DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 31. května 2017

Recenze/review - ASSAULT - The Fallen Reich (2017)


ASSAULT - The Fallen Reich 
CD 2017, Transcending Obscurity Asia


Kroutí se červi v nekonečných tancích. Nahlodávají moji mysl, postupně mění moji tvář i mozek k obrazu svému. Nevím, jak se jich zbavit. Potřeboval bych nějaký protijed, zázračnou formuli nebo krutý mráz, aby zahynuli.

Nakonec volím hudbu v podobě singapurských ASSAULT a zdá se, že mi jejich melodický death metal pomáhá. Alespoň to tak vypadá. Nechávám se unášet na vlnách studených riffů a užívám si hudbu ze severu, zahranou od velmi dobrých řemeslníků. Na to, že se jedná o první dlouhohrající album kapely, jsem spokojený. Ne se vším, ale skladby mě chytly do svých sítí. A hlavně! Červi začali vylézat z mé hlavy ven.



Vezměte studenou švédskou death metalovou scénu, smíchejte ji s nadšením a máte před sebou nové album ASSAULT. Hledal jsem informace na internetu a ve své zemi je tahle kapela poměrně známým jménem. Nedivím se, jejich hudba je chytlavá, natlakovaná, ostrá a velmi dobře zahraná. Co na tom, že všechno tohle už tady dávno bylo? Ten starý recept, složený z melodií, chladu a energie, funguje pořád stejně. S novinkou "The Fallen Reich" nemám po stránce provedení, zvuku, produkce, obalu žádný problém. Některé motivy si dokonce i po delší době pamatuji. Nejedná se rozhodně o nic světového, ale nutno uznat, že album má potřebný drive a sílu. Pokud jste podobné hudbě přístupní, tak si troufám tvrdit, že si ji pořádně užijete. A vy ostatní? Vám to bude stejně jedno. Melodický death metal, který baví ze své podstaty! Poctivá práce!


sumarizace:

Poslech "The Fallen Reich" je u mě hodně o náladě. Někdy mi ty melodické death metalové pasáže vadí, jindy si je plně užívám. Novinka ASSAULT se pro mě tak stává oblíbenou deskou tak na sedmdesát procent. Občas by to chtělo přeci jen trošku víc kopnout do vrtule a rozsekat nás. Celkově ale hodnotím letošní album jako velmi dobré, i když s výhradami. Nebudeme spolu asi trávit každý večer, ale pokud budu mít chuť na něco death metalově odlehčeného, dám si je vždy znovu a s chutí. Na to, aby se ale stali tito rouhači mou srdcovou kapelou, jim ale ještě něco chybí. Pokud bychom se drželi sportovní terminologie, tak jsou singapurští maniaci někde na špici druhé smrtící ligy. Chybí už jen pár kroků a budou kopat první. Doporučil bych příště trošku přitlačit na pilu, nebát se přidat na rychlosti a víc se do toho opřít. Death metalové album, které se až moc dobře poslouchá. Chtělo by to víc špíny a energie. Dobře, ale ne výborně.

Asphyx says:

The listening of "The Fallen Reich" is about the mood for me. Sometimes I feel that those melodic death metal passages are not good and sometimes I just enjoy them. The new album by ASSAULT is getting to be my favorite album on like 70%. From time to time they should kicked it little bit more to have the cut and chop us. As a whole I have to say that this album is very good even though I have some complains. We are not going to spend every evening together but if I want to listen to something death metal which is light I will listen to them with passion. They are not good enough for me to be my favorite band tough. If we were stuck in the sport terminology, I would say that these Singaporean maniacs are somewhere on the top of the second death league. There is just a few steps and they will be kicking in the first league. I would suggest for the next time to push a little bit harder and don´t be afraid to give us more speed and more pressure. Death metal album which is easy to listen. It needs more dirt and energy. Good, but not excellent. 

Album lineup -
Clarence Chong - Vocals
Hanesh - Lead Guitar
Yuda - Rhythm Guitar
Syaz - Bass
Noh - Drums

Recenze/review - MASTECTOMY - Hell On Earth (2017)


MASTECTOMY - Hell On Earth
CD 2017, Rotten Music

Říkala mi, že má jeden nesplněný sen. Pořád se jí zdálo, že pije lidskou krev. A tak jsem jí splnil, co jsem jí na očích viděl. Podřízl jsem jí zápěstí a donutil, aby vysála svůj vlastní život.

První dlouhohrající album polských MASTECTOMY je plné sadismu, hudebního násilí, války, vražd, patologických jevů a hlavně, solidního brutálního death metalu. Za kapelou/projektem stojí jediný člověk - Adam Nowak, který jasně dokazuje, že má smrtící kov v krvi. Není to nic převratného, nahrávce by slušel lepší zvuk a produkce, ale určitě se jedná o solidní materiál.



