DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 5. ledna 2018

Home » » Recenze/review - VENOM - 100 Miles to Hell (2017)

Recenze/review - VENOM - 100 Miles to Hell (2017)


VENOM - 100 Miles to Hell 
EP 2017, 12" vinyl, Spinefarm Records

for english please scroll down

Tradice se musí ctít, to je jasná věc. Proto také vyhlížím každé nové album legendárních VENOM s velkým napětím. Vím moc dobře, že kapela asi nenahraje nic převratného. Jenže zrovna tihle Britové jsou dobří v tom, co kdysi sami stvořili. Ve výbušné směsi klasického heavy metalu, blacku a speedu. Dnes už se kola dějin i hudby otáčejí úplně jinak a jejich tvorba je spíše hudbou pro pamětníky, ale já vzpomínám na staré časy rád. Velmi rád. Bohužel, tentokrát se mi VENOM do vkusu netrefili.

Třískladbové EP je pokračováním věcí minulých. Tradiční esence Cronosova vokálu, ostrých kytar a kovového odéru na mě sice pořád ještě trošku funguje, ale mám dnes ke kapele úplně stejný přístup jako kupříkladu k AC/DC. Neočekávám nic a dostávám v podstatě pořád to samé. Poslech mi připomíná spíše hledání ztraceného času, než nějaký Satanví jaký zážitek.



Vím, jedná se pouze o jakousi ochutnávku, ale tentokrát se svému kultu klanět nebudu. Skladby mě příliš nechytly. Naklonovaní VENOM INC. znějí o mnoho lépe, ostřeji, zapamatovatelněji. VENOM mi přijdou až příliš vyčerpaní. Samozřejmě, jsem moc rád, že ještě vydávají nová alba, ale chybí mi dřívější drive, energie, rebelie, temnota. "100 Miles to Hell" na mě působí jako deska z povinnosti. Asi to bude znít neomaleně, ale přátelé, kam se poděl rock´n´roll? Škoda, snad příště. VENOM vydali poměrně slabou nahrávku. 

Asphyx says:

We have to honour traditions that is for sure. So I look for every new album of the legendary VENOM with a great tension. I know very well that this band does not play anything revolutionary. But those British are good at what they previously created. In the explosive mixture of classic heavy metal black and speed. Today, the wheels of history and music are turning completely different and their music is rather music for old fans but I like to remember the good old days. I like it so much. Unfortunately, this time VENOM did not hit me. 


Their three-songs EP is a continuation of the previous ones. Traditional essence of Cronos´s vocal, sharp guitars and metal smell still work on me but today I have a similar approach to the like I have to AC/DC. I do not expect anything and I receive basically the same. The listen feels more like a searching for lost time rather than Satan knows what experience. 

I know that this is just a taste but this time I will not succumb to this cult. Those songs did not catch me. The inclined VENOM INC. sound better, sharper and more memorable. VENOM feel like they are exhausted. Of course, I am very glad that they do new albums but I miss the previous drive, energy, rebellion, darkness. “100 Miles to Hell” seems like an album they just had to done. Perhaps it sounds rude but friends, where is the rock´n´roll? Too bad, maybe next time. VENOM released very weak record.

tracklist:
side A:
1. 100 Miles to Hell 

side B:

2. We the Loud 
3. Beaten to a Pulp

band:

Conrad ´Cronos´ Lant (zpěv, basa)
Rage (kytara)
Danté (bicí)


Share this games :