DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 10. září 2019

Recenze/review - ENTOMBED A.D. - Bowels of Earth (2019)


ENTOMBED A.D. - Bowels of Earth
CD 2019, Century Media Records

 for english please scroll down

 Krvavé kořeny nejdou jen tak vytrhnout. Jsou hluboko v zemi, ve starých hrobech, v márnicích, ze kterých se k večeru ozývají divné zvuky. Jsou v našich starých srdcích již od devadesátých let minulého století. Smrt jsme potkali v různých podobách, jednou temnou, zlou a ošklivou, jindy krásnou a bolestivou. Nevím jak vy, ale já už chci hlavně klid a dobrou muziku. Narvat si do hlavy poctivý death metal, napít se piva z uříznuté lebky a zachřestit pytlem plným kostí.

 ENTOMBED A.D. je kapela s velmi dobrým rodokmenem, to víme všichni. Známe její historii a pokaždé čekáme, s jakou hudbou přijde na novém albu. Letos se pánové opět vracejí až někam do dob ENTOMBED a jejich "Morning Star" (2001), případně k DISMEMBER a jejich opusu "Override of the Overture". Samozřejmě, s pořádně ušpiněným zvukem, opět výborným L-G Petrovem za mikrofonem. Výsledkem je nahrávka, u které praskají kosti.



Osobně mě první dvě alba ENTOMBED A.D. zase tolik nepřesvědčila. Chyběl mi na nich takový ten poctivý, prdel nakopávající efekt, ale letos je to jiné. U "Bowels of Earth" mám neskutečnou chuť pařit, pozvat všechny své kamarády k nám do márnice a zatančit si s těmi nejkrásnějšími zombie. Jakoby byla kapela najednou polita mrtvou vodou, oživena a exhumována ze záhrobí. Novinka v sobě obsahuje všechno, co mám na švédském death metalu rád. Pořádné nářezy, melodie, temnou atmosféru (ano, nová deska musela být opravdu nahrávána za přítomnosti démonů), rock´n´rollový feeling, asi tunu chladu a energie. Nehledě na to, že se skladby velmi dobře pamatují a už po několika přehráních se zaryjí hluboko pod kůži. Řekni mi má milá, co dnes budeme poslouchat? Podívala se na mě, poodhrnula kápi a usmála se ledovým smíchem. Ano, "Bowels of Earth" je syrový zásek, který poslouchá i samotná Smrt! Nové album je nekonečnou párty na starém death metalovém hřbitově! Až navěky, amen!



Asphyx says:

Bloody roots cannot be tear out easily. They are deep in the ground, in the old graves, in the morgue, from which strange noises sound in the evening. They have been in our old hearts since the 1990s. We met death in various forms, one dark, evil and ugly, sometimes beautiful and painful. I don't know about you, but I just want peace and good music. I want to listen honest death metal, drink beer from a skull and rattle with a sack full of bones.

ENTOMBED A.D. is a band with a very good pedigree, we all know that. We know their history and we always wait for music to come on the new album. This year the gentlemen are returning to old ENTOMBED and their "Morning Star" (2001), eventually to DISMEMBER and their opus "Override of the Overture". Of course, with a really dirty sound, again great L-G Petrov behind the microphone. The result is a recording that breaks bones.


Personally, the first two albums of ENTOMBED A.D. didn't convince me so much. I missed the honest, ass-kicking effect from them, but it's different this year. At "Bowels of Earth" I have a great desire to party, invite all my friends to the morgue and dance with the most beautiful zombies. As if the band been suddenly poured by dead water, revived and exhumed from the grave. The new album contains everything what I love about Swedish death metal. Proper cuts, melodies, dark atmosphere (yes, the new album had to be really recorded in the presence of demons), rock'n'roll feeling, and a ton of cold feelings and energy. Despite the fact that the songs are very easy to remember and after a few plays, they are deep under the skin. Tell me, dear, what do we listen to today? She looked at me, pulled back the hood, and smiled with icy laughter. Yes, "Bowels of Earth" is a raw jam that even Death itself listens to! The new album is an endless party at the old death metal cemetery! Forever, amen!


tracklist:
1. Torment Remains 
2. Elimination 
3. Hell Is My Home 
4. Bowels of Earth 
5. Bourbon Nightmare 
6. Fit for a King 
7. Worlds Apart 
8. Through the Eyes of the Gods 
9. I´ll Never Get Out of This World Alive (Hank Williams cover) 
10. To Eternal Night 
11. Back at the Funny Farm (Motörhead cover)

band:
Olle Dahlstedt - Drums
Nico Elgstrand - Guitars
L-G Petrov - Vocals
Victor Brandt - Bass
Guilherme Miranda - Guitars

Info - IN OBSCURITY REVEALED (Mex), BRUTALLY DECEASED (Cz) - úterý 1. října 2019, Praha – Modrá Vopice


IN OBSCURITY REVEALED (Mex) 

BRUTALLY DECEASED (Cz) 

Úterý 1. Října 2019, Praha – Modrá Vopice 

Mexičtí In Obscurity Revealed se v rámci jejich prvního Evropského turné představí v úterý 1. 10. 2019 v pražské Modré Vopici spolu s Brutally Deceased. 

