DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 30. září 2016

Recenze/review - SELF-HATRED - Theia (2016)


SELF-HATRED - Theia
CD 2016, Solitude Productions

Pojem melancholie (řecky μελανχολία, ze slov μέλας (melas), „černý“, a χολή (cholé) „žluč“) označuje v dnes běžném užití duševní stav zádumčivosti či trudnomyslnosti a nečinnosti, zpravidla bez zřejmého přímého podnětu.

Jsou nahrávky, které když se mi dostanou do ruky, tak mě zcela pohltí. Novinka plzeňských SELF-HATRED mi poprvé zazněla do uší, když jsem šel nočním ránem do práce. Do nohou mě studil první podzimní chlad a v uších si dávaly rande melancholie se zádumčivostí. Bylo mi náhle smutno, tak nějak těžko na duši. Určitě jste to také už někdy zažili. Našlapujete spadaným listím a všímáte si věcí, které vám byly dřív jedno. Plzeňané si pohrávají s podobnými náladami jako malíř s odstíny černé barvy. Jde na mě splín a spolu s muzikou si ho opravdu užívám. Někdy je potřeba se zastavit, zklidnit svůj dech a plně se oddat stínům a věčnosti.



V novém albu (prvotině) "Theia" jsem se doslova rozplynul. Nevím, jak to pánové zařídili, ale mě ty dlouhé táhlé melodie klasického doomu opepřeného atmosférou "jemného" death metalu doslova pěchují. Cítím se být pod lisem, zatížen těžkostí lidského bytí. Skvěle je ošetřený zvuk a obal bych si klidně pověsil doma na zeď v podobě obrazu - to je opravdu nádherná práce. Smutním si, smutním a prosýpám mezi prsty jednotlivé melodie. Nebylo nic ponecháno náhodě, vše sedí správně na svých místech, jako bychom byli vzájemnou součástí odnepaměti. Pro mě osobně jeden z niterných doom metalových zážitků. Obsahuje v sobě vše potřebné pro krásný smutný sen. Připomíná mi pohřeb opuštěného chlápka, s kterým se přišla rozloučit jen jedna dávná milenka. Zbytek je o krystalickém a ledovém soužení, o hladu po smrti, o pláči velryb, o šourajících se nohách starců, o doom metalu. Excelentní záležitost pro všechny smutkaře!


sumarizace:

SELF-HATRED se povedlo na prvním albu "Theia" přesně definovat nádheru melancholie. Jako výrazové prostředky si vzali klasický, tradiční doom metal, který uchopili po svém. Mé pocity z alba jsou velmi pozitivní. Já jsem při poslechu opravdu na nějakém hodně smutném pohřbu, případně se procházím podzimní krajinou. Pro mě osobně jeden z niterných doom metalových zážitkůObsahuje v sobě vše potřebné pro krásný smutný sen. Připomíná mi pohřeb opuštěného chlápka, s kterým se přišla rozloučit jen jedna dávná milenka. Zbytek je o krystalickém a ledovém soužení, o hladu po smrti, o pláči velryb, o šourajících se nohách starců, o doom metalu. Excelentní záležitost pro všechny doom metalisty!

Asphyx says:

SELF-HATRED managed to precisely define the beauty of melancholy on their first album “Theia”. They used classic, traditional doom metal as their expression and seized it by themselves. I feel very positive about this album. I feel like I am on a very sad funeral during the listening or just walking through autumn landscape. For me personally this is one of the innermost doom metal experiences. It has everything what you need for a beautiful sad day. It is like a funeral of an alone guy who has his long time mistress on the funeral to say goodbye. The rest is about crystalline ice and tribulation of hunger after death. About crying of whales, about shuffling legs of old men. About doom metal. The excellent thing for every doom metal fan!

Tracklist:
1. Guilt
2. Theia
3. Slither
4. Attraction
5. No Judgement
6. Self-Reflection
7. Memories


Band:
Kaťas / growls, whispers Pavel Janouškovec / guitars Aleš Vilingr / guitars Štěpán Eret / bass Michal "Datel" Rak / drums Michal Šanda / keyboards  

https://www.facebook.com/selfhatreddoom
https://self-hatred.bandcamp.com/releases
http://www.solitudestore.com/en/product/self-hatred-2016-theia/
http://bandzone.cz/selfhatred

Recenze/review - NORDWITCH - Mørk Profeti (2016)


