DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 24. května 2018

Home » » Rozhovor - MOONSPELL - Věřím, že nadšení pro příběhy, které vyprávíme, hraje důležitou roli.

Rozhovor - MOONSPELL - Věřím, že nadšení pro příběhy, které vyprávíme, hraje důležitou roli.


Rozhovor s dark metalovou skupinou z Portugalska - MOONSPELL.

Odpovídal Fernando Ribeiro.

Přeložila Markéta, děkujeme!



Ave MOONSPELL, poslouchám vaši hudbu již od demonahrávky „Anno Satanae“ a musím říct, že novinka „1755“ se mi do hlavy dostávala asi nejdéle ze všech alb. Deska má mnoho poloh, různých temných zákoutí, které posluchač objeví až po delší době. Přistupovali jste ke skládání jinak než minule? Jak vlastně nové album vznikalo? 

MOONSPELL rádi píšou nové věci a během těch let jsme si vytvořili takový proces, který zahrnuje celou kapelu a s albem „1755“ to bylo stejné. Všechno začalo s papírem a tužkou, nápady, volnými vokálovými tracky a riffy a šli jsme kousek po kousku, dávali dohromady části potřebné pro vyprávění tohoto příběhu. Pracovali jsme na albu rok a půl a měli jsme 2 nahrávací schůzky s Tuem Madsenem a hodně dlouhou před-produkci s naším skladatelem orchestrální hudby Jonem Phippsem, který měl v naší finální verzi obrovskou roli, to musím určitě zmínit. 


Tématem novinky „1755“ je zemětřesení v Lisabonu. Z dostupných zdrojů vím, že se jednalo o jedno z největších zemětřesení vůbec. Zahynulo 60 tisíc lidí, město zasáhlo tsunami, následně pak požáry. Bezesporu zajímavé téma, které se k vaší temné hudbě skvěle hodí. Odkud jsi čerpal informace? Vím, že šlo o první katastrofu, kterou intenzivně zkoumali filozofové a položili svými výzkumy základy seismologie. Četl jsi třeba nějaké knihy? Pokud ano, prozraď nám prosím jaké? 

Prvního listopadu 1755 byl prvním dnem zničení Lisabonu a tato událost umožnila Portugalsku, aby se dostalo blíž k Evropě, v tom smyslu, že společnost se stala rovnější a méně se začalo tlačit na náboženství. Tento den byl, jako kdyby bylo Portugalsko zasaženo zemětřesením, požáry a tsunami a bylo vyvrženo ze středověku a konečně přeneseno do pozdního 18. století. Kruté, ale fascinující. Všichni jsme se učili o historii plné smrti a znovuzrození a pro mě to vždycky byl úžasný koncept. Přiznám se, že jsem čekal několik let, ale zdá se, že teď, především v Portugalsku, které bylo potrestáno násilnými požáry a nešťastnými politickými rozhodnutími, vše kolem nás dalo dohromady toto album. Zemětřesení je velice symbolické, ale toto album je pouze o tom, jak Lisabon upadal a vstal z popela plný naděje, úsilí a s pravou vírou, která jednou byla ve všech portugalských srdcích. 

Mnoho spisovatelů o této události píše. Kant se tomu věnoval ve své seismologii. Mnoho kněží, vzdělaní ve vedení obřadů, posílali své úvahy papeži a i přes to pro mě nebyl žádný autor důležitější než Voltaire a jeho báseň o katastrofě Lisabonu. 


Texty jsou tentokrát v portugalštině. Přiznám se, že vaší řečí nerozumím ani slovo, ale právě tato volba dodala desce nový rozměr. Zní zajímavě a člověk má pocit, že i když nezná význam slov, ví o čem se zpívá. Přesto, mohl bys nám prosím krátce prozradit, o čem pojednávají jednotlivé skladby? 

01. Em Nome Do Medo – to je stavební kámen alba, intro a remake z písně Alpha Noir, která byla důležitá, abychom podle ní vedli celé album, je to orchestrální verze, která vypráví o blížící se zkáze 

02. 1755 – titulní píseň, shrnuje, co se stalo a dopad zemětřesení, tsunami a požárů na Lisabon 

03. In Tremor Dei - lidé se obracejí k bohu pro vysvětlení, zatímco jednou zemřou ve strachu, což bude trestem za jejich hříchy. Zpěvákem písně je Aulo Bragança 

04. Desastre – násilná píseň o tom, jak se všechno rozpadá a jak jsme jako bezmocní otroci boha 

05. Abanão – to znamená zemětřesení a pořád se to věnuje tomu, co se dělo 

06. Evento – to je to, co přišlo a bavilo nás, je to píseň o otázkách na boha 

07. 1 De Novembro – to byl den, kdy se všechno stalo, píseň hovoří o znovuzrození mezi zříceninami 

