neděle 20. března 2016

DEADLY STORM IN BOŽKOV 10 – photos, video a pár postřehů k výročnímu ročníku – DEATH STRIKE, PERVERSITY, MORTIFILIA, SHAMPOON KILLER, FEEBLE MINDED, KEEP ON ROTTING a ostatní – 19. 3. 2016


FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Jakub Asphyx

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
Sedíme v Sušici na jednom moc příjemném festivalu. Je léto, konec srpna 2015 a u stolu s námi jsou kluci z MASTER. Michala napadá, že by mohli jako DEATH STRIKE vystoupit u nás na festivalu. Vyjasňují se podmínky a termín. Ten je pak několikrát ohrožen koncertní šňůrou MASTER po Jižní Americe. Oslovuji ještě večer SHAMPOON KILLER, protože mě stejně jako MORTIFILIA v ten horkovzdušný den rozsekávají.

Jsem pevně rozhodnut, že letos si jednu kapelu „zaplatím“ z vlastního. Má volba padá na PERFECITIZEN, kteří mě kopou do uší ze sluchátek hodně často. Kluci souhlasí a já začínám bokem šetřit peníze. Každou společnou cestu s Michalem po republice na koncerty diskutujeme, jaké další smečky oslovit. Někde kolem Berouna, to když si to šineme na jihoamerický deathový večírek do Modré Vopice, mě osvítí duch nesvatý a napadají mě PERVERSITY a BRUTE. Ihned píšu na Slovensko, jenže BRUTE nemají zrovna stabilní sestavu. PERVERSITY chtějí přijet a já tak celý večer přemýšlím, kde se na to všechno vezmou peníze.

Začínáme s propagací. Beru si to za své a zahajuji facebookovou, google plusovou a plakátovou invazi. Jsem všude, dětem kradu pokoutně lepící štítky do školy. Oslovuji různé weby, časopisy. Musím zde rovnou poděkovat všem, které reagovali a pomohli, moc si toho vážíme, bez vás by se o našem malém undergroundovém festivalu dozvědělo o hodně míň lidí. Každý den mě bombardují kapely, které by si u nás chtěly zahrát. Z Německa, z Rakouska, nějací Američané, kteří jsou zrovna v Evropě. Srdce mi krvácí, ale musím je přeposlat mimo Plzeň. Nemám už sílu, čas ani energii pustit se do pořádání dalších koncertů. Raději jezdíme do Prahy, kde aspoň přijdou lidi.

Michal odlétá do Indonésie, fotí tam kanibaly a orangutany. A mě oznamují PERFECITIZEN, že nebudou moct vystoupit. Na jednu stranu je mi to hrozně líto, ale ušetřené peníze se alespoň hodí synkovi na další sportovní aktivity. Dumám nad tipem další kapely a najednou mi v Divadle pod Lampou na schodech k záchodkům podají kluci z FEEBLE MINDED svoje nové CD na recenzi. Druhý den, když mě konečně opustí opilecká nálada, vkládám ho do přehrávače a mám ihned jasno. Musím je vidět naživo.

Píšou kluci z KEEP ON ROTTING, kdy že to budou hrát, že v sobotu vystupují ještě v Praze. Nevím vůbec nic a přeposílám je na Michala. Ten si to jako „kápo“ a „ten co platí“ drží hezky pod palcem. Dopadne to dobře a já zahajuji poslední útok na média. Plzeňské kulturní weby, oficiální instituce mě posílají tradičně do prdele a když už ne, tak po mě chtějí peníze. To je zase posílám do prdele já.

V práci se mi to začíná zamotávat tak, že mám co dělat, abych po večerech zvládal sepsat pár recenzí, sem tam nějaký rozhovor. Přednost má samozřejmě rodina, které tímto musím také moc poděkovat. Bez vás bych to celé určitě nezvládl. Začínají se mi stahovat půlky, jestli vůbec přijdou nějací lidé. Michal mě uklidňuje, že když nepřijdou, je to jejich problém, že jde hlavně o to, udělat si hezký večírek a peníze ať prý neřeším. Také se dozvídám, že bývalý zvukař už nám zvučit nebude a že prý bude nový.

Stejně ve mně ale hlodá červ, cítím se skoro provinile, že jsme se zase pokusili v Plzni udělat něco extrémnější. Každý den cestou do práce koukám na plakáty TURBO, METALLICA REVIVAL, DEEP PURPLE REVIVAL apod., přes které je přelepeno VYPRODÁNO v o hodně větších sálech. Já se každý večer modlím, aby potvrdil svoji účast další člověk na facebooku, i když to má vypovídající hodnotu asi jako předpověď počasí na komerční televizi.

Je únor, já už nevím, kam bych plakát na akci protlačil. Na internetu se přihlašuje osm „kamarádů“ z Indonésie. Moc jim jejich účast nevěřím, ale potěší to. Na Slovensku to vzalo vlastní směr a kluci tam propagují, jako kdyby se u nás měla odehrávat akce století. Moc jim tímto děkuji, tohle byla ukázková podpora. Klobouk dolů!

Píšou mi dvě poměrně slavné polské kapely, jak to u nás vypadá. Oznamuji jim, že máme plno a posílám je opět do Prahy. S dalšími nabídkami se roztrhává pytel a já jeden páteční večer v lehké opilosti chci dát výpověď v práci a začít se živit pořádáním koncertů. Manželka mě zaplať Satan drží při zemi, ale je to hrozně lákavé. Takový adrenalin jinde nenajdete. Druhý den potkávám několik kamarádů, kteří u piva vehementně vyjadřují podporu a je to taky to poslední co pro nás (a pro sebe) udělají.

Nakonec je tak pod celou „naší – vaší“ taškařicí podepsán hlavně Michal, který vše organizuje, platí a zařizuje. Já, jako ministr propagace jen doporučuji, tipuji apod. Bylo by tedy vhodné, vyseknout největší díky a poklonu právě mému věrnému koncertnímu druhovi a dnes v podstatě mecenášovi festivalu DEADLY STORM – díky ti, náčelníku!

Jedeme na jednu z našich spanilých jízd do Prahy a napadá nás myšlenka, že pokud nepřijdou na DEADLY STORM lidi, uspořádá se příští rok festival menší a hlavně asi jinde než v Plzni. Necháváme to otevřené, uvidíme, jak letošní ročník dopadne a až zjistíme, kolik místních dorazí.

Sobota týden před akcí je pro mě šílená. Probírám se ráno s krkem plným hnisu. Kašlu a snažím se tomu nepoddat. Sázím do sebe léky z reklam, které nezabírají a nakonec volím slivovici. V úterý jsem jako znovuzrozený a těším se na sobotu do Božkova. Volá kamarád z Teplic, že přijede i s manželkou. V práci finišuju, lituju, že nemám ještě jedny ruce i s klávesnicí a v pátek 18. 3. padám doslova na hubu únavou. Druhý den vstávám díky hlasitým dětem brzy a jsem tak utahaný, že se dokonce chvilku zaobírám myšlenkou, že bych večer nešel. Ne, dělám si legraci.

A je to tady, je to konečně tu – kvituji s určitou úlevou. Následuje večerní akce. Všechno ze mě padá a z domova se vydávám vysmátý a uvolněný, hrozně se těším a jsem svým způsobem rád, že „už nemusím nikde nic propagovat“. Kolem čtvrté vcházím do studeného sálu Božkovské hospody a láduji do sebe jedno pivo za druhým. Leze na mě neopakovatelná veselá nálada z toho, že jsem zase mezi svými a jsem pevně rozhodnut, že si celý extrémní večírek pořádně užiju.

