DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 19. září 2018

Recenze/review - CONDEMNER - Burning the Decadent (2018)


CONDEMNER - Burning the Decadent
CD 2018, vlastní vydání

Když mi začala téct krev ze všech tělních otvorů poprvé, vyděsil jsem se. Dnes už jsem klidný. Vím, že je ve mě usazeno dlouho nahromaděné zlo, které musí jednou za čas ven. Stačí proříznout jednotlivé mokvající vředy, pořádně si pustit žilou. Poddat se temnotě, zazářit jako louč na pitevním stole. Pouštím si k tomu samozřejmě (jak jinak) černo černý smrtící kov. Vybírám si jej v opuštěných hrobech, na skládkách mrtvol. V záhrobí. Slyšte další slova o zlobě, tmě a chladu.

CONDEMNER jsou pohrobci kapel jako IMPRECATION, IMMOLATION, INCANTATION, PROFANATICA, DEMONCY. Jsou jako poslové s hořícími perutěmi. Jako padlí andělé, válející se ve zkažené krvi. Naléhaví, démoničtí, táhlí jako hlen, vytažený vám čerstvě z těla. Nepřinášejí do záhrobí nijaké novoty, hrají hezky postaru. Neobjevují, spíše velebí temnotu pradávnými postupy.


"Burning the Decadent" je hodně shnilou prvotinou. Ucítíte z ní síru, mrtvolný puch a zimomřivost. Albu by možná slušel průraznější zvuk, možná i více nápadů. Ale to jsou jen drobnosti, které se dají s klidem odpustit. Důležitá je celková atmosféra, krása morbidních společných okamžiků a schopnost mě strnout do nekonečných močálů. Má slova budiž upozorněním, že v Texasu existuje kapela, která má ráda dlouhé stíny stejně jako já. Novinka je chvílemi monotónní a nejvíce připomíná asi nějaké hodně ošklivé zaříkávání. Zasvěcení budou zajisté vědět, o čem píšu. A vy ostatní? Vám to bude stejně jedno. CONDEMNER na to jdou tradičně, opravdově, s nadšením. Za mě mají palec nahoru a hromadu kostí k tomu. Velmi dobře!


sumarizace:

"Burning the Decadent" je albem, které působí při prvních setkáních lehce chaoticky, možná i nepříjemně. Je to tak dobře, když člověk umírá, tak z toho také nemívá radost. CONDEMNER vzešli z podzemí, ze země plné stínů. Nutno si to při poslechu uvědomit a tak i k nahrávce přistupovat. Líbí se mi zahnívající zvuk, masakrující riffy i plesnivý vokál. Splněno je vše pro blahořečení temných sil. Představte si podzemní kobku v níž právě pukla kamenná podlaha. Ze středu země vytéká žhavé magma, které je zároveň totálně devastující hudbou. Death metal, smíchaný s blackem, špínou, zlem a absolutní smrtí. Uřízněte mi všechny údy, zohavte moji tvář, dělejte si se mnou, co chcete, ale CONDEMNER budu uctívat stále dál. Peklo! Vynikající deska!

Asphyx says:

"Burning the Decadent" is an album which at first feels quite chaotic, maybe even unpleasant. And it is good because even when people die they are not happy about it. CONDEMNER came from the underground, from the land full of shadows. You have to realize that while you listen and this is how you should perceive the album. I like the decay sound, massacre riffs and the mouldy vocal. The blessing of dark forces is there too. Just image an underground cell and there it is a fresh crack in the middle of the stone floor. From the middle of the earth there is the hot magma coming out and it sounds like devastating music at the same time. Death metal mixed with black, dirt, evil and total death. Cut all my limbs, burn my face and do whatever you want with me. But I will continue to worship CONDEMNER. Hell! An excellent album!


Tracklist:
1. Phoenix Retribution 07:40
2. Winds of Severity 07:54
3. Burning the Decadent 05:34
4. Aether Dawn 05:07
5. Frenzied Destruction of the Carnal 08:17
6. Extinguishment 18:49

band:
PB - guitar, programming, lyrics (#1-3)
JH - vocals, bass, lyrics (#4)

Recenze/review - MURDERWORKER - Where Scream Becomes Silence (2018)


MURDERWORKER - Where Scream Becomes Silence
CD 2018, Base Record Production 

Odtrhávám maso od kostí, drtím klouby na jemný prach. Kůže stranou, šlachy také. Odsát zkaženou krev, lebku vypreparovat. Jsem jako chirurg, jen má těla jsou mrtvá. Někdy. Cestuji po světě a objevuji si pro sebe kapely, u kterým mě mrazí v zádech. Nedávno jsem navštívil Španělsko. Ponořil se do tamního močálu plného hnisu a v undergroundu objevil smečku MURDERWORKER. Zaujala mě její surovost, nadšení a právě maso, odtrhané od kostí.

Ano, je tomu tak, tahle parta se jen tak nezakecá. Místo toho na vás zaútočí ostrou směsicí syrového death metalu. Kosti praskají, lebky pukají tlakem. Vypadá to, že je vše v nejlepším pořádku. Totální masakr lidské mysli, šílenství, které dovede pochopit jen fanoušek podobných hudebních morbidit. Jsem tu správně, po zdech zase ztéká krev. 