NORDWITCH - Mørk Profet
CD 2016, Satanath records / Darzamadicus records

Z širých nekonečných plání Ukrajiny ke mě doputovalo album black deathových NORDWITCH. Nejdříve jsem se lekl, protože jsem o kapele nikde nenalezl příliš informací, ale nakonec jsem dal na svůj instinkt smrtícího lovce a zkusil si postupně jejich novinku "Mørk Profet" nadávkovat do žil. Dobře jsem udělal. Z přehrávače se na mě vyhrnula solidní dávka temnoty, ledových melodií a zajímavého hlasu (ano, kapela má vokalistku Mashu, která má jinak také velice pěkné fotky jako modelka - pozn. autora). Kapela se shlédla v tvorbě BEHEMOTH, HATE, Deska je to černě vzdušná, svým způsobem atmosférická a bude nejvíc vyhovovat asi všem těm, kteří mají rádi takovou tu "hezkou temnotu".



Dodrženy jsou všechny požadavky na dobré (rozuměj lehce nadprůměrné), solidní album. Většina melodií je vcelku dobrých, krásně vstřebatelných. Na mě ale také až moc příjemných. Deska by si zasloužila ostřejší produkci, měla by víc bolet, drásat. Kapela má skvěle zpracovanou image, parádní fotky, je hodně znát, že se dost snaží a svoji smrtící práci bere vážně. Bohužel, občas to celé vyznívá jako klišé. Chtělo by to hutnější zvuk, trošku šlápnout do vrtule, pořádně se do toho opřít. Motivy jsou až příliš roztahané, songy jakoby nechtěly skončit. Pořád se ale jedná o slušnou desku. Jen se musím pro poslech oprostit od výše uvedených připomínek. Dobré black/death metalové album, které je ale moc přívětivé.



Je vlastně hrozně těžké podobná alba hodnotit. Více než kde jinde totiž platí, že vás buď smetou a chytí do svých spárů nebo se budete nudit. Novinka je určena pro všechny ty, kteří mají rádi melodický black death metal, ale nechtějí se moc ušpinit. 




Asphyx says:

The album is very cold, distant, sweeping, powerful and maybe a little too longGentlemen (and girl - vocalist) remind  me very well-tuned machine. The melodies are dense, powerfully built, excellent production, clear like to the brilliance cleaned black heartThere is neither necessary blacks odor, excellent and perfect image. Very accessible album for all death metalheads who don't  want too dirty.


Track-listing:
1 Mork Profeti (intro)
2 Dominiom
3 Walker From The Shade
4 Lady Evil
5 The Call To An Ancient Evil
6 To Nord Gods
7 No Regret
8 Messiah Of Death 

Line-up: 
Masha - vocal
Max - solo guitar
Leo - rhythm guitar
Max Senchilo - bass guitar
Donets Stepan - drums (ex)
Eugene Hrulev - drums (new)

https://vk.com/clubnordwitch

čtvrtek 29. září 2016

Recenze/review - BAPTISM - V: The Devil's Fire (2016)


BAPTISM - V: The Devil's Fire
CD 2016, Season of Mist / Underground Activists

Zavřeli mě do kostela a musel jsem se kát ze svých hříchů. Odříkával jsem pomalu smutné modlitby určené Kristu. Najednou, jen tak a během mého šepotu, se mi začal měnit hlas. Z mých úst vycházela slova, která bych normálně neřekl. Posedl mě ďábel. Prostoupil mé tělo, nasadil mi kozlí rohy a nutil mě dělat ošklivé věci. Nepomáhalo zaříkávání, k ničemu byly učené knihy. Nikdo na to nepřišel. Jen já v skrytu své černé duše věděl, že má melancholicky černá nálada byla způsobena poslechem nové desky finských black metalistů BAPTISM. Nebylo cesty zpět. Existoval už jen chlad, zima a smrt v mé hlavě.



BAPTISM jakoby do mého pokoje přivezli studený sever. Album "V: The Devil's Fire" má v sobě takovou zvláštně naléhavou atmosféru, je melodické, zpočátku snad i přívětivé. Když ho ale posloucháte delší dobu, působí až depresivním dojmem a připomíná bolest zkaženého zubu. Není to nic objevného, ale ona ta nálada ve stylu HORNA, BEHEXEN, SARGEIST, SATANIC WARMASTER, AZAGHAL a dalších tmářů je tak přitažlivá. Nepovažuji novinku za nic, k čemu bych se po večerech stále modlil, ale určitě se jedná o velmi solidní a dobře poslouchatelnou desku. Brzy bude podzim a já už teď vím, že si tuhle nahrávku narvu znovu s chutí do uší. Vydám se na dlouhý výlet lesem a na konci navštívím opuštěný kostel. Pokleknu a poddám se naplno tmě a chladu. Velmi dobré album.