08. Ruínas – píseň, která analyzuje Lisabon a jak vyjde z popelu, píseň o vedení a o tom, jak se důležité zůstat statečný 

09. Todos Os Santos – všichni svatí nestačili k tomu, aby zachránili Lisabon, totéž platí pro dnešní svět, text je o duchovním pokrytectví 

10. Lanternas Dos Afogados – originál pochází od brazilské kapely Paralamas do Sucesso, je o vdovách, které věší lucerny nebo čekají u majáku, čekají na to, až se jejich partneři vrátí z moře 

11. Desastre (španělská verze) – je stejná jako portugalská verze, jen ve španělštině 

Na MOONSPEL se mi hrozně líbí, že snad každé vaše album je trošku jiné. Jednou jste drsnější, jindy temnější, vznešenější. Přesto vás člověk pozná podle prvních pár tónů. Občas si říkám, že znáte nějakou tajemnou formuli, recept, který dělá z vaší hudby zajímavý zážitek. Prozradíš nám prosím, jakým způsobem skládají MOONSPELL nové skladby? 

Věřím, že nadšení pro příběhy, které vyprávíme, hraje důležitou roli. Když máte slova, tak je můžete vkreslit do hudby a přiblížit tak hudbu k tomu, co chcete říct textem. Takže změny a experimenty, ale také ten příjemný fakt, že (bez ohledu na trendy, nebo očekávání společnosti) jsme nikdy nenechali nit suchou a udělali jsme to, co máme rádi. A určitě jsme tak prezentovali svoji vizi, ať už je to cokoli. 


První věcí, která mě při poslechu doslova udeřila do uší, tak je skvělá orchestrace. Na novince jsou úchvatné začátky, hrajete si s náladami, jednou jste tajemní, pak zase ostří a studení. Vše je perfektně zvukově ošetřené. Produkoval Tue Madsen. Mě by zajímalo, zda jste mluvili i do výsledného zvuku? Kdo měl poslední slovo, jak má nahrávka znít? 

Je to rozhodně týmová práce, ale poslední slovo máme my jako kapela, samozřejmě. Nemůžeme v naší hudbě zanedbat naše zkušenosti a vkus. Na druhou stranu, nenajímáme si producenty nebo skladatele hudby, jako objednáváme pizzu. Trošku víc sýra, trošku víc oliv, ne, lidský faktor je velice důležitý, hudba je vždy proces, kdy musíte vidět širší obraz a Tue nám s tím pomohl, zatímco nám poskytl drtivý zvuk. Přesně takový, jaký album potřebovalo. 

Ve skladě „In Tremor Dei“ zazní v refrénu ženský hlas, který zpívá „romský“ motiv. Pro mě osobně je to jeden z nejlepších momentů celé desky. Asi jsem slepý, ale nemůžu nikde nalézt, kdo jej zpívá? Mimochodem, kreslený klip k této skladbě je také skvělý! 

To není ženský hlas. Je to muž, Fado (tradiční portugalská hudba) a jeho jméno je Paulo Bragança. Je to opravdu výjimečný zpěvák a má v sobě hodné portugalské tradice, která ho inspiruje k tomu, aby zpíval tak, jak zpívá. Miluji jeho práci, protože přináší do hudby skvělý rozměr, něco z ulice. 


Fernando, o tobě vím, že jsi studoval filozofii na universitě v Lisabonu. Vydal si dvě knihy poezie a jednu krátkých povídek. Všechny knihy vyšly jen v portugalštině? O čem tvé knihy jsou? Neuvažuješ o překladu do angličtiny? 

Už ne. Moje básně jsou sestaveny v antologii Purgatorial a je dostupná na našem webu (alma mater books/rastiho.pt). Překládal jsem je sám, abych zachoval původní myšlenku, ale nakonec z toho je vlastně jiná kniha, úplně nová. Moje knihy jsou poezie, takže je to opravdu o všem, od smrti, lásky, až po kočky v obýváku. 

V jednom rozhovoru jsem četl, že máš rád Franze Kafku. Mám hrozně rád příběh v knize Proměna a i těžko stravitelný Zámek. Fernando, napadá mě taková troufalá myšlenka...nenecháš se pro další album inspirovat jeho dílem? Jakou máš vlastně rád literaturu a jací jsou tví oblíbení autoři? 

Kafka je super a jeho práce mě ovlivnila na Sin, kde jsem se hodně věnoval dystopiím a alternativním realitám, které jsou vlastně naším denním chlebem. Četl jsem hodně jeho knih, jedny z mých nejoblíbenějších jsou Amerika, Proces, atd. Vždycky hodně čtu o tom, na čem pracuji a dnes čtu mnoho esejů a příběhu o poustevníci a přelidnění. Jsou to dva protichůdné předměty, kterým se budu věnovat na novém albu. 


