DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 4. ledna 2016

Minirecenze/minireview - SWARMING - Cacophony of Ripping Flesh (2015)


SWARMING - Cacophony of Ripping Flesh
compilation 2015, Dead Beat Media


Pekelné zvony zase zní! Hlasitě, mocně, šíleně. Během své death metalové archeologické práce jsem mnohdy uléhal do postele s pocitem, že noční můry musí přijít každou chvíli. Usínal jsem s očima otevřenýma, s nehty zarytými do dlaní. Někdy v těch momentech, mezi bděním a říší krále Hypnose, začínaly ožívat obrazy dávno mrtvých členů řádu smrtícího kovu. V erbu měli nemrtví vždy kladivo, lebku a zahnívající krev. SWARMING, projekt Lasse Pyykka (Hooded Menace, ex-Acid Witch) a Roggy Johanssona  (Paganizer, Putrevore, Megascavenger, Humanity Delete) pozvedl vlajku smrti hrdě a se zkušenostmi v žilách. Oba pánové jsou dnes již legendami a udělali si společnými skladbami pěkně morbidní radost. Kombinace ledových motivů, mrznoucích riffů a nezaměnitelného Roggova chrapláku, je přesně tou věcí, která dělá z dobrých desek ty vynikající. Myslím, že zrovna tahle kompilace plesnivých songů bude dělat dobře snad každému, kdo alespoň na chvilku pootevřel bránu do samotného pekla.

Zahalte své tváře do kápí, vezměte si krumpáč, lopatu i odhodlání a pojďte se spolu s dnešní muzikou ponořit do zmrzlé země místního hřbitova. Vykopejme z tvrdé půdy reálný, poctivý a seversky znějící death metal, oklepejme hlínu z ostří nástrojů. Poklekněme a modleme se k záhrobí. Skladby mají velmi hutný, drásající spodek a jsou opentleny až hororovými melodiemi. Smrt čeká někdy za každým rohem. S touto deskou je to hodně podobné. Songy jsou velmi chytlavé, kompilace je opravdu dobře poskládaná, vše hezky graduje, plazí se jako had, o kterém víte, že vás každou chvíli musí uštknout. Náhrobky, pokryté jemnou pavučinou mrazu, pečlivě uhrabané cestičky mezi hroby, zetlelé listí, šustící ve větru. Devadesátá death metalová léta opět ožívají. Krutě a silně!

Death metalová kompilace od severských SWARMING je ozvěnou, znějící ze samotného záhrobí. Album je to poctivé, reálné, zahnívající a plné reálného a poctivého smrtícího kovu. Jednotlivé skladby jsou smutné, studeně návykové a skvěle se hodí k návštěvám hřbitovů. Doporučuji nahrávku poslouchat po zhlédnutí nějakého dobrého hororu, atmosféra opuštěných hrobů pak vynikne o mnoho lépe. Kapele se povedlo přesně vystihnout náladu starých kobek, čerstvě otevřených rakví i všude přítomné smrti. Nápady sice nejsou nijak nové, ani převratné, ale jako celek zní album velmi maniakálně. Zlo zase jednou zvítězilo nad dobrem a nakopalo nám všem zadky. Reálný death metal, který exhumuje staré rozpadající se kosti! Krutě, ostře a studeně! 




Track list: 

1.    The Hideous Incantation         
2.    Reeking of the Bowels         
3.    It Came from the Graveyard         
4.    Hacksaw Holiday         
5.    Feasting on Drowned Flesh         
6.    Amputation Frenzy         
7.    Convulsing into Eternal Doom         
8.    Premature Embalming

Album Line-up: 

Lasse Pyykko - Guitars, Bass, Drums (Hooded Menace, ex-Acid Witch
Rogga Johansson - Vocals, Guitars (Paganizer, Putrevore, Megascavenger, Humanity Delete)

Asphyx says:

Death metal compilation from Nordic SWARMING is an echo, sounding from beyond itself. The album is honest, realistic, rotten and full of real and honest deadly metal. Individual songs are sad, cold addictive and they're great for visits of cemeteries. I recommend to listen to the recording after watching some good horror movie, the atmosphere of abandoned graves will be much better. The band managed to express the mood of the old tombsfreshly opened coffins and ever-present death. Although the ideas aren't new or revolutionarythe whole album sounds very maniacally. Evil has triumphed once again over the good and it kicked our ass. The real death metal, that exhumes old decaying bones! Cruel, sharp and cold!

Recenze/review - POST- APOCALYPTIC TERROR – Face of Disgrace (2015)


POST- APOCALYPTIC TERROR – Face of Disgrace
CD 2015, Unleash the Underground Records

Jsem starý a rozlámaný. Dělám už tuhle práci dlouhých třicet let. Vozím lidi. Mrtvé i živé. Pracuji dole v podzemí, kousek od pitevny. Každý den ráno přijdu do práce, zakouřím si na jednom z posledních povolených míst (jakoby to mrtvolám vadilo) a jdu na to. Lidé se mě často ptají, zda vidím duchy. Ale to víte, že ano. Máme takovou nepsanou dohodu. Nelezeme si do zelí. Pokud už si chtějí vzít duši nějakého zlého člověka s sebou, proč ne. Já jim v tom nebráním. Někdy je to tady hodně těžké. Nadřu se a ne že ne. Otupěl jsem, to je jasné. Na něco si ale nezvyknete. Pohlcuje vás to, bolí, pořád ještě šokuje. Musím relaxovat. Odpočívat. Na mojí nebohé pouti životem mi pomáhá hudba. Obzvlášť death metal. Hraje se v něm totiž o věcech, které se mě přímo dotýkají. O životě, smrti a onom světě. Vždycky přijdu ze šichty domů, nahodím počítač, chvilku surfuji a nakonec si pokaždé něco vyberu. Tentokrát padlo mé oko na Italské maniaky POST- APOCALYPTIC TERROR.

