DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 3. dubna 2017

Interview - MORDUM - We are an unknown band, so we believe that there will be more concerts in the future thanks to the new album.


Recenze/review - MORDUM - And What Is the Truth? (2017)

Translated by Markéta, thank you!

The interview was answered by Ľubo and Roman.

Ave MORDUM! I have not found any interview in Czech with you from a recent time. So firstly, I would like you to introduce your band to readers who do not know you. You may start from the beginning and walk us through the entire history of MORDUM.

Roman: Ave metal. I am Roman Köröši. Me and Števo Andraščík founded MORDUM in 1991. MORDUM has done this so far:

1991 – Demo Psychic Dissection
1992 – Spiritual Necropsy
1995 – System
2000 – Destroy future

We recorded Egoism in 1996-97 but we did not published the CD. But I should start since the beginning. When we created the band there was 3 of us playing. Števo Andraščík – bass, vox; Marcel Pochanič – drums; me – guitar. In 1993 there was a slight change of member of the band and the drummer was Gabi Antal, bass player was Marek Beluško and Števo took the guitar. I still had my guitar. We recorded “Demo Systems” in Exponent studio in Šulekov by Leopoldov. We published the album with our own money and it was a cassette version in 1000 pieces. We have had the material for a new CD prepared in 1996. It was supposed to be named “Egoism”, however we did not manage to finish more than just a record of a testing version. There were some disagreements about our near future which made me leave MORDUM in 1997. I founded a new band called CARNAL. However, MORDUM continued in playing in this line-up: Števo, Marek, Dodi from ERYTROSY played the drums and Roman Mezey played the guitar. These guys recorded the album “Destroy Future”. MORDUM ended in 2001. Gabi convinced us to re-birth the band in 2012 so in 2013 we decided to play again in the original line-up. Števo left the band after a year because there were some failures in certain agreements. He was replaced by Lubo Lokša (ex-CONTEMPT). Gabi had some operations (like 5 or 6) between 2014 and 2015. And finally, in 2016 we started to record our new material called “…and what is the truth?”. We have just changed our bass player because Marek left the band (he is familiar with the reasons why and it was mutual and in a good atmosphere). We actually cooperate even now and his spot was replaced by Richard Dermek who plays also in INFER from Košice.


How did MORDUM composed new songs for this year´s album “And What is the Truth?”? How was the whole process of making the new material? Who is the author of the music?

Roman: The only author of our music is always MORDUM. Riffs come from my head but the final product was always done during our rehearsals. Sometimes it took us like 15 minutes but sometimes a month. Everyone just tuck something there and the final agreement is always in the end. We all have to like it. So the author of the music is MORDUM.

The first thing that caught my attention was the great cover of “And What is the True?”. Please, tell us something about the author. Why did you choose this artist? Did you chose from something which was already done or the artist did something new just for you? For example, did the author hear the album before just for some inspiration?

Ľubo: We gave the artist an idea of what it was supposed to be on the cover. It was done by a former classmate of our bass player Marek. Her name is Alena Hrabinská and she has already drawn a cover for his book Please no disco tonight. But of course, she drawn something completely different. Not just a little bit different, but completely different. However, it express the exact message we wanted it to express and we loved her work. So in the end we just went for it and bought the painting. And I believe it was a good idea. And also the cover has a great feedback.


The sound of this album is great. It is dark, cold and sharp at the same time. Which studio did you choose for recording? Were you, as a band, able to do some changes in the final sound and mastering?

Ľubo: We recorded the album in our home studio so we were able to change whatever we wanted…We even recorded the album 3 times because we were moving places and the software just shut down. So we had to do it again. Well at least we have some experiences now.

The lyrics in death metal are sometimes underrated. What are the lyrics on the new album about? Who is the author of the lyrics? Do you want to send some message with your lyrics?

Ľubo: There is no special message in our lyrics, haha. The lyrics express unhappy things in this world like wars, mankind manipulation and things like that. The author of most of our lyrics was Roman and some of them were written by Marek or me.

The new album was released in Czech label called Support Underground. Why did you choose this label? Are you satisfied with their work?

We were actually pushed into working with Support Underground. Martin Lukáč has once said: “Give it to Koník to Support Underground. He is the right good and he will definitely like it. He will help you.” And he was right. Kiník offered us a cooperation immediately and also a releasing of the material. We own him a big thanks. We just have to hope that people will like our CD and they will be interested in it. We are definitely satisfied.

I think that “And What is the Truth” would look great on vinyl. Have you thought about that? What about you and LP records? Are you a collector?

Roman: It is generally known that there is nothing better than vinyl. I don´t collect them. However Koník said that there is the opportunity to do vinyl. Making this is a very expensive thing and it is too soon to speak about if it is worth it or not. Personally, I would love to have it in vinyl. Basically, the process of making would be possible if people would be very interested in it.