Jste kapelou, která často koncertuje. Vaše vystoupení patří dlouhodobě k tomu nejlepšímu, co lze na pódiích v metalu potkat. Pamatuji vás jako ještě blackovou kapelu ve vašich začátcích, viděl jsem vás několikrát, ale největší zážitek mám od nás z Plzně. Předkapelu vám dělali čeští ROOT a zpíval si s Big Bossem i duet. Psal se rok 2005 a pro moji manželku to byl první váš koncert. Od té doby vás zbožňuje. Mám vám vzkázat, že vám za všechno moc děkuje! Jak vnímáš české fanoušky? Znáš nějaké naše kapely? 

Naprosto českou scénu zbožňuji. Znám spíš starší kapely, než ty novější, hlavně ROOT. Ačkoli ROOT není na scéně domácí jméno a ani je mnoho muzikantů nebere „vážně“. Ale já jsem přesvědčený o tom, že je to jedna z nejlepších kapel, které jsem kdy slyšel a trochu i ovlivnili hudbu MOONSPELL. Také jsou mojí nejoblíbenější kapelou společně s BATHORY, CELTIC FROST, atd. Napsal jsem píseň na albu Black Seal, která se jmenuje Salamandra a jednou jsme ji hráli v Plzni. Čeští fanoušci jsou skvělí a nové album 1755 se jim opravdu líbilo. Znám spoustu českých kapel: ROOT, MASTER´S HAMMER, TORR, atd. jsou skvělé! 

Obal k nové desce vám maloval Joao Diogo. Přiznám se, že jsem jeho práci ještě nikde jinde neviděl. Jak jste se vlastně dali dohromady a proč právě tento motiv? Ta postava z obalu má znázorňovat člověka, který přežil zemětřesení? 

S JD jsem chtěl pracovat už dlouho, protože miluji jeho práci a všestrannost. Také jsem chtěl na albu spolupracovat s portugalským designérem, aby příběh byl ještě bližší a známější pro portugalské obyvatele, než pro další národnosti. Odvedl opravdu perfektní práci. Máme dva obaly (na LP a CD), ale oba obaly vyprávějí stejný příběh o pádu Lisabonu, ten je v příběhu hlavním aktérem. 


MOONSPELL datují svůj vnik až do roku 1992. Ušli jste od malé portugalské kapely obrovskou cestu. Dnes hrajete na velkých pódiích, jste u slavného labelu. Dalo by se říct, že díky své poctivé práci a talentu jste zaslouženě úspěšní. Máte ještě nějaké cíle, sny, mety, které chcete dosáhnout? 

Je to skutečně neočekávané. Naším cílem je nyní psát kvalitní a originální hudbu, měnící se příběhy a písně, než navštěvovat země a města nebo hrát na festivalech. Musíme si uvědomit, že jsme se dostali do našich finálních let a rozdíl s MOONSPELL udělá to, když budeme pořád vydávat alba a jezdit na šnůry. To jsou naše cíle. 

18. 1. 2018 startujete v Praze velké turné s CRADLE OF FILTH. Už se hrozně těším. Naposledy jsem vás viděl v Plzni na Metalfestu 2015. Skvělé yvstoupení, jen mě mrzelo, že jste hráli odpoledne za světla. Myslím, že by vám slušela tma a hra světel. Na co se můžeme těšit v Praze? Navnaď nás, fanoušky! 

V Praze už jsme hráli na našem prvním koncertě turné a bylo to skvělé. Započali jsme turné s tím nejlepším publikem. To co jsme připravili, bylo snadné – dramatičtější show, mix mezi metalem a divadlem a opravdu to tak fungovalo, máme na tu noc skvělé vzpomínky a nemůžeme se dočkat, až se vrátíme!:))




S CRADLE OF FILTH se, jestli se nepletu, znáte hodně dlouho. Měli jste spolu již spoustu koncertů. Někde jsem četl, že vás spojuje přátelství. Máš nějaké oblíbené veselé historky z tour? Poděl se s námi, prosím! 

Haha. Mnoho z této i předchozích tour. Cradle nám vždycky dělal naschvály, tančící kostry, mouka ve vlasech během písně Fullmoon Madness, to je Daniho oblíbená písnička. Tak jsem s nimi jel na turné a vystoupil jsem ve Stockholmu jako doktor Mor a pařil jsem s nimi během celé písně. 

Děkuji moc za rozhovor a hlavně za muziku, kterou tvoříte. Patříte dlouhodobě k mým srdcovým kapelám a nemůžu se dočkat koncertu v Praze! Přeji vám spoustu dalších skvělých nápadů a ať se vám daří i v osobním životě!



Share this games :