IN OBSCURITY REVEALED je relativně čerstvý démonický projekt muzikantů z extrémních mexických metalových kapel jako jsou Hacavitz, Raped God 666 nebo Infesticide. Po pěti letech existence vyráží kapela na první Evropské turné, aby podpořila stále aktuální desku Glorious Impurity, která loni vyšla na Vomit Records. Ve stínu Mayských pyramid vzniknul zajímavě udělaný poctivý mix death a black metalu s temnou atmosférou, který nás vtáhne do chaosu, z kterého už nepůjde vystoupit. 

Další kapelou, která tento večer vystoupí jsou BRUTALLY DECEASED. Lety prověřená death metalová akvizice, které aktuálně vyšel na Doomentia Records split s polskými Embrional nesoucí název Scornful Death Trail se představí v nové sestavě, a tak zde budete mít jedinečnou možnost vidět je poprvé naživo. 


pondělí 9. září 2019

Rozhovor - BURIAL REMAINS - Nebereme energii od našich fanoušků, potřebují svou vlastní na headbanging!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Holandska - BURIAL REMAINS.

Přeložila a otázky připravila Duzl, děkujeme!

Recenze/review - BURIAL REMAINS - Trinity of Deception (2019):

Nazdar Burial Remains! 

Pojďme si trochu objasnit váš vznik, pokud se nepletu, BURIAL REMAINS je modifikovaná verze vašeho původního projektu MIASMA OF GUILT? Proč ta změna a jak se dostal na pozici zpěváka zrovna Sven z FLESHCRAWL? 

Sven už byl i na snímku MIASMA OF GUILT, nazpíval Tormentor na nahrávce. Hledali jsme někoho, kdo by mohl nahrát celé album a zeptali jsme se Svena. Přestože byl jeho program docela nabitý, souhlasil a tak jsme tady. 


V červenci jste vydali vaši první desku „Trinity of Deception “ a co jsem tak postřehla, tak sbíráte v recenzích jen samou chválu, musím říct, že i já tuhle desku velebím a doporučuji kudy chodím. Můžeš nám prozradit něco o tom, jak deska vznikala a jak se vám spolupracovalo s Jonny Petterssonem? 

Skladby byly napsány během několika středečních rán. Věděli jsme, jaký styl by tato kapela měla reprezentovat, tím pádem riffy vznikaly docela snadno. Skladby byly také dokončeny docela v rychlém tempu, takže během několika měsíců bylo album hotové. Potřebovali jsme pouze vokály, což zabralo více času. Když jsme konečně mohli poslat naši nahrávku Jonnymu, věděl přesně, co má dělat. Pokud jde o mix, řekli jsme jen, že to chceme v „old schoolovém stylu “. 

Je výsledný zvuk jeho nebo vaší vizí? 

Je vtipné, že jsi se zeptala. Mix byl dobrý a my jsme byli s výsledkem opravdu spokojeni. Když jsme si poslechli první mix, slyšeli jsme modernější přístup. Po poslechu druhého jsme věděli, že je to bomba! Opravdu tady předčil sám sebe! 


Většina vašich fanoušků označuje na desce jako největší pecku song „They Crawl“ … já volím “March of the Undead“, který sice není nikterak technický ani zběsilý, ale je plný pomalu se hrnoucích hlubokých pasáží. Kterou skladbu považujete za top vy? 

Wim: Tormentor 

Others: Hahahaha! 

Wim: Ne, no tak vážně…. Burn With Me a Trinity Of Deception, obě jsou opravdu skvělé skladby! 

Danny: Pro mě je to určitě Trinity Of Deception. Tato skladba má vše, za čím si stojíme. Valící se pasáže, rychlé riffy, je to dobré shrnutí tohoto alba. 

Philippus: Cruxifixion Of The Vanquished, protože jsou tam všechny vrstvy. A intro je první věc, kterou jsem napsal a první riff, který jsme pro skladbu použili. 

Wim: Všechny skladby jsou na tomhle albu na tom správném místě. Fungují a mají správnou dynamiku. 

Na skladbě „Burn with me“ s vámi spolupracoval Ralf Hauber (REVEL IN FLESH, HEADS FOR DEAD), jak vznikla tahle spolupráce? 