"Hell On Earth" je albem, které splňuje všechny základní zásady dobrých extrémních desek. Je možná chvílemi až moc monotónní, skladatelsky váhavá, ale jako celek mě docela baví. On má totiž ten krvavý, houpavý brutální death metal něco do sebe. Neříkám, že bych si z toho řezal žíly tupou žiletkou, ale takhle po ránu, když jdu rozespalý do zaměstnání, tak svoji práci odvede. Problém je v tom, že podobných skupin jsou dnes desítky na každém rohu. Každopádně, jedná se o prvotinu a nutno přimhouřit všechna uříznutá víčka. Budu vést MASTECTOMY v patrnosti a budu se těšit na další počin. Ten letošní mě totiž navnadil do budoucích krvavých dní. Dobrá, solidní brutální práce!


sumarizace:

MASTECTOMY na své první desce jasně ukazují, že budou skládat hudbu vhodnou do nemocničních piteven. Adam Nowak přehrává všechny klasické motivy brutálního death metalu. Jeho novinka nepostrádá drive, sílu a energii. Problém mám snad jen se vzájemnou podobností jednotlivých songů. Produkce i zvuk jsou na dobré úrovni. Vše je syrové, ošklivé a bolí to. A o to jde v tomto stylu death metalu především. Muzika je vhodná pro všechny nemocniční zřízence, pro patology, pro řezníky i pro všechny ty, kdo se rádi přehrabují ve vyhřezlých střevech. Krutost, zběsilost, absolutní nasazení. Takoví jsou MASTECTOMY na svém novém prvním albu. Brutální death metal, který sice není z nejoriginálnějších, ale řeže velmi dobře.

Asphyx says:

MASTECTOMY shows us on its first album that they will compose music which fits in hospital dissecting room. Polish guy Adam Nowak play all of the classic motives of brutal death metal. His new album is not lack of drive, energy and power. The only problem I have is with the similarity of the songs. The production and the sound are on good level. Everything is raw, ugly and it hurts. And that is the death metal about. This music is the best for the ones who are hospital attendants, for pathologists, for butchers and for everyone who likes to fork out in prolapse guts. Cruelty, fury, an absolute appointment. This is how MASTECTOMY sounds on their new album. The brutal death metal which is not very original, however it cuts very well.

Tracklist:
1. Destroying The Monument Of Holy Mary
2. Repulsive Inhuman Bestiality
3. Global Cesspool
4. Suffocated By Barbed Wire
5. Krew For Krew [Blood For Blood]
6. Domain Of A Dreadful Reprisal
7. Multiple Pavulon Injections
8. Deadly Chain Of Events
9. Beat Down That Fucking Bitch
10. Aborted From A God's Womb
11. Squeezing The Trigger
12. Family Execution
13. Pornopaedophilic Infestation
14. Sadystyczne Zabawy [Sadistic Games]

Asphyxovy zápisky - Hospoda, kde se zastavil čas

fotka je pouze ilustrační a podobnost s textem je čistě náhodná
Úvod:

Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.

-----------------

Hospoda, kde se zastavil čas

Rozloučím se se synkem, který jde na karate. Mám najednou skoro dvě hodiny čas, které většinou trávím četbou různě po lavičkách, případně si jdu zaběhat do lesa. Jenže dneska prší. Hlavu mi smáčí dlouhé provazce vody a já mám strach, aby mi knížka nezmokla. Tisknu ji v igelitce pod bundu, vypadám jak zahraniční dělník, čekající na dodávku, která mě odveze do továrny.

Naproti tělocvičně, uprostřed barevného panelového sídliště, je hospoda se starým komunistickým názvem. Zvenčí ošklivá, úplně stejně jako zevnitř. Koukal jsem občas přes špinavé sklo, jak tam nad půllitry všichni řeší celej svět. Nikdy jsem se ale neodvážil kvůli tomu všemu smradu dovnitř. Dneska by to šlo, mám chuť na pivo a trošku toho sucha. Otevírám skleněné dveře a ocitám se na konci osmdesátých let minulého století. 

Působím asi trošku jako vetřelec, jako někdo, kdo se do toho nepropustného kouře vůbec nehodí. Všichni vzhlédnou, srkají pivo a jsou zvědaví, co jsem zač. Sednu si dozadu, pod rudý koberec na zdi s obrazci Stachanovců. Ne, tady nejsou žádní komunisti, ale spíš na to výčepák a provozní trošku hází bobek. Vypadá to jako skanzen a prvního piva se trošku bojím. Gambrinus jsem nepil od doby, kdy se z něj stalo hnusný euro pivo. Nějakých osm deset let. Tady ale nic jinýho nemají.

Abych zapadl a taky trošku kvůli tomu, že jsem starej ješita, tak do sebe první kousek hodím na ex. Mezi zašedlými hosty to zašumí a pak se rozproudí další hovor. "Dáš si ještě jedno?": tyká mi číšnice, která musela být před třiceti lety docela hezká. Ale dnes, když vypadá jako nekonečnými cigaretami vyuzená treska, je jen svým vlastním stínem. Přesto se na ní usměju a kývnu, že ano. Takhle dobrý točený pivo jsem už hodně dlouho nepil. Nevím, jak to dělají, ale je to tak. Asi zázrak.

Rozložím před sebou knihu a na chvilku se ocitnu v příbězích, které jsou pokryty temnotou. Jsem mimo, upíjím automaticky pivo a myslím jen na písmenka, na vyprávění. Jsem tím vším pohlcený a neskutečně si to užívám. Kolem se vznášejí dýmovnice z cigaret, ševelí hlasy, do pološera září rudé tváře opilců a cinkají panáky s rumem. Sem tam karty, ale hlavně smích, hluboký, řezající a neskutečně upřímný a příjemný smích.

"Můžu si přisednout? Koukám, že taky čtete, tak já vás nebudu rušit. Já jsem na tom podobně": rozloží se vedle mě asi sto padesáti kilový kolos s vizáží dřevorubce. "Mimochodem, já jsem Jarda, tady si všichni tykáme, to sis asi všiml": představí se a já se v jeho ruce skoro ztratím. Stisk má pevný, jako pořádný chlap.