Looking at your discography there is not many albums. Correct me if I am wrong but there are only 2 demos and this year´s album. That is not a lot considering you have been playing since 1991 (with the break in 2000-2015). Why is that? There was no time, money or ideas?

Roman:

1991 Psychic Dissecton (not released) demo
1992 Spiritual Necropsy (not released) demo
1995 Systems Demo cassette
1997 Egoism (not released)
2000 Destroy Future cassette/cd – but I can´t say anything about this because I was not in the band.

That is not a lot because we did not recorded everything we composed. We had a very strong opinions about what will go on albums and what will not. We made a lot of songs and never played them publically. We played not only death metal but also other projects which were lost in time. We did that at the time when we felt that metal was too much for us. It was some kind of relaxation. And also Gabi was playing in other bands. There were also other things but we don´t want to talk about them. I left MORDUM in 1998. I had my own band and we played till 2004. And then my son was born which changed everything and I wanted to spend my free time with my family. My daughter was born in 2007. I started to play after they grew up a little bit. I did not have my guitar in my hands for like 9 years.


How about MORDUM and concerts? As I saw online you don´t play that much. I know that it is mostly financially difficult but have you thought about some bigger tour?

Ľubo: We started to do concerts a year ago because our drummer had some healthy problems and also…we had no album. We did not have anything physical to play on concerts. Actually, we are an unknown band…so we believe that there will be more concerts in the future thanks to the new album.

People in the Czech Republic always complain how there is not enough people on concerts. How is the attendance at your concerts? I am interested in how is it in Slovakia. Do people go on death metal concerts? Do you prefer smaller clubs or bigger festivals?

Ľubo: It is the same in Slovakia. People complain when there is not enough concerts or they complain that it is expensive. There is a lot of concerts in Košice so people go or they don´t, it is unforeseeable. It is impossible to predict how many people will come. It is sad but you have to have 1 or 2 concerts maximum in the west because there are people who don´t have too much money to spend. Usually we have like 3 or 4 bigger concerts per month. That is also the reason why they don´t go on concerts. But they are also lazy, haha. We haven´t had many concerts during our new era because we are still at the beginning. We have only played in clubs and not at festivals. Personally, I prefer clubs.

I really like your Bandzone profile where you have “band information”. I especially like this motto: “Metal is not music. It is a noise which is made by monster for monsters” (my mum). When I read through the article I feel that the old days are breathing at me. However, we have 2017 now and metal and its fans are in a different place. How about MORDUM and their look at today´s music world? Has it changed a lot?

Ľubo: It is a motto from the book Please no disco tonight. Marek describes how the band was born and the good stories from the 90s. You should read the book because it is written in a very interesting style. It is also funny although there are some parts when you have no idea what is happening, haha. Exactly as you said, you can feel the old times breathing at you. Who has changed? The world is faster and what is happening is like from a bad dream. About music: when we were young you just came from school and went to play in a band. But now you have a different responsibilities, kids and so on. Everything needs time but we are trying to do rehearsals as often as we can. We try to play 3x per week but there are times when we just don´t have enough time, but that is life…

Let´s look back again for a second…What was the first impulse in your life to create a band? Why did you chose brutal technical death metal? That is not the style of music which would bring you “fame” in life.

Roman: Haha, well I know what you mean by “fame”. We started the band around 1990. At that time there were famous bands in Košice: XIBALBA, KELT, RITUÁL, RAKVES, BEER and so on. There were also more. Števo and I went to a lot of concerts and we just fell in love with it and said that we would do that too. At first we had guitars which were out of tune but we just did not know that you should tune them (haha). We started with classic guitars. And that it was really fast (we played every day for like 6 hours and 10 hours during the weekends) and we had our first concerts in 1991. I was 16 and this music is about energy which I always feel when I play. And we also play what we know the best. There is nobody who got rich over death metal but that is because the majority of people listens to some gay music (haha). But now, we are at the age when we don´t need to hurry anything or make ourselves nervous over some stupid things. And also, it is never late for fame but our lives thought us that a person should be happy in his life with what he has and not what he has not. Personally, I don´t have a helicopter (haha).

Does MORDUM have some goal? It might be a famous label or playing with SUFFOCATION.

Ľubo: hehe, well goals…it would be nice to play in front of great bands. Our first concert after years was at the same stage as VADER, DIVINE CHAOS and MORDU at the Venom inc. So I feel that the start was quite good (haah). Everything´s open. We don´t have any special goals we just want to play and have fun. But it would be nice to sell like 15 000 platinum CDs (haha).


What are MORDUM´s plans for the next few months?

Ľubo: MORDUM works on new songs. We work on a project which will be like an honour to old bands from Košice which no longer exist. We work hard now…there will be some interesting cover versions for our metal fans. For example, ERYTROSY or NOMENMORTIS. Also even older bands like XIBALBA, RITUAL or KELT but also CONTEMPT which is not going to be a cover per say because I was in this band for 24 years. There will be 2 or 3 freshly recorded songs from the demo Systems which should be interesting. We hope that everything will be like we planned it.

