DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 4. června 2016

Report, photos, video – BEHEADED, LUPARA:THE WIDOWMAKER, CONGENITAL ANOMALIES – club Exit-us, Prague – 3. 6. 2016

Beheaded
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
– author of photos Jakub Asphyx



„Gurmán je člověk s vytříbenou chutí, vyhledávající požitky při konzumování vybraných pochutin“. Tolik asi o jídle. Pokud si ale tuhle krásnou zálibu převedete na hudbu a jste fajnšmekr muzikální, pak jste nemohli v pátek v Praze chybět. V Plzni jsem se sice s pár podobnými ochutnávači bavil, ale ti se raději odešli krmit rychlým občerstvením na Metalfest, kde to letos byla samá slečna u mikrofonu a maník u kláves. Nešel jsem tam. Už z principu. Mě by to nebavilo. Raději jsem za ušetřené peníze koupil půlku nádrže benzínu, opásal se foťákem a vyrazil sám přes půl republiky na tenhle večírek. Těšil jsem se moc. Už jsem BEHEADED viděl loni v Modré Vopici, kdy mě rozsekali dokonce víc, než hlavní hvězda HOUR OF PENANCE. A menší, komornější koncerty jsou pro mě jako dělané. Víc si je užiju.


Congenital Anomalies


Dálnice ku Praze je pořád přehrazena nekonečnou řadou omezení a obzvláště navzájem se předjíždějící polští kamioňáci se mi snažili jízdu pořádně znepříjemnit. Nepovedlo se jim to a já se snažím zaparkovat na Zličíně. Na záchytných parkovištích chvíli bloudím, ale nakonec se dobré dílo podaří a odcházím na metro. Proti mně usedá několik snědších postav s batohy a dívají se na mě nějak zle. Bylo by mě škoda, pomyslím si, ale pak se na mě jedna slečna s dready usměje a já jsem rád, že jsem nebyl odpálen. Dneska nikdy nevíte, všude to pořád píšou a Praha je hlavní město. U nás v Plzni na vsi nemáme ani metro, ale tady mě podobné myšlenky napadají (dělám si samozřejmě legraci). Vystupuji až na Českomoravské a jsem zase jako vždy na místě moc brzy. Sednu si tedy na zídku a koukám na holky. Mám s sebou svačinu a tak je mi moc fajn.


Lupara: The Widowmaker 


Platím vstup, potkávám pár známých a jsem zvědavý na první kapelu. O klubu Exit-us jsem psal již mnohokrát, tak si dejte vpravo do vyhledávače jeho název a on vám to strejda Google vyhodí. Je to tam pořád stejné.Trošku mě mrzí, že jsem zase jen o přeslazených limonádách, ale s tím se tak nějak počítalo. I když zrovna dneska bych si pivko dal. Pojďme raději ochutnat první labužnické kousky zahnívající hudby.


Pražští CONGENITAL ANOMALIES nám hodili kus krvavého masa rovnou do obličeje. Nehumánní, těžkotonážní brutální death metal s plesnivým odérem slammu mě doma z přehrávače příliš nebavil. Naživo to bylo o něco lepší, i když se přiznám, že časem mě přišly skladby poněkud stereotypní. Solidní řeznická práce, která občas v některých momentech dokonce přesáhla (řekněme evropský) průměr. Chtělo by to ale něco pestřejšího (a samozřejmě bubeníka). Každopádně, celkově dobrý, upřímně míněný masakr a to dokážu vždy ocenit. Ke slammu mám většinou poněkud shovívavý vztah, berte tak moje postřehy spíše jako názor zmlsaného strávníka. Vystoupení to bylo tedy stylové, akorát jsem postrádal větší tlak.

Congenital Anomalies

LUPARA: THE WIDOWMAKER a jejich death/thrash/core metalová vendeta se mi zdála být zpočátku vystoupení poměrně slušná, časem se ale začal vkrádat monotónní pocit bezradnosti. Pánové do toho sice dávali vše, jen na mě útočili povětšinou tupými noži. Ale co, snaha se taky počítá. Hlavně mě nebavil ten až do coru položený vokál. Ostatní fanoušci si to ale docela užívali. Já moc ne. Asi jsem na podobné provedení smrti už moc starej.

Lupara: The Widowmaker 

BEHEADED nastoupili na značky a smetli mě z povrchu zemského. Jejich kombinace klasického brutálního death metalu ve stylu SUFFOCATION, HATE ETERNAL, DIABOLIC, MORBID ANGEL pro mě byla ten večer chtěným, až do morku kostí proniknuvším zážitkem. Cítil jsem kolem páteře jemné chvění, mával pěstí do vzduchu a měl co dělat, abych nezahodil foťák a nedal se do šamanského tance. Malťané to rozjeli hezky po svém. Krutě, morbidně, nekompromisně. Koukáme na sebe s kolegy, co se potkáváme dole pod pódiem a uznale kýveme hlavou. Víme své! Podobné masakry stejně nelze moc popsat slovy, chce to je prožít reálně, s adrenalinem a tlakem v těle. Za mě osobně se jednalo o skvělý koncert s velmi drtivým účinkem. Dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Surovost, extrémní brutální death metalovou bolest a peklo. Vynikající to bylo!