 

"Where Scream Becomes Silence" je divokým, zemitým albem, čerpajícím inspiraci jak na severu (DISMEMBER), tak za velkou loží (OBITUARY). Samozřejmě s ošklivým nátiskem CARCASS, GOREFEST. Zkrátka a jednoduše, hudba vhodná nejlépe pro malý klub, případně stará opuštěná lidská jatka, kde je možné ještě zaslechnout ozvěny všech trpících. Album je opravdu ostrým útokem, bez jakýchkoliv zbytečností. Líbí se mi neurvalý zvuk, stylový obal i celkové provedení. Nic pro slabé povahy, ani přemýšlivé jedince. Tady se frézují drážky do živých tkání, devastuje se tlakem a špínou. Je mou milou povinností death metalového řezníka, vás o téhle smečce informovat, protože si myslím, že má co říct. Alespoň všem prokletým, nemrtvým, zběsilým. Zasekni sekeru do nejbližší hlavy, jen nečekej krev. Zombie přece nekrvácejí. Nebo ano? Old school death metal forever!


sumarizace:

Španělští old school death metalisté MURDERWORKER jsou pro mě takovým mým soukromým objevem. Hudba ve stylu starých CARCASS, DISMEMBER, OBITUARY, GOREFEST lahodí mému uchu jako ty nejlibozvučnější chorály smrti. Jedná se o starý valivý smrtící kov, opatřený prašivinou, smradem dlouho nevětraných hrobů a zahnívajícího masa. Ostré výjezdy kytar, zlý murmur a bicí, připomínající buldozer. Na stěnách podzemní kobky visí kusy lidského masa! Tohle je hudba, která vám doslova pronikne až do morku kostí! 

"Where Scream Becomes Silence" je hudebním masakrem, očistou lidské mysli, zlou noční můrou, kvůli které se budete znovu a znovu budit ze spaní. Album zpočátku působí monotónně, ale když vytrváte, budete odměněni esencí té nejkrutější hudební smrti. CD je morbidní ochutnávkou, kusem exhumovaných vnitřností, hozených vám přímo do obličeje. Tohle je hudba pro fanoušky pravého reálného death metalu, pro oddané příznivce stínů i pro všechny nemrtvé. Mám pocit, že jsem na nějaké zlé seanci, kde jsou podávána k ochutnávce těla těch nejkrásnějších zombie! Album je krutým smrtícím rituálem, po kterém nezůstane žádná duše naživu! Vynikající záležitost!


Asphyx says:

This Spanish old school death metal band MURDERWORKER is like my personal discovery. Their music is in the style of old CARCASS, DISMEMBER, OBITUARY, GOREFEST and it sound so good just like the best death chants. It is old rolling death metal with stench and smell of graves and rotting meat. Sharp exits of guitars, evil murmur and drums which sounds like a bulldozer. There are pieces of human flesh on the walls! This is their music which will go right into penetrates of your bones!

"Where Scream Becomes Silence" is a musical massacre, cleansing of human mind, evil nightmare which will make you wake up during the nights. At first the album fells monotonous but you should stay with it and listen to it over and over and there is the essence of the cruellest music death. CD is a morbid piece of exhume human insides which are thrown right into your face. This music is for fans of the real death metal, for the orthodox fans of shadows and also for all the undead. I feel like I am on an evil session where are served bodies of the most beautiful zombies for taste test! This album is a cruel deadly ritual which won´t let any soul alive! Excellent album!


band:
NEGRO (Bass/vocals)
FRAN (Guitar/vocals)
JESUS (Drums)


A few questions - interview with death metal band from Spain - MURDERWORKER.


A few questions - interview with death metal band from Spain - MURDERWORKER. 

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 

Hello! Murderworker is a band from Sevilla, in the south of Spain. The band was created in early 2017 as a result of the dissolution of other projects we had at that time. From the beginning and until now the band has tried to do musically Death Metal, influenced mainly by classical bands of the genre. A month ago we released our debut album entitled "Where The Screams Becomes Silence", through BASE RECS and we are in full promotion of our work and organizing live shows! 

  

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

The recording of the album has been totally homemade, in our rehearsal room. Ruben Rodriguez, from NEBUR ZONE PROD, has been responsible for the production and mastering. We think that to be a first work done by ourselves and the help of the producer the result is more than satisfactory 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

At the moment the album has been edited only in CD format and limited to a print run of 500 copies. Later on, if we see it opportune, maybe we will release it in another format or we will get more copies. 


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

The authors of the lyrics are our bass/vocals and also our guitar/vocals since both make vocals in the band. The album is a conceptual content fiction about a subject named Jeffery Killmer, a ruthless assassin who wanders with his sharp ax looking for possible victims! 

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

The logo of the band was created by ModBlackmoon Design and the cover artwork of the album by Luis Sendon, bass player of the band Nasghul and known for his countless works for other bands, festivals, etc ... As a "non-professional" band we consider that the social networks are a good channel to promote us quickly and economically, so we dedicate all the time and possible care! 


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you? 

The label responsible for releasing the album is BASE RECS PROD. They trusted us and we are very happy with their work. They are a modest and underground label, and we are a modest and underground band, so everything is in its rightful place until now! 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration? 

The members of the band are over 40 years old, so you can imagine what bands influence us. We have no predilection for any scene, American, English or Scandinavian ... but our style can be similar to that of classic Death Metal bands like Obituary, Entombed, Demilich, Bolt Thrower, Gorefest, Demigod, Carcass ... 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response? 