Thank you so much for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of great ideas.


We thank you for the space and your time. Hello to the fans! Go on a concerts and buy CDs!! Ave metal!!! Stay morbid!!



 

neděle 2. dubna 2017

Recenze/review - MEMORIAM - For the Fallen (2017)


MEMORIAM - For the Fallen
CD 2017, Nuclear Blast

Chcete slyšet jak zní válka? Rádi nasáváte pach spálené země? Milujete nářek umírajících? Fascinuje vás bojová vřava? Tak to si dojděte k psychiatrovi. A až od něj půjdete, poslechněte si nové album kapely MEMORIAM.

Smečka, která zhudebnila bojiště takovým způsobem, že se během společných setkání budete cítit jako obyčejný voják, jako číslo v seznamu odsouzených na smrt. Teprve pak pochopíte, jak jste byli hloupí. Válka je svinstvo, kterého se nemůžeme pořád nějak zbavit. Je nutné stále připomínat naši hloupost. MEMORIAM k tomu zvolili to, co umí nejlépe. Starosvětský death metal ve stylu kapel, jejíž členové se na albu sešli. Vzpomeňme BOLT THROWER (Karl Willetts za mikrofonem), BENEDICTION (Scott Fairfax - kytara a Frank Healy - basa), to vše samozřejmě zabalené v lehce novějším, pomalejším a rozvážnějším zvukovém hávu.







MEMORIAM jsou death metaloví vojáci, kteří velmi dobře rozumí svému řemeslu. Připomínají rotu odvážných bojovníků, kteří jdou přímo na zteč. Pravdou je, že slavná díla svých původních kapel nepokořili, ale je také nutno rovnou říct, že ostudu si rozhodně neutrhli. Staří válečníci ještě dokážou pořádně ukázat ostré zuby. Líbí se mi atmosféra desky "For the Fallen", příjemný je mi i zvuk a některé motivy mi pořád znějí v hlavě. Na dnešní dobu jsou MEMORIAM možná již méně výrazní (obzvlášť hlas je monotónní a nijaký). Přesto si novinku užívám, opravdu si připadám jako na dlouhé vojenské misi, která má za úkol jediné - poklonit se pravému reálnému a nefalšovanému death metalu. Co na tom, že zemřu mladý a vyznamenán budu až in memoriam. "For the Fallen" není přelomovou nahrávkou, ale spíše solidním materiálem, který ocení především všichni death metaloví veteráni. Velmi dobré album!



sumarizace:

Válka je svinstvo, kterého se nemůžeme pořád nějak zbavit. Je nutné stále připomínat naši hloupost. 

MEMORIAM jsou death metaloví vojáci, kteří velmi dobře rozumí svému řemeslu. Připomínají rotu odvážných bojovníků, kteří jdou přímo na zteč. Pravdou je, že slavná díla svých původních kapel nepokořili, ale je také nutno rovnou říct, že ostudu si rozhodně neutrhli. Staří válečníci ještě dokážou pořádně ukázat ostré zuby. Líbí se mi atmosféra desky "For the Fallen", příjemný je mi i zvuk a některé motivy mi pořád znějí v hlavě. Na dnešní dobu jsou MEMORIAM možná již méně výrazní. Přesto, novinku si užívám, opravdu si připadám jako na dlouhé vojenské misi, která má za úkol jediné - poklonit se pravému reálnému a nefalšovanému death metalu. Co na tom, že zemřu mladý a vyznamenán budu až in memoriam. "For the Fallen" není přelomovou nahrávkou, ale spíše solidním materiálem, který ocení především všichni death metaloví veteráni. Velmi dobré album!


Asphyx says:

War is a crap which is somehow still happening around us. It is necessary to constantly remind us our stupidity.

MEMORIAM are death metal soldiers who knows how to do their job. They are like a platoon of brave warriors who run directly to the attack. Although they did not overcome famous records of great bands, they did a good job. These old soldiers still know how to show their teeth. I really enjoy the atmosphere of the record “For the Fallen”. The sound is really nice and there are some motives which are still playing in my head. MEMORIAM are not that visible for today´s musical world. However, I enjoy this album and I really feel like I am on a long military mission which has one goal – to worship of the real death metal. Who cares that I am going to die young and I will be honoured after my death. “For the Fallen” is not any ground-breaking record but it is a solid material which will be enjoyed by all death metal veterans. Very good album!

Tracklist:
01. Memoriam
02. War Rages On
03. Reduced to Zero
04. Corrupted System
05. Flatline
06. Surrounded (By Death)
07. Resistance
08. Last Words

Line Up:

Frank Healy - Bass (Benediction, Sacrilege, ex-Napalm Death, ex-Anaal Nathrakh, ex-Cerebral Fix)
Andrew Whale - Drums (ex-Colostomy, ex-Bolt Thrower, ex-Drop Dead, ex-Urban Chaos)
Scott Fairfax - Guitars (Benediction, ex-Cerebral Fix, ex-Exploder, ex-Anal Back Charge, ex-Life Denied)
Karl Willetts - Vocals (ex-Bolt Thrower) 

Recenze/review - CRANIAL ENGORGEMENT - Horrific Existence (2017)


CRANIAL ENGORGEMENT - Horrific Existence
CD 2017, Gore House Productions

Vydali jsem se na cestu brzy ráno. Hlášení z centrály nás zavedlo daleko od lidí, k opuštěnému stavení, kde jsme postupně odkrývali věci, o kterých se mi dodnes hrozně těžko mluví. Zvrácený chlápek, kdysi sám jako dítě týraný, si zde udělal svoji vlastní mučírnu. Odchytával na cestách mladé dívky a chlapce a prováděl s nimi věci, které zůstanou navěky ukryty v policejních archívech. Tolik zla a hnusu jsme ještě nikdy neviděli. Přišlo mi, jakoby byl celý svět náhle potažen černě rudou záclonou z krve.

Kalifornští CRANIAL ENGORGEMENT a jejich prvotina "Horrific Existence" je jasnou odpovědí na věci, kterých jsou někteří vyšinutí jedinci schopni. Je úderem, zničujícím albem, které vás rozkývá do nekonečného rytmu smrti. Kousky klasického brutálního death metalu se zde potkávají s dnes tolik oblíbeným slamem. Vše je ale naštěstí dávkováno s citem pro věc a nahrávka tak vůbec nenudí. Naopak. Považuji ji za poměrně silný materiál.



"Horrific Existence" je velice solidním albem, v rámci stylu bych dokonce řekl i opravdu dobrým. Líbí se mi syrový zvuk, guturální vokál i jednotlivé nápady. Vadí mi snad jen po nějaké době poslechu postupně se vkrádající pocit stereotypu a monotónnosti. Každopádně, pokud jste brutálně death metalově zaměřeni, máte rádi takovou tu houpavou klasiku a nečekáte Satanví jaké technické ekvilibristiky a předváděčky, tak budete spokojeni jako já. CRANIAL ENGORGEMENT jsou zkrátka ti správní surovci a ocení je hlavně fanoušci podobně krvavých záležitostí. Až pojedu zase příště na místo činu, vezmu si tuhle desku s sebou. Mé utrpení snad bude o trošku menší. Brutální death metal s jasným cílem. Všechny vás zabít hudbou! 


sumarizace:

Novinka amerických maniaků CRANIAL ENGORGEMENT je jasnou a přímou odpovědí na všechny násilné činy, kterých jsou lidé schopni. Pánové jsou pomocí své hudby zrcadlem všem zvráceným jedincům. Brutální death metal v jejich podání je velmi syrový, nepostrádá potřebný tlak a energii. Občas se sice vkrádá lehký stereotyp, ale není to nic, co by mi kazilo poslech. Zběsilá produkce, velmi ostrý zvuk, opravdu dobré nápady. Tak na mě na svém albu Američané působí. Při poslechu budete mít mozek vyčištěný hudební kyselinou a budete si ji chtít rvát do hlavy stále znovu a znovu. Doporučuji dát nahrávce čas, její síla se objeví až po nějaké době. Skladby postupně zrají, jako mrtvola, pohozená u silnice. Klidně si můžete vzít do ruky lopatu a jít si kopat vlastní hrob. Krutá, nekompromisní, brutálně death metalová deska, která vám vymáchá obličej v krvi! Velmi dobře!

Asphyx says:

The new album by American maniacs CRANIAL ENGORGEMENT is a clear and straight answer on every single violent act of human kind. These guys´ music is like a mirror of all perverse people. Their brutal death metal is very raw and it doesn´t lack of the energy and pressure. Although you can sometimes feel the stereotype but that is nothing what would change my listening experience. Furious production, very sharp sound, great ideas. This is how I feel about this album. When you listen to this album you feel like your brain is being washed with musical acid and you would have to listen to it over and over again. I would suggest, give the record some time – its power will show in a while, not immediately. The songs are growing inside of you like a dead body which is tossed down next to a road. You can just take a shovel and dig your own grave. Cruel, uncompromising, brutal death metal album which will smash your face in blood! Very good!

Tracklist:
1. Prelude To Horror (Intro)
2. Dawn Of The Final Day
3. Conceived Into The Suffering
4. Mongoloid Massacre
5. Slithering Savior
6. A Living Hell
7. I Am God
8. Molded By Cruelty
9. In Loving Memory (Instrumental)
10. Horrific Existence
11. Sodomized And Left To Die

band:
Noah Lopez- Guitar/Vocals
John Kraken- Drums
Tyler Contreras- Bass

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh osmdesátý šestý - Metal nikdy nezemře!


Příběh osmdesátý šestý - Metal nikdy nezemře!


