středa 10. srpna 2016

Recenze/review - CARNIVOROUS VORACITY – The Impious Doctrine (2015)


CARNIVOROUS VORACITY – The Impious Doctrine
CD 2015, Amputated Vein Records

Blesk z čistého nebe. Pěst, vypuštěná z ramene přímo mezi oči. Miluju box. Je férový, i když drsný. Je to jeden z mála sportů, kde se snad ještě sází na poctivý přístup (v tréninku). Španělští brutální death metalisté přistupují ke své hudbě podobným způsobem. Také hodně trénují, mají skvělou techniku a ještě ke všemu jsou syroví jako čelisti právě zakousnutého pitbula. Muzika je to hodně podobná třeba takovým DEVOURMENT, GUTTURAL SECRETE, ale třeba i SUFFOCATION. Kombinace staré smrtící školy v podání takových INTERNAL BLEEDING, proložená GORGASM, ale i modernějším přístupem. Bohužel, tahle zdánlivě slyšitelná pestrost časem sklouzává do čistého průměru. Tedy alespoň u mě. Pro fanoušky stylu se bude jednat bezesporu o velmi dobrý kousek syrového masa. Mě vadí vzájemná podobnost všech songů a sklony k občasnému preludování. Také mi přijde, že takto nastavených adrenalinových skupin je poslední roky deset na jednom rohu.

Přes všechny mé připomínky ale musím ocenit takové věci, jako je zvuk, který je náležitě surový, nekompromisní a dunivě ostrý. Vokály jsou doslova zabijácké, i když stále stejné. Intenzita velká, naléhavost šílená. Je to jednoduše profesionálně odvedený výkon a masakr. Potud všechno v absolutním pořádku. Mé maličkosti chybí vlastní výraz a obličej. Je to jako s boxery. Těch máte také obrovskou spoustu, všichni vytrénovaní a divocí, ale jen někteří mají talent. Já když novinku CARNIVOROUS VORACITY poslouchám, tak ztrácím po několika skladbách pozornost. Všechno se valí jako lavina, ale pořád stejným způsobem. Občas mě sice vytrhne z letargie nějaká ta mezihra, ale celkově se mi hudba slévá do jednoho nepropustného monolitu. Chvílemi dokonce moc nevím, co si s CD počít a moje myšlenky těkají všude okolo, jen ne u desky.



Někdy to bývá těžké. Sedím před bílou stránkou wordu a nevím, co napsat. Mám to nastavené tak, že se mnou slyšená muzika musí něco dělat, vyvolat u mě nějaké emoce, nenechat mě v klidu. U „The Impious Doctrine“ jsem letargický, občas dokonce znuděný a nedělá to se mnou vůbec nic. Oceňuji přístup, nadšení a perfektně odvedenou práci, ale to je málo. Svět je sice plný hnisu, nenávistných a nervních lidí, prašivých jedinců s krutostí v srdci, ale CARNIVOROUS VORACITY se všechno tohle zlo na CD přenést nepovedlo. Odcházím od přehrávače s pocitem, že jsem slyšel další, tuctovou smečku, které mi do budoucna nedala nic nového. Snažil jsem se desku narvat do hlavy horem dolem, ale nepamatuji si zhola nic.



CARNIVOROUS VORACITY jsou podle mě obyčejnou, průměrnou kapelou, která sice umí dobře hrát, ale jejich hudba je poměrně nevýrazná. Nějak moc nevím, co si s jejich hudbou počít. Je sice technicky perfektně zahraná, zvuk je také dobrý, ale je také stereotypní a stále stejná. Špatné je, že mě nenapadají ani žádná slova, jak bych jejich tvorbu popsal. Zkrátka a jednoduše „The Impious Doctrine“ ve mně neprobouzí žádné emoce a to je pro mě velký problém. Brutální death metal, který je zahraný precizně, ale který mě vůbec nebaví.

Asphyx says:

CARNIVOROUS VORACITY are just an ordinary and average band which can play well, however their music is not anything special. I just don´t know what do think about their music. Technically speaking, the music is perfect, so is the sound. On the other hand the music is stereotypical and monotonous. The worst thing is that I cannot think about any words to describe their work. To simplify it – “The Impious Doctrine” didn´t make me feel any emotions and that is a big problem for me. Brutal death metal which is well played however it is boring for me. 

Seznam skladeb:

Raised Toward Heaven
Epiphanies of Perverse Egocentrism
Steeped in Magnanimity
Grotesque Expiation of Dissolute Lambs
Secularize
Anatomic Human Degradation
Serpent´s Nest
The Threshold of Obliteration
Antropophagous Infaniticide
Transferable Malignity


Čas: 36:01

 

Sestava/band:


Seyrot – zpěv
Mika – basa
Turbine – kytara
Edgar – bicí
Xabat - kytara