No, we did not go through that promotion process, since the recordings came from a serious proposal by BASE RECS PROD. 


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

The band has little time of existence and almost all this time has been used in the recording of the album. We have done two concerts so far, one in the pub and the other in the hall. We have experience in live shows with previous bands, but in any case, either in one place or another all have their positives and negatives. The important thing is to have fun and that those who see you enjoy! 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

Our immediate plans are to promote our album as much as possible and perform all the live show we can do. Later on, we will focus on launching new material for a next recording! We do not have great ambitions as a band, rather keep working and stay expectant! 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? 

Of course! You can know more about the band or contact us at: 


You can get our album for only 10 euro including shipping costs to info@baserecordproduction or directly to our email adress. 

Thanx for the interview. 

Thanks to you for your support and work you do!

úterý 18. září 2018

Recenze/review - MONSTROSITY - The Passage of Existence (2018)


MONSTROSITY - The Passage of Existence
CD 2018, Metal Blade Records

for english please scrool down

Písmo vepsané ostrým nožem do kůže. Jasný a rozpoznatelný krvavý rukopis. Absolutně chladná, přesto pulsující a jiskřivá atmosféra. To jsou slova, která mě při poslechu novinky floridských MONSTROSITY napadají asi nejčastěji. Společnou řeč jsme našli až po delší době, po mnoha posleších a strávených chvílích, v různých situacích a náladách. Dnes už to mohu říci rovnou a natvrdo. Američané vydali žhnoucí album, které pálí jako láva vylitá přímo do obličeje. Klasické postupy, postupné rozvíjení předchozích motivů a hlavně zapamatovatelné riffy a melodie, které se mi zaryly postupně pod kůži.



Na "The Passage of Existence" mě doslova fascinuje schopnost kapely napsat zajímavý a neotřelý motiv. Skladby každým dalším poslechem neskutečně rostou, mění se jako hladina temné řeky. Jednou bublají, stylem proříznuté tepny, jindy pálí, mrazí, ale pokaždé ostře řežou. Nápady jsou inteligentní, zvuk i obal neskutečně propracované. To ale není všechno, MONSTROSITY navíc přidali obrovské množství třaskaviny v podobě skvělých nápadů. Kapela působí jako znovu politá mrtvou vodou. Čekání se vyplatilo a máme najednou co do činění se znovu probuzeným monstrem, které kolem sebe šíří jen krutou bolest a smrt. Jejich přístup k hudbě je sice starý a klasický, ale také nebývale svěží a vzdušný. Jakoby nám vyprávěli příběhy plné násilí a temnoty. Čekal jsem slušné řemeslo a nakonec jsem dostal pro moji maličkost v podstatě dokonalé death metalové dílo, které mě totálně strhlo do podzemí. Smrt se dá popsat mnoha způsoby. Ten který zvolili MONSTROSITY, je jedním slovem mocný! Vynikající nahrávka!

+

Asphyx says:

The letters were written into the skin by the sharp knife. Bright and recognizable handwriting. Absolutely cold but also pulsating and sparkling atmosphere at the same time. These words occurred mostly in my mind after the listening of the new record of Florida's MONSTROSITY. It took a long time until we found common ground. Many listenings, spended time, different situations and moods. But today I can tell it straightforward and strictly. Americans have released a glowing album, which burns like the lava spilt straight to the face. Classical procedures, gradual development of previous motifs and especially memorable riffs and melodies, which have step by step burrowed under my skin.


At the "The Passage of Existence" I am fascinated by the band’s ability to write the interesting and unconventional motifs. The songs grow up with every further listening; they change like a surface of a dark river. One time they are bubbled as the broken vein; otherwise, they burn or freeze, but every time they are sharply cutting. The ideas are intelligent, sound and cover art are incredibly elaborated. But this is not everything. MONSTROSITY comes across as sloppy by death water again. Waiting was profitable, and now we are meeting with the new awake monster, who spreads the cruel pain and death around. Their approach to the music is old and classic, but on the other and remarkably fresh and airy. As if they talk to us the stories full of violence and darkness. I expected the true craft, and finally, I got the perfect death metal record, which totally caught and took me into the underworld. Many approaches can describe the Death. MONSTROSITY have selected a manner which is by one word said, powerful! Excellent record!



Tracklist:
01. Cosmic Pandemia
02. Kingdom of Fire
03. Radiated
04. Solar Vacuum
05. The Proselygeist
06. Maelstrom
07. Eyes upon the Abyss
08. Dark Matter Invocation
09. The Hive
10. Eternal Void
11. Century
12. Slaves to the Evermore

Line Up:
Lee Harrison - Drums ( Terrorizer, Obituary, ex-Atheist, ex-Malevolent Creation, ex-Midnight)
Michael Poggione - Bass (Flying, Harhoog, Human Enslavement, Human Rejection, Vile, Doomsilla, ex-Capharnaum, ex-Eulogy, ex-Lecherous Nocturne, ex-Serocs, ex-Skinned, ex-Trivium, ex-The Autumn Offering, ex-Lifeless Dreams... Pale Illusions, ex-Scab Maggot)
Mark English - Guitars (Deicide)
Mike Hrubovcak - Vocals (Azure Emote, Hypoxia, J.J. Hrubovcak, Vile, Nader Sadek, Divine Rapture, ex-Abraxas, ex-Imperial Crystalline Entombment, ex-Rumpelstiltskin Grinder, ex-XXX Maniak)
Matt Barnes - Guitars (Chaos Inception, Lisiya Gori, Quinta Essentia, ex-Temple of Blood, ex-Fleshtized)