Je to až překvapivé, většina dnešních vousatých mladíků, se kterými se převážně setkávám v zaměstnání, působí při podání ruky spíš jak leklé ryby - a přitom fousatí jsou stejně (asi holt není dřevorubec, jako dřevorubec). A protože má tenhle chlápek před sebou ohmataný výtisk Hrabala, musíme se zkrátka dát do řeči.

Dozvídám se, že hospoda patří jednomu pánovi, kterému kdysi kolem sametově plyšové revoluce tragicky zemřela manželka. A že se rozhodl podnik zakonzervovat. "No a já sem teď chodím relaxovat. Nemají tady wi-finu, nemají tady televizi, ani automaty. Prej aby se spolu lidi bavili": pokračuje Jarda, který jinak dělá chirurga v Lochotínské nemocnici a zrovna si spolu se mnou čistí hlavu. Rozhlížím se a musím mu dát za pravdu.

Chodívám do hospod s klukama z práce. Všude mají celerová piva, zázvorová, pepřová a já nevím jaká a samozřejmě Ipu. Kolegové ochutnávají, dělají, že jsou největší degustátoři a znalci na světě, to vše mezi neustálým šmátráním po displejích svých telefonů. Jsou většinou mimo realitu, někde na síti a když už o něčem mluví, tak jen o sobě. O tom, jak to mají těžké, jak je serou manželky a zároveň jim píšou, jak je neskutečně milujou.

"Za tři stovky ti ho vykouřím": ozve se mi za zády a koutkem oka vidím, jak všichni koukají, co já na to. Za ruku mě vezme asi padesátiletá troska, bez zubů - ihned někdo od vedlejšího stolu dodá, že paní prej díky tomu hrozně dobře kouří ptáky - dokáže vykouzlit úžasnej podtlak. Se širokým úsměvem odmítnu a podám dámě padesát korun. Víc nemám, jen jsem si odskočil. Paní se odšourá k výčepu a všichni propuknou v bouřlivý smích. Prý to takhle zkouší na každého nového a každý prý radši zaplatí.

Najednou se v té hospodě, kde se zastavil čas, cítím hrozně dobře. Usmívám se, odstřižen od všeho stresu, práce, starostí. Jsem tu jen já a kouř - nařízení o nekouření bylo vyřešeno tak, že je na zemi nakreslená čára s označením - Nekuřácká zóna. Ale nikdo to moc nedodržuje, protože sem mámy s dětmi na obědy nechodí. Z EET pokladny mají višchni srandu a za každý paragon posílají výčepáka pořádně nahlas do prdele.

Mám už čtvrté pivo a jen pár minut do konce. Vyskládám peníze na umakartový stůl, hned vedle propáleného ubrusu - každá židle jiná, vše působí jak strakaté muzeum socialistického nábytku. Ještě jedno zvládnu, říkám si, jen mávnu rukou a už je na stole. Cítím takovou tu pohodu, kterou si pak dlouho pamatujete, protože se nestává zase tolik často, aby vše sedlo perfektně dohromady.

"Pro mě je tahle hospoda takovou oázou, místem, kde můžu být sám sebou. Nikdo mi nic nenařizuje, nikdo mě neotravuje, je tady klid, v dešti sucho, v zimě teplo. Pivo maj dobrý, výčepák je sice hovado, ale je s ním sranda a číšnice by klidně mohla být moje máma, tedy kdyby tolik nechlastala": řekne mi ještě na rozloučenou Jarda a mě je tak trošku líto, že už musím pryč.

Vyzvedávám synka, ten vypráví, co trénink a já vidím, jak mi přes to umolousané sklo hospody všichni mávají na rozloučenou (paní bez zubů mi dokonce posílá pusu). Tak nějak podvědomě vím, že sem se budu rád vracet. Jen vám neprozradím, kde to je, protože vy byste tam pak chtěli taky chodit.

úterý 30. května 2017

Recenze/review - DEAF & DUMB - Faceless Future (2017)


DEAF & DUMB - Faceless Future
CD 2017, Bizarre Leprous Production

for english scroll down

Když půjdete kolem staré opuštěné továrny, tak dávejte bedlivý pozor. Pod rezavými starými mosty se totiž občas odehrávají věci, které se vám nezdají ani v těch nejděsivějších snech. Kupříkladu zde můžete potkat death metalové řezníky DEAF & DUMB. Ukrývají se za sirnatými výpary z prasklých potrubí, ve stínu špinavých hal. Připadá mi, že večer, když jdu z práce a mám jejich novinku "Faceless Future" na uších, ožívají dávno rezavé stroje. Slyšíte ten lomoz? To se probudilo po mnoha a mnoha letech další monstrum. Chapadla utkaná ze smrti. K tomu industriální vsuvky. Kdo bude další na řadě?




