sobota 9. července 2016

Rozhovor - GRAVE DESECRATOR - Hrajeme/skládáme se vztekem a vzpourou, provokujeme nechutností tohoto světa plnýho sraček!


Recenze/review - GRAVE DESECRATOR - Dust to Lust (2016)

Rozhovor s brazilskou death metalovou kapelou GRAVE DESECRATOR.

přeložila Markéta, děkujeme!

Ave GRAVE DESECRATOR! Nedávno jste vydali dosud čerstvou novinku „Dust to Lust“. Jsem z ní doslova nadšen. Jaké na ní máte ohlasy, jak ji vnímají fanoušci a co hudební kritici?

Élson “El” Necrogoat – No, za poslední dobu jsem moc recenzí neviděl, protože album jsme vydali poměrně nedávno. Pár jsem jich ale četl. Možná to chce trochu víc času. Ale pokud vím, některé recenze byly velice kladné, některé průměrné a další nás naprosto zničily, haha! Ve skutečnosti nám moc nezáleží na recenzích, které píšou lidé, co si na poslechu nedají záležet. A člověk to pozná, protože jejich texty jsou plné stejných sraček jako vždycky, hlavně od větších časopisů, které lezou do zadku dnešním „originálním“ kapelám. Pořád to samý: „je to old school kapela, tahle kapela není nic nového, zpívají pouze o rouhání, bla bla bla“. Ale no tak! My přece nepotřebujeme dobré recenze, abychom pokračovali v naší práci. Bereme ale samozřejmě v úvahu všechny komentáře nebo kritiku ať už pozitivně, nebo negativně. V jiných případech nám nevadí, že pro hloupé zníme strašně.

Jakým způsobem u GRAVE DESECRATOR vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?

Od alba „Insult“, které vyšlo v roce 2010, jsme si vzali trošku víc času, abychom dali dohromady celé album. Nemyslím si ale, že je nezbytné čekat tak dlouho. Jenomže většina písní byla vytvořená Butcherazorem (kytara/zpěv) a Black Sinem (kytara) a já sám složit jen jeden plný song a pár textů. Ale takhle nám to vyhovuje. Doufáme, že příští album nás nebude stát tolik času, ale máme hodně bouřlivé životy a děláme, co můžeme.

Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Chtěli jsme pracovat s Harrisem Johnsem v jeho známém Music Lab studiu v Berlíně. Bohužel jsme měli problémy s penězi, budgety. Brazílie se totiž v poslední době dostala do krize a to zkomplikovalo brazilskou měnu. Tak jsme se nakonec rozhodli pracovat s Danielem Escobarem, který byl novou nadějí metalu. Tedy alespoň v Brazílii. Nahrávali jsme v HR studiu v Riu. Myslím, že jsme získali docela dobrý výsledek – velice důležitá je naše divoká zvučnost, dobrá kvalita a identita. V naší muzice není místo pro bezchybné komponenty. Používáme technologii, ale i tak se snažíme být organičtí a škodliví tak moc, jak je to jen možné.


Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci? V textech se zaobíráte anti křesťanstvím, satanismem, temnotou, apokalypsou. Proč právě tato témata? Chcete jimi něco sdělit, předat nějaké poselství? U nás v Čechách jsme k podobným textům velmi tolerantní. Jak je tomu v Brazílii? Měli jste třeba někdy problémy s církví, odmítl vám někdo koncert apod.?