Rai Wolters se na tom domluvil s Ralfem už pro MIASMA OF GUILT. Zeptali jsme se ho, jestli bychom mohli využít jeho příspěvek a proběhlo pár menších diskuzí .. Skvělý chlap a jeden z těch pekelných zpěváků! 

V závěru máte i vlastní cover verzi na cover verzi SINISTER na skladbu „Tormentor“ od KREATOR. Čí to byl nápad? Proč právě tahle skladba, má to pro vás nějaký hlubší význam? 

Wim: Philippus! 

Philippus:..... 

Wim: Měl by to být Danny, to on je největší fanoušek KREATOR. 

Danny: Ještě jsem nebyl členem kapely, když se o tom rozhodlo. 

Wim. Oh…. Myslím, že jsem přišel s tou myšlenkou já. Nebo to byl Rai? 

Philippus: Pravděpodobně. Zkouknul jsem živáky této skladby a společně s verzí z alba jsme přišli s verzí BURIAL REMAINS. Myslím, že jsme to udělali dobře. 


Obal pochází z dílny Mortuus Art art, což je jeden z mých nejoblíbenějších umělců a musím říct, že modro černo bílá kombinace je naprostá paráda, hned jsem skoupila váš merch. Měli jste jasnou představu toho, jak bude design vypadat, nebo jste nechali Mortuusovi volnou ruku? 

Měli jsme vybráno několik umělců a hledali jsme vhodné dílo. Raul měl tento obal a my jsme okamžitě věděli, že se to naprosto hodí pro BURIAL REMAINS. 

Nedávno THANATOS vydali singl „Blind Obedience“, který je náramně podobný vašemu obalu, je teď modro bílo černá kombinace v Holandsku trendy, nebo je to jen náhoda? Třeba by se to do budoucna mohlo stát poznávacím znamením holandských death metalových kapel, třeba se s příští deskou přidají i ASPHYX, co vy na to? :))) 

Ještě jsme nezjistili, zda ASPHYX také následují “modrý THANATOS trend”, ale budeme s nimi sdílet pódium na jednom z našich koncertů, takže možná budeš mít štěstí! ;) 

Ne vážně, je to jen náhoda. 

Mimo jiné jste vydali i speciální CD box, který je velmi podařený a obsahuje toho opravdu mnoho, jediné, co mi v nabídce stále chybí je vinyl, který si tohle album jednoznačně zaslouží a prostě mi ve sbírce nesmí chybět a kdyby byl obohacen o plakát, který je součástí CD Boxu, byla by to naprostá paráda! 

Vinyl je v plánu a bude to trvat několik měsíců. Očekáváme, že bude k dispozici na koncertu v Drachtenu. Co se týče plakátu a tak podobně…musíme počkat a zjistit co a jak... Haha!

Klíčem k úspěchu kapely jsou koncerty. Co pro tebe znamená živé hraní, jsi typ člověka který „nasává“ energii z publika? 

Začnou koncerty, nastane chaos! Zahrajeme klubovou show v Drachtenu (NL) s ENTRAILS, ASPHYX, FLESHCRAWL a mnoha dalšími. Je naplánováno několik festivalů, z nichž Harnbarg Metalfest je již potvrzen. V současné době pracujeme také na zahraničních koncertech, které budou pravděpodobně potvrzeny koncem letošního roku. Nebereme energii od našich fanoušků, potřebují svou vlastní energii na headbanging! 

Všichni jste zkušení muzikanti a už jste sdíleli pódium s kde kým, ale pokud by jste si mohli vybrat jednu kapelu, se kterou by jste rádi vyrazili na tour, kdo by to byl? 

Wim: SISTERS OF SUFFOCATION! 

Danny: No, DISMEMBER jsou opět aktivní, takže ti by byli fajn, ale SISTERS OF SUFFOCATION by byli ještě lepší! 

Philippus: To je důvod, proč hrát na festivalech, protože existuje spousta kapel, které stojí za shlédnutí. 

Kam by jste rádi BURIAL REMAINS dále směřovali, myslím, že jste si nasadili laťku poměrně dost vysoko a nebude jednoduché ji překonat, je to pro vás výzva? 

Vlastně už jsme začali s dalším albem. Vydání „Trinity Of Deception“ trvalo dlouho, takže jsme měli dost času začít psát nové skladby. Máme několik dokončených skladeb a ostatní vyžadují několik malých úprav, než se dostanou na album. 

Kterou kapelu a jejich album považuješ za jako úplně první holandský death metal? 

Budou to THANATOS. 

A trochu filozofická otázka na závěr, kdyby jsi ze svého života odmyslel death metal, co by tam zbylo? 

V podstatě jen nuda. Věnujeme hodně času poslechu a také tvorbě hudby, takže to prostě potřebujeme! 

Díky moc za váš čas a rozhovor! Přeji hodně úspěchů s vaší novou deskou a snad vás brzo uvidím někde na pódiu, poslední slova jsou vaše pánové... 

Neváhejte nás kontaktovat ohledně koncertů! Koukněte se na náš label Transcending Obscurity Records ohledně novinek v merchi, nebo si jej pořiďte na koncertech. 

Uvidíme se brzy a díky za přečtení!

Recenze/review - BURIAL REMAINS - Trinity of Deception (2019):


----------------------------------------------------------- 
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram: 

facebook: 

twitter: 

Interview - BURIAL REMAINS - We don’t take energy from our fans, they need their own to headbang!


Interview with death metal band from Netherlands - BURIAL REMAINS.

Translated and questions prepared Duzl, thank you!

Recenze/review - BURIAL REMAINS - Trinity of Deception (2019):

Hi Burial Remains! 

Let's explain a little bit of the origin of the band. If I'm not mistaken, BURIAL REMAINS is a modified version of your previous project MIASMA OF GUILT. Why this change and how did Sven from FLESHCRAWL get into the position of a singer? 

Sven was already in the picture for Miasma Of Guilt and did Tormentor on the record. We were looking for someone who could do the full album and we asked Sven. Although his schedule was pretty loaded already, he said yes and here we are. 

In July you released your first album "Trinity of Deception" and what I noticed, you only collect really great reviews. I have to say that I also praise this album and recommend it to everyone. Can you tell me something about how the album was created, who is the main composer and how was your cooperation with Jonny Pettersson? 

The songs were written in a few Wednesday mornings. We knew what kind of style this band should represent and we could come up with riffs quite easy. The songs were also finished in a fast pace, so within a few months this album was done. We only needed the vocals then, which took more time. 

When we finally could send our stuff to Jonny, he knew exactly what to do. As far as mixing, we just said we wanted it ‘old school style’. 

The final sound is his or your vision? 

That’s funny you asked. The mix was really good and we were really satisfied with the result. When we heard the first master, we heard a more modern approach. After hearing the second we knew it was a blast! He really outdid himself here! 

Most of your fans consider "They Crawl" as the top song on the album… to be honest I chose "March of the Undead" which is not so technical or furious, but slow-rolling, has deep dark passages and gives the song a lot of pressure. Which song do you prefer and why? 

Wim: Tormentor 

Others: Hahahaha! 

Wim: No seriously…. Burn With Me and Trinity Of Deception. Both are really great songs! 

Danny: For me it’s definitely Trinity Of Deception. This song has everything we stand for. Rolling passages, fast riffs, just a good summary of this album. 

Philippus: Cruxifixion Of The Vanquished because all the layers are there. And the intro is the first thing that I wrote and the first riff we used for a song. 

Wim: All songs are exactly in the right position on this album. I works, has the right dynamics. 

Ralf Hauber (REVEL IN FLESH, HEADS FOR DEAD) worked with you on song "Burn with me", how did this synergy came about? 

Rai Wolters already worked this deal out with Ralf for Miasma Of Guilt. We asked him if we could use his contribution and had some decent conversations after that. Great guy and one hell of a vocalist! 

As a last song you have your own cover version of the song "Tormentor" from KREATOR. Whose idea was that? Does this song have any deeper meaning for you? 

Wim: Philippus! 

Philippus: ….. 

Wim: It should be Danny, he’s the biggest Kreater fan. 

Danny: I wasn’t even part of the band yet when this was decided. 

Wim. Oh…. I guess I came up with the idea. Or was it Rai? 

Philippus: Probably. I have checked live footage of this song and together with the album version we came up with the Burial Remains version. We did ok I think. 

The cover comes from Mortuus Art, which is one of my favorite artists! I have to say that the white-blue-black combination is absolutely amazing and immediately had to buy all your merch. Did you have a clear idea of how the design should look like, or did you leave „free hand“ to Mortuus? 

We had a few artists in mind and were looking for fitting artwork. Raul had this cover and immediately we knew that this was very suitable for Burial Remains. 

Recently THANATOS released the single "Blind Obedience" and have very similar art cover as you. Is white-blue-black combination in Holland „trendy“ now, or is it just a coincidence? Maybe in the future it could become a trademark of Dutch death metal bands, maybe Asphyx will join with their next album, what do you think? :))) 

We haven’t checked with Asphyx if they also follow the Thanatos-blue trend, but we are going to share the stage with them at one of the live shows so maybe you are lucky! ;) 

No seriously, it’s just a coincidence. 

