pondělí 18. ledna 2016

Recenze/review - DYSTROPHY – Wretched Host (2015)


DYSTROPHY – Wretched Host
CD 2015, Selfmadegod Records

Drtič (nebo drtička) je stroj sloužící k rozmělňování materiálu do formy zrn, ne však až na prach – k tomu slouží mlýny. Konstrukce drtiče vychází z fyzikálních vlastností drceného materiálu.

V našem případě jsem tím drceným materiál já sám, včetně mojí hlavy. Strojem jsou pak američtí death metalisté DYSTROPHY. Při poslechu jejich novinky „Wretched Host“ se totiž opravdu cítím jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Rozmělňování je prováděno tentokrát velmi zvláštním a chytlavým způsobem. Mezi skladbami nalezneme až psychedelické chvilky morbidní poezie, různé šumy, kousky shnilého masa a hlavně neskutečný tlak. Tohle všechno působí hodně uceleným dojmem a určitým těžko popsatelným neklidem. DYSTROPHY se nebojí jak klasických brutálně drsných motivů (CANNIBAL CORPSE, MORBID ANGEL), tak progresivních momentů (CIGAN, MESHUGGAH), ale zabrousí klidně i do vod, kde se cítí dobře třeba takoví GORGUTS, ATHEIST, MARTYR, VOIVOD, DEATHSPELL OMEGA. O téhle kapele se nedá rozhodně říct, že by nehrála pestře. Zajímavý (a pro mě velmi přínosný) je způsob provedení. Nikde se zbytečně nikdo nepředvádí, extrémní kousky jsou podávány s citem a perfektně zapadnou do celkové, skoro až doomové, nálady. A jako bonus navíc dostanete ještě pořádnou ostrost. Svět vám tak bude připadat shnilý, nehostinný a budete mít sto chutí nastartovat raketu a odletět pryč.


Na své si přijdou všichni ti, kdo vyhledávají u hudby novátorské postupy. Stranou nezůstanou ale ani klasici, jen budou muset trošku otevřít své receptory pro příjem komplikovanějších částí. DYSTROPHY mají tu úžasnou schopnost působit dojmem, jako by přednášeli z nějaké death metalové učebnice, kterou sami vytvořili. Rytmy v převážně pomalejším a středním jsou natolik návykové, že jsem měl co dělat, abych taky začal poslouchat něco jiného. Určitý pocit disharmonie, který se občas dostavuje, sice pořád přetrvává, ale kapela má neskutečnou schopnost vše předložit tak, že je zkrátka musíte mít rádi. Jednou jsem viděl dokument, ve kterém se nějaký štáb dostal přímo do nitra sopky. Také tam všechno pobublávalo, zurčelo, sálalo, prskalo a v určitých momentech bouchlo a spálilo vše živé i neživé. S letošním albem to mám položené hodně podobně. Úplně cítím pach rozkládajícího se spáleného masa, jak mezi vesničany na úpatí samotné sopky proniká rozžhavená hornina. Pálí to, bolí to a nechává to po sobě jen a jen spoušť. Země už nikdy nebude taková jako dřív. A moje mysl po poslechu této desky také ne.



Před letošní novinkou amerických DYSTROPHY se klaním až k zemi. Je totiž po okraj naplněná žhavými, pálivými nápady, které vyvěrají ze samé podstaty death metalu. Skladby mají neskutečné množství vrstev a působí jako samotná symfonie zla. Ano, takhle nějak by hráli skladatelé vážné muziky, pokud by se rozhodli pro extrémní smrtící kov. Progresivní nápady je možné potkat na každém kroku. Přesto si pánové ponechali schopnost složit syrové a nekompromisní motivy. Album neskutečně řeže, pálí, transformuje samotnou smrt v čistou bolest. Je jako řeka, plná hnijící krve, která teče sice pomalu, ale s o to větší jistotou zničí vše živé. Na desce je možné pozorovat doslova erupci nápadů. Přesto není nic zbytečně komplikované a DYSTROPHY se povedlo vyhnout zbytečným exhibicím. Všechno sedí na svém místě a z nahrávky se tak stává hodně ostré koření. „Wretched Host“ je pro mě na dlouhou dobu jedno z nejposlouchanějších alb vůbec. Progresivní death metal, který nepostrádá temnotu a je zahraný s neskutečnou silou! Masakr!

Asphyx says:

I bow down to this new album by American DYSTROPHY. It is full of hot, spicy ideas which spew from the death metal itself. The songs have unbelievable amount of layers and they feel like a symphony of evil. Yes, this is how would classical musician played if they would decide to play death metal. Progressive ideas are everywhere on this album. However these gentlemen still have their ability to compose raw and uncompromising motives. This album cuts unbelievably, it burns, and it transforms the death itself into a clear pain. Like a river full of rotting blood which although flows slowly it will kill everything live on earth for sure. These guys managed to avoid some unnecessary exhibitions on this album. Everything is on its place so this album is like a very hot spice. “Wretched Host” is one of my most played albums at all for a very long time. Progressive death metal which doesn´t lack of darkness and it is played with an unbelievable power! Massacre!


Seznam skladeb:

01. Apex [feat. Ben Karas]
02. Singularity
03. Within The Mind
04. Exoparasite
05. Wretched Host
06. Demise
07. Anhedonia
08. Nadir [feat. Ben Karas]


Čas: 46:23

Sestava/band:


Peter Lloyd – kytara
Peter Brown – kytara, zpěv
Gregory Bueno – zpěv, basa
Matthew Thompson - bicí


https://www.youtube.com/user/Dystrophy666