VIDEO BEHEADED – omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound



Report, foto, video – HOUR OF PENANCE, BEHEADED, CHRIST AGONY – club Modrá Vopice – Prague – 10.3.2015

Návštěvnost čítala cca 60 death metalu chtivých fanoušků. Zvuk považuji za celkově v pořádku. Občas sice bylo něco moc nahlas, ale jinak za mě rozhodně palec nahoru, dobrá práce!

Beheaded
Ta naše malá česká (i zahraniční) „komunita“ death metalistů už se tak nějak víceméně zná podle obličejů, se spoustou máme dokonce mnoho společných zážitků. Pro mě jsou podobné večery hodně o setkávání se stejně naladěnými lidmi. Hrozně se na to vždycky těším a užil jsem si to i tentokrát. Patří vám za to, mí milí, nejen death metaloví přátelé, obrovský dík! Jsem rád, že jsem si taky mohl promluvit s někým normálním:)).

Organizace proběhla dle plánu na výbornou (i přes malé zdržení). Hard Bones Productions jsou již dnes považováni v našich kruzích za záruku kvality. V pátek se to opět potvrdilo. Díky pánové, tohle byla opravdu brutálně death metalová jednohubka pro gurmány.

Beheaded
Pak následuje pro mě asi nejneoblíbenější část večera. Přesun v noci domů do Plzně. Je to hodně o únavě, o cestě smradlavým metrem, o tom, nenapálit to na dálnici do svodidel. Piju cestou magnesiu, to abych alespoň trošku revitalizoval svoji mysl. Doplňuji hladový žaludek rychlými cukry a jakmile se objeví v dálce Plzeň, jsem moc rád. Starý pes, ploužící se setmělou dálnicí, napadá mě a přidávám volume na CD přehrávači. Do tmy mi řve Chris Reifert a AUTOPSY.

Beheaded
Když parkuji před domem, potkávám opilého obrovského metalistu s tričkem NIGHTWISH, který zabloudil z kempu na Bolevci (Metalfest). Ptá se mě, jak se mi to dnes líbilo a já mu popravdě odpovím, že hrozně moc. Jen asi každý mluvíme o jiném koncertě. Jdu domů spát a do snu si opět říkám, že stálo za to překonat lenost a vyrazit. Maniakální večírek, díky za něj!

Mr. Asphyx and fucking pineapple juice - I´m driver
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE

– author of photos Jakub Asphyx

Promotion!


info:

https://www.facebook.com/events/1261195457243500/?active_tab=posts


info:

https://www.facebook.com/events/590489971128726/

Recenze/review - NECROMORPH - Under The Flag (2016)


NECROMORPH - Under The Flag
CD 2016, Defying Danger Records

Death grindové vyhlazení mozkových závitů v podobě NECROMORPH mi dělá opravdu dobře. Včera jsme strávili s kolegy nějakou tu hodinu v pohostinství, otupěli jsme pivem a vykecali se do němoty. Potřebuji dnes nějakou jednodušší a šílenou muziku. Tihle němečtí maniaci, hrající ve stylu NAPALM DEATH, ROTTEN SOUND, NASUM, THE ROTTED mi sedli perfektně do nálady. Skvěle dolaďují to, co jsem se sebou napáchal. Bolí mě hlava, každý pohyb je utrpením, zavírají se mi oči únavou. Alkohol vyprchává velmi pomalu, jakoby se mu vůbec ode mě nechtělo. Němci hrají jednoduše, možná poněkud předvídavě, ale s potřebným tlakem, silou a energií. Znovu mi začínají podupávat nohy a postupně v sobě nacházím poslední zbytky odhodlání. Poslouchá se to velmi dobře, to vám povím.


Hudebně je to taková skoro až taneční záležitost do nějakého undergroundového klubu, nic převratného, ale riffy se sypou řádně a zasahují svůj cíl. Mám pro podobné odlehčené záležitosti občas slabost. Člověk si opravdu vyčistí hlavu, vylouhuje poslední zbytky zanesených informací, kterých je dnes všude tolik, že to někdy zkrátka nepoberu. "Každej je teď chytrej jak Google s Wikipedií dohromady": říkává s oblibou jeden můj kamarád. A má pravdu. S chutí se odpoutávám od všech sítí světa a ukrývám se do digitální tmy. Tady, někde v koutku mého pokoje na chalupě snad není žádný mobilní signál. Oproštěn od zbytečností si dávám do uší NECROMORPH a jsem spokojený. Takhle syrově, obyčejně, surově a nadšeně se kdysi hrávalo. "Under The Flag" je albem, které se rozhodně povedlo. Je to takový death grind na pohodu. 


sumarizace:

NECROMORPH letos nahráli album, které je doslova narvané šíleností. Ostré riffy, morbidní vokál a zběsilé tempo. Pro očistu vašeho mozku jako stvořené! Hudba zde připomíná svět po apokalypse. Zbylo nás jen pár věrných. Zbytek zemřel v nekonečných křečích. Brutalita, grindové pasáže a absolutní chaos. To jsou NECROMORPH. CD bych doporučil všem, kdo se chtějí pořádně rozsekat. Novinka je jako rána pěstí přímo do obličeje. Porazí vás a rozdrtí! Velmi dobře!

Asphyx says:

NECROMORPH recorded an album full of madness this year. Sharp riffs, morbid vocals and furious pace.  It is made for cleaning of your brain! The music here is like the world after the apocalypse. It has left  only a few devoted. The rest died in endless cramps. Brutality, grind passages and absolute chaos. These are NECROMORPHI would recommend this CD to everyone who wants to be cut up well. The news is like a punch in the face. It will defeat and crush you! Very well!