Recenze/review - ABHORRENT DEFORMITY - Slaughter Monolith (2018)


ABHORRENT DEFORMITY - Slaughter Monolith
CD 2018, Comatose Music

Nařezal jsem kousky tvého těla, aby vytvářely z krve krásný obraz. Umírala si v bolestech, svázaná. S ústy slepenými od bolesti. Díval jsem se a užíval si to. Říkali o mě ve zprávách, že prý nejsem normální, ale řekni mi, kdo dneska je? Nikdo nechápal moje dílo ze živého masa a kostí. Jsem umělec, ne vrah, co myslíš? Ty už mě neslyšíš? Nemusíš mluvit, stačí, když budeš křičet.

Ohavností a nechutností je na světě tolik, že nejdou popsat. Nestačil by na ně papír ani obrazovka vašeho monitoru. ABHORRENT DEFORMITY letos přicházejí s novým albem "Slaughter Monolith", které je po okraj narvané podobnými šílenostmi. A samozřejmě také klasickým brutálním death metalem. 



Od "Slaughter Monolith" nečekejte nic nového ani převratného. Album se pohybuje v jasných mantinelech, které kdysi nastavily smečky jako SUFFOCATION, CANNIBAL CORPSE, DEEDS OF FLESH, DYING FETUS, DEFEATED SANITY, SEVERE TORTURE. Jedná se přesně o ten tradiční brutální masakr motorovou pilou, který buď obdivujete nebo vám je zcela jedno. ABHORRENT DEFORMITY se nedá upřít nadšení, dobré nápady i zvuk. A samozřejmě hektolitry krve, bez těch by to nešlo. Trošku divný mi připadá obal, ta slečna doprostřed mezi všechnu krutost moc nesedne, ale proti gustu, znáte to. Skladby hezky odsýpají, krásně se u nich porcuje maso, přidávána je občas i temnota a chlad. Fanoušek brutality v death metalu musí být velmi spokojen. Nadšený jsem i já. Novinku považuji nejen za solidní řemeslo, ale i za krásně morbidní kousek hudby do sbírky. Máte chuť na krev? Tak neváhejte, chybu neuděláte. Velmi dobře!



sumarizace:

Nové album ABHORRENT DEFORMITY je nahrávkou, která je plná death metalového násilí. Je ranou mezi oči, nekompromisním materiálem, který vás rozdrtí. Kombinace krutých riffů, skvělého zvuku a obrovského tlaku dělá z novinky velmi bolestivou brutální death desku. Tohle je klasický, brutální death metal, který vám vymáchá obličej v kaluži plné krve. Žádné ústupky, žádný oddych. Jen kruté riffy, ostrý hlas a odpadající kusy vašeho těla. "Slaughter Monolith" řeže jako motorová pila, která nejde zastavit. Naporcovat, pověsit na háky a po odkapání zahodit na hromadu! Všichni fanoušci klasického brutálního death metalu by měli zbystřit svoji pozornost. V USA byla uvařena hodně krvavá kaše. Nahrávka působí jako srážka s pořádně rozjetým vlakem. Doporučuji všem hudebním patologům, všem fanouškům smrtícího masakru. Brutální death metalové album, které zabíjí na potkání! Skvělá morbidní práce!


Asphyx says:

The new album by ABHORRENT DEFORMITY is full of death metal violence. It´s a hit between eyes, uncompromising material which will smash you. This combination of cruel riffs, amazing sound and huge pressure makes this album a very hurtful brutal death album. This is a classic brutal death metal which will soak your face in a puddle of blood. No concessions, no rest. Just cruel riffs, sharp voice and falling pieces of your body. "Slaughter Monolith" cuts like a power saw which is impossible to turn off. Carve it, hang it on hooks and discard it on a cluster after draining. All of those fans of the classic brutal death metal should pay attention. There has been cooked a very bloody mash in the USA. The album feels like a fast train accident. I would suggest it to all musical pathologists, all fans of death massacre. Brutal death metal album which kills everything, everywhere! Amazing morbid work!

Tracklist:
01. Symptom Conception
02. Sexually Transmitted Coma
03. Ripped From a Mother's Mutilated Womb 
04. 2016 Esoteric Model
05. Three Piece Flesh Suit
06. Of Blood and Cum
07. Fine Art of Amputation 
08. Swamp of Intestines
09. Necrotizing Fascitis
10. Purification Through Bodily Dismemberment
11. Vermin Burial
12. Unspeakable Perversity

band:
Guitar : Jason Keating
Drums : Matthew Green
Bass : David Wright


pondělí 17. září 2018

Recenze/review - WITCHGÖAT - Umbra Regit (2018)


WITCHGÖAT - Umbra Regit
demo 2018, Morbid Skull Records

Někdy mám pocit, že na mě kouká Satan za každým rohem. Převlečený do nejmodernějšího obleku, v luxusním autě, s úsměvem vědoucího na tváři. Mluví jasně a zřetelně, působí silně a všichni ho obdivují. V některých lidech jakoby se opravdu ukrývaly temné síly. Jsou zlí ze své podstaty. Navenek dokonalí, ale jinak prázdní a oškliví. Největším překvapením bývají chvilky, kdy ukážou svoji pravou tvář. Mám potom chuť vzít kus rozžhaveného železe a vypálit jim obličej k nepoznání.

