úterý 1. prosince 2015

Recenze/review - AUTOPSY – Skull Grinder (2015)


AUTOPSY – Skull Grinder
EP 2015, Peaceville Records

Nahoře na kopci už zase z dubových trámů staví šibenici. Slyším přes zamřížované okno údery kladiv a smích dělníků. Poslední snídaně, míchaná vajíčka a nekonečný strach. Potom se zhoupne oprátka a křupne mi za krkem. Padám do nicoty. Zajímavé je, že cítím úlevu. Berou mé tělo do rukou katovi pacholci a přichází usměvavý felčař. Konstatuje smrt a dívá se na hodinky. Za chvíli má schůzku a tak se otočí a už je pryč. Spočinu na dřevěném prkně, shlížím na své tělo a přemýšlím, proč vlastně celé tohle divadlo nastalo. Prý jsem nevěřil v jejich Boha. Nepomohly ani moje výtky k tomu, že kdyby existoval, nedopustil by tolik zla. Odnášejí mě do studené márnice, měním postupně svůj tvar, uvolňuji ze sebe napětí. Těším se na věčnost. Ta bohužel nikdy nepřijde.



Do parády si mě totiž berou američtí patologové AUTOPSY. Porcují mé tělo na malé kousky, znovu ho skládají, nutí mě hltat mou vlastní krev. Morbidní ve svých textech, s listovými pilami místo kytar, řežou, pak pálí kahany jedovatých plamenů. Člověk nebo to, co z něj zůstalo, se stává v jejich přítomnosti básníkem smrti. Legendární otcové zakladatelé, jedni z prvních, kteří jsou a navěky budou považováni za strůjce death metalu, jsou dnes již poměrně „netvrdou“ kapelou. Hrají sice zběsile a se šílenstvím ve skladbách, ale také postaru, s plesnivinou a krutostí v zádech. Ten nekonečný odér, načerpaný v pitevnách, je na novince samozřejmě pořád cítit, jen si myslím, že mladším posluchačům toho příliš neřekne. Zdálo by se, že Američané již vše svoji tvorbou řekli (a tento pohled je samozřejmě možný a pochopitelný), ale pro nás, kteří jsme je zažili v jejich počátcích, budou pořád polobohy. Dodnes mě dokážou přitáhnout k přehrávači a i když už jsem spoustu nápadů od nich slyšel někdy dříve, celek mě neskutečně baví a užívám si ho.



„Skull Grinder“ je dalším pokračovatelem v řadě. AUTOPSY jsou velmi tradiční, neměnní a připomínají axiom, jasné daný a spolehlivý. Kombinace rychlých chaotických riffů, odkazujících snad až někam k thrashi, chaosu a prvotní špíně a potom mé oblíbené doomové pasáže, za které by se nemusel stydět ani Alfred Hitchcock ve svých filmech. Při poslechu před sebou opravdu vidím stovky obrazů, úryvků z černobílých hororů, případně pasáže z napínavých knih, napsaných mistry ve svém oboru. Napětí, jakýsi neklid a postupné deptání, vedoucí k jedinému. K šílenství. Těžké je popisovat můj vztah k jedné z mých nejoblíbenějších kapel. Pro nováčky, případně pro ty, kdo ještě kultu nepropadli, by stačilo povinně chvilku hledět na nádherný obal od Wese Benscotera. Co říkáte? Pořád nic? Tak to potom raději tuhle muziku přenechejte všem nám pozůstalým. Pokud neslyšíte tu krásně starou produkci, která není zbytečně hlasitě, ani není „vyčištěná“, tak to potom nejste hodni. Nezoufejte ale, horory nejsou pro každého.

Mistři operačních sálů, legendární death metalisté AUTOPSY, jsou opět zde. Letos nám přinášejí EP, které připomíná opus samotné smrti. Album, nahrané snad v márnici, je chytlavé, bolestivé a kruté zároveň. Američané pokračují v tom, co umí nejlépe. V death metalovém šílenství. Vítejte v království nihilismu. Zběsilé riffy, chaotické pasáže a doomový klid. To vše jsou hlavní devizy této kapely a i letos je využívají na sto procent. Nahrávka to není převratná, spíš je krvavým dárkem pro všechny věrné fanoušky. Některé songy připomínají rezavý nůž, projíždějící vaším břichem, jiné zase ledové ostří sekyrky, která si dává rande s vaší hlavou. Krutost a síla se zde ukrývá v morbidních nápadech. AUTOPSY jdou dál po své cestě a nehledí okolo. Je to moc dobře. Jsou jistotou v dnešním zmateném světě. EP doporučuji poslouchat při četbě hororů z osmdesátých let. Potom vynikne atmosféra celé desky nejlépe. AUTOPSY opět zhudebnili náladu, vznášející se nad starým popravištěm. Věrní fanoušci budou určitě spokojeni a já jsem nadšen. Kult!


Asphyx says:

Masters of operating rooms, the legendary death metallers AUTOPSY are here again. This year they bring an EP, that reminds opus of death itself. The album, recorded perhaps in the morgue, is catchy, painful and cruel at the same time. Americans continue in that way they do best. In the death metal madness. Welcome to the kingdom of nihilism. Frantic riffs, chaotic passages and doom calm. These are all main sign of this band and this year they use them to one hundred per cent. This recording isn't ground-breaking, it's rather a bloody gift for all loyal fans. Some of the songs resemble rusty knife, stabbing your belly, others are like ice blade of axe, that has a date with your head. Cruelty and power are hiding in morbid ideas. AUTOPSY go further along its path and don't look around. And this is very well. They are sureness in today's chaotic world. Listen to the EP while reading horror  of the 80th. The atmosphere of whole album will come to the fore best. AUTOPSY set to music the mood hovering over the old scaffold again. Loyal fans will definitely be satisfied and I'm excited. Cult!


Seznam skladeb:

Side A
1. Strung Up and Gutted
2. Skull Grinder
3. Children of the Filth

Side B
4. Sanity Bleeds
5. The Withering Death
6. Waiting for the Screams
7. Return to Dead


Čas: 28:28

 

Sestava/band:


Chris Reifert – zpěv, bicí
Eric Cutler – zpěv, kytara
Danny Coralles – kytara
Joe Allen - basa


https://www.reverbnation.com/autopsyofficial