do našich duší vstupuje nekonečná temnota. Album, které vám probodne srdce kouskem ledu!



Asphyx says:

Doom metal made by Swedish SOIJL is very sad. Gentlemen exactly described the mood of  endless walks among the tombstones. There is sadness, darkness and death everywhere. You can feel huge enthusiasm for the dead on the album. The mood is somber songs are monumental and painful. I can't even believe that this is the first album of the band. I take the CD to my hand more and more often, and I let me be carried by "Endless Elysian Fields." Outside it freezes again and the darkness is coming into our souls. The album, that will pierce your heart with a piece of ice!