A udělal jsem dobře. Nejedná se sice o nic nového, ani šokujícího. Spíše bych se přiklonil k názoru, že pánové na své prvotině předčítají někde tak ze střední death metalové školy, ale mě to baví. Není to příliš technické, ani komplikované a tak se nemusím na poslech úplně vždy pečlivě soustředit. Zvuk je dobrý, nápady také a celkový dojem spíše kladný. Víc dál nehodlám řešit. Problém asi bude mít někdo s tím, že podobných smeček je šílené množství. Všechny mají stejný výraz vycházející odněkud od CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION, NAPALM DEATH, HATE ETERNAL a já nevím od koho ještě. Těch přirovnání je obrovské množství, vždyť v této odnoži death metalu si jsou kapely velmi podobné. Od Italů se dočkáme i několika „slamových“ chvilek. Jedná se ale jen o takové krvavé zpestření. Víc nečekejte. Motivy jsou mnohdy zajímavé, i když pořád stále stejné.


Když to vezmu kolem a kolem, tak kdybych měl desku hodnotit jedním slovem, napadá mě asi „prasopal“. Tenhle novotvar myslím vystihuje dokonale to, co se na nahrávce odehrává. Chvílemi se vkrádá monotónní opakování motivů, zpěvák také není z nejkrutějších a neotřelý riff, aby člověk pohledal. Koukám, tentokrát se bude jednat o album plné protikladů. Já ho vnímám pokaždé jinak. Někdy přijdu k přehrávači a užijeme si spolu pořádně morbidní jatka, jindy raději po třech skladbách vše vypínám a odcházím do práce. Takhle to funguje v našem reálném světě. V tom mém, nemocničním, je to trošku jiné. Tady vylezou na povrch všechny zajímavé nuance, melodie ihned dostávají na zajímavosti a vokalista se zdá být postižen dynamitem v hrdle. Jako by bylo vše stonásobně dynamičtější, šílenější, „maniakálnější“.


POST- APOCALYPTIC TERROR na své první desce jasně ukazují, že budou skládat hudbu vhodnou do nemocničních piteven. Italové přehrávají všechny klasické motivy brutálního death metalu. Jejich novinka nepostrádá drive, sílu a energii. Problém mám snad jen se vzájemnou podobností jednotlivých songů. Produkce i zvuk jsou na velmi dobré úrovni. Vše je syrové, ošklivé a bolí to. A o to jde v tomto stylu death metalu především. Muzika je vhodná pro všechny nemocniční zřízence, pro patology, pro řezníky i pro všechny ty, kdo se rádi přehrabují ve vyhřezlých střevech. Krutost, zběsilost, absolutní nasazení. Takoví jsou POST- APOCALYPTIC TERROR na svém novém prvním albu. Brutální death metal, který sice není z nejoriginálnějších, ale řeže velmi dobře.


Asphyx says:

POST-APOCALYPTIC TERROR shows us on its first album that they will compose music which fits in hospital dissecting room. These Italian guys play all of the classic motives of brutal death metal. Their new album is not lack of drive, energy and power. The only problem I have is with the similarity of the songs. The production and the sound are on very good level. Everything is raw, ugly and it hurts. And that is the death metal about. This music is the best for the ones who are hospital attendants, for pathologists, for butchers and for everyone who likes to fork out in prolapse guts. Cruelty, fury, an absolute appointment. This is how POST-APOCALYPTIC TERROR sounds on their new album. The brutal death metal which is not very original, however it cuts very well.


Seznam skladeb:

1. Evolution Of The Flesh (Intro) (Instrumental)
2. Supremacy Of The Tyrant
3. Total Holocaust
4. Slaying The Leviathan
5. Abominion
6. Creature
7. Run Into The Silence
8. Tortured Souls
9. Serpent


Čas: 34:18

 

Sestava/band:


Gabriele: Voice
Panzer: Drums
Marco: Guitar
Poland: Guitar
Giacomo: Bass

neděle 3. ledna 2016

Minirecenze/minireview - SPASM - Pussy(De)Luxe (2015)


SPASM - Pussy(De)Luxe
CD 2015, Rotten Roll Rex


Koukáte se na porno? Že ne? A nekecáte náhodou trošku? Nedávno mi kamarád, který pracuje jako počítačová podpora, vyprávěl, že se někdy diví, na co všechno se lidi dívají. Každý z nás máme někde v hlavě ukrytý kousek svých tužeb a představ. Troufám si tvrdit, že pro spoustu z nás by byla slečna z obalu nové desky gore grindových SPASM velmi příjemným snem. Chuť si ale musíme nechat zajít, protože je jen na coveru, v reálu by si o nás neopřela ani koloběžku. I když kdo ví? Vždyť snít je tak krásné. Realita ale bývá o nějaký řád špinavější, ošklivější, syrovější. Pusťte si novinku "Pussy(De)Luxe" a pochopíte, o čem mluvím. Jednoduché, tanečně grindové a houpavě špinavé skladby mají takový spád a drive, že vás ihned strhnou a rozsekají na malé kousky. 