Tracklist:

1. 1f2 Rauschen (Braunes Rauschen)
2. Excrements Of The Sun
3. ToxicEnviroment
4. Massendelikt
5. VEI 8
6. End In Vomit
7. Workuta
8. Zivilisationsautismus
9. Eremitenland
10. Handle The Flag
11. Nogeun-ri
12. Freiheitszerstörer
13. Zersetzungsmaßnahme
14. Perfect Day In A Perfect World
15. Cold Dead Hands

Band:

VOCALS: FRITZ /// DRUMS: MICA /// GUITAR: KARL /// GUITAR: UFFE /// BASS: JOX

pátek 3. června 2016

Minirecenze/minireview - BEHEXEN - The Poisonous Path (2016)


BEHEXEN - The Poisonous Path
CD 2016, Debemur Morti Productions

Pokaždé, když někde čtu nebo vidím zprávu o tom, že křesťanští kněží provedli nějaké další zvěrstvo, dostávám velkou chuť na pořádný black metal. Není zase tolik lehké ho najít. Spousta slavných jmen kdysi tak poctivé scény se zmítá v nějakých post nesmyslech, staří bardi jsou vyšeptalí. Ještě ale existují smečky, které to nevzdaly a pořád dokážou obrátit kříže správným směrem. Pro finské BEHEXEN mám velkou slabost už spoustu let. Pánové sice asi už nevytvoří nic "nového", ale to já po nich ani nechci. Očekávám a také jsem dostal pořádnou porci odmítání Boha i ledových melodií. Finové jsou někde tam, kde kdysi byli GORGOROTH, případně WATAIN, SATANIC WARMASTER, ENTHRONED. Je to zkrátka klasika, ortodoxní přístup. A to mé maličkosti dělá moc dobře na černé duši. Nejsem sice v black metalu úplně kovaný, ale tím spíš si vybírám jen to, co mě opravdu zaujme. Na těchto černo-kněžích se mi líbí ta ohavná hra s melodiemi. 

Ze současného pohledu je novinka dobrým, možná někdy až příliš obyčejným albem, jenže když já mám zkrátka na podobnou černotu občas takovou chuť. Po BEHEXEN sahám hlavně z toho důvodu, že jim jejich tvorbu věřím. Kapela se umí vyhnout black metalovým pózám (zůstávají jen ty nezbytně nutné a chtěné) a nepůsobí jako její mnozí kolegové legračně.

Finští black metalisté BEHEXEN mě letos opět dostali. Novinka sice není ničím novým ani objevným, ale jedná se o velmi solidní tradiční práci. Kříže jsou obráceny směrem dolů, v kostelech hoří hříchy všech kněží. BEHEXEN si mě získali svým ortodoxním přístupem, ledovými melodiemi a temnou silou. Finské okultní a blasfemické rituály znovu ožívají. Zapalte ohně a rouhejte se všem pokrytcům! BEHEXEN nahráli velice povedené album plné hrozivé černoty. Vítejte na další skvělé černé mši!



Asphyx says:

Finnish black metallers BEHEXEN got me this year again. The news is nothing new or revealing, but the point is that it's a very solid traditional work. Crosses are turned downwards, there're burning the sins of all priests  in the churchesBEHEXEN got me with their orthodox approach, icy melodies and dark energy. Finnish occult rituals and blasphemy come to life. Light the fire and blaspheme against all hypocrites! BEHEXEN  recorded very well done album full of  horrible blackness. Welcome to another great black mass!

čtvrtek 2. června 2016

Rozhovor - MORTAL CABINET pokřtí "Formulæ" - nové album legendárních MASTER'S HAMMER!

autor fotografie - Jiří Kocian

Ptal se Michal Kafe, děkujeme!
Odpovídal Franta Štorm, děkujeme!

Zajímavá událost se chystá na první červnovou sobotu. V pražském klubu Storm proběhne koncert extravagantního tria Mortal Cabinet a vše bude vyšperkováno křtem nového alba kultovních Master´s Hammer. Za podpory Stínů plamenů se fanoušci dočkají i dvou hitů z repertoáru této legendy domácího i světového věhlasu. Slovo dostává mistr František Štorm. „Hrát zase i s Master´s Hammer by mě lákalo,“ říká v rozhovoru a oživuje tak už zhaslou jiskřičku naděje, že bychom mohli MH vidět naživo. „Otázka směřuje na Necrococka,“ dodává. 

Františku, kdy se zrodila myšlenka na nové album Master´s Hammer "Formulae"?

Inspirace teď přichází samovolně, mám takové zvláštní období. Vakuum po Vagusovi mi vyplnil Mortal Cabinet a hned potom jsem měl chuť na něco niternějšího, experimentálnějšího. Na Formulích se ale vyskytují náměty, které nosím v hlavě už několik let. Například "Durga chce pít" mě pronásleduje jako žíznivá mantra na rozpálené pláži už po několik sezón. Jiné písně jako například Shy Gecko, Arachnid, Podburka, Ukolébavka jsem napsal celé kompletně teď v Indii, song Maso z kosmu již po návratu v Domaníně, ač jeho základní beaty byly hotovy už na podzim. Obvykle ale zapomenu, kdy jsem co dělal a ani to není důležité, aktuálnost neřeším.

ukázky z nového alba MASTER'S HAMMER - "Formulæ" zde/ stream from new album MASTER'S HAMMER - "Formulæ" listen here:
Dříve jste zmiňoval, že byste rád opět udělal koncepční album. Má Formulae nějakou dějovou linku či podobné téma?