Among other things, you released a special CD box which is very nice and contains a lot things, the only thing I still miss are vinyl, which this album definitely deserve and I just can't miss it in my collection and if it would be enriched with a poster that is part of the CD Box, that would be great! :) … Do I have some chance? 

Vinyl is scheduled and will take a few months. We expect that it will be available on the gig in Drachten. 

When it comes to posters and such… We have to wait and find out… Haha!

Gigs are the key to the band's success. What does playing live mean to you, are you the kind of band that drown on energy from the fans? Are you planning some tour to support the album? 

There will be shows, there will be chaos! We will play a clubshow at Drachten (NL) with Entrails, Asphyx, Fleshcrawl and many more. There are a few festivals scheduled, of which Harnbarg Metalfest is already confirmed. We are currently working on international shows as well, which will probably be confirmed later this year. 

We don’t take energy from our fans, they need their own energy to headbang! 

All of you are experienced musicians and you been already shared the stage with many big names, but if you could choose one band to support on the tour who would it be? 

Wim: Sisters Of Suffocation! 

Danny: Well, Dismember is active again so that would be nice but Sisters Of Suffocation is even better! 

Philippus: That’s the reason playing festivals is a benefit because there are a lot of bands that are worth checking out. 

Where would you like to lead BURIAL REMAINS in the future? I think you have set the bar quite high and it will not easy to overcome it, is it a challenge for you? 

Well actually we are already started with the next album. The release of ‘Trinity Of Deception’ took a long time so we had enough time to start writing new songs. We have a few songs finished and other songs need a few small adjustments in order to fit onto the album. 

Which band and their album do you consider as the very first Dutch death metal? 

This would be Thanatos. 

And a bit philosophical question to close our interview,... if you disregard death metal from your life, what would be left? 

Rather dull actually. We are putting a lot of time in listening and creating music as well, so we need that shit! 

Thank you so much for your time and interview! Wish you good luck with your new album and hopefully see you soon on the stage, last words are yours...! 

Do not hesitate to check for availability for shows! Check our label Transcending Obscurity for updates of our merch or get it at the live shows! 

See you soon and thanks for reading!

Recenze/review - BURIAL REMAINS - Trinity of Deception (2019):



----------------------------------------------------------- 
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram: 

facebook: 

twitter: 

neděle 8. září 2019

Recenze/review - STRAIGHT HATE - Black Sheep Parade (2019)


STRAIGHT HATE - Black Sheep Parade
CD 2019, Deformeathing Production

 for english please scroll down

 Představte si periferii vašeho města. Ošklivá ulice, feťáci, kurvy a strach. Party výrostků, připomínající smečky prašivých psů. Cítíte také ten chlad? Bojíte se každého stínu, každého divného zvuku. Tady se nic nikomu neodpouští. Z oken se ozývá křik, někdo se zase hádá až do krve. Policie, zapnuté majáky, jak z toho srabu ven? Možná pomůže muzika, útěk a nebo smrt. Výběr je na tobě.

 Připadá mi, že nová deska polských grind/deathových STRAIGHT HATE musela být nahrána v nějakém starém sklepení, uprostřed sídliště, kde už všichni ztratili naději. Všichni jsme nakonec jen ovce jdoucí na porážku, tak proč si ještě pořádně neužít. Dávám CD "Black Sheep Parade" do přehrávače a najednou cítím, že mi jde smečka rozzuřených psů po krku. Tohle je syrová a surová odpověď na všechny bolesti světa.



Přiznám se, že mi kombinace klasického masakrujícího grindu ve spojení se švédským death metalem dělá moc dobře. "Black Sheep Parade" je opravdu povedeným albem a to po všech stránkách. Obal zaujme, zvuk mi připomíná právě otevřený hrob a o nápadech mluvit netřeba. Pokud rádi trávíte svůj volný čas na koncertech v undergroundových klubech, tak na tuhle smečku jděte rozhodně co nejblíž k pódiu. Hrají totiž pravé nefalšované zlo, temnotu, špínu a hnis, jsou jako mokvající ruka malomocného, trepanace lebky bez anestezie. Při poslechu si opravdu připadám jako ovce, připravená na jatka. Už jen pár chvil, děs v očích a konečně proříznuté hrdlo. STRAIGHT HATE umí perfektně pracovat s atmosférou, dokáží si mě zcela podmanit, vyhladit moji mysl, vyčistit mi mozek kyselinou zvanou grind/death. Potkal jsem na ulici smečku vzteklých psů, cenili na mě zuby a v závěru mě roztrhali na kusy. Stejně jako hudba, která nám je letos předkládána na "Black Sheep Parade". Vynikající masakr pro všechny prašivé bastardy! 



