VUOLLA - Blood. Stone. Sun. Down.
CD 2016, Schwarzdorn Production
Úplně nejhorší, co se vám, jako člověku, který se snaží psát o muzice, může stát, je, když dostanete do ruky CD, které je zcela mimo vaši kompetenci. Mě se přesně tohle stalo s finskými VUOLLA. Kapela zaslala překrásně vyvedený digipack, se zajímavým obalem a já najednou seděl u přehrávače a nevěděl, co si počít. Z reproduktorů se na mě linula poklidná hudba stylově zařaditelná někam do melodického doomu, rocku, progresivního metalu i deathu. Za mikrofonem drsný zpěvák i jemná dívka. Smečku bych připodobnil někam ke KATATONII, ANATHEMĚ, SWALLOW THE SUN, samozřejmě v jemnějším vyznění. Bohužel, kýžený smutek se u mě nedostavil.
Úplně nejhorší, co se vám, jako člověku, který se snaží psát o muzice, může stát, je, když dostanete do ruky CD, které je zcela mimo vaši kompetenci. Mě se přesně tohle stalo s finskými VUOLLA. Kapela zaslala překrásně vyvedený digipack, se zajímavým obalem a já najednou seděl u přehrávače a nevěděl, co si počít. Z reproduktorů se na mě linula poklidná hudba stylově zařaditelná někam do melodického doomu, rocku, progresivního metalu i deathu. Za mikrofonem drsný zpěvák i jemná dívka. Smečku bych připodobnil někam ke KATATONII, ANATHEMĚ, SWALLOW THE SUN, samozřejmě v jemnějším vyznění. Bohužel, kýžený smutek se u mě nedostavil.
Doom metal má drásat, má bolet, má vás rozložit na prvočástice. Nic takového se zde neděje. Mám spíš myšlenky úplně někde jinde, jen ne u CD. Je to škoda, protože je znát, že si se vším dala kapela neskutečnou práci. Jen necítím žádné vibrace, nijaké vnitřní chvění. Skladby jsou ploché, obyčejné a po delší době mě spíš iritují. "Blood. Stone. Sun. Down." je zkrátka průměrným albem se vším všudy. Je prototypem obyčejné nahrávky, kterých potkáte za svůj život tisíce. Jsem z principu spíš přístupný a rozhodně nejsem tím, kdo kapelu totálně sejme, ale zde jsem si toho pro sebe moc nenašel. Víc mě vlastně ani nenapadá.
sumarizace:
"Blood. Stone. Sun. Down." je albem, které mě moc nebolí. Přijde mi obyčejné, příliš příjemné a nevýrazné. Pokoušel jsem se jej dostat do hlavy skoro násilím, ale příliš mi toho tam z něj nezůstalo. Příště bych poprosil větší razanci, víc pekla, hniloby a špíny. Takhle si přijdu jako na srazu v doom metalové kavárně. Ne, sem já nepatřím. Já chci syrové maso, ne pečlivě nakrájené kousky z vybraných pokrmů. Album to není sice úplně špatné, ale také není ničím, k čemu bych se chtěl v budoucnu někdy vracet. Skladby jsou příliš dlouhé, hlas slabý a nápadů zde příliš také není. Snad se VUOLLA příště oklepou a pokusí se mi alespoň trošku rozsekat obličej. Melodická doom metalová nahrávka, ze které jsem si toho příliš neodnesl. Snad příště.
Asphyx says:
"Blood. Stone. Sun. Down." is an album which doesn´t hurt me that much. I think it is ordinary, too nice and not special. I tried so hard to put it into my head, however nothing more is left from it in my head. I would suggest more pressure, more Hell, mouldiness and dirt. I feel like I am on the doommetal coffee shop meeting. No, I don´t belong here. I want a raw flesh – not nicely prepared pieces of best meals. The album is not the worst but it is not something I would come back to. Songs are too long, voice is weak and there is not many ideas. I hope the next time would be better for VUOLLA and they will smash my face just a little bit more. Melodic doom metal record which didn´t work for me so well. Maybe next time.
TRACKLIST:
1. Death Incredible
2. Emperor
3. Chambers to Fill With Longing
4. Rain Garden
5. Shadow Layer
6. Rivers in Me
7. Film
8. Quiet Cold
1. Death Incredible
2. Emperor
3. Chambers to Fill With Longing
4. Rain Garden
5. Shadow Layer
6. Rivers in Me
7. Film
8. Quiet Cold
band:
Kati K - vocals, keyboards Kalle Korhonen - vocals Ilari Kallinen - guitars Mika Laine - bass Timo Ruunaniemi - drums