Ještě, že je tu hudba, mocná a všeobjímající. Démonická, šílená, naplněná emocemi. Ještě, že jsou zde podobné demo nahrávky, jako ta od WITCHGÖAT z El Salvadoru. Kazeta, vydaná v limitované edici 33 kusů. Totální underground a hlavně kus shnilého black thrashe, který mě uchránil před přetvářkou a lidským hnusem. Zde je svět ještě v pořádku, plesnivý, opravdový, mokvající a jdoucí až do morku kostí.


Smíchejte kousky TORMENTOR, SODOM, DESTRUCTION, BATHORY, SARCOFAGO, NECROPHOBIC, AURA NOIR, DESASTER, NIFELHEIM, polijte je znesvěcenou vodou, rozdrceným prachem z padlých kněží, s kousky obrácených křížů a kostí. Výsledek je jasný, demonahrávka "Umbra Regit". Jsem hrozně rád, že se ke mě podobné artefakty tmy dostávají. Dávají mi pocit jistoty a slabé naděje v dnešním divném světě. Deska je totiž reálná, upřímná, jasně znějící, se spoustou špinavých nápadů ve skladbách. Chci skočit do ohně! Vypálit katakomby! Tančit do skonání! V podzemních chodbách se občas dějí věci, o kterých se raději mlčí. WITCHGÖAT zní jako hlas samotné bestie. Rozzuřená doběla kouše kolem sebe, ničí! Zasekli do mě dráp, omotali si mě řetězem. Ano, takhle se má hrát správně black/thrash metal! Za mě všechny uříznuté prsty nahoru! Mám v očích krev! Skvěle!

sumarizace:

"Umbra Regit" je mocně chladným albem pro všechny pamětníky. Reálný zvuk, sázka na dobré temné nápady, postupná gradace skladeb - tohle všechno dělá z tohoto počinu doslova povinnost pro obdivovatele obrácené víry. Pro mě osobně se jedná o skvělou nahrávku, kterou si nejraději pouštím při svých dlouhých výletech po starých opuštěných hřbitovech. Já všechno to studené rouhání WITCHGÖAT věřím, užívám si ho a těším se na další večer, kdy mě naplno zahalí temnota. Maniaci z El Salvador  nejsou nijakými stylotvůrci, ale železo kují poctivě, s ohněm v srdci. Obraťte všechny kříže, přichází váš pán! Alespoň tak to z této desky cítím. Vynikající black thrash metal, doslova narvaný ledem a sírou!

Asphyx says:

"Umbra Regit" is a very cold album for all veterans. Real sound, a bet on good dark ideas, gradual gradation of songs – all of this makes this album an obligation for all admirers of the reverse faith. For me, this is a great records and I listen to it during my long walking trips to old abandoned cemeteries. I believe that all of the cold blasphemy by WITCHGÖAT is real. I enjoy it and I am looking forward to another evening when the darkness fully covers me. Those maniacs from El Salvador are not creators of some new style but they know how to do metal – with fire in their hearts. Turn all the crosses upside down, your Lord is coming! At least, that is how I feel when I listen to this album. Excellent black thrash metal which is literally filled with ice and sulfur!


LINEUP:
M. Miasma: Vocals
P. Scyther: Guitars
C. Fog: Bass
E. Driller: Drums



MORBID SKULL RECORDS:
Website & Store: www.morbidskullrecords.com

Recenze/review - HIGH PURITY – Tulpa (2018)


HIGH PURITY – Tulpa
CD 2018, vlastní náklad

for english please scroll down

V každém městě jsou asi ulice, kam neradno vstupovat v noci. Za rohem číhají ostré čepele nožů. Člověk si připadá jako v jiném světě. Prochází se najednou močálem plným dlouhých stínů, beznaděje, bolesti a smrti. Sem se chodí umírat v nekonečných křečích. Na periferii světlo neuvidíte. Chlast, špína, prodejná těla. Mokvající vředy, bahno společnosti, jednou tě stáhnou k sobě a není návratu. Nakonec zbudou jen smutné pohledy do tmy.

Přiznám se, že takhle depresivní desku jsem už hodně dlouho neslyšel. "Tulpa" je dílem, které je v mnohém překvapivé. Jakoby bylo opravdu nahráno někde ve špinavé uličce, kde ještě déšť nestihl smýt nakreslený obrys zavražděného. Album doslova hnije v rukách i v uších. 

 

Naschvál nebudu nahrávku k nikomu přirovnávat. Poslechněte si sami ukázky. Řeknou vám rozhodně víc. Oceňuji velmi dobrý zvuk, krásně potemnělý obal a osobně mě opravdu zaujaly texty, které mají v sobě velký kus opravdovosti a šílenství. Hudebně se HIGH PURITY pohybují v grindu, ale zaslechnout lze i mokvající kusy deathu a doomu. Mám opravdu pocit, že mě někdo přepadl pod poblikávající lampou, vykuchal mě rezavým nožem. Ležím tu v trapné kaluži krve a poslouchám stále dokola desku "Tulpa". Je pro mě dokonalou esencí nihilistických nálad. Mého vraha stejně nikdy nechytí a pokud ano, tak si odsedí pár let a pustí ho ven. Propadám se do močálu beznaděje, dusím se vlastní krví. Smrt nastala v pět ráno, oběť umírala dlouho a pomalu. "Tulpa" smrdí hnisem, prašivinou, beznadějí a je nádhernou ukázkou toho, že dobré řemeslo nestačí. Nutná je navíc ještě pověstná černá jiskra. Tohle všechno HIGH PURITY v sobě mají a mě nezbývá nic jiného, než je všude doporučovat. Chladná a temná deska, která vás doslova rozdrtí! Skvěle!