sumarizace:

Finští black metaloví BAPTISM nám na svém dalším albu "V: The Devil's Fire" přivolali ty nejkrutější duchy. Díky jejich muzice se otevřely brány samotného pekla. Kombinace tradičního, klasického black metalu a tmy připomíná obětování samotnému zlu. Celým albem se vznáší okultní atmosféra, je kruté, smutné, syrové. Proniklo mi postupně do krve a proměnilo ji v kousky hnisu. Deska by měla být opatřena nálepkou s upozorněním, že může způsobit šílenství. Jestli máte chuť na procházku mezi stíny, buďte vítáni. Black metal zahraný s obrovskou silou. Budete ukřižováni, zpopelněni a rozházeni po krajině. Vynikající záležitost!

Asphyx says:

Finnish black metal BAPTISM called the most vicious ghosts on their next album "V: The Devil's Fire". Because of their music the gates of hell were opened. The combination of traditional, classic black metal and darkness reminds sacrifice the evil. The occult atmosphere is hovering on the album, it's cruel, sad raw. It  penetrated into my blood and changed it into pieces of pus. The album should be equiped with  warning label that it can cause insanity. If you fancy some walk in the shadows, welcome. Black metal played with great force. You will be crucified, cremate and scatter over the countryside. Excellent thing!

Tracklist:
1. Natus ex Ignis
2. Satananda
3. The Sacrament of Blood and Ash
4. Devil's Fire
5. Abyss
6. Cold Eternity
7. Malignant Shadows
8. Buried with Him

band:
Lord S. - Vocals (guitar, songwriting) SG.7 - Guitar TG - Guitar Syphon - Bass LRH - Drums

Recenze/review - SWAMPCULT - The Festival (2016)


SWAMPCULT - The Festival
CD 2016, Transcending Obscurity Records

V opuštěné vesnici na severu Holandska se začaly dít divné věci. Říkalo se, že prý se v ní objevují stíny, které pláčou. Byly spatřeny bíle zahalené postavy, procházející se za šera okolním lesem. Strach ovládl celou krajinu. Jakoby někdo nakreslil na domy nějaké hodně zlé znamení. Všichni čekají, až z nedalekých močálů vyleze mocná a krutá příšera z hlubin.

Svět páně H.P. Lovecrafta je úžasný ve své temnotě. SWAMPCULT letos vydali svojí druhou, doomem a blackem protkanou desku, která je poctou tomuto "šílenému" spisovateli. Budete se bát úplně stejně, jako při četbě jeho knih. Pod to se podepisuji vlastní krví. Holanďané jsou nálado tvůrci, našeptávači, kteří vás pomalu a jistě zamotají do svých šedivých sítí. Máte dvě možnosti. Buď utéct a nebo se nechat pohltit. Mě přemohla zvědavost po pár prvních riffech. Nakonec jsem podlehl. Slyšíte ten tichý šepot? To si pro vás jde plazivé zlo v podobě alba "The Festival"



Slyším zde ozvěny starých VENOM, CELTIC FROST, CATHEDRAL, ale i odkazy legendárních BLACK SABBATH. K tomu je ale nutné si připočíst značnou dávku okultnosti, naléhavosti, smutku, dlouhých  a ledových melodií. Myslím, že "The Festival" nelze moc poslouchat jako klasická alba. Více se mi osvědčil přístup nenásilným vnímáním. Otevřel jsem si knihu Necronomicon, ztlumil světlo své lampičky (to abych nevyplašil stíny) a potom se ze společného zážitku stala ta pravá noční můra. SWAMPCULT si hrají s temnými motivy jako šelma se svojí kořistí. Album připomíná spíše okultní seanci, než obyčejné CD. Je nutné k němu tak přistupovat, jinak se ztratíte a popadne vás nuda. Přístup, jakým holandští maniaci skládají, je zvláštní, zajímavý a neotřelý. Rád se podobným náladám občas oddávám. Pokud to máte nastaveno podobně (jako já), tak neváhejte, Mr. Howard Phillips Lovercraft čeká! Černý doomový rituál!


sumarizace:

"The Festival" je doom metalové album, které připomíná odříkávání staré modlitby. Holandští SWAMPCULT se v něm modlí ke starým opuštěným hřbitovům, k peklu, k samotné smrti. Hudba je zde velmi naléhavá, temná, doslova černě smutná. Pokud máte rádi okultní záležitosti, myslím, že budete spokojeni stejně jako já. Při poslechu této nahrávky je smrt tak blízko! CD je jako rituál, uspořádaný k černé mši. Také cítíte tu beznadějnou atmosféru, tu náladu plnou tmy a záhrobí? SWAMPCULT jsou na posledním albu tajemní a magičtí, jako opuštěný kostel. Novinka se s klidem může přehrávat na pohřbech padlých mnichů. Magická doom metalová záležitost. Excelentní okultní obřad!