Přiznám se, že novinka "Faceless Future" mi udělala obrovskou radost. A to hned z několika důvodů. Jednak si pamatuji kapelu v dobách jejích začátků, ale hlavně mě fascinuje celkové syrové vyznění nové desky. Příznivci starých CRYPTOPSY, SUFFOCATION, NAPALM DEATH, PYREXIE, případně třeba CRIMINAL ELEMENT, BENEDICTION a zakázaných jatek, by měli velmi zpozornět. DEAF & DUMB jsou totiž zkušení řemeslníci, kteří moc dobře vědí, jak provést pořádnou poctivou pitvu. Kapela se sice zcela vymyká dnešním moderním trendům, ale v tomto případě je to spíše ku prospěchu věci. Už jen ten zvuk, ty natlakované bicí, ten odér a pach zkažené krve. Všechno se to na mě valí jako nějaký rozzuřený stroj. Melodie jsou odlidštěné, nekompromisní, naléhavé a já už se těším, až půjdu zase ráno do práce. Jen budu muset u továrny dávat bedlivý pozor, aby mě hudba znějící z jejích útrob nerozsekala na malé plesnivé kousky. Nové album DEAF & DUMB je zkažené, jako dech znovu probuzené bestie! Velmi dobře!




english version:

When you walk pass an old abandoned factory, pay attention. Under the rusty old bridges, there is a lot happening which is not even happening in your wildest dreams. For example you can meet death metal butchers from DEAF & DUMB. They are hiding behind the sulphurous fumes from cracked pipes, in the shadow of dirty halls. It seems like when I go home from work in the evening and I listen to the new album “Faceless Future”, there are old rusty machines coming to life. Do you hear the mess? That is a monster being awaken after many years. Tentacles wounded from death. And also there are industrial parts. Who is next in line?




I have to admit that the new album “Faceless Future” made me very happy. For many reasons. On the one hand I remember this band since their beginnings and I am fascinated by their whole raw sound of the new album. Supporters of old CRYPTOPSY, SUFFOCATION, NAPALM DEATH, PYREXIE or even CRIMINAL ELEMENT, BENEDICTION and banned slaughterhouses, they all should be alert. DEAF & DUMB are experienced craftsmen who know how to do real autopsy. This band is completely out of date with today´s modern trends but in this case it is more beneficial. Just the sound, the pressurized drums, the smell of bad blood. Everything is rolling on my like an angry machine. Melodies are dehumanized, uncompromising, and urgent and I am looking forward to go to the work again in the morning. I´ll just have to pay more attention so the music which sounds from her bowels don´t cut me into small mouldy pieces. New album DEAF & DUMB is bad like a breath of freshly awaken beast! Very good!


„Faceless Future…“ tracklist:
01 Intro
02 Suffocation
03 Satisfaction
04 The Power Of Obscene
05 Faceless Future…
06 Fear
07 Dirty Slut
08 Messengers Of Faith
09 Higher Intrest
10 Butcher Is Back – bonus track


DEAF AND DUMB lajnap:
Leoš Virgler – guitars
Standa Frkal – Bass guitars
Tom Drumstick Hendrich(Bum Čvacht) – ex Laniena Mentis – drums
Petr Klein „Káně“ – vocals – ex Bonesaw Of The Brains

http://bandzone.cz/deafdumb
https://www.facebook.com/DeafDumbRelics/
https://bizarreleprousproduction.bandcamp.com/album/faceless-future
http://www.bizarreleprous.cz/
CD BUY HERE:
bizarre.eshop-zdarma.cz/index.php?s=product&id=8137

Recenze/review - PRAYERS OF SANITY - Face of the Unknown (2017)


PRAYERS OF SANITY - Face of the Unknown 
CD 2017, Rastilho Records

Včera mě umlátili kladivem, když jsem šel na večerní procházku. Ležel jsem několik hodin pohozený, bez tváře, okradený a všichni mě míjeli bez povšimnutí. Cítil jsem se nepotřebný, opuštěný, zneuctěný. Teď jsem se vrátil, abych se pomstil. Chodím po celém městě, nakukuji do pokojů a hledám svého vraha. A všem pouštím pořádně nahlas novou desku PRAYERS OF SANITY.

Jedná se totiž o thrash metal, s osmdesátkovým nádechem, který mě nenechá v klidu ani po smrti. Ono se řekne, napiš něco o novém albu "Face of the Unknown". Jenže, zkuste si to, když místo sezení u klávesnice raději tančíte na bosých nohou, až padnete pokaždé zemdlením. Ano, tahle deska mě rozsekala. Je totiž upřímná, natlakovaná, zároveň melodická a pořádně naštvaná. Přesně jak to mám rád.



Z "Face of the Unknown" jsou cítit SLAYER, jako z čerta síra. Samozřejmě, přidejte si jakoukoliv další slavnou skupinu z osmdesátých a devadesátých let a určitě nějaké spojnice najdete. Nevadí mi to, já poslouchám hudbu pro radost, pro načerpání energie a u PRAYERS OF SANITY mám sto chutí zašít vlastní oční víčka režnou nití. To abych neviděl na dnešní pokřivený svět. Ponořil bych se do snů o dokonalém mosh-pitu a garantuji vám, že Portugalci by v něm určitě vystupovali. Ne, není to převratné album, určitě by se mu dala vytknout spousta věcí, ale já to dělat nebudu. Z jednoho prostého důvodu. Mě hrozně baví. Thrash metalové album, které vás vykostí bez slitování! Skvěle!


sumarizace:

Špinaví thrasheři PRAYERS OF SANITY mezi nás vyvrhli pořádně plesnivou mršinu. Ostrý, nekompromisní thrash s morbidními melodiemi, krutostí a silou. Pokud máte rádi staré, dobré poctivé časy, budete určitě spokojeni jako já. Řeže to, pálí to a kope jako splašený kůň. Songy, připomínající údery pěstí do obličeje. Portugalská thrashová kreatura se opět probudila, aby nás spálila černým ohněm. Už vás někdo někdy bodl rezavým nožem do břicha? Pocity jsou při poslechu hodně podobné. Thrash metal, který řeže jako sekáček na maso! Velmi dobře!

