neděle 24. července 2016

Recenze/review - DETHRONE – Incinerate All (2016)


DETHRONE – Incinerate All
CD 2016, Massacre Records

Kombinace thrashe a deathu mi dělala vždy dobře na mé staré černé duši. Mám v tomhle stylu kapely, které bezmezně zbožňuji, obdivuji a skláním se před jejich tvorbou. Pak je celá řada těch, ke kterým se rád vracívám jen občas a pořád doufám v nové zásadní album. Potom zbývá ten zbytek, který sem tam překvapí, ale jinak kolem mě jejich skladby plynou bez většího zájmu. Švédské maniaky DETHRONE bohužel musím zařadit do třetí skupiny. Určitě znáte ten pocit, když si pustíte do té doby vám neznámou skupinu a pořád přemýšlíte, jak se do jejich hudby dostat. Mě přijde, že pánové jen odehrávají kdysi již složené postupy, nepřidávají nic ze sebe a ještě se snaží, aby vše znělo co nejvíc monotónně. Není to ani nářez, ani špína, je to takové nijaké, nemastné, neslané. Trošku mi to připadá, že pánové tvoří, jako kdyby chodili každý den do práce. Ráno odpíchnout, nějak tam něco nabouchat, hlavně, aby to bylo už za námi. Chybí mi tam šťáva, nadšení a tentokrát i troška toho talentu.

Retro vlna je v plném proudu, na každém rohu zase postávají stovky nových kapel, ale ducha staré doby se povede přenést jen některým. Ono totiž nestačí jen odmlátit nutné zlo, chce to i jakousi vnitřní sílu, odhodlání a energii. Tohle když v nahrávce nemáte, tak u mě není šance. A můžete být slavní sebevíc. DEATHRONE hrají teprve od roku 2011, jsou mladí, přesto mi připadají utahaní, vyčerpaní, obyčejní. Veškerá naštvanost zde není nebezpečná. Určitě znáte to přísloví o psech, co nekoušou. Tady je to hodně podobné. Napadá mě podobnost s LEGION OF THE DAMNED, HATESPHERE. Není to zrovna můj šálek kávy, přiznávám, ale i když odhlédnu od mých preferencí, tak toho moc nezbývá. Sem tam nějaký dobrý nápad. Snad. Jinak jen mlácení prázdné slámy.



Na moji maličkost je to šíleně uštěkané, se spoustou vaty, která mě donutí se vždy při poslechu odpoutat od desky samotné a začít dělat něco úplně jiného. Přispívá k tomu i nevýrazný zvuk a produkce. Možná někde na lokální švédské akci, jako věční předskokani dobré, ale jinak spíš bída s nouzí. Snažil jsem se, opravdu hrozně moc, dokonce jsem se pokoušel k nahrávce několikrát vrátit, ale nepamatuji si z ní vůbec nic. Nevím, jak to může celé fungovat naživo, ale troufnu si říct, že to asi taky žádná sláva nebude. Pánové se pokouší nám zahrát na retro vlnu, ale příliš se jim to nedaří. Nebudu se dál trápit a recenzi raději ukončím, myslím, že těch negativních připomínek jsem měl už spoustu. Je to nuda. A hotovo.




„Incinerate All“ jsem se pokoušel dostat do hlavy hodně dlouhou dobu. Nepodařilo se. Album mi přijde šíleně dlouhé, nudné, obyčejné a monotónní. Skladby postrádají výraznější a zajímavé nápady, zvuk je slabý a vokalista stále stejný. Chybí mi energie, síla, feeling a bohužel i talent. Myslím, že nemá cenu dodávat nic jiného. Stereotypní, thrash death metalové album, které kolem mě plyne bez jakéhokoliv zájmu. Tahle muzika mě nechává zcela chladným. A to je u mě velký problém.

Asphyx says:

“Incinerate All” is the band which I have been trying to get into my head for a very long time now. It didn´t happen. This album seems so long to me, it is boring and monotonous. These songs are lack of strong and interesting ideas. The sound is weak and the vocalist is the same all the time. I miss the energy, power, feeling and unfortunately some talent also. I think there is nothing more to say. Stereotypical, trash death metal album which flows around me without any interest. This music leaves me cold. And that is a big problem for me. 

Seznam skladeb:

1. Reborn in Fire
2. The Plague Carrier
3. Rat King
4. Morbid Existence
5. Spiritual Deception
6. Where Darkness Dwells
7. I Am God
8. Failure
9. Dawn of Demise
10. The Invitable End


Čas: 39:04

 

Sestava/band:


Vocals: Mattias Vestlund Guitar: David Hartikainen Guitar: Jonas Carlsson Bass: Kenni Öjebrant Drums: Simon Lundh