Asphyx says:

"The Festival" is a doom metal album that recalls chanting of old prayers. Dutch SWAMPCULT  pray there to the old lonely cemeteries, to Hell, to Death itself. The music here is very urgent, dark, literally black sad. If you like the occult, I think you will be happy as me. When listening to this recording is the death so close! CD is like a ritual, organized to the Black Mass. Do you also feel the hopeless atmosphere, the mood full of darkness and the beyondSWAMPCULT are on their last album mysterious and magicallike a lonely church. The news  can be calmly played at funerals of fallen monks. Magic doom metal thing. Excellent occult ceremony!


'The Festival' Track list:
1. Chapter I - The Village 06:01
2. Chapter II - The Old Man 02:55
3. Chapter III - Al-Azif Necronomicon 03:54
4. Chapter IV - Procession 05:28
5. Chapter V - The Rite 08:23
6. Chapter VI - The Flight 02:21
7. Chapter VII - The Dawning 06:09
8. Chapter VIII - The Madness 03:11
9. IX - Epilogue - Betwixt Dream and Insanity 02:49

Line up:
D - All strings and narration
A - Percussion, vocals and narration



středa 28. září 2016

Report, photos, video - DEMONICAL, OCTOBER TIDE, AUTHOR – club Modrá Vopice, Prague - 27. 9. 2016

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

Pohřeb je ceremoniál posledního rozloučení se zemřelým člověkem, obvykle spojený s uložením ostatků zesnulého, nejčastěji pohřbením do země nebo spálením (kremace). Pohřební obřady patří k nejstarším známkám lidské kultury a téměř vždy vyjadřovaly nějakou formu představy o posmrtném životě (viz níže, způsoby pohřbívání). Moderní společnosti na takové představy masově rezignují a pohřební obřad je tak často setkáním přátel zemřelého a nanejvýš symbolickým rozloučením. V České republice se značná část zemřelých spaluje bez obřadu.

Jeden takový koncert, připomínající poslední věci člověka, se také konal v úterní večer v mém nejoblíbenějším klubu Modrá Vopice. DEMONICAL jsou pro mě kult, sice mnohokrát viděný, ale stále živý ve všech formách (CD, mp3, vypálené CD v autě) - já prostě tuhle kapelu miluju a hotovo! Líbí se mi taková ta švédská špinavost, absolutní nasazení, kdy je při živých koncertech skupina schopna vypustit duši. Bylo na čase si zase osvěžit vzpomínky na společné death metalové pohřby. K tomu jako bonus vynikající OCTOBER TIDE, kteří mě loni v Plzni doslova strhli do záhrobí.

October Tide
Je úterý odpoledne a mě těší představa, že se zítra možná i chvilku o svátečním dni vyspím. Z práce doslova běžím, abych se stihl najíst, pokecat s dětmi, vypít jedno ultra rychlé kafe s manželkou. 

Odváží mě Michal, který mě tentokrát naloží uvnitř v Plzni a už nám pod koly šustí dálnice D5 na Prahu. Cesta v pohodě, poděkovat musím samozřejmě za odvoz, protože jinak bych řídil sám a ve dvou se to vždycky lépe táhne. 

Když stojím na štěrku před Modrou Vopicí, jsem skoro dojatý. Nebyl jsem tu už skoro půl roku a mám trošku výčitky. Vstupuji do dřevěného království undergroundu a najednou se cítím jako doma. Hergot, mě je tady dobře! Spousta známých, šerý odér hudebního podzemí, smích příchozích, radost z toho, že se zase vidíme. Asi se sem přestěhuji, přemýšlím a pak mi dochází, že taky musím pracovat a starat se o rodinu. Jsem pořád nadšený fanoušek, posluchač, který muziku prožívá srdcem. Na první kapelu se těším jako na smilování boží. Pořád vnímám to napětí před koncertem, neustále mám dobrý pocit ze všeho toho setkávání, pokeců o muzice. Díky vám přátelé, díky moc!