Asphyx says:

The dirty thrash PRAYERS OF SANITY casted up among us a really moldy carcass. Sharp, uncompromising thrash with morbid melodies, cruelty and power. If you like old good honest times, you will definitely be satisfied as me. It cuts, burns and kicks  like a runaway horse. Songs reminding punches to the face. Portuguese thrash creature woke up to burn us with black fire. Have you ever been stabbed with a rusty knife into the belly? Feelings are very similar when listening. Thrash metal that cuts like a cleaver! Killer!

Tracklist:
1. Face Of The unknown
2. Dead Alive
3. Past, Present, None
4. Unturned
5. In Between
6. March Forward
7. Someday
8. Betrayer
9. Nothing

band:
Tião: Guitar / Vox
Carlos: Bass
Artur: Drums

pondělí 29. května 2017

Recenze/review - ANTICHRIST - Sinful Birth (2017)


ANTICHRIST - Sinful Birth
CD 2017, I Hate Records

Vrazili jsme dovnitř starého kostela. Kněze jsme zavřeli do katakomby a na oltáři vyskládali několik bas piva. Holky tančily s obrácenými kříži na holých prsou, někdo znečistil svěcenou vodu a na mosh-pit pod kazatelnou nezapomeneme do konce svých dní. Všude se vznáší skandované "Antichrist, Antichrist, Antichrist...!"

Máte rádi alba jako DESTRUCTION - "Sentence of Death", KREATOR - "Pleasure to Kill", SLAYER - "Hell Awaits", první desky od BATHORY, od POSESSED a VENOM? Rádi uléháte do rakví se sluchátky v nichž vám zní PROTECTOR? Jestli jste alespoň jednou odpověděli ano, tak potom by se vám mohli líbit i šílení thrashoví maniaci ANTICHRIST. Tohle je prašivina, usazená v našich černých duších!




"Sinful Birth" je takovým dárkem pro všechny fanoušky starých poctivých časů. Už jen ten zvuk, doslova prolezlý rzí, špínou a odhodláním. Je to jako hledání v zaprášených kazetách. Sází se zde na uvěřitelnost, na šílenství, na morbidní náladu čerstvě otevřených hrobů. Takhle nějak si představuji pravý, nefalšovaný undergroundový thrash metal. Připadám si, jako bych se probudil zpátky v přelomu osmdesátých a devadesátých let. Svět je ještě v pořádku a pořádný metal musí hlavně kopat. ANTICHRIST se s tím rozhodně nemazlí a obstojí ve všech mých bodech obhajoby. Máte chuť na morek z polorozpadlých kostí? Tak rozhodně neváhejte! Dodají vám sílu. Vezmeme pár kamarádů a je už jen na nás, který kostel navštívíme! ANTICHRIST rules!


sumarizace:

"Sinful Birth" je krásně plesnivým old school thrash metalovým vzorkem. Album jsem si pustil poprvé a hned mě rozsekalo na malé kousky. Tady se hraje sice postaru, ale s neskutečnou energií a silou. CD je hodně návykovou záležitostí. Zažili jste někdy úraz elektrickým proudem? Že ne? Tak si pusťte novinku ANTICHRIST a budete překvapeni, kolik dobrých nápadů na albu je. Jednotlivé skladby jsou propracované, mají velký feeling a kopou jako splašený kůň. Tohle je kult pro všechny thrashové maniaky! ANTICHRIST nahráli album, které vás smete jako tsunami. Maniaci ze Švédska přednášejí ze starých thrashových knih a dělají to skvěle a s grácií! A ten hlas, to je motorová pila, přátelé! Absolutní old school thrashové inferno! Nahrávka, která řeže jako rezavý nůž! Skvěle!

Asphyx says:

"Sinful Birth" is nice moldy old school thrash metal sample. When I was listening to the album for the first time, I was cut into small pieces right. Here is played in the old way, but with incredible energy and strength. The CD is very addictive stuff. Have you ever experienced an electric shock? Haven’t you? So listen to the news of ANTICHRIST, and you'll be surprised how many good ideas are there.  Individual tracks are sophisticated, have a great feeling and kick like a runaway horse. This is a cult for all thrash maniacs! ANTICHRIST recorded an album, which will  sweep you away like a tsunami. Maniacs from Sweden  recite from old thrash books and do it well and with grace! And the voice,  this is  a chainsaw, men! Absolute old school thrash inferno! The recording that cuts like a rusty knife! Great! 

TRACKLIST
1. Instruments of Sadism (intro)  (1:12)
2. Savage Mutilations  (5:21)
3. The Entity  (4:28)
4. Under the cross  (3:43)
5. The Black Pharaoh  (5:53)
6. Sinful Birth  (4:55)
7. Burned Beyond Recognition  (5:41)
8. Chernobyl 1986  (10:04)
9. Fall of the Temple of Solomon  (4:06)


LINE-UP
S. Nilsson - Drums
G. Forslund - Guitar

A. Sunesson - Vocals
F. Runesson - Guitar
L. Henningsson - Bass
 

https://www.facebook.com/Antichrist-Swe-194267540607866
http://www.ihate.se

Rozhovor - MORDBRAND - My hrajeme prostě death metal. Bez hranic, ale taky bez zbytečných experimentů.


Rozhovor se švédskou death metalovou kapelou MORDBRAND.
Odpovídal Björn Larsson.

Přeložila Duzl, děkujeme!


Ave MORDBRAND! Nedávno jste vydali dosud čerstvou novinku „Wilt“. Jsem z ní doslova nadšen. Jaké na ní máte ohlasy, jak ji vnímají fanoušci a co hudební kritici?

