DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 15. března 2017

Home » » Recenze/review - SHAARIMOTH - Temple of the Adversarial Fire (2017)

Recenze/review - SHAARIMOTH - Temple of the Adversarial Fire (2017)


SHAARIMOTH - Temple of the Adversarial Fire
CD 2017, World Terror Committee

Pročítám staré zaprášené pergameny. Hledám tajemnou formuli na věčné zatracení. Nesmrtelnost uvězněná v kleci temnoty. Šeptám tajná zaříkávadla, chvěji se zimou, v tom kamenném chrámu strachu a smutku. Na stěnách tančí všichni rohatí, proplétají se navzájem jako nějací zvrácení milenci. Dostávám se pomalu do rytmu, kývám se jako oběšenec ve větru, ztrácím se, proměňuji, rozmělňuji, vypařuji. Jsem průhlednou bytostí vznášející se vzduchem. Je to už smrt a nebo ještě ne? Ptám se stále dokola. Shrbená postava v rohu posbírá staré spisy a zasměje se skřehotavým hlasem. "Ano, jsem to já": zašeptá.

Poslech novinky "Temple of the Adversarial Fire" norských death metalistů SHAARIMOTH mi opravdu připomíná záhadou obestřenou seanci v opuštěném kostele. Je temně vznešená, postupně pronikající až někam k morku mých kostí. Napadají mě všelijaké myšlenky, trousí se mi hlavou a zpočátku mám co dělat, abych si je utřídil. Postupem času přicházím téhle záhrobní návštěvě ve stylu MORBID ANGEL, BEHEMOTH, NILE, ale i třeba ABSU, OBLITERATION, GEHENNA čím dál tím víc na chuť. Obzvláště atmosférické, úvodní pasáže jsou opravdu hodně návykové.



Mám neodbytný pocit, že mi někdo právě šlápl na krk. Dusím se, marně popadám dech. Dnešní souboj s tou dámou v kápi asi nevyhraji. "Temple of the Adversarial Fire" může vyvolat u slabších jedinců záchvaty depresivních stavů. SHAARIMOTH si hrají s náladami, jako smrtka se svoji kosou. Krvácím ze starých ran, jsem opět prokletý. Tohle album si mě omotalo kolem kostnatých prstů, vyválelo mě v prachu a nabodlo na kůl ostrý jako riffy těchto Norů. Podobné desky se vlastně ani nedají moc popisovat. Lepší je nechat na sebe působit všechny temné síly, které jsou ve skladbách všudypřítomné. Potom je to jen na vás, zda podlehnete nebo znechuceně odvrátíte svoji tvář. Není to hudba na pár poslechů, do žil se dostává postupně, jako by vám někdo rval pod tlakem do vnitřností hnis. Death metal, který vám nastaví zrcadlo plné temnoty!


sumarizace:

Poslech novinky "Temple of the Adversarial Fire" norských death metalistů SHAARIMOTH mi opravdu připomíná záhadou obestřenou seanci v opuštěném kostele. Je temně vznešená, postupně pronikající až někam k morku mých kostí. Napadají mě všelijaké myšlenky, trousí se mi hlavou a zpočátku mám co dělat, abych si je utřídil. Postupem času přicházím téhle záhrobní návštěvě ve stylu MORBID ANGEL, BEHEMOTH, NILE, ale i třeba ABSU, OBLITERATION, GEHENNA čím dál tím víc na chuť. Obzvláště atmosférické, úvodní pasáže jsou opravdu hodně návykové.  "Temple of the Adversarial Fire" může vyvolat u slabších jedinců záchvaty depresivních stavů. SHAARIMOTH si hrají s náladami, jako smrtka se svoji kosou. Krvácím ze starých ran, jsem opět prokletý. Tohle album si mě omotalo kolem kostnatých prstů, vyválelo mě v prachu a nabodlo na kůl ostrý jako riffy těchto Norů. Podobné desky se vlastně ani nedají moc popisovat. Lepší je nechat na sebe působit všechny temné síly, které jsou ve skladbách všudypřítomné. Potom je to jen na vás, zda podlehnete nebo znechuceně odvrátíte svoji tvář. Není to hudba na pár poslechů, do žil se dostává postupně, jako by vám někdo rval pod tlakem do vnitřností hnis. Death metal, který vám nastaví zrcadlo plné temnoty!

Asphyx says:

When I listen to the new album “Temple of the Adversarial Fire” by Norwegian death metal band SHAARIMOTH, it feels like a mysterious veiled session in an abandoned church. It is darkly noble and gradually penetrate to the marrow of my bones. I am thinking about a lot of things which are going around in my head. At the beginning I had some troubles to sort them out. But over time I started to really like those visitors from the beyond world who play in a style of MORBID ANGEL, BEHEMOTH, NILE or ABSU, OBLITERATION, or GEHENNA. Particularly, the most addicted are the atmospheric introductory passages. “Temple of the Adversarial Fire” might evoke bouts of depressions if you are a weaker individual. SHAARIMOTH play with moods like the Grim Reaper with his scythe. I am bleeding from old wounds and am cursed again. This album wrapped me around its bony fingers, rolled me in the dust and impaled me on a pale which is sharp like those Norwegians´ riffs. Those albums are indescribable. You just need to let the dark forces to affect you and those forces are omnipresent on these songs. And it is up to you if you succumb or turn your head away in disgust. This is not music for a few listens. It gets in your veins progressively like someone tore a pus in your guts under pressure. Death metal which will be a mirror full of darkness!

Tracklist:
01. Point of Ingress (Initiatory Death)
02. The Hungry Omega
03. Elevenfolded Wrath of Sitra Achra
04. Lord of Putrefaction
05. The Fires of Molok
06. Beast of Lawlessness
07. Faceless Queen of Bloodstained Dreams
08. Harba di Ashm'dai
09. Ascension of the Blind Dragon
10. Altar of Becoming
11. Point of Egress

Line Up:
F - Guitars, Bass, Keyboards (ex-Antarctica, ex-Disiplin)
R - Vocals, Programming (ex-Antarctica, ex-Disiplin)
J - Drums (Gehenna, ex-Thurs)

Share this games :

TWITTER