pátek 15. července 2016

Recenze/review - CENTINEX - Doomsday Rituals (2016)


CENTINEX - Doomsday Rituals
CD 2016, Agonia Records

Oheň, který nepálí, kladivo, které nedrtí, mráz, který nechladí. To je to první, co mě při poslechu nových CENTINEX napadá asi nejčastěji. Už minulá deska "Redeeming Filth" (2014) byla slabá a nevýrazná, ale tentokrát je to snad ještě horší. Tohle je přesně jeden z těch návratů, který jsem moc nepochopil. Kapela, která v roce 1992 stvořila takový smrtící opus, jako bylo album "Subconscious Lobotomy" se najednou motá v kruhu. Postrádám skladatelský um, tah na branku, takový ten "masakr efekt". Říkejte si, co chcete, ale dneska CENTINEX strčí do kapsy kde jaká retro kapela. Přitom se zdá, že jsou splněny všechny potřebné atributy pro dobrou nahrávku. Za mikrofonem i u nástrojů jsou protřelí muzikanti, jen z nich leze švédská obyčejná vata. Nudím se, bohužel a to je u mě velký problém.




CENTINEX jsou nevýrazní, chybí jim drive i feeling, novinka vůbec nekope, nemá potřebnou sílu a energii. Opět se tak setkáváme s průměrným albem, které sice asi bude bourat žebříčky rádoby undergroundových magazínů a naplňovat představy kritiků o správném švédském death metalu, ale u mě se s nijakým nadšením nesetkáte. Muziky je všude velká spousta a nechci zbytečně kazit fanouškům jejich zážitek, ale já si zkrátka nemůžu pomoc. Mám trošku výhodu v tom, že jsem obyčejný posluchač a píši jen své pocity. I tak si ale myslím, že toho mnoho příjemně death metalového Švédi nepřináší. Osobně si je řadím po bok "znovuzrozených" ENTOMBED A.D. a projektu FIRESPAWN. Úmysl všech a pokusy o oživení dávné smrti jmenovaných jsou zajisté čertulibé, pro mě ale nevýrazné a jen lehce nadprůměrné. Nebudu to dále zdržovat. Zkuste nové CENTINEX sami a uslyšíte. Třeba vás nadchnou víc než mě. 


sumazizace:

„Doomsday Rituals“ je druhým "návratovým" albem CENTINEX v řadě a opět je krásným úkazem toho, jak se to nemá dělat. Nevýrazné riffy, slabý vokál, příliš dlouhé skladby. Chybí mi údernost, energie, síla, Mám raději pořádný, poctivý a plesnivý death metal, než tuctové, tisíckrát slyšené motivy. Přijdu si jako na hostině, kde jsem nucený jíst samé pokrmy bez koření, bez přísad. Ne, já nechci průměrné jídlo bez chuti, mám raději krvavý steak. Pár dobrých nápadů tohle album mezi mé oblíbence neposune. Já vlastně ani nevím, co bych měl napsat dalšího. Kdybych měl říct číslo, dal bych tak šedesát procent. Musel bych ale zavřít obě oči a zakrýt si uši. CENTINEX nahráli další obyčejné album, nic víc, nic méně. 

Asphyx says:

"Doomsday Rituals" is the second "comeback" album of CENTINEX in a row and it’s again  a wonderful sign  how it shouldn’t be done. Bland riffs, weak vocal, too long songs. I miss the punch, energy, power. I prefer  good, honest and moldy death metal more than  dozen, for thousand times heard  themes. I'm coming like on  a feastnqk where I had to eat the same food without spices, without additives. No, I don’t want to eat  tasteless food, I prefer rare steak. A few good ideas can’t move this album amoung my favourite bands. I don‘t even know what I could  write more. If I had to say a number, I'd give about  sixty percent. But I would have to close both eyes and cover my ears. CENTINEX recorded the next ordinary album, nothing more, nothing less. 


Tracklist:
01. Flesh Passion
02. From Intact to Broken
03. Dismemberment Supreme
04. Generation of Flies
05. The Shameful Few
06. Doomsday
07. Exist to Feed
08. Death Decay Murder
09. Sentenced to Suffer
10. Faceless 

Band:

Alexander Högbom - vocals | Sverker Widgren - guitars | Martin Schulman - bass | Kennet Englund - drums