Asphyx says:

Imagine the periphery of your city. Ugly street, junkies, whores and fear. A party of adolescents resembling bands of mangy dogs. Can you feel the cold? You are afraid of every shadow, every strange sound. Nothing is forgiven here. There is a scream from the windows, someone quarreling into the blood. Police, sirens on, so how to get out from this shit? Maybe music can help to escape or death will help. The choice is yours.

It seems to me that the new album of Polish grind/death STRAIGHT HATE had to be recorded in an old cellar, in the middle of a housing estate, where everyone had lost hope. We are all just sheep going to slaughter, so why not enjoy last moments? I put the CD "Black Sheep Parade" into the player and suddenly I feel like a pack of angry dogs want to bite my neck. This is the raw and brutal answer to all the pains of the world.

I admit that the combination of classic massacre grind in conjunction with Swedish death metal makes me very good. "Black Sheep Parade" is really good album in all respects. The cover catches my eye, the sound reminds me an open grave, and there is no need to talk about ideas. If you like to spend your free time at concerts in underground clubs, then this band definitely go as close as possible to the stage. They play true genuine evil, darkness, dirt and pus, they are like the crawling hand of a leper, trepanation of the skull without anesthesia. While listening I really feel like a sheep ready for slaughter. Just a few moments, horror in the eyes, and finally a slit throat. STRAIGHT HATE can work perfectly with the atmosphere, they can completely captivate me, exterminate my mind, clear my brain with acid called grind / death. I met a pack of angry dogs on the street, they are showing me their teeth and tore me apart in the end. Like the music presented to us this year on album "Black Sheep Parade". Excellent massacre for all the scummy bastards!


Straight Hate online: 

Label: 

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý jedenáctý - Doom metal je ukrytý v každém z nás


Příběh dvoustý jedenáctý - Doom metal je ukrytý v každém z nás

Někdy jsme si dělali srandu, že jsme jak rytíři kulatého stolu. Což tedy Jana pokaždé vehementně popírala, protože ona bude vždycky za princeznu a nějaký teplý rytíři ji nezajímají. Bývala to velká sranda a já si tenkrát zakódoval do hlavy, že metal poslouchám hlavně protože mě to baví, dělá mi to radost a že nás hudba spojuje dohromady. Jakmile byl někdo přechytralej nebo nedokázal pochopit, že se každýmu líbí něco jinýho, byl ihned zesměšněn, označen cejchem - debil a případně poslán do prdele. Musel pak pít v koutku sám a nikdo ho neměl rád.

Na devadesátých letech bylo krásný to, že pořád ještě vznikaly nový odrůdy metalu. Nikdo nějaký škatulky příliš neřešil. Jeden pátek (ano, páteční hospoda U Hymrů se stala víceméně zvykem) se řešil black, za 14  dní nějaká deathová kapela. Jasně, všichni jsme vzešli z panelů, ze šílenství zvaného thrash metal, ale čas šel dál, jak se otevřely hranice, tak jsme byli celý lačný po každý nový informaci, fotce, videu. U stolu to vypadalo jak v elektru. U okna byly vyskládány discmany, walkmanny, štosy kazet, co jsme vytahali z džíšek. Sem tam někdo přinesl celou igelitku. Taky fungoval směnný obchod. Já ti nahraju tohle za dvě kazety tohohle. 

Byl sice srpen, ale lilo jak z konve. Jel jsme s Kristýnkou po kočičích hlavách. Klouzalo to, měl jsem promočený kecky, triko, aspoň, že má milá měla deštník. Kožené žebradlo označené pentagramem a nášivkou Vader mě mlátilo do boku a jak jsem byl mokrej, tak mi popruh udělal do ramene červený pruh. Hola hej, dělej a nalejvej. Řve na nás přes celý Mírový náměstí Véna. Čau ty stará vojno, musel jsem mu tak říkat, protože viděl u nějakýho punkáče uniformu, tak si ji sehnal taky. Po dědovi. Od tankistů. Vypadal jak debil, ale my ho měli rádi. Zpocenej a utahanej zasednu ke stolu. Holky už jsou tady a tváří se nějak tajemně. Co se děje?

Dej tomu čas, ale až tohle uslyšíš, tak se posereš. Říká mi jak Jana, tak Prcalinka. Je to nějaký divný, Prcalinku chápu, ta aktivně nosila nové kazety, ale Jana? Ta dala víc na to, jak vypadají kapely na koncertech, kdo je fešák a tak. Jinak se držela starých německých thrashových jistot. Jsme tu všichni? Zahajuji jednání, dělám si srandu a mluvím jako nějakej politruk. Všem to připadá vtipný a posílají mě do prdele. Dáme ruma a pak z ničeho nic plácne Prcalinka rukou do stolu, až tácky nadskočí. To je ono, leží tam kazeta s okopírovaným obalem. WINTER. Nejdřív se leknu, vidím tam vybombardované město a mám trošku strach, jestli to nejsou nějaký skinheadi. Jsem ale ubezpečen, že nikoliv. Nasadím si sluchátka a dá se do mě mráz.