​Koncepční album je tady, jsou to "jednoduchá zaklínadla k vyvolávání duchů, jednoduché popěvky ​pro každodenní upotřebení" jak zní stručný podtitul Formulí. Hledejte magii v každodenním životě, ve slovech, v činech, najednou zjistíte, že máte moc. Prohlašte váš den za krásný a bude. A přirozeně naopak. Zabalte nemoc do papíru, zapalte, hoďte do jámy a neduh zmizí. Když zpívám, že je třeba "vykuchat své trýznitele" tak to berte jako mantru svobody. Mozek bezpochyby řídí vaše tělo, dopřejte mozku magii a budete silnější.



Určitě se můžeme těšit na vaše originální texty...

​Opsal jsem tu a tam bezděky nějaké - ovšem nikoli doslovné - klišé z dekadentního symbolismu​, otírám si hubu o dva úžasné české malíře, v mělké bažině mého veršotepectví se dusí každá vyšší myšlenka, zatímco infantilní popěvky, mylně považované autorem za vtipný nadhled, jen odhalují suché dno jeho imaginace.

Jak jste zmiňoval, část alba jste tedy napsal na dovolené v Indii a část pak v domácím prostředí?

​Ty dva pojmy moc neznám - nikdy jsem dovolenou neměl. Jaký je režim dne takové normální dovolené?​ Rád bych to zkusil. "Domácí prostředí" znamená pohodlí, nemůžu se tam dokopat k tvorbě. Nejlepší texty jsem napsal v lese, v autě a při koupání v moři. Jeden song jsem komponoval dokonce v letadle a taky podle toho vypadá. Mě stačí vypadnout do přírody a hned píšu.​​


MASTER'S HAMMER
Kdo vás při nahrávání s Necrocockem doplnil?

​Honza Kapák, ten luxusní metalovej bubeník. A dal si moc záležet. Vedle toho tam máme hosta Václava Matase z Domanína a jeho skvělé dobro. Dobro je dobré k vyvážení zla.

Navazuje podle vás Formulae na Vagus Vetus, jako toto album plynule navazovalo na Konve?

​Myslím, že navazuje na vše, co jsme kdy tropili​, je možná zvukově barevnější než Konve i Vagus. Cílem byl vzduch jako živel, Vagus byl Země, viz barevnost obalů, ostatní musí posoudit posluchači.

Je album opět plné vašich originálních kreseb?

​Já tvořím grafiku s kytarou na klíně, při práci na kresbách a rytinách mám pořád puštěnou hudbu nebo si zpívám, zvuk a obraz je jedno a totéž. Ano, obaly jsou hodně ilustrované, já na to kladu důraz z velmi vážných důvodů. Lidi všechno stahují, ale nestáhnou unikátní výtvarný fetiš, kterýho jsem se iniciačně dotkl, má úplně jinou energii než digitální soubor.



Co to na obalu vylézá z onoho prapodivného stromu?

​Zjevilo se mi to 19. dubna v noci v Domaníně, sledoval jsem nějaký film a najednou v rohu místnosti stála na malý okamžik tahle potvora s tělem ryby a rukama jakoby z palem nebo agave, nevím, lesklá, šedá socha. Její spatřený původní tvar je uvnitř po otevření digipaku​, na vnějším jsem jí jen roztáhl křídla, protože vím, že pak odletěla domů na své nádherně zdobené lodi. Nepochybně autosugesce, hned jsem to poslal Necrocockovi a ten prohlásil, že máme obal.

Ohlásili jste křest na 4. červen v rámci show Mortal Cabinet. Nepotěšíte fanoušky i nějakými skladbami z Formulae?

​Zazní starší věci, co už lidi znají, pomůžou nám s tím i Stíny Plamenů. S Mortal Kabinetem zkoušíme taky něco od Master´s Hammer, ale obecně si myslím, že každá kapela si má hrát vlastní písně. Teď narychlo jen plníme přání fans.

Mortal Cabinet vystoupí i na Brutalu, tedy doposud největší akce v historii této kapely. Připravíte si  něco speciálního?

​Ano, ta příležitost je dobrá.​


První koncert Mortal Cabinet proběhl loni v listopadu. Kdy naposledy před tímto pražským koncertem jste naposledy stál s kytarou na pódiu?

Vzpomínám, že v roce 1992 s Master´s Hammer.

Chcete říct, že mezi těmi dvěma živými vystoupeními byla třiadvacetiletá pauza?

Jojo. Už si to tolik nepamatuju, ty začátky devadesátých let, ale bylo to tehdy třeba tak, že já jsem zpíval nějakou úplně jinou písničku, než měla být, kytarista měl vytaženou šňůru, takže hrál na sucho nebo vůbec nebyl slyšet, bubeník vůbec netrefil na scénu, natož potom do bubnu…

Během té doby, co jste přestali s Master´s Hammer koncertovat se vás lidé neustále ptali, kdy zase začnete. Už tohle postupem času utichlo? Když i na webu máte jasně napsáno, že jste pouze studiovým projektem.

V rozhovorech se k tomu všichni samozřejmě neustále vraceli. A teď se zvedla nová vlna dotazů, po koncertech s Mortal Cabinet. Já si nemohl dojít ani pro pivo. Zatklo mě několik lidí, že se chtějí fotit a kdy že už budeme proboha doprdele konečně zase hrát s Master´s Hammer. Mě by to problém nedělalo, ale zeptejte se na to Necrococka. Já ho považuju za spoluiniciátora těch blbostí, které s Master´s Hammer děláme. On funguje především jako takový dobrý kritik, druhé ucho, je výborný aranžér. Já se přistihl, že ty jeho harmonie, jeho rukopis napodobuju v některých pasážích. Takže otázka směřuje spíš na něj. Co se týče dalších muzikantů, tak ty můžu snadno najít, ale on je takovej stydlivej a lidi mu totiž smrděj a jsou odporní. Takhle to je. V tom má částečně pravdu, ale proč bychom jim to nemohli říct přímo do ksichtu?


Mortal Cabinet
Takže vás by to zase lákalo?

Ano, lákalo. Je to příjemný, je to velká sranda, ale zrovna nedávno jsem si počítal jednu věc. Ono je to 85 procent času ježdění a stěhování. Taháte aparát, kabely a běda, jak nějaká krabička nebo hejblátko nefunguje. Musíš vozit pořád dvě kytary s novýma strunama a podobně. Vopruz. Počítal jsem to, a jak jsme hráli s Mortal Cabinet v Brně, tak to bylo dvanáct a půl hodiny na cestě a stěhování včetně nějaké večeře a hráli jsme necelou hodinu. Nicméně ten pocit z živýho hraní byl dobrej. To nebudu vykládat žádnýmu muzikantovi, protože ti to dobře vědí, že dokud nevylezou před publikum, tak neví vůbec nic. Studioví muzikanti se o tohle ochuzujou.

Jak se vůbec dala tahle na první pohled nesourodá trojice Mortal Cabinet dohromady?

Chtěli jsme nasrat pár zmrdů a u toho se pobavit. Což se nám podařilo třeba hned při našich historicky prvních koncertech. Tak například při křtu desky v pražském Rock Café, kdy nám to pokřtil Franta Skála tím, že tu desku vytáhl a prostě jí poblil. Řezník to pak hodil mezi lidi. Tohle je způsob zábavy, který nás všechny sbližuje dohromady. Je to také rebelie. Nechci mluvit o angažovaném nasazení, ale vzpomínám si, že v raných devadesátkách, kdy jsem měl kapelu, ta motivace byla dost podobná. Zkrátka vybočit a bavit se. A pokud možno, tak bavit i lidi. Jestli je to bavilo, tak je to jedině dobře.



A bavilo?

Asi jo. Když jsem je viděl, jak tam lítají v kotli, tak to bylo bezvadný. Jak jste říkal nesourodá trojice, tak to je možná z toho oldschoolovýho úhlu pohledu, protože třeba metalisti nesnáší rap a příznivci EBM metal. Dnes už to ale tak není, chtěli jsme právě tyhle tři tábory přivést do jednoho publika. A to se povedlo.

Děkujeme za rozhovor.

https://www.facebook.com/MastersHammerOfficial

info - concert Mortal Cabinet, Stíny Plamenů:

Recenze/review - GUTTER INSTINCT - Age of the Fanatics (2016)



GUTTER INSTINCT - Age of the Fanatics
CD 2016, Prosthetic Records

Damnofobie je strach z věčného zatracení či pekelných trestů.

Pokud touto chorobou trpíte, neopovažujte se k novince švédských GUTTER INSTINCT ani přiblížit. Jinak budete prokleti, zatraceni a shoříte ohněm pekelným v šílených křečích. Ze starého hrobu opět trčí kostnatý pařát. U nás na death metalovém severu běžná věc. Přijímám nabízenou dlaň a jsem stažen do víru chřestícího a temného šelestu smrti. Na to, že se jedná teprve o první album, je nebývale ostré, chladivé a plné odkazů na DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, GRAVE, ale i nověji GRAVE MIASMA, BLACK WITCHERY, TEITANBLOOD, BOLZER. Navíc pak, jako nějaké hnilobné koření je přidáno velké množství tmy. Vy, kdo máte z podobných záležitostí obavy, tak se raději pokřižujte. Jinak budete pohlceni a zatraceni jako já. Peklo opět otevřelo svůj chřtán.




Death metal v podání GUTTER INSTINCT je nebývale pulsující, zákeřný, ošklivý ze samé své podstaty. Nic pro slabé povahy a přemýšlivé jedince. Tady se útočí rovnou a bez vyzvání. Dostanete pěstí přímo do obličeje, budete rozsekáni, rozdrceni a budete mít co dělat, abyste se dali nějakou dobu dohromady. "Age of the Fanatics" je albem, které mě opravdu rozložilo, dával jsem si ho nejraději do žil takhle k večeru, když se začala nad městem snášet mlha smíchaná se smogem. GUTTER INSTINCT uchopili dávná poselství po svém, morbidně a rouhavě. Pro mnohé z vás bude tahle prvotina lehce nepřístupná, ale když vydržíte, uslyšíte pravé, reálné ozvěny za záhrobí. Nahrávka je nášlapnou minou, dunivým překvapením a velmi dobře poslouchatelnou záležitostí. Pokud vaše srdce tepe ve stejně shnilém rytmu, tak neváhejte. Jen nesmíte trpět damnofobií. GUTTER INSTINCT jsou kreatury, které vám půjdou po krku. Bez slitování.