Ahoj. Reakce byly upřímně takové i makové. Většina recenzí byla pozitivní, ale přijde mi divný, že spousta kritiků nedohlídne dál, než ke škatulkám oldschool death metal nebo švédký death. My hrajeme prostě death metal. Bez hranic, ale taky bez zbytečných experimentů. Nejsme žádná tribute band. Chceme být relevantní jasně strukturovanou skladbou písní. 

Jakým způsobem u MORDBRAND vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby? 

Většinu hudby skládám já, Per píše texty a připravuje vlastní vokály. Jako kapela sdílíme naše nápady a ladíme detaily a přepisujeme cokoliv je potřeba. Celý proces kolem nahrávání „Wilt“ byl hladký a inspirace byla od začátku až do konce. Samotné nahrávání bylo ovšem obtížné. Všechny technické aspekty, které se mohly posrat se posraly a nebylo jich málo. Výsledek je pro nás milníkem a doufáme, že i pro většinu posluchačů a to díky skvělému mixu, za který děkujeme Lawrenci Mackrorymu.


Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu? 

Všechno jsme si nahráli sami, ale Lawrence to míchal ve studiu Maskinrummet a v průběhu celého procesu jsme s ním komunikovali, aby měl možnost pracovat s veškerým dostupným materiálem. Líbí se mi jak to dopadlo. Silnější, hutnější, údernější, než naše předchozí práce – ale pořád špinavé! Hlavně díky neortodoxnímu kytarovému zvuku, který sám o sobě zní vyprahle a uvězněně, avšak společně se vším ostatním to vytváří obrovskou zeď („wall of death“).

Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci? 

Veškeré texty píše Per. Jsou v podstatě o zbytečnosti života, umírání a přeměny na něco nového. Všechno vychází a nakonec se vrací do země. Mohlo by to být také metaforou nějakého duchovna, pokud se zajímáš o tyhle sračky.


Vždycky jste měli úžasné obaly svých desek. Zakládáte si hodně na tom, jak má album, cover vypadat? Kdo je autorem obalu novinky „Wilt“?

Ano, jsme fanoušci nahrávek a proto i fanoušci obalů. Tento konkrétní kus namalovala Nathalie Ziegler. Per ho našel a okamžitě nás to oslovilo a perfektně to zapadalo do našeho konceptu.

Novinka vyšla na CD u Carnal Record. Label má v undergroundu velmi dobré jméno a odvádí skvělou práci, ale nelákalo vás vydat album u nějaké větší firmy? Oslovili jste nějaké? 

Rozhodli jsme se spolupracovat s Carnal Records, protože je to výborný chlápek, kamarád a opravdový undergroundový pěšák, stejně tak jako my. Naše politika není o tom nespolupracovat s většími labely, ale tentokrát jsme spokojeni s tím, jak to je.


Myslím, že „Wilt“ by nejvíc slušelo vydání na vinylu. Neuvažujete o tom? Jaký je vlastně tvůj vztah ke gramodeskám, k jejich zvuku? Jsi sběratelem? 

Upřednostňujeme vinyl a vinylová verze „Wilt“ by měla být venku v červnu prostřednictvím Carnal Records.

V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.

Nemám s tím žádný problém. Existují samozřejmě klady a zápory s tím spojené, ale neznám všechny argumenty a statistiky, ale pro mě a MORDBRAND to problém není. Ale tak nějak cítím, že pokud peníze nejsou klíčovým faktorem, tak snad lidé, kteří za to bojují to dělají ze správných důvodů. Mám radost z toho, že fenomén „rockové hvězdy“ už je skutečně mrtvý a je pryč.

Když se ještě podíváme do vašich začátků…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna brutální death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Všichni jsme byli v kapelách a hráli nějaký druh extrémní muziky, ale death metal to je rozmanitý a vzrušující druh hudby! To jsou naše kořeny a to z čeho pocházíme. Není to pro nás nic intelektuálního, je to jen to, co z nás vychází. Vždycky jsem měl v hlavě kapelu a muziku a potřeboval jsem to dostat ven a jde to dobře. Takže pro mě nebyla jiná volba.


V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou, u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“?

Nejsem velkým příznivcem nostalgie. Když vidím Repulsion nebo Terroriser na živo, je to proto, že jejich muzika je relevantní i v dnešní době. Ale samozřejmě existují kapely, které jsou inspirovány starou scénou, ale dlouhodobě jim nevěnuji pozornost, pokud nepředhodí na stůl něco nového. Jinak je to jen roztomilý fenomén. Já se zabývám skládáním hudby, ne jen hledáním „správného zvuku“ jak je v dnešní době tolik populární.

Co MORDBRAND a koncerty? Už jste absolvovali nějakou delší šňůru po Evropě? Nechystáte se? Docela rád bych vás viděl kupříkladu v Praze! Co jsem koukal na internetu, tak příliš koncertů nemáte.

Odehráli jsme jen jeden koncert (s Bomb of Hades a Terrorama), ale teď máme skvělý materiál pro živá vystoupení, takže pokud bude mít někdo zájem, tak se ukážeme! Na turné nemůžeme z rodinných důvodů, atd…

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily? 

Je jich mnoho! Dead Congregation, Teitanblood, Fides Inversa, Obnoxious Youth, Medico Peste, Antichrist. Všichni z nich mají poměrně nedávné nahrávky, které se mi hodně libí.


Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky? 

Napadá mě Cult of Fire a Death Karma. A samozřejmě taky Master‘s Hammer.

Co chystají MORDBRAND v nejbližších měsících? 