Butcherazor rozhodně upřednostňuje psaní textů pro většinu jeho písní. Má hodně striktní pohled na anti-religiozitu, rouhání a apokalyptické vize. Tentokrát napsal text o prostitutce, která se stala čarodějnicí v Riu v XVIII. století. Mám na mysli píseň „A Witching Whore“. V podstatě jde o příběh, kdy se žena přestěhuje z Portugalska do místa, které se jmenuje Arco do Teles (tohle místo v Riu stále existuje) a setká se zde s prostitucí. Byla velice krásná a její krása vzbuzovala v jejích konkurentkách závist. Ale jak čas neúprosně plynul, její krása mizela…stala se z ní ošklivá, stará a otrhaná žena. Jediný způsob, který by jí tohoto života zbavil, byla černá magie a kouzlení, které by jí přineslo krásu. To vše ji učila starší čarodějnice. Řešením bylo koupat se v krvi novorozenců. A tady příběh nekončí. Jo, asi si můžete myslet, že je to takový příběh Elisabeth Bathory z Ria, hahaha. Moje texty jsou takovou tenkou linií mezi krutým světem, ve kterém žijeme a abstraktními prvky, magií, chtíčem a chaosem.  Ale je to prostě šílené, možná proto, že nejsem ateista. Jako spoluhráči často nemáme stejný názor na naše texty. Ale to je to, co spojuje naše slova v texty, které píšeme – spojuje nás snaha psát zajímavé texty. Pokud je v našich textech nějaké poselství, tak je velice kruté. Sám nechápu nutnost poselství v textech. Osobně si myslím, že hrajeme/skládáme se vztekem a vzpourou, provokujeme nechutností toho světa plnýho sraček! Tam, kde je otroctví, útlak, korupce a utrpení, se stále snažíme mít krásnou a hodnou cestu k následování. Prvním krokem je, dělat kompromisy s naší začarovanou přírodou. Nejsem nic než energie a hovno, které zbylo z kosmické sféry. Na druhou stranu nechceme krmit chabou představivost psychopatů.


Pokud jde o tvoji poslední otázku, nikdy jsme neměli problém s brazilskou církví, ale viděli jsme narůstání špatných politických nacionalistických agentur v Brazílii ze strany protestantských křesťanů a jejich bratrstev. Možná, že se blíží krušné časy pro ty, kteří žijí ve svobodě. Inkvizice se může ve třetím světě vrátit!! Náš vzkaz pro ně? JDĚTE DO PRDELE VY FANATICI!!! SATAN ŽIJE!!!

Vždycky jste měli úžasné obaly svých desek. Zakládáte si hodně na tom, jak má album, cover vypadat? Kdo je autorem obalu novinky „Dust to Lust“?

Ano, umělecká práce našich alb je pro nás dost důležitá! Dokonce i práce na tričkách, motiv, merch, apod. Rádi pracujeme s talentovanými lidmi, kteří pracují bez photoshopu! Podporujeme zvěčnění řemeslnického umění, jako je malba, fotografie, kresba, apod. Jedním z nich je Daniel Corcuera (z Chilských Slaughtbath), který vytvořil jeden z našich symbolů a další skvělý věci jako byl cover našeho živého alba. Obal k album „Insult“ byl nakreslen naším tatérem Leo Lavatorim. Bohužel pro metalové kapely nepracuje. Obal k albu „Sign of Doom“ je fotografie vyfocená u Butcherazorova oltáře. A mimochodem, jsou tam opravdové lebky! Celková barevnost černé/bílé a červené na albu „Sign of Doom“ byla naprosto úmyslná, stejně jako striktně ďábelské songy a texty na tomhle prokletém albu. Obal k albu „Dust to Lust“ je naprosto fantastický! Zbigniew Bielak je polský umělec, který za tímhle kouskem černého umění stojí. Už pracoval s Ghost, Watain, Behemoth, Mayhem a mnoho dalšími známými kapelami.

Hrajete typický, klasický starý death metal. Nikdy jste z téhle cesty neuhnuli, jste „ortodoxní“. Osobně je to jeden z důvodů, proč se mi vaše tvorba tolik líbí, ale nelákalo tě někdy zkusit hrát něco trošku jiného, nějak tvorbu GRAVE DESECRATOR ozvláštnit?

