sobota 28. listopadu 2015

Recenze/review - OGOTAY – Dead God´s Prophet (2015)


OGOTAY – Dead God´s Prophet
CD 2015, Selfmadegod Records

Našlapuji tiše. Zatajuji dech a pokouším se stát neviditelným stínem. Adrenalin mi stoupá do hlavy, jsem napnutý, zvědavý, mé smysly jsou zjitřené. Jsem na lovu. Někdy je to čekání nekonečné, jindy se objeví kořist znenadání. Lačním po další death metalové krvi. Moje imaginární lovy beze zbraní se již dávno staly běžnou součástí mého života. Tuhle smečku jsem objevil jednoho podzimního večera více méně náhodou. Seděl jsem si v poklidu doma, měl taky jednou konečně chvilku pro sebe a nejednou do našeho obývacího pokoje uhodil blesk. Bylo to nenadálé, svým způsobem šokující a já se musel nejdříve oklepat. Jak to, že jsem o téhle polské smečce nevěděl? Vždyť hraje od roku 2011 a už má na kontě druhé album. Asi jsem ji jednoduše přehlédl. Možná jsem slyšel někde nějakou ukázku a nezaujala mě. Kdo ví? Těžko dnes soudit, ale co jsem učinil prvních pár náslechů, tak tihle šílenci rozhodně stojí za větší pozornost. A to i přesto, že se jedná o takovou dnešní polskou klasiku.

Otáčím volume pořádně doprava, s povděkem vydechuji, že je soused skoro hluchý a dávám si novinku OGOTAY pořádně do hlavy. Vylézají na mě z reproduktorů vlivy VADER, starých dobrých BEHEMOTH, ale i kousky americké death metalové školy (NILE). Těch odkazů je samozřejmě o hodně víc, ale nijak mi to výrazně nevadí. Pánové z Gdaňska sice nebudou asi nikdy patřit ke stylo- tvůrcům, ale jejich muzika je poctivá, upřímně jedovatá a má potřebný náboj. Ne sice úplně vždy, ale celkově bych se na misce vah přiklonil spíše ke kladnějšímu hodnocení. Jsem sice dávno oproštěn od touhy kapely za každou cenu hanit, ale tentokrát je „kopírování“ opravdu hodně znát. Ale přenesl jsem se přes to. CD jsem si zhanobil do obyčejných mp3  souborů, nasadil si jej ve sluchátkách na uši a pak jsem na všechny kritické připomínky víceméně zapomněl. Zajímavé, ale nahrávka opravdu nejvíc vynikla v digi formátu za dlouhých procházek nočním městem.


OGOTAY hrají v podstatě jen takový „obyčejný polský death metal“, kterého jsou poslední dobou na každém rohu tuny, ale o nějaké výrazné zklamání se rozhodně nejedná. Spoustě posluchačů bude tohle vyjádření stačit pro odsouzení kapely do horoucích pekel, jenže já jsem lovec, rád se nechávám v hudbě překvapit a poslouchám spíš pocitově. A z tohoto pohledu se mi novinka „Dead God´s Prophet“ líbí. Postupy jsou sice dopředu více méně známé, zpěvák také nepatří zrovna k nejvýraznějším, ale skladby hnětou opravdu pěkně. Oceňuji, že se kapela snaží, aby album bylo pestré, nebrání se pomalejším pasážím, sem tam až doomových vsuvkám a melodicky blackovým chvilkám. Přiznám se, že zpočátku jsem byl poměrně skeptický, dokonce jsem chtěl napsat dost kritická slova, ale časem ostrost mých slov notně otupěla. Najednou jsem zjistil, že přes všechny výtky si album užívám a jsem vlastně spokojený. Nikde sice nic nebolí, ani nedrásá, ale spíše temně rozjitřuje. A to není rozhodně málo.


„Dead God´s Prophet“ je zvláštním albem. Dozrálo pro mě až po nějaké době. OGOTAY jsou klasičtí zástupci polské death metalové školy, kteří se ale nebojí oprostit od zavedených postupů a smaží se posunout svoji hudbu k větší pestrosti. Ne vždy se jim to daří, ale jako celek album v pohodě obstojí. Občas mi chybí trošku větší tlak, někdy postrádám ostrost, ale jinak si užívám desku do sytosti. Možná by některé skladby chtěly trošku zkrátit a nahrávka by si určitě zasloužila víc špinavější produkci. Osobně si ale, přes všechny mé připomínky, CD velmi užívám a dávám si ho do hlavy poměrně často. I v tom obrovském množství dnešních kapel jsou OGOTAY zajímaví. Jejich tvorba není určitě na jeden poslech. Spíše bych doporučil pečlivější rozbor. Death metal v podání těchto polských bojovníků je rozhodně zajímavý a už teď se těším na další album. Dobrá nahrávka, která postrádá větší tlak.


Asphyx says:

The “Dead God´s Prophet” is a very strange album. I can appreciate it after a long time. OGOTAY is a classic band which plays a Polish death metal and it is not afraid to be free of established actions. It fries its music to the better colorfulness. Not successfully every time, however the album as a whole is able to hold up. Sometimes I miss some more pressure and sharpness, however I enjoy the album a lot. Maybe some of those song could be shorter and the album could use a dirtier production. Although I criticize it I really enjoy this album and I listen to it very often. Even in this wide spectrum of band the OGOTAY are very interesting. Their music is not for one-time listening. I would suggest to be more precise during listening. The death metal by these Polish soldiers is very interesting and I´m looking forward to hear the next album. Good album which is lack of more pressure. 


Seznam skladeb:

1. Dead God’s Prophet
2. Antiseptic Hell
3. Axis Mundi
4. Entering The Void
5. Bastards And Orphans
6. Kneel And Die
7. The Wasteland
8. Huge Fucking Nothing


Čas: 37:11


Sestava/band:


Guff-guitar
Andy-guitar
Simon-drums
SVierszcz - Vocals / Bass