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Jakub Asphyx

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš

Jako ministru propagandy celé akce mi nepřísluší hodnotit věci jako je organizace a podobně, ale o svoji radost z kapel se jednoduše musím podělit…

Celému večeru vládli jako vyslanci z toho nejtemnějšího death metalového podsvětí DEATH STRIKE. To byl můj další splněný životní sen a obrovský zážitek. Absolut old school death metal legendary massacre!

Death Strike
Pak následovala pětice kapel, které jsem prostě musel znovu vidět a vychutnat si jejich hudbu.

Pestří, perfektně sehraní, hraví a zároveň draví milovníci opičích pavilónů KEEP ON ROTTING – POŘÁD TY VAŠE ÚŽASNÁ PRELUDIA SLYŠÍM V HLAVĚ!

Keep on Rotting
Masakrující SHAMPOON KILLER, kteří mě znovu utvrdili v tom, že disko je totální zlo. Pěkně jste mi rozhodili sandál, pánové! Škoda snad jen, že se nepřišel podívat Sagvan Tofi!

Shampooon Killer
Sebevražedně brutální FEEBLE MINDED, u kterých jsem měl chvílemi pocit, že mě pověsí na háky ke stropu v sále. To bylo překapané tsunami, narvané do jednotlivých skladeb! Tahle kapela je ve skvělé formě a jejich novinka doslova zabíjí!

Feeble Minded
PERVERSITY – já mám pro tyhle temně zběsilé kluky jednoduše slabost. Legendární slovenští maniaci přímo u nás v Plzni, co si víc přát!? Bylo to záhrobně vznešené, děkuji! Otevřeli jsme spolu starou morbidní death metalovou pokladnici a vytáhli z ní ty nejkrásnější kousky zla! Srdcová kapela na společném obřadu! Další splněný sen.

Perversity
Chvilka severské mrazivé a smrtící poezie v podání MORTIFILIE. Česká a taky hodně „švédská“ klasika, u které jsem si už notně podroušený notoval všechny songy! Byli jsme už všichni s velkým obsahem alkoholu v krvi a přiznám se, že málem kolem mě při vystoupení sušických zamrzlo peklo!

Mortifilia
Díky i všem ostatním kapelám, za to, že nám zahrály.

BAJONET – otvírák přesně, jak má být. Ostrý, neučesaný a dynamický.

Bajonet
CONTRASTIC – měli sice odlišnou, ale poctivou sílu.

Contrastic
ALTER IN MIND, kteří pro mě byli velkým a příjemným překvapením.

Alter in Mind
Návštěvnost byla letos zvláštní tím, že přijela spousta lidí ze všech koutů republiky. Přišlo 110 lidí – někteří z Prahy, zástupci jihočeské thrashové legie, z Teplic, z Jablonce nad Nisou a největší překvapení večera, moje death metalová dcera Duzl z Londýna s Janou a s Juanem, klukem z Hondurasu, žijícím v Praze. Jo a taky pár Plzeňáků.

Krásné na tomhle festivalu vždycky bylo a je, že se všichni pořád smějí. Nebo vlastně, oni se tlemí. Nemá cenu tu jiskrně nadšenou, pohodovou atmosféru popisovat, to se musí zažít! Tu neděláme my, pořadatelé, ale vy lidé a jestli mohu, tak mě osobně ta pozitivní energie vždycky doslova nabudí a je pro mě i takovou příjemnou předzvěstí jarních dní. Díky za to, přátelé!

Na závěr by se slušelo poděkovat všem návštěvníkům, kapelám, kamarádům, známým, i neznámým, všem promotérům, panu zvukaři, hospodě a vůbec všem, kteří se na celé téhle akci podíleli nebo kteří jen přišli podpořit jeden z posledních záchvěvů extrémního hudebního undergroundu v Plzni (a já se připojím ještě s děkovačkou za můj skromný blog, jsem rád, že se líbí, vážím si všech vašich ohlasů, názorů i připomínek – jste holt srdcaři jako já a patří vám poklona). Bylo nám s vámi všemi moc dobře, díky!

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Jakub Asphyx

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
VIDEO ZDE/HERE – omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound