DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 10. října 2018

Home » » Recenze/review - DOOMCULT - Ashes (2018)

Recenze/review - DOOMCULT - Ashes (2018)


DOOMCULT - Ashes 
EP 2018, vlastní vydání

Hudba je pro mě, stejně jako pro mnohé další, hlavně niterným prožitkem. Kouskem pochmurného světa, do kterého se rád a často nořím jako do nějakého nehostinného močálu. Procházky po hřbitovech, dlouhé rozjímání, chlad a podivný pocit strachu. Asi ze smrti nebo z neznámého. Ano, doom metal je u mě hlavně o rozjímání, o čekání na věčnost, o nicotě a o jiskrném pocitu beztíže.

DOOMCULT je holandská kapela o jednom členovi. J.G. Arts stojí opravdu za vším, za hudbou, obalem, za jednotlivými skladbami. Tentokrát jsou pouze tři, přesto rozprostřené stylově do necelých 23 minut. Jsou opět o chladu, zimě, soužení a nekonečném smutku. Je z nich cítit absolutní oddanost a i když se nejedná o nic nového, mají v sobě potřebnou jiskru a feeling.


Psát o doom metalu je svým způsobem troufalost sama o sobě. Přesto se pokouším nechat plynout proud svých slov. Rytmus úderů do klávesnice je tentokrát pomalý, rozvážný a občas mi po páteři projede mráz. Jsem podchlazený u otevřeného okna, užívám si stavy mezi naším a oním světem. Já vím, "Ashes" není ničím výjimečné album, ale když u mě je muzika hlavně o pocitech. A s DOOMCULT nás zdá se, pojí mnohé. Jednoduše vím, cítím, že jsme si souzeni. Stejně jako mám rád dlouhé výlety po horách, s návštěvou starých hřbitovů, tak se mi líbí i novinka. Má v sobě takový ten těžko uchopitelný pochmurný nádech. Kousek smutku, napěchovaného v riffech, rytmu i hlasu. Naléhavost, ano, to je asi to slovo, které novou nahrávku vystihuje nejlépe. Doom metal, zahraný jako definice smutku! Velmi dobře!

sumarizace:

Druhé album DOOMCULT je velmi příjemným výletem do horské vesnice na dlouhý pohřeb. Jejich doom metal je poctivý, syrový, uvěřitelný. Proti provedení, ani způsobu uchopení smutku, nemám žádných námitek. Doslova mě fascinuje schopnost DOOMCULT navodit absolutně temnou a ošklivou atmosféru. Poslech si užívám všemi póry svého těla. Svět jakoby najednou zčernal, upadl do beznaděje a já se ocitl v záhrobí. Na onom světě se pohybují DOOMCULT s elegancí a samozřejmostí. V dálce zvoní umíráček, nemrtví vylézají z děr. Tahle deska mi bude znít v hlavě ještě hodně dlouho. Vidím zase zástupy nemrtvých. Jdou si pro mě. Doom metal par excellence!


Asphyx says:

The second album by DOOMCULT is a nice trip into a mountain village to see a long funeral. Their doom metal is so straight, raw and believable. I have nothing to say against their execution or the matter of how their grabbed the sadness. I have to say I am very impressed by the band´s ability to make an absolute dark and ugly atmosphere. The listening is so great and I enjoy it with every single pore of my body. The world seems black and down in the hopelessness with me in the world beyond. Those DOOMCULT are moving in the world beyond with so gracefulness and self-evidence. There is a death bell in the distance ringing, the undeads are climbing out of holes. This album will be in my head for a long time. I see undead people lining. They are going to get me. Doom metal par excellence!

Tracklist:
1. Sulphur 09:56
2. Ashes 05:11
3. Black Fire 07:42

band:
J.G. Arts - everything

Share this games :