Zvukově je vše ošetřeno na výbornou. Bicí jsou sice "jednodušší", ale v rámci stylu dostačující. Parádní a nosný je hlas, na který se musím při poslechu soustředit asi nejvíc. Jako celek je potom album návykové jako oblíbená složka toho nejvybranějšího porna ve vašem počítači. Máte rádi milf? Prsatý? Ošklivý? Silikonový? Vyberte si! Je to jen na vás. Až bude po všem, tak se všichni sejdeme u přehrávače a pořádně zakroutíme palicemi. Grind core je stylem, který není zrovna mým nejvyhledávanějším. Tentokrát ale učiním výjimku. Album má totiž velký feeling, kope, řeže, pálí a bolí jako pouta od pořádně naštvané dominy. O tom, co ještě je "normální" rozhoduje jen vaše hlava. Než na to přijdete, tak se zatím usaďte, otočte volume pořádně doprava a nechte se unášet do špinavého světa porno průmyslu. Víte co je nejlepší? Já si dokonce některé pasáže tak nějak automaticky "zpívám" pořád dokola. Nemůžu je vyhnat z hlavy, stejně jako první setkání s kopulací na obrazovce. Málokdo totiž umí přednášet všechny ty prasárny a úchylárny s takovou noblesou jako SPASM.

sumarizace:
Čeští maniakální gore grindeři SPASM vydali vynikající desku. Je po okraj narvaná dobrými riffy, vtipem a opatřena skvělým zvukem. Vypněte na chvilku svoje oblíbené porno kanály a pojďte se nechat rozsekat touhle šílenou muzikou. Osmnáct skladeb doslova napěchovaných v necelých 24 minutách je ostrých, zběsilých, neurvalých a přesto se na ně dá skvěle tancovat a skákat z pódia. Vulgarity, lidské nechutnosti a špína jsou zde podávány s nadhledem a elegancí. Album neskutečně řeže a ihned se stalo jedním z nejposlouchanějších v mém soukromém žebříčku. "Pussy(De)Luxe" je nahrávka, která by neměla chybět ve sbírce každého poctivého grindera. Vypněte na chvilku porno, dejte si raději nové SPASM! Gore grindový masakr, který bolí jako rána bičem! Vynikající záležitost!


 


Asphyx says:

Czech manic gore grinders SPASM released an excellent album. It is full to the brim with good riffs, jokes and great sound. Switch off  your favourite porn channels for a moment and come and let chop you with this crazy music. Eighteen songs stuffed in less than 24 minutes are sharp, frantic, rude, but you can dance and jump off the stage still. Vulgarity and dirt are served with grace and elegance. Album cuts incredibly and it became  right one of the favourite in my personal rankings. "Pussy (De)Luxe" is the record that can't miss in the collection of every honest Grinder. Switch off the porn for a minute, have rather new SPASM! Gore grind massacre, that hurts like cracking the whip! Excellent stuff!

http://rottenrollrex.bandcamp.com/album/pussy-de-luxe
https://www.facebook.com/Spasmgrind
https://myspace.com/spasmgrind
http://bandzone.cz/spasm
http://www.rottenroll.de/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh dvacátý třetí – Sabbath, vole!


Příběh dvacátý třetí – Sabbath, vole!


Stojím na chodbě Střední zemědělské školy a pojídám svačinu. Někdo vymyslel nový příkaz, že budeme o přestávkách chodit dokola. Nevýhodu to mělo v tom, že pak nezbýval čas na jídlo z domova. Někdo to řešil tím, že jedl za chůze, já to ale nikdy nedokázal. Našel jsem si kousek od schodiště výklenek, kde jsem se vždy před hlídkujícími dráby (v podobě našich milých učitelů) ukryl. Odlupuji nehty snad stoletou malbu a po chvilce zjišťuji, že je tam něco napsáno. Najednou jsem tím hrozně zaujatý, odírám si prsty skoro do krve. „Tak copak nám to tady děláš?“: ozve se za mnou a já se s úlekem ohlédnu. Stojí vedle mě jeden z učitelů. Má několik přezdívek, ale Svině k němu pasuje asi nejvíc. Nechával nás o dílnách tři hodiny stát v pozoru, on seděl a vyprávěl neskutečný kokotiny. Nikdy nás nic nenaučil, někdo o něm dokonce říkal, že je teplej, ale na mě si nikdy nic nezkusil, asi jsem nebyl jeho typ.

Omluvně utíkám pryč, ale pořád mi to vrtá hlavou. Co tam může být napsáno? Další den se opět dobrovolně nezúčastňuji přiblblého korzování po chodbě a dokonce si beru malý nožík. Po chvilce napětí objevuji nápis „Sabbath, vole!“. Zřejmě se tam zvěčnil nějaký můj předchůdce. Tuhle kapelu jsem sice vnímal z vinylů svých rodičů, ale pro mě to tenkrát byla muzika pro starý. Jenže jak známo, cesty páně jsou nevyzpytatelné a tenhle malý nápis na zdi způsobil moji celoživotní závislost. Volám ihned Kytku, ten si klepe na čelo a tvrdí mi něco o tom, že jsem jak jeho fotr. Odjíždím s rodiči na celodenní výlet kousek za hranice do Německa. Otec slavnostně vytahuje peněženku a mě i bratrovi každému podává několik tvrdě vyměněných marek. Máma mě směřuje ke stojanům s oblečením, ale unikám a najednou stojím nad koši se slevami. Přesně si pamatuji, jak tam leželo několik CD s Karlem Gottem. Chvíli se přehrabuji a najednou objevuji kompilaci největších hitů Black Sabbath. Máma si klepe na čelo, ale otec souhlasně kývá hlavou.

Zajímavé bylo, že jsem neměl kde CD přehrát. Doma jsme měli jen gramofon a kazeťák. Trvá ještě několik měsíců, než se ke mně dostane nesmrtelná věž Technics, jedno z nejlepších zařízení, které jsem kdy měl. Jeho tvůrcem a sestavitelem není nikdo jiný než plynárenský kamarád s příhodnou přezdívkou Sabbath. A já se najednou ocitám v době digitální. Jeden slot pro CD, nahoře gramofon, uprostřed dvě kazety. Jsem náhle technický polobůh a celá parta závidí. Přehrávám všem všechno a doma mě najednou nemají rádi díky hluku ještě víc. Někdo nám dokonce píše na dveře výhružky voskovou pastelkou. Drhnu to celý den, ale jen to ve mně probouzí další chuť na větší porci muziky. Klepání sousedů na zeď už ani nevnímám.