Demonical
Zaujmu pozici váhavého fotografa, nechci rušit ve výhledu, neblýskám, jsem jen stínem užívajícím si atmosféru celé situace. Je to jako rozdíl mezi kremací a klasickým pohřbem do země. Šedovousý, šedovlasý, utahaný, ale spokojený jako pes, kterému konečně předhodili kost. Právě přichází první kapela. Zde je pár mých skromných postřehů.

AUTHOR nám přivezli pravou finskou temnotu. Black metalem načichlá death metalová špína zněla ve Vopici, jakoby tam patřila od nepaměti. Bylo to náladotvorné, s určitým smutkem ve skladbách a líbilo se mi to. Zpočátku nesmělé, ke konci pěkně divoké. Nic nového v záhrobí, ale hnisavá tma, zahraná s nadšením. Zima, chlad, pootevřená víka od rakví, ze kterých unikal zahnívající vzduch. Dobré to bylo.





DEMONICAL vzali to nejlepší, co kdy vzniklo ve švédském death metalu, protřepali a nemíchali a pak nám to narvali do chřtánu. Pro mě osobně jedna z kapel, které mám naživo nejraději. Nikde žádné zbytečnosti, jen rolba, hrnoucí před sebou obrovský náklad chřestících riffů, morbidního vokálu a ostrých melodií. Esence old school metalových postupů, síly, tmy a hudebního masakru. Pochválen buď den, kdy se tahle smečka kolem Martina Schulmana dala dohromady! Tohle byla horda death metalových válečníků, kteří nás zničili svojí temnotou. Masakr a za mě absolutní spokojenost.








Report, foto, video – GEHENNA, DEMONICAL, I SAW RED – club Modrá Vopice – Prague – 7.5.2015

Minirecenze/minireview - DEMONICAL - Black Flesh Redemption (2015)

Jdu si koupit nové tour triko DEMONICAL a fotím se s Sverker "Widda" Widgrenem a musím mu pochválit nové EP DIABOLIC "Umbra" (doporučuji!).

S OCTOBER TIDE jsme se prošli podzimním hřbitovem. Okouzlen kombinací pomalosti, syrovosti a ledovými melodiemi jsem se naladil na severský doom metal. Tahle smečka charismatických smutkařů si mě získala již dávno. Užíval jsem si ty dlouhé, táhlé motivy a vzpomínal na poslední pohřeb, který jsem zažil. Studené, pěkné vystoupení!









Report, photogallery, video – OCTOBER TIDE, OFFICIUM TRISTE, ABATON, FREITOD – Warm Up Party – Phantoms of Pilsen - Parlament Club – Pilsen – 22. 10. 2015

Návštěvnost  jsem čekal trošku větší. Na facebooku přihlášených přes devadesát lidí rozhodně nedorazilo. Tipovali jsme si něco kolem 60 kousků. Na to, jaké hrály ten večer kapely a že byl druhý den svátek, žádný sláva.

Zvuk byl tradičně dobrý, pivo tak akorát a organizace klasická. To znamená, že se jelo snad na minutu přesně. 

Máme nastartováno a vychladlá dodávka brumlá. Vydáváme se směrem domů a probíráme vše možné. Spanilá jízda noční krajinou, sledování cedulí a odpočítávání, kolik ještě kilometrů domů. Konečně Plzeň, konečně doma. Těším se na sprchu a postel. Učiním tak a uléhám s pocitem dobře prožitého dne.

Mr. Asphyx

Zdálo se mi, že si kopu vlastní hrob. Kolem padaly první sněhové vločky a krumpáči se do země vůbec nechtělo. Nakonec, zmrzlý a unavený, jsem dobré dílo dokončil. Ulehl jsem do díry zející ve tmě a usnul spánkem spravedlivých. Viděl jsem zase po nějaké době DEMONICAL a mou "švédskou death metalovou" duši obestřela velká ledová radost. Krásný severský večer, díky za něj!

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS
- omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos




Promotion!

Photos - DEMONICAL, OCTOBER TIDE, AUTHOR – club Modrá Vopice, Prague - 27. 9. 2016

October Tide
PHOTOS
author of photos – Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky


AUTHOR




























 DEMONICAL


























OCTOBER TIDE





















Mr. Asphyx and Sverker "Widda" Widgren

Mr. Asphyx and Sverker "Widda" Widgren


Report, photos, video - DEMONICAL, OCTOBER TIDE, AUTHOR – club Modrá Vopice, Prague - 27. 9. 2016

TWITTER