Do maturity mi zbývalo pár měsíců, ale nějak jsem to moc neřešil. Škola pro mě rozhodně nebyla to nejdůležitější. Když vzpomínám na poslední ročník střední školy, první co mi prolétne hlavou, tak není učivo, ani spolužáci, ale kamarádi, se kterými jsme mívali odpoledne sraz mezi šedivým panelem. Revoluce, zvaná sametová trošku obrousila ostré výrazy učitelů na mé dlouhé vlasy, otrhanou džísku a křiváka i trička s lebkami. Ano, byl jsem ve svých sedmnácti prototypem metalisty.



Nahlodán již notně starým death metalem jsem trávil dlouhé hodiny s kamarády na zábradlí na Mírovém náměstí, kývajíce nohama v bílých čínských keckách. Čvaňháky u huby, já spíš pivo, protože cigára mi vždy smrděla. Holky v napresovaných džínách, vlasy do půl zadku. Čekalo se na Janu, až jí skončí směna v obchodě. S klukama jsme chodili za výlohu dělat ksichty, předhánějící se, kdo udělá větší. Někdy i vystrčený zadek, to aby důchodkyně koukaly. Občas, když se hodně chtělo, tak nám Jana přinesla lahev vína, kterou jsme hned vytáhli na hřbitovní zdi U svatého Jakuba. Plivali jsem dolů na omšelé zdi domů, řvali texty od Debustrolu, Vitacitu a Rootu.

"Vy jste stejně takoví debilové, jedna paní se mě ptala, jestli vás náhodou nepustili z Kosmonos z blázince": smála se Jana a jako vždy nejdřív objala svým obrovským poprsím mě. Ze staré známosti, z kamarádské lásky, která se tvoří a buduje roky. Nesmí do ní vstoupit sex. Měli jsme sice kolikrát namále, ale teď je tu Kačenka, která si mě hlídá, i když už nemůžu po mnoho pivech chodit. Mívám a vždycky jsem měl opice, že bych objal celý svět. A Janu už můžu jen na chvíli.

Prcalík cvrnkne vajgla do hejna holubů, asi stovka se jich vznese k nebesům a odletí na cimbuří kostela. Držím v pravé ruce Káču, v levé Janu, a dál v lidském pevném a přátelském řetězu jdeme všichni vedle sebe. Prcalík s Prcalinkou, Kytka s Mirkou. Přijde mi, že se kolem vznáší až hmatatelná radost. Kluci a holky, se kterými se známe s některými od třinácti, parta, silná jako smečka metalových vlků. "Mrdali hadi ještěrku, když na štěrku si hrála...": zanotuje jednu z našich opileckých hymen Prcalinka a všichni se přidáme do sboru, který svojí kadencí připomíná Alexandrovce. V Černé vdově budou Torr a já zrovna bral peníze z brigády.

Kyselé víno Slovácké slunce koluje rukama, někdo vytáhne travku a na panely jdeme vysmátí jak parta kočkodanů. Do kazeťáku Iron Maiden, hluboké záklony, jakože máme v rukou kytary. Rotující hlavy vlasů září proti zapadajícímu slunci. Skáču až úplně z nejvyššího panelu, kde jsme nedávno s Káčou prodělali metalovou svatbu. Byla to sranda. Oddával Prcalík a my museli slíbit věrnost jeden druhému, partě a metalu. Dopadl jsem trošku špatně, odřel si kotník a hubu. Ale směju se na celé kolo. "Smrťáku, tebe zase berou běsi, co?": řve na mě Kytka a nikdo z kluků nesmí zůstat pozadu.

Křičíme do světa radost, protože jsme mladí, nadšení, jsme jako hříbata, která ještě neví pořádně co se svým tělem, ale už mají dost síly na veselé poskakování. Vidím na Káče i Janě, jak mají v očích slané odlesky usměvavých slz. Beru jim tváře do dlaní a líbám je. Kačenku vášnivě a milenecky a Janu jen tak, aby touha nepřesáhla meze neslušnosti. A pak jen tak, pro ten bordel, lezou holky výš a výš a my dole paříme a chytáme je jako na koncertě. Točíme se jako ventilátory a nakonec padáme jeden vedle druhého do trávy, jejíž traviny byly již v těch dobách chráněné. "Mrdat celej svět, mrdat všechny debily": probudí nás ze snů Prcalík. 

Doma máme většinou rodiče, kteří čumí na bednu, ve která nic nedávají. Hádky, nervozita, nepochopení. Tohle všechno nás tady, na periferii spojuje. Nemusíme nikdo nikomu nic říkat. Všichni víme, koho otec bije mámu, kdo chlastá, kdo je svině. Nemluvíme o tom, ale pomáháme si, když je potřeba, když na nás padne splín a nebo touha po samotě. Ze vší té šedi nás pokaždé vytáhne muzika, kamarádi, naše holky, které jsou dneska zase ty nejkrásnější na celém světě. Miluju skladbu i album Killers od Iron Maiden a přidávám hlasitost co to jen jde! 

"I can see
What a knife’s meant to be
You’ll never know

How I came to forsee, see, seeeeeee": řvu, až mám pocit, že se mi dělají na hlasivkách uzle.


Posledního lahváče dáváme na panelech kluci vždycky na ex, holky na dvakrát. Je to zvyk, železná košile předtím, než jdeme pařit. Kolem se vznáší prach a písek, sem tam vyleze sysel, aby se podíval, kdo to zase ruší. Prcalík se pokusí jednoho chytit, ale jen si odře koleno. Aspoň budou jeho džíny víc metalový, pomyslím si a pak běžíme. Jako o závod, rychle, abychom byli v Černé vdově co nejdříve. Vítá nás Sabath: "Tak co mláďata, bude dneska pořádnej bordel?"

Hrneme se k výčepu, pivo Podkováň, sem tam Svijany. S klukama pořádáme u plechového žlábku na záchodě závody v krkání a Prcalík samozřejmě vyhrává. "Prasata": ozve se nesměle z holčičí strany oddělené jen slabou stěnou a u nás to vyvolá ještě větší salvu smích. "Chce to rum!": zařve Kytka a kolem proběhne dívenka snad patnáctiletá, co nám před chvíli zcela oprávněně nadávala. 

Torr mají už rok venku skvělou desku Chcípni o kus dál, kdy obzvláště song Tanec smrti známe všichni nazpaměť. Peklo propukne v devět, kdy Vlasta Henych prohrábne mocně basu poprvé a nasadí svůj nezaměnitelný výraz démona. Točíme se v kruhu, paříme jako o závod a řveme: 

"Žhavý dráty vrážej mi do nehtů
větší hlava vrhá větší stín
vožralí zřízenci mi kusy masa házejí
třináct měsíců krouží temnou nocí

Špinavá země ve změti hrobní hlíny
tisíce šakalů čeká jen na povel
šílení na hromadách se v klecích smějí
tančím v křeči ve znamení smrti

Co vás trápí? To jak se usmívám?
Co vás trápí? Tančím v křeči ve svém znamení"


A ten song je pro nás výpovědí. Přesně takhle se všichni cítíme ve škole, po brigádách, doma s rodiči, kteří mají dávno vychladlý pohled vykořisťovaných dělníků. Jsme pryč od všeho šedivého, ošklivého a ta energie nás doslova spaluje. "Metal nesmí nikdy zemřít!": řve Kačenka a všichni se sborem přidávají. Celý klub je plný adrenalinu, odporu proti svazujícím normám a alespoň na chvilku oázou plnou svobody. Té pravé, naší. Jdu na pódium, plácám si s muzikanty do dlaní a skáču jako první. Nechám se unášet davem a Káča pluje na tom lesu rukou spolu se mnou. Zvedají nás, ví se, že patříme k sobě a naklánějí nám hlavy k sobě. Nenecháme se zahanbit a dáváme si jednoho krkolomného francouzáka ve vzduchu. "Takhle se musí líbat kosmonauti": řekne mi pak má modrá víla.

Když Torr dohrají, jsme zpocení, utahaní a chce to pivo. Ještě jdu k nějakýmu týpkovi, trošku ho proplesknu, protože se pokoušel ohmatávat Janu. Je opravdu neobytný a tak se nedá nic dělat a dostává dělo. S agresivními blby stejně nic neuděláte. Místo piva nám kupuje všem Jana rum.

Jsem na plech, motám se klubem a hledám svoji milou. Sedí tam ve starém křesle, utahaná a chce domů. Trošku připomíná, ani nevím proč, raněnou (opilou) černou baletku. Bereme Janu, která sotva chodí a občas nám v lese zmizí zvracejíce v mlází. "To zní jak divočák": prohlásí Kačenka, ale sama má namále, aby taky nehodila šavli. 

Líbáme se pod lampou, mává mi z okna a já musím s Janou, odvést ji domů. Mám co dělat, abych ji utáhl, motá se mi ulicí a dělá věci, kterým se pak budeme dalších pár dní smát. Už jsme konečně na místě a dostávám pozvání nahoru a pusu se snahou dostat se mi jazykem do krku. Kdybych nebyl kamarád, asi bych situace hrozně rád využil. Protože ta krásná tvář, ta prsa, na který jsem celý život fixován (ha!) a Káča je na tom hůř. Zaplať Satan zafunguje pud sebezáchovy a překonám se. Odměnou mi je smutný pohled.

Jdu z města dolů na sídliště. Kolem poblikávají lampy a za tratí jakoby se změnil svět. Pohltí mě šeď a zpívám si skladby od Torr. Motám se ulicí, potkávám opilce, jdoucí z dělnických hospod plných kouře a nervozity. Míjím panelový výměník tepla a na jeho boku je rudým nápisem nastříkáno "Metal nikdy nezemře!". 


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

sobota 1. dubna 2017

Report, photos, video - VIOLENTOR, SLAUGHTER MESSIAH, SPREADING DREAD - Hospoda Brouk, Prague - 31. 3. 2017

Violentor
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Bylo na čase zase jednou vylézt z mé death metalové hrobky a pořádně si pročistit čakry. Koncert italských VIOLENTOR se sám nabízel. Otevřel jsem tedy svoji oblíbenou rakev, vylezl na světlo bezbožné a plně se oddal undergroundovému metalu. Oprášil jsem ze svého těla pavučiny, rozhýbal staré zkroucené kosti a vydal se na výlet poznamenaný temnotou, thrashem, blackem a death metalem. 

Už cestou do Prahy (jedu vlakem a ladím náladu novým albem BLOOD FEAST - The Future State of Wicked (2017), zpět mě bere Michal) jsem blahořečil pořadatele, protože mi přivezli do pražské hospody Brouk skvadru, která mohla ten páteční večer obrátit všechny kříže do správné polohy v širokém okolí. Byla to blasfemická mise, plná rouhání, veselých vtípků, relaxu našich myslí i urputné oddanosti starým metalovým postupům. 


Slaughter Messiah
Bohužel, České dráhy (fuck off!) tomu nechtěly a kousek před Smíchovem je mi oznámeno, že se v této zastávce nestaví a následovala okružní jízda po pražských nádražích. Drtím vztekem plomby v hubě, zvedá se mi adrenalin i u automatů na lístky do metra na hlaváku, které jsou mimo provoz. Když mi pak v trafice paní ležérně oznámí, že jeden tiket na metro si koupit nemůžu, protože nemá drobné nazpátek, zařvu na ní, ať mi dá dva a jde do prdele.


Konečně je tu Smíchov, pražská čtvrť na levém břehu Vltavy a zastávka metra Anděl. Je tu i moje maličkost, oděna v křiváku XXXL, tričku Turbocharged a s hlavou plnou očekávání. V hospodě Brouk se mi líbilo. Pro underground místo jako stvořené, pro mě také. Na čepu Radegast a Plzeň, pro mě v současnosti asi nejlepší kombinace. Oddával jsem se pivu pojmenovanému dle boha pohostinnosti, plodnosti a úrody a oceňoval jeho chuť i hořkost (vivat Morava!). Zdravíme se s pár známými, zajímavostí budiž, že se spoustou se potkáváme různě po republice, na podobných akcích. Jsme stejně prokleti - smrtí, sírou a hnilobou v metalu. První kapela už má za sebou dvě skladby.

Slaughter Messiah

Užívám si konverzaci s ostatními nemrtvými fanoušky, jsme rádi, že se vidíme a moje mysl je najednou postupně očišťována temným plamenem podzemního inferna.

SPREADING DREAD - pražská technicko thrashová úderka odstartovala hezky od podlahy a já si začal rvát vlasy proviněním. Proč o téhle partě nevím? Bylo to totiž velmi dobré, zajímavé, lehce progresivní, zároveň ostré a s jasnými myšlenkami. Nevím proč, ale pár styčných bodů jsem si v hlavě spojil a slyšel jsem zde vlivy českých ASMODEUS, což ode mě prosím berte jako poklonu. Velmi pěkný thrashový zážitek!








SLAUGHTER MESSIAH - belgický infernální a nihilistický black/death thrash, který v Praze během několika pár prvních tónů exhumoval moje vnitřnosti, narval mi je do chřtánu a stažený z kůže jsem roztouženě a pokorně čekal na další ostrý zásek do mého těla. Peklo podchlazené švédským zápachem, starobou a pokryté patinou opuštěných hrobů! Vynikající! Maniacal, old school, killer, dark, cruel, moldy, excellent!








Italští black/thrasheři VIOLENTOR jakoby nám přivezli na pódium imaginární rakev až po okraj narvanou starými postupy z devadesátých a osmdesátých let. Přiznám se, že když před námi díky prvnímu songu prasklo ztrouchnivělé prašivé víko, šel jsem do kolen. Jakoby mě porazila temná energie, po roky usazená na dně pod nebožtíkem. Old school black/ thrash metal, which blowed off my head even with the spine! Absolut massacre show!








Organizace jako vždy v pořádku, zvuk zpočátku až příliš hlasitý, ale postupně solidní. Návštěvnost hrubým odhadem 40 černoty chtivých fans. Všechny kapely neskutečně příjemné, jsou na tom stejně jako my, přijely si to užít, popít pivko a udělat trošku toho undergroundového hluku. Atmosféra vynikající, přesně takhle to mám rád a je také jedním z hlavních důvodů, proč do Prahy na tyto akce jezdíme. Rád jsem vás viděl, přátelé. 