V podstatě nic. Poprvé jsme si dali pauzu od tvorby materiálu a místo toho jsme se zaměřili na životní situaci.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Díky za rozhovor Jakube!



Interview - MORDBRAND - We play death metal. No boundaries but also no unnecessary experimentation.


Interview with death metal band from Sweden - MORDBRAND.
Answered Björn Larsson.

Translated by Duzl, thank you!

Recenze/review - MORDBRAND - Wilt (2017)
Recenze/review - MORDBRAND – Imago (2014)

Ave MORDBRAND! You have recently published a new album “Wilt”. I love it. Do you have positive feedbacks? How fans and critics feel about your new album? 

Hello! The response has been so and so to be honest. Most reviews are very positive but I think it’s peculiar that so many reviewers can’t see past the OSDM or ”swedeath” labels. We play death metal. No boundaries but also no unnecessary experimentation. This is not a tribute band.  We aim for relevance through well structured songwriting. 

How do MORDBRAND compose new songs? How is the whole process of composing new material? Who is the author of your music?

I write most of the music and Per does the lyrics and comes up with his own vocal arrangements. We, as a band, share our opinions about the details and re-write whenever we need to. The process of recording ”Wilt” was smooth and the inspiration was there from the beginning to the end. The recording process was difficult though. All technical fuck ups that could occur did, and there was plenty of them. The end result is a milestone for us, and hopefully for many listeners as well, much thanks to the amazing mixing by Lawrence Mackrory. 



I really like the sound of your album. It is dark, cold and sharp at the same time. Which studio did you chose for recording? Were you able to have any comments about the final sound and mastering?

We recorded everything ourselves, but Lawrence mixed it in Studio Maskinrummet and we had a lot of correspondence with him throughout the process so that he could have a fair chance of doing a good job with all the files. I love how it came out. Thicker, meatier and punchier than our previous work - but still filthy. Much due to the unorthodox guitar sound, which on it’s own sound quite dry and busted. But together with everything else it creates a huge wall (of death). 

Who is the author of your lyrics and what are your lyrics about? Where do you find inspiration?

Per writes all lyrics. It’s basically about life withering, dying and the transformation to something new on it’s own. Everything comes from and return to soil in the end. This could also be a metaphor for spirituality, if you’re into that shit. 



You have always have a great covers for your albums. Is it important for you to have a great cover? Who is the author of the cover for “Wilt”?

Yes, we are fans of records and therefor fans of cover art. This particular piece was painted by Nathalie Ziegler. Per found it somewhere and it spoke to us immediately and fit our concepts perfectly. 

The new album was released on CD by Carnal Records. This label has quite famous name in the underground and they do great job. But have you thought about releasing the album by some bigger company? Did you speak to any other?

We chose to work with Carnal Records because he is a great and trustworthy guy, friend and a real underground trooper, just like us. We don’t have a policy of not working with bigger labels but at the moment we’re content with how things are. 

I think that “Wilt” would look great on vinyl. Have you thought about that? How do you feel about vinyl records and their sound? Are you a collector? 

We prefer vinyl and a vinyl version of Wilt should be out in June through Carnal Records. 



Nowadays, many people download music online and they only use its digital form. How do you feel about this issue? I would like to know your opinion as a musician. 

I have no problem with that whatsoever. There are of course pros and cons with this and I’m not familiar with all the arguments and stats, but to me and to Mordbrand it’s no issue. But somehow I feel that if money isn’t a key factor perhaps the people who are fighting for relevance do it for the right reasons. I take a lot of joy from the fact that the ”rockstar” phenomenon is indeed dead and gone. 

Let´s look back to your beginnings…What was the first impulse to find a band? Why did you choose death metal? That is no the musical style which would bring someone “fame”. 

We’ve all been in bands playing other sorts of (extreme) music but death metal is such a diverse and exciting form of music. That’s our roots and what we’re made of. There’s nothing intellectual about it for us, it’s just what comes out of us. I’ve always had bands and music in my head in need to get out and we do it very well. Therefor there really isn’t an option for me.



There is a lot of young bands who play “old school death metal”. Most of them are not very successful but there are some which are good and they understand what is this music about. Do you have any favourite band which is promising to “make the good old days live again”?

I’m not a huge fan of nostalgia. When I see Repulsion or Terroriser live, it’s because their music is relevant to this day. But of course there are bands that are very inspired by the old scene, but I don’t pay attention to them in the long run if they don’t bring anything fresh to the table. Other than that it’s just a cute phenomenon. I’m interested in songwriting, not just finding a ”fitting sound” that is popular at the moment. 

What about MORDBRAND and concerts? Have you had any Europe tour yet? Do you want to? I would like to see you in Prague! You do not have a lot of concerts, at least it looks like so when I looked online. 

We’ve only played one gig actually (with Bombs of Hades and Terrorama) but we now have a great lineup for live gigs. So, if anybody’s interested we’ll show up! No longer tours though due to family reasons etc. 

Are there any albums which have caught your attention recently?

Oh, so many! Dead Congregation, Teitanblood, Fides Inversa, Obnoxious Youth, Medico Peste, Antichrist all have fairly recent outings that I enjoy a lot. 




Do you know and listen any Czech bands?

Cult of Fire and Death Karma comes to mind. Of course I pop on Master’s Hammer every now and then too.   

What are MORDBRAND´s plans for the next few months?

Nothing actually. For the first time we’re taking a break from songwriting and instead focusing on this live situation. 

Thank you so much for the interview and I wish you a lot of sold albums, hundreds of crazy fans and tons of good ideas. 

Thanks for the interview Jakub! Cheers!



neděle 28. května 2017

Report, photos, video - NARTHRAAL, ALCHEMIA, DEMASHED - club Divadlo pod Lampou, Plzeň - 27. 5. 2017

Narthraal
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos


Place: Divadlo Pod Lampou, Pilsen - http://www.podlampou.cz/index.php

"Ne že se opiješ a půjdeš s Islanďanama na to jejich Hákarl": volá na mě z legrace manželka, když odcházím z domova. Ještě se ptám, cože to vlastně znamená a je mi prozrazeno, že prý jídlo ze shnilého grónského žraloka. Sním všechno, copak o to, ale tohle bych asi nedal, dělám si ještě srandu. Ale to už stojím u výtahu a jsem naladěný na metal.

Mám za sebou den s Japonci, se synkem, který dělá karate, krásný den s celou rodinou. Malý cvičí a já z holkama (jsou obě krásné jak obrázek) cucám limonády, protože řídím. V autě starý heavy metal, to abych mohl křičet do skladeb a všechny tím rozesmávat. Mám dnes v plánu vidět obě islandské kapely a nejvíc se těším na NARTHRAAL, což je taková jejich tamní odpověď na švédskou smrtící školu. 


Alchemia
V tramvaji neskutečně smrdí bezdomovec a já mám co dělat, abych nevrhl mezi lidi večeři. Čím jsem starší, tím mi to vadí víc a víc. Jsem rád, když vylezu na plzeňském Chodském náměstí a je tam vzduch. U kostela postává pár babiček v naději, že dostanou alespoň od někoho dobré slovo. Kněz se usmívá a celé to připomíná nějakou podivnou hru, směšné panoptikum. Zakroutím hlavou a jdu za klukama do hospody na dvě. Chvíli kecáme a pomalu se suneme do Divadla pod Lampou.

Platím vstup a už se ženu k baru, mám pořád ještě vyprahlo v puse a tělo si žádá své. První pivo do mě doslova zasyčí. A jak přidávám další a další pěnivý mok, dostávám se do té správné nálady. Klub je to tradiční, většinou s dobrým zvukem, pitelným bahnem, solidní obsluhou. Přesto mi v něm chybí víc vstřícné atmosféry. Asi to ale bude tím, že Plzeňáci mají přeci jen trošku jinou mentalitu. Jsou uzavřenější. Nebo mi to tak aspoň po těch 25 letech pořád pocitově přijde.


Alchemia
Už jsou tady další kluci a holky a tak se klábosí. Vtipy létají vzduchem, ťukáme si sklenicemi a je nám dobře. Padá ze mě únava a již běžím dolů po schodech, udělat pár fotek kapelám. Jsem rád, že se nemusím nikam ještě pak trmácet autem a užívám si tu pohodu. 

DEMASHED - metalcore Plzeň. Pro mě velká neznámá a jelikož tomuto stylu vůbec neholduji a nevyznám se v něm, přikládám jen pár fotek.





ALCHEMIA - islandský starý poctivý rock/metal narvaný studenými náladami. Vyloženě odpočinková záležitost, spousta smutku a temnoty. Hudba, kterou mám někde hluboko usazenou v genech, mě naživo opravdu bavila. Doslova jsem surfoval v mrazivých náladách. Z kapely bylo cítit velké nadšení a dokázali ho předat i mezi nás. Excelentní! Dark, cold mood. Very pleasant experience! Mourning rock-metal ceremony! Great!








NARTHRAAL mi sedli v sobotu přesně do noty. Kombinace drsného undergroundového švédského metalu i jeho melodičtější formy mi dělala moc dobře na mé černé duši. Pánové se do toho opřeli a já měl najednou pocit, že stojím někde na severu, do půl pasu v ledové vodě a kolem plavou nafouklá těla utopenců - chyběly snad jen vyvřeliny a sopečná činnost. Bylo to divoké, syrové a chladné zároveň. Studil mě morek v kostech, což je u mě známka dobrého vystoupení. Skvělé! NARTHRAAL combinated the old Swedish death metal with creepy effect and its dark form. It was metal which makes stones crush with cold! Excellent!










Organizace probíhala v pořádku, končilo se v půl jedenácté. Na zvuk si také nešlo stěžovat. Co mě ale zarazilo, tak byla nízká návštěvnost. Na první kapelu přišlo asi třicet lidí, kteří se pak ihned vytratili. Na ALCHEMII se počet návštěvníků zvýšil tak na čtyřicet a na NARTHRAAL opět snížil na dvacet. Trošku jsem to nechápal, ale pak si uvědomil, že jsem v Plzni. Bylo to divný.

New CD Narthrall in my collection
Jsem už trošku připitý, ale to k tomu patří a nechce se mi domů. Jenže musím, protože zítra mám zase vstávat. Slíbil jsem synkovi výlet na kole. Přesunuji se k nám před dům, chvilku naslouchám řevu z nedaleké ubytovny. Zvuk se mezi panely láme, do toho na plné pecky nějaké rumunské lidové skladby. Dnes mi to nevadí. Bude se mi spát dobře. 

Protože jsem si užil krásný metalový večer, vyčistil si hlavu, načerpal síly. Mám v sobě tolik energie, že bych zvládl rozvášnit a vyklátit celý bordel nebo klidně sníst i toho shnilého grónského žraloka. Usínám s tím, že se budu muset někdy na ten Island konečně podívat. Byla to pěkná severská akce. Za mě spokojenost.

- author of photos Jakub Asphyx


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

TWITTER