Asphyx says:

In every city, there are probably streets where it is not recommended to enter at night. Sharp knives lurk around the corner. The human feels like in another world. It is passing through a swamp full of the long shadows, despair, pain and death. This is the place, where it often goes dying in endless convulsions. You won’t see the light on the periphery. Booze, filth, selling bodies. Moist ulcers, the mud of society, once they pull you down, you will never come back. In the end, only the sad looks into the darkness remain.

I must confess I didn’t hear so depressive record a long time. "Tulpa" is a very surprising album in many respects. As if it was recorded somewhere in the dirty street, where the rain doesn’t wash the drawn contour of the murder. Record literally decays in the hands and ears. 

Purposely, I don't compare this record to other bands. Go and listen to the first songs on your own. They will tell you definitely more. I appreciate very good sound, nicely darksome cover art and personally, I am impressed by the lyrics, which have a big portion of trueness and lunacy. Musically, HIGH PURITY is turning around the grind core, but you can also hear the moist pieces of death and doom metal. I feel like someone attacks me under the blinking street lamp and deguts me by the rusted knife. I am lying in the pool of blood, and I am still listening to the album "Tulpa". It is a perfect essence of nihilistic moods for me. My murderer won’t be caught anytime and if yes, he will be in prison a few years and then they let him out. I am falling into the swamp of desire; I am choking with my own blood. The death occurred at five in the morning, the victim was dying long and slowly. "Tulpa" smells by purulency, despair and it is a beautiful exhibition of the fact that a good craft is not enough. The black sparkle is essential. HIGH PURITY includes all these things in their music and I must them recommended everywhere. The cold and dark album, which crushes your bones! Great!


tracklist:
Obraz té, která to není 
Relikvie světců 
Váha bílých růží 
Kaskáda děsů 
Regnbåge 
Zlý sen noční můry 
Křížem krážem mrazem 
Otazník vykřičníkem 
Propast v oblacích 
Neustálý zdroj zkáz 
Blinded by far (ATG cover)

band:
Luke – baskytara 
Ondráš – kytara 
Mira – zpěv 
Tom – bicí

neděle 16. září 2018

Recenze/review - ASEPTIC - Murderous Obsessions (2018)


ASEPTIC - Murderous Obsessions
CD 2018, vlastní vydání

Choroba jménem death metal mě prostupuje už takovou dobu, že jsem jí doslova prolezlý. Usínám k ránu, pokaždé v jiné rakvi. Ze hřbitova mě už jen tak někdo nedostane. Čekám na smrt, stejně jako všichni ostatní, jen s tím rozdílem, že mě je umožněno nahlédnout za oponu. Onen svět vydává jednou za čas další a další svědectví. Přitahuji tmu, mé modlitby jsou černé. Hledám další smečku, která ví, o čem je smrt.

Jsou jimi ASEPTIC z Kalifornie. Dvojice nihilistů, kteří se rozhodli, že budou velebit opuštěné hřbitovy. Jako prostředek si k tomu vzali starý, totálně špinavý a zastřený smrtící kov. Probudili chorobu z devadesátých let minulého století takovým způsobem, že mě opět začalo pálit srdce. Natolik ostrá jejich novinka je.



Deska "Murderous Obsessions" jakoby ležela dlouhá léta uložená v hlubokém hrobě. Letos byla exhumována, vypálena na CD a předhozena nám, bezbožným jedincům. Zvuk je poplatný době, stejně jako obal a nápady. Kapelu jsem si pro sebe objevil víceméně náhodou a o to víc jsem spokojený. Líbí se mi, že si na nic nehrají, jdou rovnou po hlavě na věc. Oškliví, zlí a rouhaví, jak jeptiška, která poprvé poznala, o čem je doopravdy sex. Totální underground, patřící na dlouhohrající kazetu. Inferno, zahrané s odhodláním a nadšením pro temné stránky lidské mysli. Jednou se mi zdálo, že jsem spadl z několika metrů na ostré čepele čerstvě nabroušených nožů. Vykrvácel jsem a teď tu navěky hniju a poslouchám "Murderous Obsessions". Bůh neexistuje, zbyla nám jen Smrt! Skvělé album toho nejopravdovějšího starého death metalu! 


sumarizace:

ASEPTIC a jejich novinka útočí na ty nejskrytější noční můry všech fanoušků old school death metalu. Album je odpovědí na všechny ozvěny ze záhrobí, které je možno vůbec slyšet. Klasický, plesnivý death metal se zde potkává s thrashem z osmdesátých let a na své si přijdou snad všichni milovníci hřbitovů. Obraťte všechny kříže, zapalte svíce, dnes se bude konat jedna velmi okultní seance. Vystupovat na ní budou death metalisté ASEPTIC. V Kalifornii moc dobře vědí, jak se dělá pravé a nefalšované smrtící řemeslo! "Murderous Obsessions" je plné špíny, pavučin i ozvěn ze starých rakví. Death metal je zde exhumovaný odněkud z devadesátých let a je krásnou vzpomínkou na časy, kde se ještě zabíjelo poctivě, rezavým nožem. Death metalová deska, která vás pokryje plesnivinou!


