pátek 12. února 2016

Report, photos, video – SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH, GUTALAX, BYT, DESTRUCTIVE EXPLOSION OF ANAL GARLAND, PSYCHOTIC DESPAIR – club Modrá Vopice, Prague – 11. 2. 2016

Martin Schirenc
Na začátek tohoto reportu musím nutně vydat několik upozornění:

  1. Nejsem nijaký srdcový grinder, proto berte má slova s velkou rezervou.
  2. Nemám rád revivaly.
  3. Jezdím na koncerty hlavně proto, abych se bavil a ne proto, abych se divně střízlivý kýval uprostřed davu a kontroloval muzikantům každý přehmat, každé uklepnutí.
PUNGENT STENCH jsou kapelou, ke které jsem se dostal (jak už to tak u mě bývá) kdysi dávno. Byla to kazeta od Nuclear Blast s „líbajícíma se hlavama“, jak jsme tenkrát nahrávce „Been Caught Buttering“ z roku 1991 důvěrně říkali. Tedy, na rovinu, tenkrát to pro mě, v mém thrashovém období, nebyla zase taková sláva. S rakouskou muzikou jsem se sžíval postupně a doma jsem si sbírku kompletoval vlastně až po letech (bohužel jen na kazetách, CD jdou dnes sehnat jen stěží a to pěkně draze). A protože jak je všeobecně známo, člověk také stárne a časem spousta starých kapel mizí, řekl jsem si, že by bylo dobré vidět alespoň některé songy ještě naživo. Problémy s názvem skupiny, právy a podobnými věcmi řešit nebudu, abych pravdu řekl, tak mě to ani moc nezajímá. Pro mě bylo důležité, zažít ještě Martina Schirence (alias Dona Cochina) a jeho partu hezky na pódiu. Bylo tedy nutné zorganizovat celý večer.


Schirenc plays Pungent Stench
Domluvili jsme se s Michalem (díky za odvoz!), mým věrným koncertním společníkem, řidičem a fotografem, že bychom mohli zase po nějaké době vyrazit do naší oblíbené Modré Vopice. Je sice pravda, že ve čtvrtek jsem byl po práci zralý tak akorát na to „vypít flašku rumu na ex a pak padnout hubou do postele“. Neučinil jsem tak, přemohl jsem své utahané tělo, osvěžil se raději obyčejnou vodou, rychlou chůzí z práce a už jsem si to po lehké svačině mířil na místo určení. Naše misie začala klasicky, u plzeňského kostela na Lochotíně. Postával jsem tam na zastávce, vyhlížel směrem k Plasům dodávku se šedovlasým elegánem a nervózně jsem žmoulal v ruce telefon. Chvíli mám pocit, že jsem i usnul ve stoje, ale probral mě přijíždějící kolega. Hurá bude death, tedy…vlastně grind a metal!


Gutalax
Naše skupina postarších death metalistů musela uprostřed těch všech grinderů působit lehce legračně, možná i nepatřičně. Moje tričko INCANTATION mezi ostatními ten večer snad i svítilo. Ale abych nepředbíhal. Dálnice na Prahu je dobrá, kolega skvělý a opatrný řidič a tak se kecalo, až se hory zelenaly. Nasmáli jsme se, já se konečně uvolnil z pracovní křeče a těšil jsem se na první pivko. To ihned po zaparkování a zaplacení vstupného dávám a dostávám sto chutí celou Modrou Vopici vzít, vytrhnout ji i s kořeny a přenést k nám do Plzně. Hergot, jak mě něco podobného doma chybí! Už jen ta atmosféra, různé známé postavičky, dobrý žejdlík pěnivého moku, co si víc přát?

Chvíli se motáme klubem jako vítr v bedně a nakonec zaujímáme pozice. Začíná první kapela.

Jako takový pěkně krvavý předkrm nám zahráli pražští death/grindeři PSYCHOTIC DESPAIR. A když říkám krvavý, tak tím nemyslím ani médium, ani raw. Myslím tím pořádný, poctivý nátěr toho nejlepšího ze smrtící syrové klasiky (zazněl anglický grind, severský death, ale i sem tam kus americké brutality). Kdybyste mě mučili, na háky věšeli, stejně bych vám neřekl, komu je tahle kapela nejvíc podobná (možná občas NAPALM DEATH, ale já bych klidně dodal třeba i PESTILENCE, CRIMINAL ELEMENT, nebo sekačka MESHUGGAH). Je to vlastně úplně jedno, protože tohle vystoupení se mi hlavně hodně líbilo. Mělo to drive, energii, kopalo to a ještě tam byly studené melodie. Já podobné hudební surovosti rád a s chutí často vyhledávám, tak mi nezbývá nic jiného, než dát pražským minimálně deset z deseti uříznutých paroháčů. Tohle byla hodně poctivá práce, kterou musel ocenit každý znalec i člen cechu řeznického! Pánové si s klidem mohou dát do erbu krvavou sekyru. Masakr!


Psychotic Despair
DESTRUCTIVE EXPLOSION OF ANAL GARLAND jsou grindeři z hlavního města a snažili se nás rozemlít svoji muzikou na padrť. České texty, vtip, nadsázka. Jejich vystoupení splňovalo vše, co má správný koncert mít. Bylo to ostré, chvílemi až taneční. Přesto bych se s nadšením držel trošku na uzdě. Já si prostě nemůžu pomoct, ale mě všechny podobné kapely splývají v jednu. Asi je to dobře, ale v tomto případě příliš neplatí, že opakování je matka moudrosti. Moje uši jsou zkrátka nastavené jiným, temnějším směrem a já po chvilce zjistil, že jednotlivé songy od sebe ani nepoznám. Bylo to pro mě tedy dobré, jen moje srdce tepe ve zcela jiném rytmu.


DEOAG
БУТ a jejich grind mi připomínali tvorbu třeba takových NAPALM DEATH, BRUTAL TRUTH nebo NASUM. Pěkné to bylo. Pro mě ale jen chvilku. Pár songů jsem shlédl, ale pak se začal vkrádat jakýsi neodbytný pocit, že je to pořád to samé. Nebudu si tady raději jako pravověrný deather plácat játra a rovnou přiznám, že tomu zase tak moc nerozumím. Vystoupení to bylo pěkné, ale asi to chtělo z mé strany větší hladinu alkoholu v krvi. Víc mě nenapadá.


БУТ 
GUTALAX byli ten večer celí o „hovně“! Tedy vlastně, abych to nepopletl. Oni o vylučování, exkrementech a podobných záležitostech hrají a zpívají. Je to samozřejmě legrace. Někdy větší, někdy menší, někdy na hraně toho, co je ještě vtipné a co nikoliv. Každý to máme nastaveno jinak. Já jako častý návštěvník „škodovácké“ kantýny bych mohl také o zažívání vyprávět neuvěřitelné příběhy. Moc jsem tedy věděl, o čem celé vystoupení je. Bavilo mě to. A to hodně. Bylo to grind, bylo to odlehčené a zároveň to řezalo jako levný recyklovaný navoskovaný toaletní papír. GUTALAX dostáli svému jménu dobré koncertní kapely a nakopali nám (co jiného, že?) pěkně zadnice! Myslím, že není nutné dodávat nic dalšího. Bylo to grind!
Gutalax
Pokud máte chuť, tak recenze na poslední album je zde.

SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH, jako hlavní hvězda večera působili jako nějaké komando ze starých časů. V době, kdy jsme tuhle kapelu drtili v kazeťácích, tak jsme si k tomu pouštěli scény z Ramba III, kde Sylvestr Stallone všem ukazuje, jak to chodí v okupovaném Afganistánu. Dějiny se od té doby sice několikrát otočily zmateně dokola, ale Martin Schirenc, stejně jako Sylvestr vytrvali. Hrdinové z mých puberťáckých plakátů konečně zase ožili. Co na tom, že notně osekaní, se zcela jiným jménem a mnoha vráskami na tvářích. Hergot, to jsme všichni zestárli! Nevadí, pořád tam ta síla starých skladeb byla. Líbil se mi jak zvuk, tak energie, kterou se nám tahle trojice morbidních maniaků předávala. Přiznám se, že jsem byl chvílemi až dojatý. Znělo to totiž výborně! Ta kombinace, starých, jednoduchých deathových „retro“ riffů, k tomu porce grindu, úchylné texty. Paráda, bomba, krásný zážitek! Zajímavé bylo, jak má člověk za ty roky všechny ty skladby uložené v paměti. Přišlo mi, jakoby všechno odněkud znovu naskočilo a já si zase mumlal pod vousy alespoň úryvky známých textů. Byl to válec, byl to masakr, byla to plíseň, posbíraná někde pod patologickým stolem. Za mě kruto-přísná spokojenost!


Schirenc plays Pungent Stench
Zvuk byl po celou dobu skvělý. A když říkám skvělý, tak tím myslím opravdu perfektní. Návštěvnost skoro přesáhla kapacity klubu, Modrá Vopice byla doslova narvaná (lidé stáli i na stolech a pařili mnohdy i zavěšeni na trámy - ten večer se zkrátka tančilo všude). Sice mi přišlo, že nejvíc fanoušků bylo pod pódiem na GUTALAX, ale možná to bylo jen tím, že se na ně nejvíc pařilo. Co se týká obsluhy, piva a přístupu, už dávno má tenhle klub ode mě samolepku s pěti hvězdičkami undergroundové kvality.


Schirenc plays Pungent Stench
Nedá mi to a musím zmínit ještě jednu věc. Nebývám na grindových akcích zase tolik častým hostem a vždy mě překvapí veselá a vstřícná atmosféra. A nic na tom nemění ani fakt, že si někteří balili cigára do našeho plakátu na námi pořádanou akci DEADLY STORM IN BOŽKOV 10 (ano, toto je skrytá reklama!). Moc dobře mi s grindem bylo, i když jsem hudebně někde trošku jinde.

Venku už sedí Michal v nastartované dodávce, šteluje si řízení a já nasedám s lehkou nespokojeností. Měl bych sto chutí ještě jít, pořádně zapařit, proložit pivo několika panáky a pak se urovnat dalším alkoholem do němoty. Splnil se mi další z mého seznamu snů. Co na tom, že ne v úplně plné sestavě a že to byl spíš takový revival sebe sama? Myslím, že to nikomu nevadilo. Musíme domů, do Plzně. A tak jedeme a já si o tom, že se vyleju jak váza, nechám jenom zdát. Aspoň mě v půl páté ráno nebude tolik bolet hlava.


Mr. Asphyx
A to víte, že ranní vstávání stálo zase za nic (a celý náročný pracovní den stál dokonce za vyliž víte co). Proplachuju se vodou, zkouším různé staré triky na kocovinu, kterou nemám a přemýšlím o tom, kdy zase do Vopice vyrazit. Bylo to moc fajn a naše díky patří jak Neonarcisovi, tak kamarádům a známým (díky za pokec a za podporu mého skromného blogu, vážím si toho moc!). Hlavně ale samozřejmě kapelám, které nás tak příjemně rozsekali a nechali nám na chvilku zapomenout na stereotyp všedních dní. Možná stačilo jen říct (karamel, jako v té reklamě?), že to ve čtvrtek zase stálo za to. Přeji vám všem příjemný den.

OSTATNÍ FOTKY/ OTHER PHOTOS - author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

PSYCHOTIC DESPAIR


GUTALAX


OSTATNÍ VIDEA GUTALAX ZDE/ OTHERS VIDEOS GUTALAX HERE

SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH