úterý 15. března 2016

Recenze/review - MIASMAL – Tides of Omniscience (2016)


MIASMAL – Tides of Omniscience
CD 2016, Century Media Records

Kousek umrzlé tmy, částečky jiskrných odlesků pavučin. Našli to tělo pokryté jinovatkou v ranním pološeru. Z mrtvolného pohledu bylo cítit odhodlání a prst, pořád ještě vztyčený, ukazoval směrem k nebi. Švédsko, krajina nekonečných lesů. V kontextu s vesmírem je jeden zemřelý člověk nicotně málo, ale když je umocněn vynikající chrastivě nakažlivou hudbou, získává zcela netušených rozměrů. Novinku severských MIASMAL jsem drtil na uších už nějakou dobu a byla to právě ona, která mě jednoho večera přenesla do říše nekonečných plání, krvavých stínů a jakéhosi smutku, který je patrný v každičkém tónu. Pánové si vysloužili poctivé ostruhy v tom nejtemnějším podzemí. Potom minulou deskou povstali a vydali se na nelehkou cestu mezi obyčejné smrtelníky. "Tides of Omniscience". Jedno z mých nejočekávanějších alb letošního roku rozhodně nezklamalo. Švédi drží pevně nastavený směr a opět vyvolávají duchy všech zemřelých.

Tam někde na pomezí mezi snem a bděním, zachumlaný v peřinách věčnosti, se odehrávají mnohdy šílené příběhy. Rozmlouvání s nemrtvými ve stylu švédských klasiků ENTOMBED, GRAVE, DISMEMBER, PAGANIZER. S cejchem starých dobrých DEATH, OBITUARY. A navíc, jako krvavý bonus, poctivý rebelský rockový feeling. Hlas záhrobní, kombinovaný s ostrými, i když chladně praskajícími riffy, chuť vstát a jít rozkopnout špatnému sousedovi dveře. V téhle hudbě je obsaženo vše, co potřebuji. Každá skladba má svoji emoci, svůj nosný motiv, který mě nutí nad ní přemýšlet. Celkově pak album nepostrádá tolik chtěný zastřený výraz. Chlad, kombinovaný s ohněm, zdánlivě nesourodé pocity, ale na tomto albu se potkávají v až šokující vzájemné symbióze. MIASMAL nijak neobjevují objevené, ani nešokují přístupem. Umí ale velmi důležitou věc, na kterou se mnohdy dnes zapomíná, dokážou složit strukturovaně dobrý song. Všichni staromilci by měli zaplesat radostí, zde se hraje převážně pro nás, přátelé!


Otevírám další lahev vychlazeného piva a usedám do ticha márnice. Nalezenec z dnešního rána pomalu rozmrzá a začíná vydávat postupná svědectví o všech špatnostech, která na něm byla spáchána. Tak jako se lidem ve stáří vepisuje do vrásek jejich povaha, stejně tak se tváří zemřelý při přechodu mezi naším a oním světem. Hrobníci i poctiví death metaloví fanoušci mi to zajisté potvrdí. Na MIASMAL je krásné hlavně to, že se nezpronevěřili základním myšlenkám smrti a ještě navrch jsou rozeznatelní podle pár prvních tónů. Používají jiné, sice již dříve slyšené postupy, ale s odlišným vyzněním a výrazem. Modlíme se spolu s kapelou ke stejným bohům, vyznáváme podobné smrtící hodnoty. Nastává poslední křeč, ten kus těla přede mnou postupně mění svůj tvar. Čím jsem starší, tím si nějak nedovedu připustit, že tohle by měl být konec. Záhrobí opět promluvilo. MIASMAL jsou jeho hlásnou troubou.


Cítíte ten morbidní zápach? Slyšíte ty ozvěny z podzemí? To MIASMAL znovu promluvili. Švédský death metal té nejvyšší kvality, okořeněný rockovým feelingem. Podle mě jedna ze skladatelsky nejlepších skupin současného severského death metalu. Oceňuji všechnu tu plíseň, hnilobu, kousky pavučin rozpuštěných v jednotlivých skladbách. Sleduji tuhle kapelu od jejich počátků a přijde mi každým albem lepší a lepší. Pánové jakoby zráli, jako dobře uleželá mrtvola. Líbí se mi chlad a jakýsi smutek, který zde cítím v každém okamžiku. MIASMAL na novince oživili odkaz švédských předků z devadesátých let, přidali kousek sebe a vytvořili další skvělé dílo. Ne, téhle nahrávky se jen tak nezbavím, musím ji poslouchat stále dokola. Má v sobě kousek něčeho magického, přitažlivého. Vynikající švédské death metalové album, které exhumuje staré hroby!

Asphyx says:

Do you smell that morbid reek? Can you hear those echoes from the underground? MIASMAL spoke again. Swedish death metal of the highest quality, spiced with rock feeling. For me one of the best groups of composer of today's Nordic death metal. I appreciate all this mold, rot, pieces of cobweb dissolved in individual songs. I watch this band from their beginnings and they seem to be from each album better and better. Gentlemen mature as well ripened corpse. I like the cold and sadness that I'm feeling here in every moment. MIASMAL  revived the link of Swedish ancestors of the nineties on the news, they added a bit of themself and create more great job. No, I can't get rid this recording, I have to listen to it over and over again. It has a bit of something magical, attractive in. Excellent Swedish death metal album that exhumes the old graves!


Seznam skladeb:

1. Axiom
2. Deception
3. The Pilgrimage
4. Venomous Harvest
5. Perseverance
6. Key to Eternity
7. Earthbound
8. Dark Waters
9. Fear the New Flesh
10. The Shifting of Stars


Čas: 40:53

 

Sestava/band:


Björn Eriksson - Drums / Magnus Andreasson - Guitar / Pontus Redig - Guitar & vocals / Ruben Åhlander Persson - Bass