sumarizace:

Máte rádi starý, morbidní a prašivý death metal? Navštěvujete s chutí old school death metalové koncerty a je vám milejší ostrý riff, před moderní a technickou smrtí? Tak potom jsou pro vás GUTTER INSTINCT jako stvoření. Jejich novinka sice rozhodně nepřináší nic nového, ale předkládá nám staré pořádky v death metalu takovým způsobem, že budete doslova uhranuti. Odkazy starých poctivých kapel, chorobný hlas, obrovské nasazení a zběsilost. Tohle všechno mě při novince "Age of the Fanatics" napadá. Procházíme se spolu s kapelou po starém pohřebišti, vyzvedáváme z hrobů alba z devadesátých let a přidáváme lehce modernější zvuk. Při poslechu je smrt tak blízko! Tančíme na hrobech s těmi nejkrásnějšími zombie. Old school death metal, který je prašivý, jako víko od staré rakve! Velmi dobře!

Asphyx says:

Do you like an old, morbid and manger death metal? Do you like to go to old school death metal concerts and you like more a sharp riff than a modern and technical death? The GUTTER INSTINCT are here for you. This new album doesn´t make something original, however it brings us the old manners of death metal in a way you would love. Links to an old faithful bands, sick voice, a huge drive and furiousness. This is what I think about while listening the "Age of the Fanatics". We are walking in an old graveyard and we are picking up albums from the 90th from graves and we adding some more modern sounds. While listening to this album death is near! We are dancing on graves with the most beautiful zombies. An old school death metal which is manger like a lid of an old coffin! Very good!


Tracklist:
1. Leper Beholder
2. Age Of The Fanatics
3. Bloodstorms
4. No Place For The Cross
5. Bridge Of Broken Bones
6. An Ending In Fire
7. Death Cult
8. Counter-Culture
9. Faith Junkies
10. Exile

Band:

Thomas E - Vocals / Oscar P - Guitars / Hannes H - Guitars / Simon I - Bass / Ola H - Drums

Recenze/review - AUTOKRATOR - The Obedience to Authority (2016)


AUTOKRATOR - The Obedience to Authority
CD 2016, Godz ov War Productions

Nekonečné křeče, pomalu zahnívající mozek, strach, děs, utrpení. Bažina plná lidského hnusu, temnota a hlavně Smrt. Někde tam na konci našich zmatených a často trním dlážděných cest je absolutní tma. Přetransformovaná v ležatou osmičku, ve střepy rozbité na milióny kousíčků. 

Jestli máte v sobě kousek odvahy, hrdosti a odhodlání, dovolil bych si vám dnes představit francouzskou nihilistickou skupinu AUTOKRATOR, která přesně naplňuje podstatu úvodních slov. Je to extrém, povýšený na rouhání, na deprese, vyvěrající až odněkud z černého svědomí naší historie. Hudba je protkána špínou alá PORTAL, MITOCHONDRION, IMPETUOUS RITUAL, IGNIVOMOUS a dalšími našeptávači. Kombinace starého death metalu, doomu, drone vsuvek dělá z letošního alba zajímavý zážitek. Ne nutně příjemný, ale rozhodně vás donutí k přemýšlení. Není to čisté, ukázkové a jasné hmatatelné zlo. tentokrát si ten pocit beznaděje musíte zasloužit. Poslech je to z mé strany mnohdy náročný až odmítavý, přesto svým způsobem napínavý.



Můj pokoj je zahalený do podivné tmy. Před chvílí jsem viděl ohavný dokument o druhé světové válce a aby toho nebylo málo, přešel jsem z černobílého filmu rovnou do světa AUTOKRATOR. Znepokojivé pocity pořád zůstávají. Chodbami celého bytu se šourají postavy bez tváří, někdo na mě sahá ze stěn a do vany mi nemrtví složili hromadu hnijících kostí. Říká se, že strach máme uložený každý někde uvnitř sobě, záleží jen na tom, kdy vyleze na povrch. Při "The Obedience to Authority" zažívám stavy podobné těm, které se dostavují při průchodu temným podchodem v opuštěné části města. Ruce sevřené v pěst, klíče mezi prsty a ostražitost pro jistotu ve všech smyslech. Podobné desky se nebudou asi líbit příliš velkému množství lidí, jsou moc nepřístupné, zvukově záměrně nedokonalé a svým způsobem hrozně smutné, někdy už za hranou vstřebatelnosti. Pokud si na podobné záležitosti potrpíte, zakryjte svoji tvář do kápě a vydejte se spolu s námi na nekonečnou stezku plnou utrpení.



sumarizace:

AUTOKRATOR na své druhé dlouhohrající desce působí jako vyslanci temnot! Album připomíná ozvěny ze samotného podsvětí. Nihilisticky znějící motivy, chorobný vokál, smrt ve vašich očích. Všechno tohle na novince naleznete. Doslova mě fascinuje zlá a ošklivá nálada celé nahrávky. Takhle nějak si představuji, že zní samotné peklo. AUTOKRATOR se pohybují na hranici mezi naším a oním světem s morbidní elegancí. Hudba zde připomíná zápach zahnívajícího masa, zákeřnou nemoc, po které začnete hnisat zaživa. Je jako prasklý vřed, plný špíny a zkažené krve. Death metal, který vás přenese do záhrobí! Absolutní inferno!