Nemyslím si, že jsme moc ortodoxní. Nebo to je alespoň můj názor. Možná to jen není náš záměr. Jen do tohoto úkolu chceme postoupit. Nedává smysl být tolik odlišní od toho, co děláme dnes. Ale ano, rádi hrajeme syrově, hlasitě, krutě a intenzivně! Hrajeme muziku srdcem, pulzující krví, emocemi, estetikou, disciplínou a oddaností. Myslím, že stále ještě existují svatyně pro takovou muziku v Jižní Americe – daleko od plastických a fádních scénářů, které metal zavrhl. Samozřejmě, že vidíme perfektní kapely v Evropě a dalších zemích, o tom není pochyb!! Ale byly zastíněny, odsunuty na druhou kolej a to si nezaslouží! Poslechněte si chilské kapely – jsou kruté až na kost a nikdy nelitují! Metal má být obávaný! Můžeš prodat milion desek, ale můžeš taky rozervat duše a vtísnit strach do srdce jakéhokoli posluchače!


Pokud chce někdo definovat vaši hudbu, většinou použije termín „blasphemy death metal“. Hrajete starý, poctivý smrtící kov, ale ve vaší tvorbě je možné slyšet i black metal. Máte nějaké vzory, někoho, ke komu vzhlížíte, nějaké kapely, které jsou pro vás inspirací?

Mým idolem je Zico! Haahahaha (poznámka: bývalý fotbalista Flamengo) – ačkoli je to pravda, tak žertuji, protože vím, že se ptáš na muziku. Pokud jde o všechny kluky z kapely, tak vím, že každý máme nějaké idoly, ke kterým vzhlížíme – jako Lemmy/Fast/Philty, Thomas Gabriel, Cronos/Mantas“Abbadon, Hanneman/King/Araya/Lombardo, KK/Tipton/Halford, Murray/Smith/Harris, Max/Igor Cavalera, Butcher/DD Crazy, Sixx/Tommy/Mars/Neil, Schuldiner, Vândalo, Iommi/Butler/Ward/Ozzy, Stanley/Simmons/Frehley/Carr, King Diamond, Quorton, Alice Cooper, Wolf Hoffmann, Danzig, Becerra/Sus/Lalonde/Torrao, Angus/Malcom/Johnson, Dio, Lawless/Holmes, Hetfield/Hammet/Burton/Lars, Angelripper/Witchhunter, Gordo/Jão/Boca a další a další…No, myslím, že pár idolů máme…hahahahaa.

Často slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost z Brazílie? Pro nás jste velká země se spoustou kapel, promotérů. Jezdí k vám často skupiny, které naší malou zemi na turné vynechají. Chodí se u vás na death metalové koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly?

No, rozhodně bych čekal, že když jsi v Evropě, tak nebude o koncerty nouze. Docela mě překvapuje, že je tak málo koncertů. Brazílie je pořád „vzdálenou zemí“ ale i tak si můžeme dovolit více koncertů v dnešní době, než v osmdesátých nebo devadesátých letech. Je to mnohem snazší, to rozhodně. Nemůžeme se rovnat místům jako je Anglie, nebo Německo – nemáme veliké festivaly, ale jezdí k nám spousta zahraničních kapel. A některé jsou hodně přeceňované v porovnání s místními. Pokud jde o diváky, to záleží. Když hraje veliká mainstreamová kapela, tak je publikum obrovské. Ale underground je asi stejný všude. Heavy metal není zrovna na nejvyšších příčkách návštěvnosti. Reflektuje to klesající zájem mladých k vytváření krvavé kravaty s tímto stylem hudby a života. Ještě jsme nehráli na velikých festivalech, ale určitě to musí být pecka. Ale malé kluby s dobrou stage a skvělým obecenstvem jsou velmi, velmi cool!


V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.

Pro mě je to těžké pochopit, protože jsem starý chlap. Možná to dává smysl dnešní civilizaci a jejím potřebám. Nejsou zvyklí na hledání věcí, na emoce, apod. Lidé se obracejí k oportunistům a chtějí všechno hned! Ale blázni jsme my, ti kteří do této nové reality nezapadají. Nemohu říct, jestli je to tak dobře, nebo špatně. Ale dokud budu já naživu, budu vždycky preferovat fyzické věci před digitální hudbou. Prostě to pro mě nedává smysl!

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Já vlastně nikdy neměl moc veliký zájem mít kapelu. Nevím proč, ale tahle touha se ve mně nakonec probudila v průběhu času a já navštěvoval víc a víc koncertů v 80. a 90. letech. No a nakonec se to ve mně zlomilo a Butcherazor, který je mladší než já byl do toho zapálený taky. Ale trvalo to opravdu hodně dlouho, než jsme kapelu dali dohromady. V té době nás zajímal veškerý metal, ale naši první demo nahrávka z roku 2001 je vlastně hodně devadesátkový Black Metal na náš vkus. Sakra, jsme uctívali ten nejlepší Black metal z minulosti a ze současnosti. Ale byli jsme hodně zaměřeni na starý  Mayhem, Darkthrone. Přestože i to má v sobě pár Thrash metalových riffů, nemyslíme si, že je to tak dobré a že to reprezentuje o čem GD je. Lidé nás srovnávají s kapelami z Brazílie a jižní Ameriky, stejně jako s death metalem. Jasně, že se nám to nelíbí, ale hudba přichází přirozeně. Nemáme v kapele konkrétní představu, když skládáme. Ale samozřejmě, že nemůžeme skrýt naše hlavní vlivy.

V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou, u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“?

Je nám jedno, jestli některé kapely zní „staře“, nebo „nově“. Požadujeme prostě dobrou muziku. „Poslední“ kapely, které se nám líbili, nebo které jsme často poslouchali, jsou The Devil´s Blood, Dead Congregation, Communion, Slaughtbbath, Electric Wizard, Farscape, Reverend Bizarre, Midnight, Whipstriker, Witchrist, Lucifer, Velho, Vulturine a další. Jak můžeš vidět, nejsme jen na Death nebo Black metal.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Dlouho jsem si žádnou desku nekoupil. Ale album The Unhaligäst je velice slušné, stejně jako nový Coldblood. Obě kapely jsou z Ria. Já si vlastně nevzpomenu, co jsem poslouchal poslední dobu….moje paměť je mizerná! Nebo si nevzpomenu na ty úplně nové věci. Poslouchám pořád dokola ty staré dobré sračky! Podívej se o jednu otázku výš.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

No to si piš!! Z Čech pochází hodně vzácná muzika!!! Už od devadesátých let žeru Master´s Hammer!!! Jejich demo a první album je čistá klasika a poslouchám ho na denní bázi. Slyšel jsem, že už nejsou tolik na metal jako dřív, Franta Štorm prý zažil nějaké nehezké chvíle. Je to pravda? Vím, že vydali nové album, ale zatím jsem neměl šanci (nebo peníze) abych si ho koupil. Maniac Butcher (a všechny jejich projekty), Agmen, Root (Zjeveni je čistá klasika!!! Mám i vinyl!!!), Debustrol apod. Některé kapely nejsou v Brazílii moc známé, jedině pokud jsi blázen do metalu a jsi zapřisáhlý fanoušek! Nové kapely ale neznám, omlouvám se…možná jsem jen zapomněl!



Co chystají GRAVE DESECRATOR v nejbližších měsících?

Udržet se naživu, což v Riu není jednoduché!

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Mockrát děkujeme!!! Doufáme, že se do Tvé krásné země dostaneme co možná nejdřív! Musíš nás pozvat na pivo, vím, že je v Čechách hodně dobré! Mrkni na naše nové sakra super album „Dust to Lust“ a kupujte náš merch, CDčka, LPčka na Season of Mist stránkách! A taky se chystá nový split 7ep, nejspíš náš poslední 7ep k datu s chilskými Bastardos of Slaughtbath, vyjde příští srpen s Hell´s Headbangers. Potřebujeme vaše peníze, abychom mohli nakoupit zbraně, zaplatit účty a nenechat se zdolat drogovými dealery!