Kristýnko, tohle si musíš poslechnout. Všichni se na nás dívají, zajímá je náš názor, jsou napnutí a my si užíváme, že jsme středem pozornosti. Na Kristě je vidět, že ji to moc baví, ale nesmí to jako znalkyně dát hned najevo. Nikdo, opravdu nikdo na světě, neuměl mluvit o hudbě jako má víla. Kdysi byl nejlepší Kytka, kdyby žil, asi by se pořád hádali, ale vyjádřit slovy muziku, to snad ani moc dobře nejde. Ona to ale uměla. Jakoby se pokaždé dívala na obraz a popisovala jej. Bylo ticho, už už jsem chtěl říct, jak se mi to líbí, ale sáhla mi na rameno. Je to blbý, ale dámy mají přednost.

Mluvila snad půl hodiny a tok jejích slov opravdu vyjadřoval to, co jsem z desky cítil i já. Jako bychom byli spojeni nějakým vnitřním poutem, provazy, zapletenými ve vztahu muže, ženy a metalu. Byl jsem na ní zase šíleně hrdej. Podívejte, to je ona, moje moje moje holka, co tomu rozumí.

Winter nám otevřeli cestu k doom metalu. Do té doby jsem znal Candlemass, Paradise Lost, obdivoval samozřejmě Black Sabbath a Saint Vitus, protože to jsou praotcové všeho, ale tohle bylo něco novýho, jinej zvuk, atmosféra. Holky ty nový kapely typu MY DYING BRIDE, ANATHEMA, AMORPHIS, první demo SATURNUS (dodnes nevím, jak se k nám dostalo), milovaly. Znáte ženský, jsou většinou klidnější, rozvážnější, pak taky ty zpěváci, co se trápili a soužili ve skladbách. Já to plně chápal, byl rád, že je tu zase něco nového. Byla ale jedna skupina, která naši partu doslova rozsekala. 

Když jsem slyšel poprvé Bloody Kisses od Type o Negative, tak jsem se rozbrečel. Pouštěli jsme si zkopírovanou kazetu (ano pořád pro nás byly kazety nejlevnějším a nejdostupnějším nosičem) někdy kolem čtvrté ráno. Kristýnka mě probudila a měla šílený bolesti (nejhorší co může být, tak je vidět trpět milovanýho člověka). Málem mi rozdrtila ruku, zaryla mi nehty do dlaní. Styděla se, že není zrovna hezká, že je na dně, že ji nezabírají prášky na bolest. Nedalo se dělat nic. Jen ji obejmout a pustit potichu kazeťák. No a znáte ty okamžiky, když slyšíte novou hudbu, kterou pak máte rádi celý život? Ke každému albu mám svůj příběh. Pamatuji si přesně, kdo mi jej přinesl (většinou) a pak ten posvátný obřad prvního setkání. Bolest ustala po 4 hodinách, mezitím se rozednilo a hluboký hlas Petera Steeleho měl konejšivý účinek.

Děkovali jsme za každé nové ráno, když ji nic nebolelo, děkovali jsme za každou novou desku, která nás bavila společně. Kristýnka se většinou ochomýtala kolem brutálních death metalových smeček, v tomhle byla tvrdší než já, osobně víc sázím na melodie, ale doom metal u nás měl dveře otevřené. Po rychlém thrashi, negativním blacku a otevřených hrobech u death metalu to bylo docela osvěžující. Dodnes používám doom metal, když se potřebuji uklidnit, něco promyslet. Musím mít na něj náladu, někdy mi samozřejmě přijde unylý a pomalý, jo občas se i nudím. To ale přejde, když už mám všeho okolo plné zuby a musím se vydat na nekonečné cesty vlastních myšlenek. 

Prcalinka se v doomu vyloženě zhlédla. Občas zabrousila až někam ke gotice, ale to už mě moc nebavilo. Nosila ale perfektní kapely. Temný, mrazivý. Ne všechno jsem ihned přivítal s otevřenou náručí, ke spoustě se dostal až po mnoha letech, ale základ prokletí zvaného doom metal, byl položen. Připadalo nám, že je tahle hudba záhadná, tajemná, přitažlivá, u mě potom navíc - já mám hrozně rád kostely, chrámy. staré hřbitovy a ta témata tam zkrátka byla. 