A protože jsem se svým CD za hvězdu, všem je musím zkopírovat na kazety. Uplyne asi měsíc a najednou nikdo o ničem jiném, než o Sabbathech nemluví. Kytkův otec dokonce jednou venčí psa se svým synkem a dělá mu moc dobře, když nám vypráví dlouho do noci všechny podrobnosti o téhle kapele. Je plešatý, má trhavý tik v oku, ale v tom pološeru nedalekého sídliště je pro nás najednou hrdina z dávných dob. Ihned přeřazujeme pozdrav „Metal“ na „Sabbath, vole“! To nám vydrží docela dlouho. Zajímavé je, že jsme všichni samozřejmě o této kapele dávno věděli, znali ji, akorát nám nic moc neříkala. My byli přece thrasheři a tohle na nás bylo moc pomalý. Dobrá hudba si ale nakonec našla svoji cestu. Ostatně jako vždy.

Byl jsem se po letech podívat v tom neskutečným lágru, který si říkal střední škola. Procházel jsem se chodbami, vzpomínal a tak nějak vnitřně se vyrovnával s tím, co jsem tam zažil. Směr prohlídky byl takový, že se vyhýbal místům, kde jsem se cítil alespoň na chvilku v pohodě. Odtrhl jsem se od výpravy, sešel dolů do dílen a kousek od mé skříňky pořád prosvítal můj nápis Slayer. Jsem moc zvědavý, jestli si ho taky někdo po letech všimne. Uvidíme. 



Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 2. ledna 2016

Několik otázek – rozhovor s BLOODCUT



Několik otázek – rozhovor se slovenskou death metalovou kapelou BLOODCUT

odpovídal Janek.


Ave, představ prosím našim čtenářům vaši kapelu. Kdy byla založena, jaký styl muziky hrajete apod.?

Ave Tebe, ave death metalu. Kapela Bloodcut bola založená v auguste roku 2015 gitaristom Janekom a basákom Slavekom. Bicie od začiatku obstarával bicí automat. Vyskúšali sme dvoch bubeníkov, avšak jeden sa vyhovoril na nedostatok času a druhý nezvládal hru na požadovanej úrovni. Takže zatiaľ ostávame pri automatickom bubeníkovi. Vokálu sa chopil Janek, keďže žiadny iný spevák na okolí nebol. Štýl bol od začiatku jasný - death metal staršieho strihu, ťažké riffy, melódia či uchu lahodiaca harmónia, väčšinou stredné tempá. Riffy vznikali postupne už od apríla 2015, avšak až v spomínanom auguste príchodom basáka Slaveka sa začali dávať dokopy a vznikali skladby. Momentálne (január 2016) je hotových 5 skladieb, z čoho 4 sú nahraté na našej štúdiovej prvotine. Zároveň basák Slavek ohlásil odchod z Bloodcut, takže sa intenzívne obzerám po novom drtičovi hrubých strún.

Kde a za jakých podmínek jste novou desku nahrávali, kdo měl na starosti zvuk, produkci, mastering?

Nahrávka "Remains of the Deceased" má takmer 15 minút, neberieme ju doslova ako platňu, skôr ako prvé zoznámenie sa s našou kapelou. Nahrávalo sa 5.12.2015 v SPK Audio štúdiu v Badíne pri Banskej Bystrici za dohľadu skúseného Mira Speváka. Podmienky ktoré Miro vytvoril boli veľmi priateľské a pohodové, dobrá nálada sa podpísala na našich výkonoch. Samotný zvuk gitarového a basového aparátu sme mali zladený z našich skúšok, v štúdiu sme len jemne korigovali. S bicími bolo viac práce - rozhodli sme sa že zvuky z bicieho automatu nahradíme kvalitnejšími samplami, čiže sme stiahli len MIDI signál a dosadili komplet novú sadu bicích, rytmy samozrejme ostali pôvodné z automatu. Produkčne nám občas poradil či zasiahol zvukár Miro Spevák, ktorý má predsa len bohaté skúsenosti s muzikou, on sa napokon postaral aj o výsledný zvuk nahrávky. My sme s jeho prácou nadmieru spokojní.


Jakým nákladem a na jakých nosičích byla novinka vydána (CD, digital, vinyl, kazeta)?

Nahrávku si "vydáme" sami, bude šírená na potlačených CDrkách, s farebným obalom v slim plastovom obale. Prvý náklad bude 30 kusov, ďalej podľa potreby kedykoľvek môžeme dorobiť kusy. Rozmýšľam aj nad kazetovým vydaním, mám v zásobe nejaké čisté kazety tak možno spravím aj pár kusov tohoto stále obľúbeného nosiča. Na našom bandzone profile a takisto na youtube sme uverejnili dve zo štyroch skladieb, čiže ľudia majú možnosť spraviť si obraz o našej muzike.

O čem pojednávají texty, kdo je jejich autorem a jakým způsobem vznikaly?

Texty na nahrávke sa nesú v zombie tématike, trochu irónie a nadsázky okolo prázdnych hrobov, mrtvoliek a podobných vecí :-). Vznikajú do hotovej muziky a keďže popri speve obsluhujem aj gitaru, musím si frázovanie prispôsobiť hre tak, aby som to zvládal. Používam jednoduchú angličtinu, jednoduché vyjadrovanie, takže aj človek nie zbehlý v angličtine dokáže textom pomerne slušne rozumieť. Rozhodne v nich netreba hľadať žiaden hlboký význam, posolstvo a podobne.

Kdo vytvořil logo kapely, kdo se stará o grafiku a webové stránky? Co vy a sociální sítě? Přikládáte těmto věcem velký důraz?

O logo kapely a grafiku našej nahrávky sa postaral môj dobrý kamarát a veľký metalový nadšenec Adam Šluch z Handlovej, za čo mu patrí moja obrovská vďaka. Načrtol som mu svoju predstavu a Adam zmákol svoju prácu veľmi dobre. S názvom kapely nám pomohol Martin Lukáč, v CZ/SK undergrounde veľmi známa persóna. Jeho pôvodný nápad bol Necrotomb, avšak prišlo mi že tento názov nevystihuje plne našu muziku, s Bloodcut sme už nemali dôvod nesúhlasiť :-). Dodatočne ďakujem Martin. Klasické web stránky nemáme, ako som spomenul vyššie máme bandzone profil, plus videá na youtube a samozrejme aj facebook profil. Ja osobne mám k sociálnym sieťam skôr negatívny ako pozitívny vzťah, na druhej strane si uvedomujem že práve prostredníctvom nich dnes fanúšikovia komunikujú, takže pokiaľ sa chceme zviditeľniť nič iné nám neostáva :-).



U jakého labelu jste svoji desku vydali a proč právě tato společnost? Jste spokojeni s tím, jak vás label zastupuje, propaguje a stará se o vás?

Nahrávku sme si spravili svojpomocne, žiadny label sme nekontaktovali. Osobne si myslím že s prvotinou, navyše pomerne krátkou, sa treba svojpomocne predstaviť ľuďom, nie hneď oslovovať labely. Kapela za sebou ešte nič nemá, najprv treba pracovať na propagácií, zviditeľniť sa a pokiaľ sa zadarí, potom sa zaoberať labelom.

Které kapely patří mezi vaše vzory, kde berete inspiraci?

Tých vzorov je nespočetné množstvo a nemá význam menovať ich, Každý kto si pustí tvorbu Bloodcut spozná, že vychádzame z death metalu 90.rokov, čiže to je zároveň zdroj našej/mojej inšpirácie. Máme radi starý poctivý valivý death metal. Samozrejme okrem neho sa vŕtame v množstve inej muziky a rozhľad máme obidvaja hooodne široký. Okrem metalovej muziky hrám aj v nemetalovej kapele.

Posílali jste svoji nahrávku na firmy (na které), jaká byla odezva?

Nahrávku sme zatiaľ na žiadnu firmu neposielali, pravdupovediac asi ani posielať nebudeme, naozaj je našim cieľom ľudí zoznámiť s našou tvorbou, nie hneď hľadať label.

Kolik máte za sebou koncertů, kde hrajete nejraději (klub, festival) a které vystoupení považujete za nejlepší?

Zatiaľ sme odohrali jeden koncert na domácej pôde, konkrétne 23.12.2015, ľudia reagovali fajn, bavili sa, negatívnu odozvu som ja osobne na ten koncert nepočul. 9.1.2016 nás čaká koncert v Ružomberku, kde sa teda Slavek oficiálne aj rozlúči s kapelou. S festivalmi mám ja osobne skúsenosť zo svojich predošlých kapiel, a úprimne mám radšej klubové hranie :-).


cover - Remains of the Deceased (2015)
Jaké máte plány do budoucna, čeho chcete s kapelou dosáhnout?

Plány sú momentálne dva - v prvom rade nájsť náhradu za Slaveka na post basgitaristu, eventuélne za mňa na gitaru a ja by som prešiel na basu, a potom v maximálnej možnej miere propagovať nahrávku, rozšíriť ponuku merchandisu (momentálne máme šiltovky, buttony a CDrká), zahrať dobré koncety pre ľudí, ktorých baví death metal. Dosiahnuť chcem potešenie z muziky, potešenie z death metalu (to som už vlastne dosiahol tým že vôbec hrám a tvorím) a keď sa k tomu pridajú ešte aj spokojní fans tak budem šťastný.



Na jakých kontaktech vás fanoušci najdou?

Poprosíme ľudí aby nás kontaktovali na janek.lovas@gmail.com alebo na facebookovom profile. Na bandzone.cz/bloodcut si môžete našu tvorbu vypočuť, nechať nám odkaz a podobne.

Děkuji za rozhovor.

Ja ďakujem za možnosť prezentovať Bloodcut v Deadly Storme, som poctený že si nás oslovil, držím palce!!! Janek

Recenze/review - BLOODCUT – Remains of the Deceased (2015)


Recenze/review - BLOODCUT – Remains of the Deceased (2015)


BLOODCUT – Remains of the Deceased
EP 2015, vlastní vydání

Pohřebiště, jinak také nekropole je archeologické naleziště, kam byli v prehistorických (i pozdějších) dobách pohřbíváni lidé a kde archeologové nacházejí hroby s cennými archeologickými nálezy.

Jsem zrovna na horách, kolem se válí lehce namrzlá mlha. Stromy se tváří, že každou chvíli ožijí a strhnou mě rovnou do nicoty. Vzal jsem si s sebou nové EP slovenských old school death metalistů BLOODCUT. Jejich tvorba je stará, potažená patinou devadesátých let. Zvuk plesnivý, lehce zastřený, přesto čitelný jako údery sekerou. Procházím kolem opuštěných budov v pohraničí a „Remains of the Deceased“ je mi velmi příjemným průvodcem. Tady, v krajině stínů, v podhůří jizerských kopců, vynikne tvorba těchto maniaků nejlépe. Stoupám pomalu nahoru, až k mému cíli. Chci opět navštívit místní hřbitov, zavzpomínat na své předky a poklonit se věčnosti. Cestou přemýšlím o tom, ke komu bych tvorbu BLOODCUT přirovnal. Napadají mě snad otcové zakladatelé MASTER, sem tam MASSACRE, BOLT THROWER, možná i česká legenda KRABATHOR. Není to ale důležité, hlavní je to, že mě tyhle čtyři záseky neskutečně baví. Konečně jsem našel svůj cíl.


Pod nahnutým kaštanem povrzává stará do hněda zabarvená branka. Je zde ticho, právě dohrál poslední song. Usedám na mokrou mramorovou lavici a koukám do dáli. Není nic moc vidět, mlha zahladila veškerý výhled. Jsem tu jen já, opuštěný hřbitov a old school death metal. Najednou ožívají všechny vzpomínky, hroby se imaginárně otvírají a já přemýšlím, kdy přijde první nemrtvý. Tady v horách, v čistotě a krásné přírodě cítím z tohoto EP jeho sílu asi nejvíc. Hraje mi do uší přesně druh hudby, kterou mám rád celý svůj hudební život. Je poctivá, průzračně morbidní, stejně jako voda ze studny, pro kterou musím vždy v létě dojít, abych zalil kvítí na hrobech. Je mi tak nějak samozřejmě jasné, že pokaždé, když si tuhle nahrávku pustím, zapadne mi dnešní procházka, mráz a muzika dohromady. Budu ji mít navždy spojenou v jeden příběh, v jeden zážitek. Vždycky je pro mě důležité, abych si našel k CD svoji cestu. Musí u mě dojít k přenosu emocí mezi mnou a skladbami. BLOODCUT se to povedlo vlastně hned na poprvé. Jsme jedna krev, jedno nesvaté tělo, jedna obrácená modlitba.


Ověřuji si zvuk ze zaslaného CD ještě na chalupě, na půdě, na staré hi-fi věži. Jsem promrzlý, kamna ještě nezačala pořádně hřát. Nechce se mi moc hýbat zmrzlým tělem, ale nedá mi to. Jakoby se mi v žilách náhle rozléval nějaký hodně zákeřný jed. Omamuje mě, pomalu, houpavě, silně, s dobrými nápady. Vím, zrovna tato deska by se dala odbýt několika slovy o starém plesnivém death metalu, jenže když mě tak baví. Protáčím album neustále dokola, přikládám další a další polena do kamen, až musím otevřít okno do krajiny a manželka na mě volá, cože to jsem za blázna, ať už jdu dolů. Nic toho nedbám, jsem prokletý, chycený. Kývu se raději do rytmu a probouzím svým soukromým death metalovým tancem můry, uložené na zimu ve škvírách mezi trámy. Čtyři skladby, necelých patnáct minut na mě působí jako hřeby, neustále hlouběji zatloukané do mé hlavy. Ne, já jednoduše nechci, aby to někdy skončilo. Má slova nestačí, raději znovu zapínám play na starodávném přehrávači. Dneska bude dlouhá noc. Mám sto chutí, vyrazit na další výlet, nahoru, na hřbitov. Je půlnoc a myslím, že bych si tam tvorbu BLOODCUT užil ještě víc.



Sumarizace:
Remains of the Deceased“ od slovenských BLOODCUT je albem, u kterého se samy otvírají staré hroby. Death metal, který je nám zde předkládán je ostrý, nekompromisní, starý, ošklivý a šíleně návykový. Vydejte se spolu s kapelou na výlet do dávných dob, kdy se ještě hrálo poctivě, reálně a skupinám nechybělo nadšení. Oceňuji velmi dobré, chytlavé nápady, pořádně plesnivý zvuk a hlavně určitou jiskru, kterou cítím z každé skladby. Tohle je muzika pro všechny pamětníky, kteří ještě nezapomněli na to, jak správně death metalem nakopat všem zadky. Mírně se rozkročte, rozpuste své vlasy, zvedněte ruce a začněte pařit. Starý smrtící kov z devadesátých let opět ožívá. A to pěkně hlasitě a ostře. Kdo z vás si vykope vlastní hrob? Čtyři songy plné záhrobí, které jsou nabroušené, jako rezavá kosa. Z nahrávky jsem doslova nadšený a užívám si ji plnými doušky. Old school death metal, který rozmetá vše živé i neživé! Skvělá hrobnická práce!

ROZHOVOR ZDE

Asphyx says:

"Remains of the Deceased" from Slovak BLOODCUT is an album that opens old graves. Death metal presenting here is sharp, uncompromising, old, ugly and insanely addictive. Come with the band on a trip to ancient times, when it was played fair, really and groups don't miss enthusiasm. I appreciate very good, catchy ideas, really moldy sound and the spark I feel from each song. This is music for all contemporaries who haven't forgotten how to kick all asses with death metal. Stand with your legs apart, pick up your hands and start partying. Old death metal from the nineties comes to life again. And it's pretty loud and sharp. Who wants to dig his own grave? Four songs full of Crypt, sharp like a rusty scythe.  I'm excited about this recording and I enjoy it. Old school death metal, that will explode everything animate and inanimate! Great gravedigger job!


Seznam skladeb:

Cemetery Party
Necromarch
Still Undead
Back from the Dead

Čas: 14:41

Sestava/ band:



Janek – kytara, zpěv, programování
Slávek - basa

http://bandzone.cz/bloodcut

Minirecenze/minireview - VADER - Future of the Past II – Hell in the East (2015)


VADER - Future of the Past II – Hell in the East
CD 2015, Witching Hour Productions

Pocta old schoolovým velikánům číslo II. Tak by se dala s klidem nazvat novinka polských VADER. Rovnou přiznávám, že já a coververze, to nejde moc dohromady. Za svůj život jsem si užíval převzaté písně jen několikrát a mám ve své diskografii jenom asi pět kapel (čest dalším výjimkám), u kterých si říkám, že je to alespoň dobré. VADER ale patří mezi vyvolené. Líbí se mi, že dokáží zachovat ducha starých songů a ještě přidat svůj vlastní výraz. To umí opravdu málokdo. Našinec bude určitě kvitovat výběr skladeb, protože se mezi ně dostal legendární song "Totální destrukce" od KRABATHOR (hostem je sám Bruno). Ten je zároveň skladbou, která se podle mě spolu s "Necromaniac" od THANATOS povedla asi nejvíc. Respektive, všechny záseky mají pořádné grády, zmiňovanou dvojici mám položenou ale ještě o kousek výš. 

Mám také moc rád, když VADER zpívá svoji rodnou řečí. Polština je sice plná měkkých slov, ale v podání téhle legendy jsou ostrá jako prásknutí bičem. O zvuku z Hertz studia netřeba mluvit, je jedním slovem dokonalý. Staré songy tak ožívají v novém provedení často o hodně čitelněji, než v dobách svého vzniku. Skvělé je, že i přes technologický pokrok a dnešní postupy se povedlo zachovat určitou patinu, kterou jednotlivé skladby mají. Dříve narození posluchači určitě budou ihned vědět, o čem píši a mladí si alespoň osvěží a doplní své znalosti. Celá vzpomínka vychází jak na CD, vinylu tak i na kazetách. Na své si tak přijde opravdu každý. VADER si celé tohle vzpomínání neskutečně užívají, je hodně znát, že si kapely, kterým skládají poctu, vybírali sami a to rovnou srdcem. Opravdu často mě při poslechu napadalo: "Hergot, to má ale sílu!"

sumarizace:

Polští VADER a jejich pocta legendám podruhé. A opět skvěle! Výběr skladeb, skvělý zvuk, úžasný obal (Krzysztof Iwin) a atmosféra starých časů. To všechno dělá dohromady z této nahrávky velmi ostrý zážitek. Na VADER je hodně znát, že nahrávali s chutí. Album si asi nejvíc užijí praví fanoušci kapely a všichni ti, kdo pamatují staré časy. Mladí posluchači si zase mohou osvěžit své znalosti. Myslím, že na své si přijde každý poctivý sběratel. Album je opravdu krásným kouskem do sbírky. Cover verze starých songů, zahrané od VADER, které zabíjejí! Masakr!




Skladby/ setlist:

01. Ostatni diakon (Exorcist cover)
02. Noc demona (Ghost cover)
03. Necronomicon (Imperator cover)
04. Totalni destrukce (Krabathor cover)
05. Sen schizofrenika (Markiz de Sade cover)
06. The Beginning of Darkness (Merciless Death cover)
07. Ostatni sakrament (Scarecrow cover)
08. No Return (Slashing Death cover)
09. Czas apokalipsy (Slaughter cover)
10. Necromaniac (Thanatos cover)
11. Czarny aniol (Thrasher Death cover)
12. Wyrocznia (Kat cover)


Asphyx says:

Polish VADER and their tribute to the legends for the second time. Again great! Choice of songs, great sound, amazing package (Krzysztof Iwin) and the atmosphere of old times. All this together makes from this recording very sharp experience. You can see that VADER were happy with this recording. The album would enjoy most the true fans of the band and all these who remember the old times. Young listeners can refresh their knowledge. I think every honest collector will have his field day. The album is really beautiful piece in the collection. Cover versions of old songs played from VADER that kill! Massacre!

pátek 1. ledna 2016

Minirecenze/minireview - ENTHRALLMENT - Eugenic Wombs (2015)


ENTHRALLMENT - Eugenic Wombs
CD 2015, Rebirth the Metal Productions

Na světě existuje velká spousta brutálně death metalových kapel, které se pokouší skloubit nekompromisní riffy s temnotou. Jen některým se to ale povede natolik, abych si dával jejich desky do hlavy s opravdovou chutí. Bulharští ENTHRALLMENT to umí na výbornou. Kapela, se kterou jsem měl již co do činění několikrát, zraje jako dobře uleželá mrtvola. Pánové jsou čím dál tím víc preciznější, sehranější a nálada jejich skladeb krutější. Jestliže jsem byl minule spokojený a desku považoval za velmi slušnou, tak letos jsem doslova nadšený. Kapele se povedlo zhudebnit zákeřné, pomalu se plazící zlo, inspirované velikány jako IMMOLATION, SUFFOCATION, HATE ETERNAL, DEEDS OF FLESH. Ano, je to typická americká škola, ale tentokrát s velkými kusy krvavého masa. A ještě zahraná s přehledem a obrovským citem pro věc. Je to klasika, je to tradice, ale s velmi dobrými nápady a zajímavou specifickou náladou. ENTHRALLMENT jedou jako nikdy, zabíjejí hudbou a nehledí na ztráty.

Hrozně se mi líbí citlivě vložená kytarová sóla. Ty se jen lehce vznáší nad dunivými spodky a když pak vokalista odhalí své nejtemnější stránky, bouchám s chutí do stolu i klávesnice. Zvuk, mimochodem skvělý, dodává všemu na ostrosti a některé ze skladeb jsou již od počátku jasnými hitovkami. Přijdu si jako hrobník, který právě dodělal nějakou pořádně nechutnou práci. Sedím na hřbitovní zdi, pokuřuji zasloužené cigáro a přemýšlím, jak asi nebožtík zemřel. Měl rozmlácený celý obličej, zpřelámané kosti a probodnuté všechny důležité orgány. Asi hanobil jednoho z bohů, ke kterým se momentálně vzhlíží. Při poslechu opravdu vyvěrají veškeré ohavnosti tohoto světa na povrch, jako nějaký hnisající kal, v němž jsme všichni navěky rozpuštěni.

Nová deska  "Eugenic Wombs" bulharských brutálních death metalistů ENTHRALLMENT je pro mě obrovským překvapením. Připomíná mi hanobení svatých ostatků, je neskutečně krutá a návyková. Ostré kytary jsou doplněny opravdu morbidním vokálem a za nápady by se nemusely stydět ani nejslavnější kapely stylu. Přehrával jsem si nahrávku neustále dokola a připadal si, jako při právě prováděné exhumaci čerstvého hrobu. Skvělý zvuk, maniakální přístup a hluboká temnota. To jsou hlavní atributy celé desky. Osobně jsem doslova nadšený. Brutální, nekompromisní a hodně temná nahrávka, která oslavuje krvavé kořeny death metalu! Vynikající záležitost!


Asphyx says:

The new album "Eugenic Wombs" of Bulgarian brutal death metal ENTHRALLMENT  is a huge surprise for me. It reminds me defaming of holy remains, it's incredibly cruel and addictive. Sharp guitars are complemented by truly morbid vocals and the most famous band can't be ashamed of their ideas. I played the recording over and over again, I felt as during the exhumation of a fresh grave. Great sound, manic approach and deep darkness. These are the main attributes of the whole album. Personally, I'm excited. Brutal, uncompromising and very dark record, that celebrates bloody roots of death metal! Excellent stuff!

Minirecenze/minireview - VADER - Before the Age of Chaos (Live) (2015)


VADER - Before the Age of Chaos
CD 2015, Witching Hour Productions

Polští VADER jsou pro mě od útlého mládí jednou z nejvíc srdcových kapel vůbec. Jako správný fanoušek je uctívám mnoha tričky s nápisem jejich loga, kompletní diskografií i častou návštěvou koncertů. Live alba většinou vynechávám, ale tentokrát jsem si jej nemohl nechat ujít. Pánové nahrávali při vystoupení v polském Bialystoku a mimo klasického CD vyšlo i DVD, případně vinyl. Skladby jsou takovou poctou všem, kteří tyhle legendární záseky uctívají již od devadesátých let. Jsou to přesně ty kousky hniloby, plné klasického deathu a thrashe, na které všichni celou dobu koncertu čekáme a které nám rozproudí krev v žilách. Všechno samozřejmě perfektně zvukově ošetřeno ve studiu Hertz. Peter mezi skladbami moc nemluví, jak je jeho zvykem. Místo řečí raději nasype další song. Když už ale něco řekne, zazní krásná polština a poděkování všem věrným.



Je zvláštní a zajímavé, jak i po těch dlouhých letech jednotlivé skladby fungují. Dostaly sice nový háv a výraz, ale ten syrový základ jim zůstal. Kult je jednoduše kult a ať si říká kdo chce co chce, tak ta síla je v nahrávce pořád neskutečně patrná. Zmínit musím i obal od legendárního Chrise Moyena, který je v hlavě zafixovaný natolik, že ho mám dokonce ve dvou verzích na tričku. Na VADER se mi vždycky líbila schopnost napsat drsný, tvrdý song, který ale nepostrádá i nosné a zajímavé melodie. Zvláštním úkazem je potom Peterův hlas, ten lety jakoby uzrál, je čím dál tím víc surový a "vyřvaný". O ostatních muzikantech netřeba mluvit, celá legie je v podstatě neustálým koncertováním natolik sehraná, že nemusíte mít obavy o nějaké přešlapy (a kdyby, byly stejně doladěny ve studiu). Každopádně, pro nás, pro starý páky se jedná víceméně o povinnost. Ta atmosféra živého vystoupení se opravdu dostala až do mého pokoje a nechala mi zavzpomínat na všechny koncerty, co jsem se svými oblíbenci kdy zažil.



sumarizace:

Na "Before the Age of Chaos" je nahrán živý záznam z vystoupení legendárních VADER v polském Bialystoku. Album je takovým malým dárkem pro všechny poctivé a věrné fanoušky. Složení skladeb, perfektního zvuku a totální destrukce dělá z desky skvělý zážitek. Celý koncert má obrovskou energii. Povedla se úžasná věc, já se při poslechu opravdu cítím, jako bych stál dole pod pódiem. Vyzdvihnout musím i překrásný cover. VADER hrají jako o život, jsou zběsilí, šílení, smrtelně jedovatí. Nahrávku v několika provedeních (CD, DVD, vinyl) bych doporučil všem, kdo jsou téhle legendě plně oddáni. Myslím, že není co řešit. Tohle CD bude vystaveno na čestném místě v mé sbírce. Kultovní skladby od legendárních death metalistů! Vynikající záležitost pro všechny fanoušky, doporučuji!


Tracklist:

01. The Wrath
02. Gin Psie
03. Reborn in Flames
04. Breath of Centuries
05. Final Massacre
06. Decapitated Saints
07. Chaos
08. Vicious Circle
09. Trupi Jad
10. Dark Age
11. Necropolis 


BEFORE THE AGE OF CHAOS:

VADER LINE UP 2015 :
PETER - guitar & vocals
PAJĄK - gutiar
JAMES - drums
HAL - bass guitars


Asphyx says:


On "Before the Age of Chaos" there is recorded live recording of the legendary VADER in Bialystok, Poland. The album is such a small gift for all honest and loyal fans. The composition of songs, perfect sound and total destruction makes from the album some great experience. The whole concert has huge energy. Some amazing thing has done, when listening I feel like to stand under the stage. I must also highlight the beautiful cover. VADER are playing like for their lives, they are furious, madmen, deadly poisonous. Recording in several versions (CD, DVD, vinyl) I would recommend to all who are fully devoted to this legend. I think there is no problem to solve. This CD will be displayed at the place of honor in my collection. Iconic songs by legendary death metal! Outstanding think for all fans, I recommend!


TWITTER