středa 20. ledna 2016

Recenze/review - CRYPTOGENIC – There is no hope…beyond mutation (2015)


CRYPTOGENIC – There is no hope…beyond mutation
CD 2015, vlastní náklad

Království bolesti. Vypalování ornamentů do kůže, propichování různých částí těla, věšení na háky. Někteří lidé, jakoby si nevážili vlastního těla. Mnohdy krásné dívky se zcela zbytečně hyzdí. Přitom všichni vědí, že způsobit si radostnou „bolest“ lze i jinak. Ne, nejsem masochista, ale přiznávám, že mám moc rád, když hudba pořádně řeže. Dává mi to totiž pocit, že je živá, že není jen obyčejným produktem. Belgičtí death metalisté CRYPTOGENIC mě drásají, způsobují puchýře v uších. Dokázali mě v tom obrovském množství dnešních kapel zaujmout. Jsou lehce jiní, originální. A vůbec k tomu nepotřebují žádné zbytečné propriety a dnes tolik obvyklé černé pozlátko. Vystačí si s klasickým death metalem, sem tam nějakou tou melodičtější a atmosférickou vsuvkou. Něco lehce přes 42 minut je protkáno i thrashem. Když jsem poslouchal jejich prvotinu zpočátku, přišlo mi album poněkud nezáživné, stále stejné. Ta mrazivá krása vynikla až po nějaké době. Pánové sice nemíchají s kartami světového death metalu, ale jsou poctiví, svým způsobem originální a zajímaví. Tedy alespoň pro mě.

Líbí se mi jak lehce zahuhlaný zvuk, tak určitá patina old schoolu. CRYPTOGENIC jsou v některých skladbách mocní, rozvláční a roztahaní, v jiných zase úderní a řezající. Valivé pasáže střídají ty rychlejší a já si někdy říkám, že si opravdu přijdu jako v nějakém sado maso salónu. V reálu bych se asi domině vysmál do obličeje a zlomil ji bičík, ale takhle imaginárně, u přehrávače se této hudbě plně oddávám. Zametá se mnou podlahu, nutí mě klanět se jí až k zemi. O hladu, vyčerpaní, ohlodávám omítku ze zdí své hladomorny. Mysl je zanesena strachem a temnotou. Určitě znáte ten pocit, když jste totálně vyčerpaní, utahaní a chce se vám hrozně spát. A stejně musíte zabrat, kopnout do toho a udělat vše potřebné. Tělo i hlava se pak vzepřou a po pár odmítavých pohybech se znovu dostanete do stavu, kdy zkrátka musíte. Padám pak po nějaké době unavený do postele a říkám si, zda to mám zapotřebí. Člověk, jakoby se naladil na úplně jiné vlny. S hudbou Belgičanů je to hodně podobné. Také hrají způsobem, který připomíná závislost na pohybu a bolesti.


Byl jsem při poslechu odsouzený ke sto ranám bičem a následnému roztomilému kamenování. Pokud to všechno přežiju, snad si konečně začnu vážit obyčejného života, říkají. Nejhorší vždycky je, když se stane nějaká nespravedlnost. Člověk se dovede oprostit od svého těla, ale pokud to nezapadne do sebe v hlavě, nenajde nikdy klid. CRYPTOGENIC hrají přesně tím způsobem, že vám potřebné vyrovnání poskytnou. Je to hodně zvláštní, ale mé pocity se rovnají asi nejblíže těm, které zažívají lidé, když zajdou za svým knězem, vyzpovídají se, případně se svěří svým blízkým. Dlouho tutlaná špatnost totiž sama zraje, je mokvajícím vředem, který stejně jednou praskne. Pánové dokázali nemožné. Po jejich nové desce se vždy cítím očištěný, klidný, vyrovnaný. Nebude to asi fungovat na každého, ale já jsem s jejich hudbou navýsost spokojený. Nebudu je schválně k nikomu přirovnávat. Jednak je to poměrně těžké a hlavně si myslím, že se jedná přesně o ten druh hudby, u které je lepší ji na sebe nechat jen tak působit. Pak uslyšíte sami.


CRYPTOGENIC letos vydali své první album. Troufám si tvrdit, že hodně povedené. Death metal v belgickém podání je zajímavý hlavně tím, že je jiný, než stovky dalších dnešních kapel. Nevím, čím je to způsobeno, ale nálada celé desky je svým způsobem hodně tajemná. Pánové se nebojí ani odkazů na thrash metal, občas slyším i heavy metalové postupy. Výsledkem je potom hodně pestrá, příjemně zvláštní nahrávka, která si mě doslova získala. Pro poslech je nutné mít otevřenou hlavu. Album dozrálo až po nějaké době. Dejte mu čas, nechte ho uležet, jako zahnívající mrtvolu, pak vás uchvátí a už nikdy nepustí. Belgičané jako by vyprávěli dlouhé příběhy o nespravedlnosti, zlu a temnotě. Novinka je podobná knize, ve které se lidé svěřují se svými špatnými zážitky. Ostrost, tvrdost a krutost se zde ukrývá v naléhavosti. Zvláštně černá deska, plná utrpení a hniloby. Death metal, zahraný s plesnivým srdcem. Velmi dobře!

Asphyx says:

CRYPTOGENIC published their first album this year. I have to say that it is very good. Death metal in Belgian version is very interesting mostly because it´s different from other hundreds of nowadays bands. I don´t know why it is like that but the mood of this album is in some way very magical. These guys are not afraid of links of the trash metal and sometimes there are some heavy metal actions happening. The final results is a colorful and interestingly weird record which just caught my attention. If you want to listen to this album you should have a clear head. This album will grow after a while. Give it a time and let it be like a putrescent dead body and then it catch you and never let you go. These Belgians feels like they tell long stories about injustice, evil and darkness. This new album is like a book which is full of people´s bad experiences. Sharpness, hardness and cruelty is hidden inside the immediacy. Interestingly black album full of misery and blight. Death metal which is played with a moldy heart. Very good!

Seznam skladeb:


1. There Is No Hope...
2. As a Prey
3. Worse than the Plague
4. Deep Into the Flesh
5. One last Glow of Humanity
6. Unchained Hatred
7. Requiem for Ashes
8. A Den of Iniquity
9. Dismember
10. Obsessed by the Screams
11. Beyond Mutation


Čas: 42:07

Sestava/band:


Geoffrey Cantamessa – basa
Yohann Thibaut – bicí
Stef – kytara
Rui Engardo – kytara
Cat - zpěv