Asphyx says:

The new album by the ASEPTIC attacks the deepest nightmare of every single old school death metal fan. This album is the answer for all of the calls from the beyond you can hear. The classic, moldy death metal meets thrash of the 80s. And I think that every lover of graveyards is going to be satisfied. Turn down all the crosses, light up the candles because today the big occult séance is happening. There are going to be death metal guys ASEPTIC. They really know how to do the right deathful job in California. The album "Murderous Obsessions" is full of dirt, spider webs and echo from old coffins. The death metal is exhumed from the 90s and it is a beautiful flashback from the times when the killing was dinkum and was done by a carroty knife. This is the death metal album which covers you with a fungus!

Tracklist:
1. Consumed 02:08
2. Reocurring Thoughts 02:37
3. Watch You Convulse 03:06
4. Anatomized 01:46
5. Absence of Empathy 02:48
6. Beyond Recognition 02:10
7. The Chamber 02:11
8. Immersed in Boiling Liquid 03:10
9. Murderous Obsessions 01:50
10. Unbearable Agony 02:02
11. Seared and Lacerated 02:54
12. Incurable Insanity 02:02
13. Leaking Casket 02:42

band:
Philip C. - Guitar/Vox
Luis G. - Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto šedesátý druhý - Jsi jako Bafomet


Příběh sto šedesátý druhý - Jsi jako Bafomet

Když už jsem byl členem rodiny Kačenkových, tak jsem se snažil pomáhat. Nákupy, sem tam něco opravit, nepřekážet. Taky jsme vyrazili za Káči bábušenkou. Vlakem, jako vždy. Na zdi nádraží v malé pojizerské vesničce vidím plakát na koncert Vitacit. To by šlo, co takhle nejdřív do hospody, pak do kulturáku a večer za paní, co kdysi povila tvého otce? Odsouhlaseno, protože Smrťák se od malička nerad seznamoval s novými lidmi, trošku se styděl a moc se mu za starou paní nechtělo. Vždyť mu bylo taky sedmnáct a to pro něj staří lidé nebyli zase tolik vzácní. Srkám Klášter a divím se, že ho tady čepují. 

Káča mi sedí na klíně a vrká. Pořád teď plánuje. Dopijeme mocně a ještě mi cestou ukáže barák, kde bydlí babička. Kdyby prý něco, tak se tam dá vlézt i zadem přes zahrady. Kolem švestek slivovicových. Kulturní dům je klasický, s těžkými rudými závěsy, prosklenými dveřmi a parketami. Výčepák podrážděnej. Pro vesnici je to událost, přijeli umělci až z Prahy. Pánové z kapely se už pohybují sálem, zdraví se s fanoušky. Taková páteční pohoda. Ještě je mi oznámeno, že babička nemá díky cukrovce jednu nohu. A že je to svéráz, ženská z hor, která za války dokonce i střílela po Němcích (i Rusákách). Říkám své milé, tak teď už vím, po kom jsi taková bojovnice.

Občas slýchávám vyprávění o starých časech, ve kterých jsou všechny kapely nejlepší, pivo hořčejší, holky krásnější a svět se točí o hodně lépe. Blbost, předkapela, kterou raději nebudu jmenovat (vystupuje dodnes) se nenaučila hrát nikdy. Totálně debilní texty, pózy. Jdu radši do předsálí. Jenže je slyším pořád. Tak jdu ven. Dám kouř, pokecám s místníma křepelkama. Opět moje tradiční chyba. Jenže já si nemůžu pomoc. Holky se mi samozřejmě líbí. Ne že bych nějak tentononc, na to si mě Káča až moc hlídá, ale jejich prsatá společnost mi dělá moc dobře. Taky na mě zase vyletí z ničeho nic nějakej mladej nabušenej vesničan. Vezme mě ramenem do břicha. Sundá mě na zem.

Nevím, jestli to princeznám dělá dobře, ale asi jo. Možná jsou zvyklý. Tak se pereme. Sice má sílu, ale je pomalej. Možná i tupější. Stačí kolínko, hlavička a už se přede mnou válí jak lemra. Já mám sice rozseknutý obočí, ale to jsou jizvy, které muže zdobí. Vždyť jsem vyrůstal na indiánkách. Tak se otřu do džísky a jdu hledat Káču. Sedí na baru, opět obklopená půlkou vesnice. Achjo. Ládujou do ní panáky a nechce se mnou ani na Vitacit. Tak se naseru, to je jasný. Jdu pařit. 

Libido. Zvony. Rebel. Sibyla. Lovec lebek. Zahrajou mi všechno. Řvu. Skáču a potkávám v davu princezny. Opilí se objímáme a jako sáhnu si, přiznávám. Vypadá to, že jim to vůbec nevadí. Jenže přátelé, poplácání není zasunutí, jak říkává Prcalík. Končí se ve velké vřavě, Vitacit má úspěch. Zvu holky na panáka. Jsem žárlivej a dělám před Káčou ramena. Mám u sebe o jednu holku víc, než ona kluků. Proč děláme takový blbosti? Vždyť si jinak šeptáme samý milý intimnosti a krásný věci, že by sochy začaly plakat. Asi je to chlastem.

Kačence se udělá blbě. A je tu samozřejmě Smrťák, kterej ji miluje nadevše. Blijící děvče asi místní tolik nerajcuje. Opírá se o mě, za zastávkou autobusu. Jak za starých dobrých časů. Vypráví příběhy plné rumu, zelený a ferneta. Zbytky slin, otírám jí pusinku vlastním kapesníkem. Dojdu pro vodu do hospody. Když se vracím, tak mi zatrne. Stojí kolem ní tři kluci, opilí jak zákon káže a snaží se ji osahávat. Pořád jsem všechno vnímal jako hru, srandu, ale tohle je moc. Kypí mi krev v žilách. Jsem najednou střízlivý horský lev připravený ke skoku. 

Bitka jest krátká. Kopu kolem sebe, dávám přesný pěsťovky. Ne že bych nic neschytal, nejsem akční hrdina, ale zaženu je. Uff. Omyj si obličej. Ne děkuji, ty krvácíš. Hergot, proč si se s nima bavila? A proč ty s princeznama? Nálada není nejlepší. Vyrazíme radši za bábi. Mám poblitý žebradlo a asi mi praskly sluchátka. Achjo. Uprostřed návsi, hned vedle kalu, u kapličky, kde sedí andílek s tlustou prdelkou, stojí snad půlka vsi. Všichni od patnácti do dvaceti. A každej si chce do "Pražáka" bouchnout. Utíkej Káčo, utíkej a mysli na mě v dobrým. Řvu na svoji vílu a ona vezme do zaječích.

Asi mi jde o život. Dostal jsem kolikrát od skinheadů, od cikánů, ale tihle vesničani bijou jinak. Aspoň se nesnaží kopat do hlavy. Mají těžké, opilecké údery. Bráním se jako Sandokan, ale z hrdiny je najednou posera, který se bojí, aby přežil. Nejít kolem parta chlapů, kteří chumel sršáňů, bodajících jednoho chudáka Smrťáka, rozeženou, asi bych tam v podhůří zemřel. Nemůžu dýchat a nevím, jestli je to naraženými žebry nebo stresem. Bolí mě noha, záda a hlavně hlava. Jsem nablblej, asi lehkej otřes. Flušu krev. Spadl jsem do klasický vesnický mlátičky. 

Pajdám a pomalinku se orientuju. Kolem švestek říkala? Poslední kroky se plazím. Na lavičce leží povědomý stín. Kačenka, chudák vyčerpaná a vyděšená usnula schoulená venku. Chci ji vzít do náručí, ale podlomí se mi nohy. Probudí se a zděsí se. Jdi dovnitř a doprava, tam spíme. Vlezu do dveří, praštím se do hlavy, protože starý stavení mají nízké stropy. Říkala doprava nebo do leva? Jdu doleva. "Pomóóć...Bafomet!": utrhne mi výkřik málem uši. Stařence se nedivím. Jsem špinavý, od krve, jak nějakej máklej blacker s make-upem. Chudáka jsem ji probudil. Uprostřed noci. Myslela si, že pro ni přišel čert. Tenkrát se lidi báli aspoň boha.

Kačenka ji uklidní a pak už je dobře. Paní je úžasná. Tančí o berlích, omyjí mě, zalepí, uloží. Když to prej není střelný zranění, tak je to dobrý, ale i s tím by si poradila. Asi jsme oba ještě plni adrenalinu a mě všechno bolí, ale musíme na to s mojí džínovou prdelkou v peřinách vlítnout. Nejdřív si ale vyslechnu, jestli se mi některá líbila a říkám, že všechny. Úplně všechny. Ale dal bych jenom tobě. Nevím, co to do ní vjelo (mimo mě), ale je hrozně divoká. Nevím, jak si lehnout. Všechno mě bolí, teď už úplně všechno.

Probudí mě brzy ráno rozbodané tělo a tak jdu stařence nasekat dříví. Jsem tak vychovanej. U snídaně si ihned sedneme do noty. Mám napuchlou hubu a když srkám kakao, tak mi vytéká zpět na bradu. Prej už nejsem Bafomet, ale připomínám jí jednoho vraha ze sousední vesnice. Taky dobrý, ale jinak jsem prej roztomilej. Káče už cukaj nohy, musí mi všechno ukázat. Vypráví, jak zde trávila dětství. Zná každý strom, kámen, mez. Byla prý culíkatá - copatá, nohatá, hubená - to jsi pořád, ne? Tak si uplete copy a hrozně se tomu nasmějeme. Zmokneme a jsme jak dvě sudetský děti, co se ztratily v čase.

V hospodě málem omdlím. Sedí tam všichni mí bijci. Ale najednou jsme kamarádi, prej jsem se držel dobře. Blbci. Ale u nich to takhle funguje - byla zábava, tak se to servalo a já byl odjinud a dělal jsem jim do samiček. Přijdou holky a představujeme se. Dostáváme nějakou slivovici a nebo co a my najednou zažijeme s Káčou úplně úžasnej víkend v jedný malý vesničce kousek od Vratislavic. Na metal jich je tady sice jen pár, ale to nám nějak nevadí. A já jsem rád, že jsem nedostal znovu do držky. Pro všechny jsem samozřejmě, k mé velké nelibosti a jejich velké radosti, Bafomet.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):