Možná se nám doom usadil v kostech nebo srdci, je to vlastně jedno, důležité je, že bylo co poslouchat, užívat si, bavit se. Muzika pro mě byla vždycky relax, radost. Neumím a nechci si rvát do hlavy něco, co mě nabere. Venca to tenkrát shrnul hrozně hezky, jednou mi řekl: "Ty vole, já jsem starej punker, ale nikdy nebudu takovej kokot, abych svoje názory na muziku někomu vnucoval a abych pravdu řekl, ten doom metal, to ti teda povím, ten je ukrytej v každým z nás, jen to neříkej mejm kámošům, měli by ze mě prdel!"  A já se musel šíleně smát, jak si krásně v jedný větě protiřečí. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 7. září 2019

Recenze/review - ARALLU - En Olam (2019)


ARALLU - En Olam
CD 2019, Satanath Records

 for english please scroll down

 Zvedá se bouře, písek létá vzduchem a je nesnesitelné vedro. Znáte ty okamžiky, které předcházejí hromům a bleskům? Příroda si s námi hraje jako s loutkami, podél cesty se odhalují bílé skelety koster. Nebe se zlobí, do uší mi totiž hraje nová deska black death metalových maniaků ARALLU z Izraele. Válka s peklem začíná, víra tvá tě zachrání a nebo zabije. 

 Deska mě svými motivy opravdu přenesla někam do míst mezi řeky Eufrat a Tygris. Dýchla na mě historie, bohatá kultura, budovy, které zažily tisíckrát slávu i utrpení. Procházím se pouští a poslouchám album "En Olam". Jsem najednou součástí něčeho velkého, čemu se říká muzika. 


Tradiční death metal, black metalová temnota a umně vložené blízkovýchodní motivy. Jakoby ARALLU předčítali z pradávné Knihy mrtvých. Cítím v kostech chlad a na tváři teplý vítr. Mám v očích písek a marně zvedám hlavu k nebi. Rozhřešení nikdy nepřijde, zlá krev dělá další zlou krev. Každý musí začít u sebe, naslouchat a konečně používat zdravý rozum. Líbí se mi zvuk, jednotlivé nápady a nepřeberné množství emocí. Tahle kapela totiž hraje srdcem a je to znát z každého tónu. Umírám žízní, napojen vlastní nenávistí. Zahal svoji tvář a poklekni. "En Olam" je jako výlet bez konce do míst, kde se slunce dotýká země, kde se krása potkává s temnotou, hudebně je album velmi solidní, zajímavé a moc dobře se poslouchá. Podsvětí zase jednou otevřelo svoje brány a vyslalo bojovníky apokalypsy, aby nás zničili svoji muzikou. Vnímám, že brzy přijde další písečná bouře, modlím se, aby zazněla nová skladba. Black death metalová nahrávka, která vás sežehne plamenem!


Asphyx says:

The storm rises, the sand flies through the air, and the heat is unbearable. Do you know those moments that precede thunder and lightning? Nature plays with us like with puppets, white bones of skeletons are revealed along the road. Heaven is angry, because I am listening the new album of black death metal maniacs ARALLU from Israel. The war with hell begins, your faith will save you or kill you.

The motives from album really transferred me somewhere to the places between the rivers Euphrates and Tygris. I was breathtaking by history, rich culture, buildings that had experienced fame and suffering minimally thousand times. I walk through the desert and listen to the album "En Olam". I am immediately part of something bigger, something what we called music.


Traditional death metal, black metal darkness and artfully embedded Middle Eastern motifs. Seem as ARALLU read from the ancient Book of the Dead. I feel cold in my bones and I have a warm wind on my face. I have sand in my eyes and vainly raise my head to the sky. The absolution will never come, bad blood makes another bad blood. Everyone must start with themselves, listen and finally use common sense. I like sound, individual ideas and a wealth of emotions. This band plays with the heart and it is obvious from every tone. I'm dying of thirst, connected with my own hatred. Cover your face and kneel. "En Olam" is like a trip without end to places where the sun touches the ground, where beauty meets darkness, musically the album is very indifferent, interesting and is nice to listen it. Once again, the underworld opened its gates and sent apocalypse warriors to destroy us with their music. I feel that another sandstorm will soon arrive, I pray for a new song to be heard. Black death metal record that will burn you with flame!



tracklist:
1. The Center of the Unknown 
2. En Olam 
3. Devil´s Child 
4. Guard of She´ol 
5. Vortex of Emotions 
6. Achrit Ha´yamim 
7. Prophet´s Path 
8. Unholy Stone 
9. Trail by Slaves 
10. Spells

band:
BUTCHERED Bass,Guitars, and all vocals-GAL Pixel Guitars and backing vocals -OMRI Y-Guitars-A.KASSIMOV Drums and percussions.
EYLON B strings

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine