pondělí 1. srpna 2016

Recenze/review - DEFEATED SANITY - Disposal Of The Dead // Dharmata (2016)


DEFEATED SANITY - Disposal Of The Dead // Dharmata
CD 2016, Willowtip Records

Spadlo mi zrcadlo sklem na podlahu. Roztříštěné lesklé kousky, odrážející moji krev, nejdou slepit. Prýští mi ze žil život dávající tekutina, mé srdce tepe ve zběsilém tempu. Usedám mezi tu spoušť a opět si pouštím zkrvavenou rukou německých DEFEATED SANITY. Je to těžký poslech, obzvlášť teď, když se marně snažím zachytit červené kapky, to aby mi nepotřísnily dosud zázračně čisté oblečení. Pánové zvolnili, už netlačí tolik na pilu jako u předchozím výmlatu "Passages into Deformity". Experimentuje se ve stylu starých DEATH, s odkazy na ATHEIST, CYNIC, GORGUTS, PESTILENCE (nemůžu si pomoct a slyším i momenty z dávných alb OPETH - před Heritage). Z brutality, kterou byli tihle pánové tolik proslulí, se náhle vylíhlo něco, co připomíná inteligentní bytost z vesmíru. Chce vás rozdrtit postupně, promyšleně, místy (v progových záležitostech) trošku "zahuhlaně". Není to už ten přímý úder do obličeje, ale spíše dílo zkušených chirurgů, kteří vám budou odřezávat zaživa proužky kůže z těla.


Dvě experimentálně laděné EP dohromady vycházejí jak na CD, tak digitálně i na vinylu. O dva obaly se postarali Jon Zig (Disposal of the Dead) a Kahori Takeda (Dharmata). U mě jednoznačně "vítězí" Jonova potemnělá postava. Každopádně, obě díla jsou svým způsobem zajímavá a obstála by s klidem i jako obrazy v nějaké morbidní galerii. 


Na novince se objevili i dva hosté - Konstantin Lühring z DESPONDENCY a Max Phelps (CYNIC, DEATH DTA). Zvukově je pak vše v naprostém pořádku, i když na mě, starého barda někdy poněkud odlidštěné - to ale berte jen jako povzdechnutí zmlsaného strávníka. V dnešní přeřvané době novinka s klidem obstojí. DEFEATED SANITY zkrátka nahráli album, které zaslouženě rozvíří debaty fanoušků. Oceňuji odvahu a snahu experimentovat, i když přiznávám, že ne vždy a všechno mé uši pobírají. Tím lépe! "Disposal Of The Dead // Dharmata" mi alespoň déle vydrží v přehrávači, donutí mě nad tímto death metalovým eposem přemýšlet, zkoumat ho a skládat jej stejně jako zmíněné rozbité zrcadlo dohromady. Zajímavé je, že nahrávka stále roste, je proměnlivá, krásně zpracovaná a zákeřná jako vetřelec z planety plné smrti. Pokud máte v hlavě death metalový radar a hledáte propracované a náročné kousky extrémní hudby, neváhejte a jděte do toho. Album vás zcela pohltí, jen to chce čas. 


sumarizace:

Před letošní novinkou německých DEFEATED SANITY se klaním až k zemi. Je totiž po okraj naplněná žhavými, pálivými nápady, které vyvěrají ze samé podstaty death metalu. Skladby mají neskutečné množství vrstev a působí jako samotná symfonie zla. Ano, takhle nějak by hráli skladatelé vážné muziky, pokud by se rozhodli pro extrémní smrtící kov. Progresivní nápady je možné potkat na každém kroku. Přesto si pánové ponechali schopnost složit syrové a nekompromisní motivy. Album neskutečně řeže, pálí, transformuje samotnou smrt v čistou bolest. Je jako řeka, plná hnijící krve, která teče sice pomalu, ale s o to větší jistotou zničí vše živé. Na desce je možné pozorovat doslova erupci nápadů. Přesto není nic zbytečně komplikované a DEFEATED SANITY se povedlo vyhnout zbytečným exhibicím. Všechno sedí na svém místě a z nahrávky se tak stává hodně ostré koření. "Disposal Of The Dead // Dharmata" je pro mě na dlouhou dobu jedno z nejposlouchanějších alb vůbec. Progresivní death metal, který nepostrádá temnotu a je zahraný s neskutečnou silou! Masakr!


Asphyx says:

I bow down to this new album by Germany DEFEATED SANITY. It is full of hot, spicy ideas which spew from the death metal itself. The songs have unbelievable amount of layers and they feel like a symphony of evil. Yes, this is how would classical musician played if they would decide to play death metal. Progressive ideas are everywhere on this album. However these gentlemen still have their ability to compose raw and uncompromising motives. This album cuts unbelievably, it burns, and it transforms the death itself into a clear pain. Like a river full of rotting blood which although flows slowly it will kill everything live on earth for sure. These guys managed to avoid some unnecessary exhibitions on this album. Everything is on its place so this album is like a very hot spice. “Disposal Of The Dead // Dharmata” is one of my most played albums at all for a very long time. Progressive death metal which doesn´t lack of darkness and it is played with an unbelievable power! Massacre!


Tracklist:
1. Remotio Mortuorum
2. Into the Soil
3. Consuming Grief
4. Generosity of the Deceased
5. Suttee
6. The Bell
7. Dharmata
8. The Mesmerizing Light
9. At One with Wrath
10. The Quest for Non-Existence
11. Return to Samsara

Band:

Lille Gruber - Drums Jacob Schmidt - Bass Christian Kühn - Guitar Josh Welshman - Vocals Kevin Heiderich - Live Guitars Max Phelps - Live Vocals