pondělí 21. září 2015

Recenze/review - CRUCIAMENTUM – Charnel Passages (2015)


CRUCIAMENTUM – Charnel Passages
CD 2015, Profound Lore Records

Už zde stojím několik hodin a stále doufám, že alespoň na chvilku uvidím alespoň malinký záblesk naděje. Čekám marně. Teď už to vím. Díky hudbě britských CRUCIAMENTUM jsem byl teleportován na místo, které už svojí přítomností dává jasně najevo, že má pěkně pohnutou historii. Kdysi tu prý při nějaké bitvě zahynuly tisíce vojáků. Je to stále znát a cítit. Po vrcholcích zčeřené hladiny tůní se válí mlha a z ostrůvků náhle trčí až někam k obloze pahýly kdysi mrtvých bojovníků. Je šero a krkavci právě mlsají na očních bulvách. Dusím se pachem smrti, jsem znechucen. Za nohu mě tahá utopený umrlec. Stahuje mě stále hlouběji. Víc a víc, až tam, kde nemrtví odříkávají svoji nekonečnou mantru. Hutné zvuky kytar, těžké jako močál rozkládající se kolem mě. Na listech zmutovaných rostlin se tetelí krůpěje zhnisané krve. Nejhorší je ten křik trpících. Zástupy kdysi šťastných mladých kluků jdoucích na jistou smrt. Pomalu, opatrně, abych nepošlapal mrtvoly, kráčím po posledních ostrůvcích pevné země. Pokud tohle ten pán s plnovousem nahoře dopustil, tak by nebylo od věci ho zavrhnout. Stejně tak, jako to udělal on.

Teprve první dlouhohrající album kapely je jasným důkazem toho, že v Anglii dlouho (od založení v roce 2007) dřímala pořádně krutá hydra. Temnota, doomová nálada, nápady z onoho světa. První slova, která mě při poslechu napadají, vlastně přesně definují celou desku. Peklo se tady plouží pomalu, jako prokletý had. Svíjí se v klubkách, upletených z té nejčistší nenávisti. Spousta z vás namítne, že je nahrávka dlouhá, opakující se, ale věřte, že pravé zlo taky neudeří přímo a bez vytáček. Většinou je zákeřné, na první pohled usměvavé a kamarádské. Vkrádá se polehounku, zpočátku dokonce působí radost. Jenže po čase zjistíte, jak je zrádné. Připomíná různé závislosti. Letošní album CRUCIAMENTUM je hodně podobné. Pánové vlastně jen tak nenápadně ovíjejí díky své hudbě svoje pařáty kolem našich nehodných duší. Jsme proklínáni postupně a ještě jsme za to rádi. Buď blahořečena hniloba! Už zase mi odpadávají kousky tváře, odumírají buňky v dutině lebeční. Není cesty zpět.


Hřbitovní kvítí je zde skrápěno kapkami té nejšpinavější krve ve stylu BOLT THROWER, MORBID ANGEL, DEAD CONGREGATION. Nesmíme ale zapomenout ani na pradávný, nepročištěný doom metal, tak jak ho hráli na svých demonahrávkách kupříkladu PARADISE LOST. Jen je ještě o nějaký řád chorobnější a nepropustnější. Old schoolové melodie se potkávají s nadšením pro temnotu. CRUCIAMENTUM jsou jako úkaz. V dnešní době, kdy každý posluchač dostane všechno naservírováno na stříbrných podnosech, náhle přijde partička maníků, kteří vám hodí přímo do obličeje syrovou, neohlodanou kost. Maso je mokvající, stejně jako melodie, vytažené odněkud z časoprostoru. Celá deska mě stahuje čím dál tím hlouběji, postupně si mě omotává, proniká mi do života a nutí mě kreslit pentagramy po zdech mého pokoje. „Charnel Passages“ je jako brána mezi naším a oním světem. Stačí jen pootevřít vrátka omotaná břečťanem. Je jenom na vás, zda se oddáte až spirituální náladě CD nebo nepřekročíte nepsanou čáru do záhrobí.


Kdyby mrtví uměli mluvit, určitě by novinku CRUCIAMENTUM vychválili do samého pekla. Na „Charnel Passages“ nalezneme jen samé chorobné, plesnivé skladby. Britové se zhlédli v pravém, nefalšovaném old school death metalu. Nezapomínají ani na doomové pasáže a tak musí být spokojen každý milovník procházek po hřbitově. Nálada celé desky je velmi pochmurná, černo šedá a připomíná návštěvu močálu. Kráčíte spolu s kapelou po zahnívajících tělech, modlíte se k obráceným křížům a marně čekáte alespoň na nějaký náznak světla. Nahrávka mi pronikla do žil jako zkažená krev. Plně mě ovládla a rozsekala na malé kousíčky. Takhle nějak si představuji pravý, reálný okultní death metalový obřad. Kosti jsou poskládány do úhledných hromad, lebky svítí daleko do noci. Svět je prohnilý, zkažený a opět vydal další zprávu o zlu. To bylo zhudebněno na nové desce CRUCIAMENTUM. Zapalte ohně a modlete se! Vynikající záhrobní album!

Asphyx says:

If dead people could talk they would love this new album by CRUCIAMENTUM to the hell and beyond. On the album “Charnel Passages” you can only find songs which are sick, morbid and moldy. These British guys have found themselves in the real old school death metal. They do not forget about doom passages and that´s why every fan of walks around graveyards has to be satisfied. The mood of songs at this album is gloomy, black and white and it will remind you a swamp trip. You would walk with the band around and there would be putrescent death bodies, you will pray to upside down crosses and you will wait hopelessly for a sign of a light. This album went through my body into my blood like a bad blood. It controlled me and cut me into little pieces. This is how I visualize the true and real occult death metal ritual. Bones are laid and shaped neat scads, skulls shine through the night. The world is putrid and rotten and there is another message about evil. All of this was composed on the new album by CRUCIAMENTUM. Light up fires and pray! An excellent afterlife album. 


Seznam skladeb:


1. The Conquered Sun (The Dying Light Beyond Morpheus Realms)
2. Necrophagous Communion
3. Tongues Of Nightshade
4. Rites To The Abduction Of Essence
5. Piety Carved From Flesh
6. Dissolution Of Mortal Perception
7. Collapse



Čas: 44:47

 

Sestava/band:


B.C. – basa
D.B-H. – bicí
R.C. – kytara
D.L. – zpěv, kytara