I love you:)) - support Turbocharged

Končí se brzy, jsem tomu rád, čeká nás ještě cesta přes celou republiku zpět do Plzně, znovu ulehnout do rakve. Ale ještě předtím, než mi odpadnou další kousky masa z těla, musím pochválit a poděkovat za tuhle bohu protivnou akci. Užil jsem si ji náramně, alespoň na pár hodin se zavřel spolu s kapelami a fanoušky do podzemí a doslova se ve vší té prašivině rochnil. Old school metal nesmí zemřít! Dokud budou podobné koncerty, tak o to strach nemám. Tohle byl večer, na který se jen tak nezapomíná. A teď mě prosím omluvte, musím jít spát, začíná svítat. Temnota! Metal! Smrt! Navždy! Bylo to zabijácké! Děkuji!



OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Recenze/review - THOSE WHO BRING THE TORTURE - Necromancer (2017)


THOSE WHO BRING THE TORTURE - Necromancer
CD 2017, Selfmadegod Records

Opuštěný chrám, uprostřed lesů. Kdysi hojně navštěvovaný a opěvovaný. Dnes prázdný a nehostinný. Stalo se zde příliš podivných věcí. Říká se, že dole ve sklepeních přebývaly temné síly, které při modlitbách přesvědčovaly věřící na svoji stranu. Nevím, co je na tom pravdy, ale když jsem stánek boží navštívil, zarazily mě podivné symboly na zdech, magické formule v katakombách i pochmurná atmosféra celého místa. Měl jsem pocit, že ke mě přichází Necromancer.

Opět se dali dohromady tři švédští válečníci - Rogga, Brynjar a Dennis, aby uctili svoji bezbožnou hudbou temné síly. Znovu se jedná (stejně jako u mnoha dalších Roggových projektů a kapel) o melodičtěji vyznívající švédský death metal, který je velmi podobný všemu, co tenhle nezmar produkuje. Osobně mám jeho riffy rád, hlas taktéž, ale je také pravda, že spoustu z vás už jeho tvorba odradí. Je to pořád dokola to samé. 



A tak si stále dokola říkám, jestli by někdy nebylo lepší méně než více a novou desku THOSE WHO BRING THE TORTURE - Necromancer (2017) si příliš neužívám. Přijde mi, že zrovna tohle všechno jsem už od Roggy někde slyšel. Mám jinak jeho kapely velmi rád, ale zde mi chybí chlad a tlak. Samozřejmě, pořád se jedná o solidní práci severského střihu, s jasným rukopisem. Bohužel, už je toho na mě moc. Chtělo by to něčím okořenit, zpestřit, případně vybrat jen ty nápady, které stojí za to. Jsem velkým příznivcem Roggovy práce, ale tentokrát nejsem vůbec chycený a nudím se. Tak snad příště.


sumarizace:

Necromancer je obyčejným death metalovým albem. Nápady jsou zde v jednotlivých skladbách stále stejné, nevýrazné a pořád se opakují. Nějak nevím, co si s nahrávkou počít. Možná to bude znít ode mě troufale, ale já jsem si toho příliš dobrého pro sebe nenašel. Snažil jsem se, ale pokaždé jsem byl doslova umlácen nudou. Nevím, jakým směrem chce kapela kráčet v budoucnu, ale pokud bude jejich další album ve stejném stylu, asi nebudu mít ani chuť si ho pustit. Nemám nic dalšího, co bych dodal. Průměrné death metalové album, které ve mně nezanechalo vůbec nic. Škoda, snad příště.

Asphyx says:

Necromancer is an ordinary death metal album. The ideas are the same in the songs all over again and they are tame and repetitive. I do not know what to do with this record. It may sounds boldly but there is nothing good for me. Although I tried, the album always smashed me with boredom. I don´t know which way will this band be going in the future. But if their next album is the same as this one I don´t want to listen to it. There is nothing more to say. An average death metal album which didn´t leave a thing in my head. Shame…maybe next time.

Tracklist:
1. Dead World Disorder
2. Shotgun Lobotomy
3. Parasite Tales
4. Relics Of A Future Past
5. Necromancer
6. Equinoxer
7. Necromancer Pt. II
8. The Morons Are Running The Asylum
9. Atlantis Interceptor
10. Humanity Has Left The Building

Line up:
Rogga Johansson - Vocals, Guitars, Bass (Demiurg, Down Among The Dead Men, Echelon, Humanity Delete, Johansson & Speckmann, Megascavenger, Minotaur Head, Necrogod, Paganizer, Putrevore, Revolting, Ribspreader, Severed Limbs, The Grotesquery, ex-Dead Sun, ex-Banished from Inferno, ex-Soulburn, ex-Bone Gnawer, ex-To The Gallows)
Brynjar Helgetun - Drums (Johansson & Speckmann, Just Before Dawn, Megascavenger, The Grotesquery, ex-Down Among The Dead Men, ex-Ribspreader)
Dennis Blomberg - Guitars (lead), Bass (Down Among The Dead Men, Grön Kaviar, ex-Paganizer)

Photos - VIOLENTOR - Hospoda Brouk, Prague - 31. 3. 2017



PHOTOS
author of photos – Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky


VIOLENTOR



















------------------------------
Promotion!

info:
https://www.facebook.com/events/1862631407354126/?active_tab=discussion

TWITTER