pondělí 9. května 2016

Recenze/review - GRAVEYARD - ...For Thine Is The Darkness (2016)


GRAVEYARD - ...For Thine Is The Darkness
CD 2016, War Anthem Records

Dnes už to vím jistě. Měl jsem se stát archivářem, měl jsem vystudovat dějepis a zavřít se navěky mezi staré spisy. Osud tomu chtěl jinak, ale občas se mi poštěstí a mohu navštívit nějakou starou knihovnu. Tentokrát jsem se vydal do oddělení, kde jsem hledal knihy o morových ranách. Otevírám Sienskou kroniku, nasazuji na uši sluchátka s novinkou španělských death metalistů GRAVEYARD a ponořuji se plně do let 1300 - 1351. Čtu:

Umírání začalo v Sieně v květnu. Bylo to ukrutné a strašné; a nevím, kde mám začít vyprávět o ukrutnosti a způsobech nemilosrdnosti. Téměř každému se zdálo, že musí oněmět při pohledu na tu bolest. A lidskému jazyku je nemožné vylíčit tu strašnou věc. Vskutku každý, kdo nespatří tu hrůzu, smí být zván blažený. A oběti umíraly téměř ihned. Otékaly pod pažemi a ve slabinách a padaly k zemi mrtvy během řeči. Otec opouštěl dítě, žena muže, jeden bratr druhého; neboť tato nemoc, zdálo se, zachvacovala dechem a pohledem. A tak umírali. A nedal se nalézt nikdo, kdo by zakopal mrtvého za peníze nebo kvůli přátelství. 



Do uší mi hučí nové album "...For Thine Is The Darkness" a všechno to utrpení (jak čtené, tak slyšené) se mi spojuje v jedno. GRAVEYARD opět předkládají materiál, plný odkazů na DISMEMBER, NOMINON, BOLT THROWER, GRAVE, ENTOMBED, AUTOPSY, MASTER. Plesnivý death metal navozuje opravdu atmosféru morových ran. Já jsem najednou přímým účastníkem jedné z největších epidemií lidstva. Ta hrůza, ten děs, jakoby přede mnou najednou ožívali, cítím puch rozkládajících se těl, slyším nářek těch, co ještě trošku žijí. Do toho se mi zarývají pod kůži jednotlivé riffy a ztrácím víru v dobro.

Členové domácnosti nosili své mrtvé do příkopu jak jen mohli, bez kněze, bez bohoslužby. Ani zvony za mrtvé nezněly. Na mnoha místech v Sieně se vykopávaly velké jámy a plnily množstvím mrtvých. A umírali po stovkách ve dne v noci a všichni byli vhazováni do těch jam a zahazováni hlínou. A jakmile se tyto jámy naplnily, vykopávaly se další. A já, Agnolo z Tury, zvaný Tlustý, jsem vlastníma rukama zakopal svých pět dětí.

Přidávám postupně volume na přehrávači a ze staré knihy se práší zbytky dávných časů.



Novinka se opět povedla. GRAVEYARD v sobě mají schopnost oživit staré nejen death metalové časy. Přidávají navíc svůj vlastní valník plný hnisu, špíny, studených melodií a neskutečného feelingu. Pánové pokračují v kdysi nastavené cestě. Poctivě, bez příkras, s odhodláním a určitou temnou aurou, kterou u nich obdivuji. Nahrávka připomíná svojí atmosférou prožité běsy, je svědectvím o temnotě, o zlu, o bezbožnosti. Zároveň melodické, kruté ze své podstaty. Hodně povedená old school death metalová záležitost!

Zavírám pomalu knihu, všude kolem usedá prach. Vracím klíče od archívu a vydávám se pomalu domů. Novou desku GRAVEYARD budu mít navěky spojenou s okamžiky, které jsem právě prožil. 

Sumarizace:

Máte rádi starý, morbidní a prašivý death metal? Navštěvujete s chutí old school death metalové koncerty a je vám milejší ostrý riff, před moderní a technickou smrtí? Tak potom jsou pro vás GRAVEYARD jako stvoření. Jejich novinka sice rozhodně nepřináší nic nového, ale předkládá nám staré pořádky v death metalu takovým způsobem, že budete doslova uhranuti. Odkazy starých poctivých kapel, chorobný hlas, obrovské nasazení a zběsilost. Tohle všechno mě při novince "...For Thine Is The Darkness" napadá. Procházíme se spolu s kapelou po starém pohřebišti, vyzvedáváme z hrobů alba z devadesátých let a přidáváme lehce modernější zvuk. Při poslechu je smrt tak blízko! Tančíme na hrobech s těmi nejkrásnějšími zombie. Old school death metal, který je prašivý, jako víko od staré rakve! Velmi dobře!

Report, foto, video – GRAVEYARD, DECAPITATED CHRIST, BRUTALLY DECEASED – club Modrá Vopice – Prague – 29.6.2015

Asphyx says:

Do you like an old, morbid and manger death metal? Do you like to go to old school death metal concerts and you like more a sharp riff than a modern and technical death? The GRAVEYARD are here for you. This new album doesn´t make something original, however it brings us the old manners of death metal in a way you would love. Links to an old faithful bands, sick voice, a huge drive and furiousness. This is what I think about while listening the "...For Thine Is The Darkness". We are walking in an old graveyard and we are picking up albums from the 90th from graves and we adding some more modern sounds. While listening to this album death is near! We are dancing on graves with the most beautiful zombies. An old school death metal which is manger like a lid of an old coffin! Very good!


Tracklist:

1. Almulk Biallawn Al'Asfar (Instrumental)
2. With Fear And Thirst
3. Threshold I (Instrumental)
4. Mine Is The Shining Light
5. Threshold II (Instrumental)
6. The Mighty Columns Of Irem
7. Threshold III (Instrumental)
8. Hidden Amidst The Stars
9. Threshold IV (Instrumental)
10. To Earth And Death
11. Threshold V (Instrumental)
12. Defy & Conquer
13. Threshold VI (Instrumental)
14. The Womb Of The Desert
15. Threshold VII (Instrumental)
16. Son Of The Aeon / Sun Of The Daemon
17. Alqabr Al'Abdi

Line up:

Bastard - Guitars (Dawn Ov Hate, Körgull The Exterminator, Lux Divina, ex-Terrorspawn, ex-The Bleeding Sun)
Gusi - Drums (Agonised, Insulters, Morbid Flesh, Vengeance)
Julkarn - Vocals, Bass (Banished From Inferno, Of Darkness, Vengeance, Whoredom, ex-The Bleeding Sun, ex-Asgaroth)
Mark Wild - Guitars (Infektor, Insulters, Körgull The Exterminator)