DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 7. dubna 2016

Home » » Recenze/ review - INVERLOCH – Distance| Collapsed (2016)

Recenze/ review - INVERLOCH – Distance| Collapsed (2016)


INVERLOCH – Distance| Collapsed
CD 2016, Relapse Records

Pokaždé, když u nás v mauzoleu večer zhasneme, rozprostře se všemi místnostmi nekonečný klid. Na povrchu to vypadá, že se všude budou míhat jen odlesky ztlumených lamp. Ticho a klid je ale jen zdánlivé. My, co hlídáme mrtvá nabalzamovaná těla po nocích, moc dobře víme, že někdy kolem půlnoci se začnou ozývat různé zvuky. Nejdřív to zní jako pobublávání, jako voda začínající se pomalu vařit. Pak přichází nelidský výkřik a následuje šepot. Mnohdy se mi zdá, že jindy strnulé postavy hýbou rty, mrkají na mě a hýbají končetinami. Odcházím raději do své hlídací místnosti a pouštím si nějakou muziku. Dnes jsem zvolil australské doom death metalisty INVERLOCH a jejich dlouhohrající prvotinu (ještě mají na svém kontě EP „Dusk| Subside“ z roku 2011). Byla mi doporučena samotnými duchy. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Jednou jsem našel na stole vyrytý nápis s názvem kapely. Nastal tak památný okamžik, kdy sleduji na šedivých monitorech divotvorné příběhy opuštěného mauzolea a k tomu mi jako klip z dávných dob hraje novinka „Distance| Collapsed“.

K mé práci i náladě se hodí velmi dobře a považuji ji za opravdu zdařilou. Skladby ve stylu DISEMBOWELMENT, EVOKEN, THE NIHILISTIC FRONT, OCTOBER TIDE, OFFICIUM TRISTE, ale i třeba takových INCANATTION plynou pomalu, naléhavě, jak se na hraný styl sluší a patří. Znovu a znovu beru do ruky paprsky starých pavučin, mazlím se s nimi a tančím nekonečný tanec smrti. Do podobné hudby buď proniknete a očaruje vás nebo se budete nudit. Myslím, že jiná možnost neexistuje. Nedokážu novinku poslouchat ve dne, ani za slunečných dní. Její nálada mě pohlcuje teprve až s prvními červánky. Připadám si jako poutník, převádějící někde v mlhavých horách lidi na onen svět. Směr, styl i způsob vyjadřování je u INVERLOCH jasně daný. Pánové vlastně nepřinášejí do podzemí nic nového, ani převratného, ale všechno zní tak přitažlivě, s až magickou silou.


Zvuk je zde jedovatý, musíte se skrz něj trošku prokousávat. Na albu je velká spousta nápadů, různých rozličných motivů, jen je musíte postupně objevovat. Není to záležitost na jeden poslech, chce to čas. Přesto si troufám tvrdit, že podobná alba časem uzrají v často chtěný artefakt. U mě tomu tak alespoň je. Pokaždé, když večer zhasínám světla nad skleněnými průhlednými rakvemi balzamovaných postav s voskovými pohledy, těším se, až si „Distance| Collapsed“ pustím. Dodává mi vnitřní sílu, je jakoby napojená snad na samotný vesmír. Bojíte se rádi? Milujete ztlumený šepot jedovatých hadů? Potom buďte vítáni. INVERLOCH přesně pochopili atmosféru vznášející se nad dávno mrtvými těly. Pokaždé, když už začne s nějakou lehčí melodií svítat naděje, svět ztemní, zatáhne oponu a do krve vám pronikne další mráz. Pro mě osobně se jedná za velmi přitažlivou death doomovou záležitost poslední doby.


INVERLOCH jsou dávnými posly ze starých časů. Hrají převážně pomalu, naléhavě, s magickou silou. Vítejte na okultním obřadu. Namalujte pentagram, obětujte kozla a sepněte ruce k obrácené modlitbě. Hudba je na první dlouhohrající desce těchto Australanů velmi chladná, odtažitá, temná a ponurá. Po celou dobu poslechu jsem ani na chvilku nevyšel ze stínu. Kdo jste bez viny, hoďte kamenem! Budete prokleti, naporcováni a rozemleti v nekonečný prach. Doom metal, prokládaný smrtícím kovem působí jako ostré hroty mučicích nástrojů. Proniká do těla lehce, jen s malým odporem. Tolik špíny, hniloby, tmy a nenávisti, jsem už hodně dlouho neslyšel. Fanoušci starých časů by měli zbystřit svoji pozornost, hraje se zde totiž pro všechny příznivce old school doom death metalu. Album, které zabíjí jako jed. S jistotou a krutostí. Vstup do země stínů se opravdu vydařil.

Asphyx says:

The INVERLOCH are the past embassadors from the old days. They play more slowly and urgently with a magical power. Welcome to an occult ritual. Draw the pentagram, sacrifice a goat and clasp your hands together to the reverse prayer. Music on the first long-playing album by these Australians guys is very cold, abstract, dark and sad. During the time I listen I´m in the shadow and I don´t go out of it. Let the one who is without sin cast the first stone. You will be cursed, carved and smashed in an infinite ash. Doom metal which is mixed with dead metal which seems like sharp peaks of torturing instruments. It sinks into your body easily with just a little grudge. So much dirt, blight, darkness and hate…so much that I haven´t heard it for a while. Fans of the old days should pay attention because this is the music for fans of the old school doom death metal. The album kills like a poison – with confidence and cruelty. The entry to the world of shadows is a very good job!


Seznam skladeb:

01. Distance Collapsed (In Rubble)
02. From The Eventide Pool
03. Lucid Delirium
04. The Empyrean Torment
05. Cataclysm Of Lacuna
06. Within Frozen Beauty (Bonus Track)
07. The Menin Road (Bonus Track)
08. Shadows Of The Flame (Bonus Track)


Čas: 01:01:47

 

Sestava/band:


Ben - Vocals Matt - Guitars Mark - Guitars Chris - Bass Paul - Drums

Share this games :

TWITTER