DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 23. ledna 2019

Home » » Rozhovor - DECEASED - Underground si zaslouží poctivost a dobré lidi!

Rozhovor - DECEASED - Underground si zaslouží poctivost a dobré lidi!


Rozhovor s legendární skupinou DECEASED z USA.

Odpovídal Kingsley "King" Fowley.

Otázky připravila a vše přeložila Duzl, děkujeme!

Recenze/review - DECEASED - Ghostly White (2018):


Nazdar Fowley! 

V půlce listopadu vyšla vaše v pořadí osmá dlouhohrající deska „Ghostly White", pod jejím názvem je možné si představit ledacos, můžeš nám tedy objasnit o co jde a přiblížit koncept alba? 

Není to úplně koncept, spíše jen sbírka temně zabarvených skladeb zabývajících se fiktivními i nefiktivními tématy. Dostaneš vše od příběhů strašidelných domů a bytostí až po zneužívání návykových látek a legendu o Boogeymanovi a můj pohled na to, jak to vzniklo.

 

Jaké jsou dosavadní ohlasy na nové album a zajímáš se vůbec o zpětnou vazbu na vaše nahrávky od fanoušků, přikládáš jím význam a přemýšlíš zpětně o tom, jestli by něco nešlo udělat jinak nebo si za každou nahrávkou absolutně stojíš a jsi s ní spokojený? 

Četl jsem je všechny - dobré i špatné. Tahle nahrávka dosud získala hodně chvály. Lidé říkají, že se jim líbí různé vlivy zvuku od thrash metalu přes heavy metal, až po nějaký punk rock. Jsem hrdý na skladby, které jsme vytvořili, každý slyší hudbu svým způsobem. Nežiju tím, jestli jsou recenze dobré nebo špatné. Prostě jsem je četl, abych věděl, jak určitá osoba vnímá hudbu, kterou jsme vytvořili. 


Ty a Mike skládáte a píšete texty, je tomu tak i na této nahrávce nebo se něco změnilo? Kde jste nahrávali a kdo se postaral o zvuk a mastering? 

Je to v podstatě pořád stejné a Shane Fuegal také přispívá k psaní. Nahrávali jsme ve studiu Oblivion, kde jsme nahrávali také Fearlessh, Supernaturalh a Mournersh. Mike Bossier se tam stará o zvuk a nahrávku jsem produkoval já. 

Minulá deska vyšla pod vašim vlastním labelem Shrieks from the Hearseh, letos jste se vrátili zpátky k Hells Headbangers Records, proč ta změna? A jak to aktuálně s vašim vlastním labelem vypadá? 

Hells Headbangers je fantastický label a přátelé, dali nám nabídku, která by zaplatila naše nahrávky a navíc distribuovali naše věci kamkoliv. Label, který jsme vytvořili, je tady stále, kdyby jej bylo zapotřebí, ale momentálně jsme nadmíru spokojeni s Hells Headbangers records. 


Nedávno bohužel tragicky zemřel váš bubeník Dave „Scarfaceg" Castillo. Příjměte mou upřímnou soustrast. Je to stále poměrně čerstvá záležitost, mohl by jsi nám přesto říct, jaký dopad to bude mít na další fungování DECEASED? Napadla tě myšlenka, že by jsi opět usedl za bicí? 

Byl to jeden z mých nejlepších přátel na zemi. Život je divoký, zuřivý běh. Jeho bubnování na nahrávce a i živě bylo neuvěřitelné a bude nám chybět. Vím, že by si přál, abychom pokračovali a my budeme. Vybrali jsme si našeho kamaráda Amose Rifkina, který bude hrát bicí živě a uvidíme, jak si to všechno pomalu, ale jistě sedne. Já jsem napsal vlastně všechny bicí, takže když na to přijde a měl bych je nahrát ve studiu na album, tak se to může stát, ale to ukáže jen čas. 

Kdysi si v jednom rozhovoru řekl, že tvá sbírka čítá kolem 4000 CD, 5000 LP a kdysi si jich míval dokonce 10000, jak si na tom statisticky aktuálně? Slyšel jsi opravdu všechny vinyly a CD, které vlastníš, nebo je jen sbíráš? 

Musím přehrávat svou hudbu. Nenakoupil jsem ji jen, abych ji nebo sebe velebil. Je to o hudbě. Měl jsem kdysi dokonce nejméně 15 000 nahrávek. Ale v průběhu let jsem šel hodně dolů, kvůli CD nebo jen kvůli stěhování. Pravděpodobně mám dnes asi 4000 vinylů, nebo tak nějak. Nejdůležitější je, že privátně vylisované věci nikdy nebyly uloženy ve formátu CD. Prostor je největší překážkou při sbírání vinylů. Musel jsem si pronajmout skladovací prostory a přeorganizovat rozložení mého domů v průběhu let. Co se týče CD, tak těch mám stále asi 3000. 


Jsi velkým fanouškem hororů, můžeš jmenovat nějakého novějšího režiséra jehož tvorba se ti líbí a jeho práce inspiruje vaši hudbu? 

Co se týče novějšího hororového režiséra, hodně mě v posledním desetiletí nadchl Alexander Aja. Pak ale polevil a vydal se mírnou a slabou cestou. Nikdo z režisérů moji hudbu zásadně neinspiruje. Film to dělá, ale určitě to není režisér. Myslím, že by bylo fajn do našeho zvuku přidat “Argentovy barvy”. 

Pamatuju si váš koncert v Praze v rámci vašeho prvního evropského turné v dubnu roku 2014 v Modré Vopici. Hráli jste společně s Heaving Earth a Mörkhimmel, vzpomínáš si na ten koncert? 

Ano! Přijeli jsme z festivalu “Keep It True” a bylo pozdní odpoledne den koncertu a nikdo nás pořád nepřišel vyzvednout na hotel v Německu. Najednou se objevíl člověk a říká, že nás odveze na koncert v Praze. Jel celou dobu rychlostí 150 km/h a mezitím celou dobu pouštěl Sabbath a Voivod. Dorazili jsme tak akorát na čas a užili jsme si skvělý koncert a taky výborné dušené hovězí maso. Fanoušci byli skvělí a užili jsme si ten čas. Po koncertě jsme zůstali ve městě v hotelu, kterému chyběla polovina stěn a z některých pokojů jsi mohl vidět do ulice. Balkon byl také uvolněný a cítili jsme, že můžeme spadnout. Skvělé časy! Musíme se tam vrátit!!! 


Hráli jste od té doby znova v Evropě? Já vás totiž nikde nezaznamenala. 

Od té doby jsme se nevrátili. Pokud se nám to nepodaří do konce posledního týdne tohoto roku, učiníme to naší prioritou v roce 2020. 

Vzpomeneš si ještě na váš úplně první koncert DECEASED? Mohl bys nám přiblížit jak to vypadalo, kde se to odehrávalo a kolik přišlo lidí? 

První koncert byla párty v obývacím pokoji v tříčlenné sestavě bez basy v létě roku 1986. Ani jsem za bicíma nezpíval. Hráli jsme předělávky Bathory, Sodom, Slayer, Hirax a Motorhead spolu s pěti vlastními skladbami. Kamarádi na nás koukali a chlastali. V obývacím pokoji jsme házeli výbušné žabky a kouřové bomby ha, ha. Naše první vystoupení na klubové scéně bylo v roce 1989 ve Washingtonu D.C. hráli jsme první a většina našich kamarádů nás neviděla, protože jsme hráli brzy. V době, kdy jsme hráli, bylo v klubu asi 25 lidí. Bylo skvělé slyšet skladby skrze skutečné reproduktory a světla a to vše okolo to dělalo divočejší. Byla to zábava a uvedla kola do pohybu. 


Jsi poměrně aktivní na sociálních sítích, v čem vidíš jejich pozitiva a zároveň i negativa, které do undergoundové scény přináší, když to porovnáš s „dobou kamennou" ve vašich začátcích? Vzpomínáš rád na doby kdy jsi začínal nebo se spíš díváš kupředu a do budoucnosti? 

Pro mě je vášeň a upřímnost vždycky nejvyšší prioritou. Je spousta parazitů a chvilkových příživníků. Vždycky budu součástí undergroundu a když vidím lháře, podvodníky a příživníky, řeknu jim to. Na scéně nepotřebujeme viry a rakovinu. Na druhou stranu je skvělé vidět mladší generaci, která udržuje metalového ducha poletovat stále vysoko. Internet nás všechny udržuje jen určitým způsobem. Tento rozhovor vznikl díky němu a mnoho dalších jak dobrých, tak i špatných věcí se díky němu událo. Také jsou tady “google metalisti”, kteří si myslí, že ví všechno, protože četli nějaké stránky o tom jak to kdysi s heavy metalem bylo. Vyžaduje to víc, než jen znalosti, je to ta vášeň, kterou jsem již dříve zmínil. Underground si zaslouží poctivost a dobré lidi! 

Můžeš mi prozradit, co očekávat do budoucna od DECEASED? Nějaké plány a vize? Kdy se vrátíte zahrát zpátky do Evropy? Jak je to pro vás náročné dostat se na Evropské turné, je to o penězích, nabídkách, nebo o tom najít správné lidi na hraní živě, nebo je za tím něco jiného? 

Rádi bychom se vrátili zpátky do Evropy, takže každý, kdo tohle čte nám může pomoct a může nás kontaktovat. Děláme tolik koncertů, kolik jen můžeme po celém světě a je to jen otázka toho, jak to všechno naplánovat, protože máme domy, ženy, děti a práci. Bohužel v realitě musíme pracovat. Ale chceme koncertovat po celém světě, takže každý, kdo tohle čtete a může nám skutečně pomoci, prosím kontaktujte nás. Pokud jde o věci, které plánujeme, tak pracujeme na druhé části “Rotten to the Core” punk rockové nahrávky, stejně tak jako na thrash metalu. Makáme s našim novým bubeníkem na koncertech tady ve Spojených státech a pomalu začneme psát originální materiál na naši novou desku. 


A poslední otázka na závěr....předchozí album bylo vydáno po šesti letech, letošní po sedmi, znamená to, že na další si budeme muset počkat osm let? 

Kytarista Mike byl v posledních deseti letech pracovně velmi zaneprázdněn. Pracoval mnoho let v zámoří a my jsme měli jen velmi málo příležitostí psát a zkoušet nový materiál, ale brzy se zbaví veškeré své dřiny a my se budeme soustředit více na nahrávky. Bude mít víc času! Dostaneme se k tomu a zůstaneme u toho. Musíme v tom pokračovat. 

Děkuji za tvé odpovědi! Moc si toho vážím! Přeji vám mnoho úspěchů s novým albem a doufám, že se brzy uvidíme v Evropě. Poslední slova jsou tvoje!

Díky za tvou podporu! Zůstaňte divocí, škaredí a hlavně hlasití!!! Zdravím všechny! 

“Up to the tombstones”!!!

Recenze/review - DECEASED - Ghostly White (2018):


Share this games :

TWITTER