Asphyx says:

AUTOKRATOR are on their second full-length album like envois of darkness! The album recalls the echoes from the underworld itself. Nihilistic sounding themes, morbid vocals, death in your eyes. All these can you find on the new album. I'm fascinated by bad and ugly mood of the record. This is how I imagine sounds of hellAUTOKRATOR move on the border between our and other world with morbid elegance. The music here reminds the smell of rotting meat, insidious disease, because of you start to fester alive. It's like a ruptured ulcer, full of dirt and rotten blood. Death metal, which takes you to Hades! Absolute inferno!



Tracklist:
01. Chapter I
02. Chapter II
03. Chapter III
04. Chapter IV
05. Chapter V
06. Chapter VI
07. Chapter VII
08. Chapter VIII


Time: 36:11



Band:

 L.F : Guitar David Bailey : Vocals 


středa 1. června 2016

Recenze/review - KATALEPSY - Gravenous Hour (2016)


KATALEPSY - Gravenous Hour 
CD 2016, Unique Leader Records

V buddhistické kultuře je smrt chápána jako znovuzrození a tomuto pohledu na umírání jsou tedy uzpůsobené i pohřební rituály. Ty jsou započaty ještě před smrtí, čímž má být usnadněno odloučení těla od duše. Umírající je položen do polohy zvané „spící lev“ což je pozice, v které naposledy vydechl Buddha. Pokoj je vybaven rituálními předměty a zbožnými obrazy, zapalují se vonné tyčinky a rodina a mnich zpívají umírajícímu mantry.

V okamžiku smrti svlaží přítomný mnich rty zemřelého vodou. Tři další dny se těla nikdo nedotýká, tělo zůstává doma a je poté pečlivě omyto a oblečeno. Mnich po smrti předčítá po dobu devětačtyřiceti dnů pasáže z Knihy mrtvých (nejprve nad zemřelým, poté nad jeho podobiznou).

V jejich kultuře není zvykem používat rakev, tělo se položí na konstrukci z proutí a je přes ně přehozena pouze čistá látka.

Způsoby pohřbívání v buddhistické kultuře:
• Pohřeb „do větru“ - tělo je rozčtvrceno
• Pohřeb „do vody“ - vhozeni do řeky, nebo jezera
• Pohřeb „do ohně“ - kremace
• Pohřeb „do země“- pohřeb do hrobu bez rakve


Přesně tuhle definici jsem si musel při poslechu novinky ruských brutalistů KATALEPSY vyhledat. Jejich hudba je totiž neskutečně krutá, ošklivá, dunivá, nekompromisní a zažíval jsem u ní imaginární pocity čtvrcení mého těla. Je v ní obsaženo všechno současné extrémní metalové zlo a ještě ke všemu se hrozně "příjemně" poslouchá. Je to svým způsobem skvělé řemeslo, kumšt, který vás k sobě na dlouhou dobu připoutá a neupustí. Kapela již na minulém albu "Autopsychosis" (2013) začala pomalu opouštět "tupý" slam a začala hrát trošku jako z jiného světa. Ostře, technicky, přesto jasně a zřetelně. Pokud máte rádi třeba PATHOLOGY, DEVOURMENT, KRONOS, DEFEATED SANITY, DISENTOMB, PROSTITUTE DISFIGUREMENT a spousty dalších hudebních extrémistů, mohli byste být na výsost spokojeni. Stejně jako já. Letos se totiž Rusové přetransformovali v jednu z nejlepších současných brutálních skupin. Tak to zkrátka zrovna teď cítím a jak vidno, ještě dlouho s tím nic neudělám. 



Ona je novinka úžasná právě v tom, že je ortodoxní a progresivní zároveň, ostrá a melodická současně. KATALEPSY se povedlo nahrát nebývale pestré album, tedy co se alespoň jejich žánru týká. Velmi osvěžující jsou groovy pasáže, různé zpomalovací a brzdící riffy, i kanální hlas. Přiznám se, že nejvíc se soustředím na kytary, které jsou tak výborné, že bych je dokázal poslouchat do skonání světa. Ostatní ale jen nesekundují, oni dodávají další a další morbidní rozměr. Způsobů, jak zmasakrovat lidstvo je velká spousta. Rusové zvolili hodně bolestivý přístup. Jejich death metal je plný apokalypsy, temné energie, která vyvěrá přímo z jejich talentu. Nemůžu se novinky nabažit, pořád ji protáčím dokola a vše ostatní jde bokem. Je to jako prokletí, brutální diamant, spadlý odněkud z vesmíru. Je dokonale vybroušený a přitažlivý. Přesně jako letošní počin KATALEPSY. Jděte a slyšte slova o apokalypse lidské mysli! Tohle album mě jen tak nepustí.



sumarizace:

KATALEPSY na letošním albu zhudebnili zlo a apokalypsu. Technicky náročné pasáže se střídají s temnými vyhrávkami a svět je při poslechu náhle hodně černý. Vynikající zvuk, perfektní produkce a všude se vznášející opar z nenávisti. Přesně takové jsou moje pocity z nové desky "Gravenous Hour". Působí jako bodnutí nožem do břišní dutiny, jako úder pěstí na solar plexus. Procházíte se spálenou zemí a zdá se, že jste poslední člověk na zemi. "Gravenous Hour" je soundtrackem ke konci světa. Zkáza, apokalypsa, smrt. Nic víc už nečekejte. Perfektní kytarová práce, bicí party od skvělého bubeníka a vokál ze záhrobí. "Gravenous Hour" přináší jen utrpení, nářek nevinných a beznaděj. Nic jiného zde nečekejte. Zlo zase jednou zvítězilo a KATALEPSY jej přenesli na hudební nosič. Death metalové album, na kterém byla zhmotněna apokalypsa! Vynikající!


Asphyx says:


KATALEPSY have set the evil and apocalypse to music on their new album. The parts, that are technically difficult, are changing with  those dark and the world is very black when listening. Excellent sound, great production and mist of hate everywhere. These are my feelings from the new record "Gravenous Hour". It is like stabbing with the knife to the belly, like a punch. You are going through the burnt land, you seem to be the last man on the world. Destruction, Apocalypse, Death. Don´t expect more. Perfect guitat, perfect drums from the drummer and vocals from the other world. "Gravenous Hour" brings suffering, despair and crying of innocents. The evil wins once again and KATALEPSY gives it on an album. Death metal album incarnating the Apocalypse. Great!


Tracklist:
1. In The Dark Of Stars
2. Blinded Sultan
3. To The Lords Of Nihil
4. Critical Black Mass
5. The Long Bright Darkness
6. Monastery Of Nothing
7. After Omega
8. Grave New World
9. Ghoul Inquisitor
10. Tephra
11. In The River Of Red

Band:
Anatoly Shishilov - basa
Anton Garasiev - kytara
Dmitry - kytara
Evgeny Novikov - bicí
Igor Filimontsev - zpěv

Minirecenze/minireview - WOLFPACK 44 - The Scourge (2016)


WOLFPACK 44 - The Scourge
CD 2016, Deadlight Entertainment

Satane, ty vládče všeho míra, dnes tě budeme velebit, budeme se ti klanět a modlit se k tobě. Tedy alespoň na nové desce super - skupiny WOLFPACK 44. Velmi temná, obskurní záležitost, to vám povím. Black metalisté z DARK FUNERAL, KULT OV AZAZEL, THE ELECTRIC HELLFIRE CLUB, COVEN a DEMONIC CHRIST opentlili svoje syrové riffy industriální pavučinou a máme zde před sebou prvotinu, která je chladná jako opuštěný, čerstvě vykopaný hrob. Nalezneme zde mocné nástupy, odlidštěnost, mnoho symbolů. Uslyšíte i spoustu klasického reálného death metalu. Zazní teatrální riffy, pneumatický rytmus, mohutný hlas.

Hudba by se dala charakterizovat jako satanistická - industriální - death metalová - blacková - psychotická a nenávistně ďábelská. Atmosféra strachu, beznaděje a studených opuštěných továrních hal je budována postupně. Pokud na tuhle morbidní hru přistoupíte, budete ztraceni, budete se bát, budete se na svět dívat očima krvelačné šelmy. Pánové se nebojí ničeho, jsou těžko zařaditelní, i když čerpají hlavně z klasických postupů. Skvělý je zvuk, oceňuji vokály, které jsou jedním slovem skvostné (pokud se to tedy dá o téhle sebrance vůbec napsat). Chvílemi se jen tak brnká, deptá se ledovými motivy, pak náhle jakoby někdo zapálil sud s benzínem. Plápoláme ve větru a je nám všechno jedno. Přenos emocí u téhle desky funguje na výbornou! 

Sumarizace:

Tahle to vypadá, když potká Satan řezníka a naštvaný stroj. Výsledkem je hudba WOLFPACK 44, která je studená i vařící zároveň, ostrá i chladivá. Přiznám se, že jsem zcela podlehl. Industiálno se potkává s death metalem, blackem i podsvětím. Na povrch vylézají zběsilé zrůdy a jdou nám po krku. Perfektní je zvuk, nápady i hlas. Celkově pak zní nahrávka jako ozvěna ze záhrobí. Připadám si, jako by mě právě někdo řezal nožem do břicha! Vynikající záležitost, která probudí vaše noční můry! Budete prokleti!


Asphyx says:

This is what happens when Satan meets a butcher and a mad machine. The result is the music of  WOLFPACK 44 which is cold and boiling at the same time, sharp and cool. I admit that I am completely lost. Industrial meets death metal, black metal and the underworld. There're frantic freaks coming out to the ground and we are after us. The sound, ideas and voice are perfect, . Overall, the record sounds like an echo from the grave. I feel like someone has just cut me with a knife in the belly! An excellent issue that wakes up your nightmares! You will be cursed!


Album Line-up: 
Ravensbrück: guitars, bass, electronics
Xes: vocals, guitars
Sorath: live bass
Grandier: live drums 

Track list: 

1.    The Wolf is Loose - Intro
2.    The Black March
3.    Rituale Romanum (ft. Dana Duffey from Demonic Christ)
4.    Dark Mountain (ft. Rev Thomas Thorn from The Electric Hellfire Club)
5.    Chamber of Nightmares (ft. Lord Ahriman and Chaq Mol from Dark Funeral)
6.    The 18th Enochian Key
7.    By Serpents Beguiled
8.    To the Devil a Daughter (ft. Jinx Dawson from Coven)
9.    Iron Dream
10.  The Enemy Below (ft. Rev Thomas Thorn from The Electric Hellfire Club)

TWITTER